Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 C 207/2024-62

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Janou Spanilou ve věci

žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0

proti

žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0

o 31 859 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 16 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Zamítá se žaloba co do částky 15 859 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 758,6 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 196,57 Kč, dále s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 18 430,73 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení a s úrokem ve výši 18,18 % ročně z částky 18 430,73 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 16 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.II. Zamítá se žaloba co do částky 15 859 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 758,6 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 196,57 Kč, dále s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 18 430,73 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení a s úrokem ve výši 18,18 % ročně z částky 18 430,73 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se podanou žalobou ze dne 29. 4. 2024 domáhala uložení povinnosti žalovanému zaplatit jí částku 31 859 Kč s příslušenstvím. Dle žalobních tvrzení uzavřela společnost právnická osoba (dále jen právní „předchůdce žalobkyně“) se žalovaným dne 25. 3. 2022 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. hodnota. Na základě této smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč v hotovosti. Na základě smlouvy se pak žalovaný zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně vedle jistiny též úrok za dobu trvání smlouvy ve výši 8 707 Kč s úrokovou sazbou ve výši 18,18 % ročně, odměnu za zpracování úvěru ve výši 1 500 Kč a poplatek za službu komfortního a flexibilního splácení v hotovosti ve výši 4 302 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutou částku uhradit v 45 týdenních splátkách po 797 Kč s tím, že poslední splátka měla být zaplacena dne 3. 2. 2023. Žalovaný nehradil splátky řádně a včas, když v průběhu smluvního vztahu do okamžiku postoupení pohledávky uhradil celkem 4 000 Kč. Vzhledem k prodlení žalovaného se neuhrazená jistina stala splatnou a od 4. 2. 2023 se úročila úrokem ve výši 18,18 % ročně. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023 byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován. Žalobkyně požaduje po žalovaném zaplacení částky 31 859 Kč, která sestává z dlužné jistiny ve výši 18 430,73 Kč a z dlužných poplatků ve výši 13 428,27 Kč, dále žalobkyně uplatňuje nárok na kapitalizovaný úrok ve výši 2 196,57 (18,18 % ročně z částky 18 430,73 Kč od 4. 2. 2023 do 27. 9. 2023), kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 758,60 Kč (15 % ročně z částky 18 430,73 Kč od 11. 2. 2023 do 27. 9. 2023), úrok 18,18 % ročně z dlužné částky 18 430,73 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z dlužné částky 18 430,73 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení. Žalovaný i přes výzvy dosud dlužnou částku žalobkyni neuhradil.

právnická osoba výzvě soudu, jak žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, žalobkyně v doplnění žalobního tvrzení ze dne 10. 8. 2024 uvedla, že ze zákaznické karty ze dne 25. 3. 2022 vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně ověřila majetkovou situaci žalovaného z výplatních pásek (1, 2/22) a současně z insolvenčního rejstříku ověřila, že proti žalovanému není vedeno insolvenční řízení. S ohledem na informace od žalovaného, který uvedl, že je zaměstnán na hlavní pracovní poměr jako Anonymizováno u společnosti Anonymizováno – právnická osoba, Anonymizováno, jeho měsíční příjem činí částka, nemá vyživovací povinnost k žádné další osobě, nemá žádné další půjčky, s ohledem na výši příjmu a výši požadované zápůjčky dospěla právní předchůdkyně žalobkyně k závěru, že schopnost žalovaného splácet úvěry je dostatečná. Právní předchůdkyně však neuchovává doklady o ověření tvrzené výše příjmů a výdajů. Žalobkyně tak nemá k dispozici jiné důkazy než právě zákaznickou kartu.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

právnická osoba nařízenému jednání dne 26. 9. 2024 se žalovaný nedostavil, žalobkyně se z účasti u jednání omluvila, soud tak jednal v jejich nepřítomnosti.

5. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním.

6. Ze zákaznické karty ze dne 25. 3. 2022 (č. l. 13) soud zjistil, že žalovaný uvedl jako adresu adresa a jako adresu trvalého pobytu adresa, uvedl, že žije s rodiči, vzdělání má základní, je svobodný, nemá žádnou vyživovací povinnost, účel úvěru specifikoval jako „běžné výdaje domácnosti“; jako zdroj příjmů dále uvedl plný pracovní úvazek, a to jako Anonymizováno u společnosti Anonymizováno – právnická osoba, a.s., jeho čistý měsíční příjem činí částka, což mělo být ověřeno z výplatních pásek za 1, 2/2022. Dále uvedl, že má bankovní účet, výpisy z účtu alespoň za poslední dva měsíce předloženy a zkoumány nebyly; dále žalovaný udal, že nemá spotřebitelský úvěr u jiné společnosti, nicméně uvedl, že již má interní měsíční splátky u téže společnosti (právnická osoba) ve výši 1 896 Kč, výše nesplaceného úvěru u téže společnosti není uvedena; ohledně výdajů ze zákaznické karty tedy pouze vyplývá výše interní splátky 1 896 Kč měsíčně a odhadované měsíční výdaje 5 000 Kč měsíčně.

7. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota (č. l. 14) ze dne 25. 3. 2022 bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému v hotovosti úvěr ve výši 20 000 Kč. Poplatek za úvěr byl představován součtem kapitalizovaných úroků za dobu řádného trvání smlouvy ve výši 8 707 Kč s úrokovou sazbou ve výši 88 % ročně, odměnou za zpracování smlouvy ve výši 1 500 Kč a poplatkem za komfortní splácení ve výši 4 302 Kč. Celkovou dlužnou částku ve výši 35 859 Kč měl žalovaný hradit formou celkem týdenních splátek ve výši 797 Kč. Úroková sazba činí 88 % ročně.

8. Z tabulky umoření (č. l. 17) ze dne 2. 10. 2023 ke smlouvě č. hodnota soud zjistil, že žalovaný uhradil na uvedenou smlouvu celkem 4 000 Kč.

9. Ze smlouvy o postoupení pohledávek (č. l. 25) ze dne 21. 9. 2023 včetně přílohy č. 1 (č. l. 22) bylo zjištěno, že pohledávky za žalovaným byly postoupeny na žalobkyni. O postoupení byl žalovaný informován dopisem ze dne 29. 9. 2023 (č. l. 16), který byl odeslán na adresu žalovaného uvedenou ve smlouvě (viz podací lístek na č. l. 18).

10. Z výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě (č. l. 20) ze dne 28. 3. 2024 soud zjistil, že žalovaný byl prostřednictvím právního zástupce žalobkyně vyzván k úhradě dlužné částky. Dle podacího lístku (č. l. 19) ze dne 2. 4. 2024 byla výzva žalovanému zaslána na adresu shodnou ve smlouvě.

11. Z úřední činnosti soudu soud zjistil, že proti žalovanému byla v době uzavírání úvěru se žalobkyní vedena řízení u Obvodního soudu pro Prahu 3 ve věci , na jehož základě byl vydán rozsudek, jehož vykonatelnost nastala dne 14. 1. 2022; dále ve věci -16, jehož vykonatelnost nastala dne 17. 3. 2022. Pro obě tato řízení byla zahájena proti žalovanému (povinnému) exekuce (dne 21. 4. 2022 a 27. 7. 2022). Další exekuce pak je proti žalovanému vedena pro vykonatelný rozsudek sp. zn. -24 ze dne 5. 5. 2022 (3 exekuce v roce 2022). Další exekuce proti žalovanému jako povinnému jsou vedeny u zdejšího soudu v roce 2024 (konkrétně ve věcech spisová značka, spisová značka, spisová značka a spisová značka).

12. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla dne 25. 3. 2022 uzavřena smlouva o úvěru č. hodnota, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 20 000 Kč v hotovosti. Smlouva byla sjednána jako smlouva spotřebitelská. Žalovaný měl spolu s poplatky hradit celkovou částku ve výši 35 859 Kč formou týdenních splátek. Účelem úvěru byly běžné výdaje domácnosti. Žalovaný uváděl, že je zaměstnán jako Anonymizováno s čistým měsíčním příjmem částka; uvedl, že jeho měsíční výdaje jsou odhadem 5 000 Kč. Také specifikoval interní půjčku, ale nevyplývá ze zákaznické karty, že by výše nesplacené jistiny u této půjčky byla zkoumána. Rovněž nebyly zkoumány a prověřeny jeho příjmy a výdaje z bankovních výpisů, ačkoliv žalovaný uvedl, že je majitelem bankovního účtu, nebylo dále prověřováno jeho tvrzení o měsíčních výdajích; výdajová stránka nebyla dle obsahu zákaznických karet zkoumána (prověřována) vůbec. Smlouvou o postoupení pohledávek byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován.

13. Po právní stránce byla věc soudem posouzena následovně.

14. Dle , (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

15. Dle § 419 o. z. je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

16. Dle § 420 odst. 1 o. z. kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.

17. Dle § 420 odst. 2 o. z. pro účely ochrany spotřebitele a pro účely § 1963 o. z. se za podnikatele považuje také každá osoba, která uzavírá smlouvy související s vlastní obchodní, výrobní nebo obdobnou činností či při samostatném výkonu svého povolání, popřípadě osoba, která jedná jménem nebo na účet podnikatele.

