Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
11 C 101/2024-82
Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Janou Spanilou ve věci
žalobkyně: Anonymizováno, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0
proti
žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0
o 118 669,46 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 6 314,10 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Zamítá se žaloba co do požadavku žalobkyně na zaplacení částky 93 682,89 Kč, úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 99 996,99 Kč od 1. 8. 2023 do zaplacení, kapitalizovaného úroku ve výši 11 537,64 Kč, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 434 Kč, dále co do částky 18 672,47 Kč a úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 18 672,47 Kč od 26. 1. 2024 do zaplacení.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 6 314,10 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.II. Zamítá se žaloba co do požadavku žalobkyně na zaplacení částky 93 682,89 Kč, úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 99 996,99 Kč od 1. 8. 2023 do zaplacení, kapitalizovaného úroku ve výši 11 537,64 Kč, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 434 Kč, dále co do částky 18 672,47 Kč a úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 18 672,47 Kč od 26. 1. 2024 do zaplacení.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 26. 1. 2024 ve znění doplnění tvrzení o zkoumání úvěruschopnosti žalovaného ze dne 21. 5. 2024 domáhala na žalovaném zaplacení částky 99 996 Kč s příslušenstvím představující nesplacenou část úvěru (dále jen „nárok 1“) a dále částky 18 672,47 Kč představující smluvní pokutu (dále rovněž „nárok 2“). K odůvodnění žaloby k nároku 1 uvedla, že dne 31. 5. 2017 uzavřel žalovaný se společností Anonymizováno právnická osoba (dále jen „právní předchůdce žalobkyně“) smlouvu o revolvingovém úvěru č. hodnota. Právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému vydala platební kartu s možností čerpání finančních prostředků až do výše 35 000 Kč (ale bylo možné limit zvýšit až do výše 500 000 Kč). Okamžikem vydání karty mělo dojít k uzavření smlouvy ve znění žádosti žalovaného. Splatnost první splátky měla nastat dne 17. 7. 2017. Doporučená měsíční výše splátky byla stanovena ve výši 6 000 Kč. Minimální stanovená splátka měla představovat 5 % z čerpané výše úvěru, minimálně 500 Kč. Úroková sazba byla sjednána ve výši 23,76 % ročně. Žalovaný čerpal celkem částku 319 152,10 Kč a uhradil právní předchůdkyni žalobkyně celkem 312 838 Kč, přičemž tato platba byla použita na smluvní úroky, případný poplatek na sjednané pojištění, poplatky za vedení úvěrového účtu, odeslání písemných upomínek, zákonné úroky z prodlení a smluvní pokuty. Celková částka, kterou žalobkyně nadále po žalovaném požaduje k zaplacení, představuje zůstatek jistiny ve výši 99 996,99 Kč, nesplacený smluvní úrok za poskytnutí finančních prostředků