18. Dle § 420 odst. 1 o. z. kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.

19. Dle , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 28. 5. 2022 (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

20. Dle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

21. Dle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

22. Dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

23. Dle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

24. Dle § 87 odst. 3 zákona o spotřebitelském úvěru změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.

25. Dle § 547 o. z. musí právní jednání obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.

26. Dle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

27. Dle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

28. Dle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

29. Dle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

30. Dle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

31. Dle § 1968 věty první o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.

32. Dle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

33. Dle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

34. Po provedeném dokazování a zhodnocení všech důkazů jednotlivě a ve vzájemné souvislosti dospěl soud k následujícímu závěru. Mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně byla v souladu s § 2395 o. z. uzavřena dne 25. 3. 2022 smlouva o úvěru č. hodnota, která svou povahou odpovídá smlouvě o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2 zákona o spotřebitelském úvěru. Uzavření této smlouvy žalovaný nečinil sporným. Právní předchůdkyně žalobkyně však dle provedeného dokazování před uzavřením této smlouvy nedostála své povinnosti posoudit úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele dle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, přičemž zde byly důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného splácet úvěr.

35. Povinnost věřitele zaobírat se s péčí řádného hospodáře úvěruschopností dlužníka, tedy ověřovat si jím tvrzené skutečnosti, je podrobně řešena např. již v usnesení pléna Ústavního soudu ze dne 9. 2. 2011, sp. zn. , v rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. , nebo v nálezu Ústavního soudu, sp. zn. , dle kterého pokud věřitel neprověří náležitě pečlivě schopnost spotřebitele splnit v budoucnu svůj závazek, jedná se o jednání, které je v rozporu s dobrými mravy. K sankcím, které nastupují v souvislosti s porušením povinnosti zkoumat úvěruschopnost, se vyjadřoval rovněž Soudní dvůr Evropské unie v rozsudku ze dne 5. 3. 2020 ve věci C – 679/18, přičemž uvedl následující. Soudy jsou povinny zajistit plný účinek Směrnice 2008/48/ES (dále jen „Směrnice“), kdy články 8 a 23 této Směrnice musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele dle čl. 8 Směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele. K řádnému zkoumání a ověřování tvrzených příjmů a výdajů se vyjádřil rovněž Nejvyšší soud ve svém rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. . Ze závěru tohoto rozhodnutí plyne závěr, že „věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí, při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka.“ K uvedenému se rovněž již vyjádřil Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 AS 30/2015: „Věřitel se nesmí bez dalšího spolehnout jen na informace poskytnuté spotřebitelem.“

36. S ohledem na uvedené má soud za to, že právní předchůdkyně žalobkyně nezkoumala náležitě pečlivě úvěruschopnost žalované před uzavřením smlouvy, ačkoliv zde byly důvodné pochybnosti o objektivní schopnosti žalovaného úvěr splácet. Ostražitost u poskytovatele úvěru měla vzbudit především skutečnost, že žalovaný s deklarovanými čistými měsíčními příjmy částka měl potřebu si půjčovat na účel běžných výdajů domácnosti; ze zákaznické karty dále plyne, že právní předchůdkyně žalobkyně zřejmě vůbec nezkoumala výdajovou stránku žalovaného, především výši jím deklarovaného spotřebitelského úvěru u téže společnosti a jeho způsob dosavadního splácení dluhu; ze zákaznické karty ze dne 25. 3. 2022 není zřejmé, jaká je výše dosud žalovaným nesplaceného dříve poskytnutého úvěru u téže společnosti a zda jej žalovaný řádně hradí. Pouhé ověření dvou výplatních pásek žalovaného bez bližšího zkoumání jeho reálné finanční situace alespoň nahlédnutím do výpisu z bankovního účtu a zohlednění jeho celkové nejen příjmové, ale i výdajové stánky soud vyhodnotil jako nedostatečné. Vzhledem k výše uvedenému závěru z judikatury, že součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede i k prověření (požadavku na doložení) tvrzení žadatele o úvěr, soud dospěl k závěru, že právní předchůdkyně měla dojít k závěru o objektivní neschopnosti žalovaného úvěr splácet, a to i vzhledem ke způsobu plnění dosavadních dluhů. Je totiž evidentní, že žalovaný nehradí své splatné závazky vůči svým věřitelům ani po vydání vykonatelných rozsudků soudu, přičemž podrobným prověřením příjmové a výdajové stránky žalovaného by právní předchůdkyně žalobkyně neschopnost či neochotu žalovaného dostát svým závazkům musela odhalit.

37. V souladu s výše citovaným rozhodnutím Soudního dvora Evropské unie ve věci C-679/18 OPR-Finance soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Soud tedy obě spotřebitelské smlouvy posoudil jako absolutně neplatné dle § 588 o. z. V takovém případě je spotřebitel (žalovaný) povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Jedná se totiž o soukromoprávní sankci v podobě speciální úpravy vydání bezdůvodného obohacení z neplatné smlouvy. Kromě toho, že poskytovatel nemůže požadovat dohodnutý úrok či jiné poplatky za půjčení peněz, mění se i doba plnění. Žalovaný na úvěrovou smlouvu ze dne 25. 3. 2022 uhradil celkem 4 000 Kč a zbylou část poskytnuté jistiny (16 000 Kč) je povinen vrátit žalobkyni jako bezdůvodné obohacení dle § 2991 o. z. V této části tedy soud žalobě částečně vyhověl (výrok I.).

38. Co do smluvních úroků za poskytnutí úvěru a poplatků soud žalobu zamítl, neboť se jedná o nároky z neplatné smlouvy (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. ): „Obecně shrnuto, ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů.“ (výrok II.).

39. Soud se dále proto zabýval nárokem žalobkyně na úrok z prodlení. Vycházel při tom opět mimo jiné z rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. kterého je účelem § 87 zákona o spotřebitelském úvěru mimo jiné postih poskytovatele, který nedostatečně posoudil úvěruschopnost, upřednostnil svůj ekonomický zájem a zapříčinil tak neplatnost úvěrové smlouvy. Z povinnosti stran vzájemně si bez zbytečného odkladu vrátit poskytnutá plnění jako bezdůvodného obohacení mohou pro spotřebitele vyplývat problémy související s nutností urychleně si opatřit již utracené peníze ze spotřebitelského úvěru. Proto se v zákoně stanoví na ochranu spotřebitele, že poskytnutou jistinu není povinen vrátit ihned, avšak v době odpovídající jeho možnostem. Poskytovatel úvěru má tedy nárok na nesplacenou jistinu úvěru až v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která nezávisí na výzvě věřitele k plnění, ale na možnostech žalované. Účelem je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů.

40. Nárok na zákonný úrok z prodlení dle § 1968 a § 1970 o. z. žalobkyni vzniká teprve v okamžiku prodlení žalovaného se splacením poskytnuté jistiny. Mezi účastníky nedošlo k dohodě o splatnosti a určí ji tedy zdejší soud až svým rozhodnutím. Příjem žalovaného nebylo možno spolehlivě ověřit. Žalovaný nadále neplní žádnou ze splátek vůči svému věřiteli (žalobkyně), na jiný jeho příjem či majetek z provedeného dokazování a z obsahu zákaznické karty nelze usoudit. Proti žalovanému byly u zdejšího soudu v roce 2024 dosud zahájena již čtyři exekuční řízení. Soud dospěl k závěru, že stanovení splátek by bylo zcela neúčelné a také nepřiměřeným zvýhodněním dlužníka za situace, kdy pro toto řešení sám žalovaný aktivně neplédoval. Proto soud stanovil dobu plnění celého dluhu najednou, a to v obecné třídenní lhůtě, jdoucí od právní moci rozsudku, přičemž tuto dobu plnění dluhu soud vyhodnotil jako přiměřenou předpokládaným možnostem žalovaného, když uzavřel, že takto stanovená doba je vzhledem k celkovým prokázaným poměrům spotřebitele v zájmu spravedlivého uspořádání smluvních stran.

41. Na základě shora uvedeného soud proto zamítl žalobu rovněž co do požadovaného úroku z prodlení, neboť splatnost přiznané částky nastává až uplynutím lhůty k plnění stanovené ve výroku I. tohoto rozsudku (vykonatelností rozsudku), přičemž co do požadovaného úroku z prodlení soud vyhodnotil žalobu jako předčasnou.

42. Pro úplnost soud uvádí, že k postoupení pohledávky na žalobkyni došlo v souladu s § 1879 a násl. o. z., je tak doložena aktivní legitimace žalobkyně.

43. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle , dle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Jelikož úspěch a neúspěch žalobkyně je téměř totožný a představuje 50 % stejně jako neúspěch, rozhodl soud, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 3. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.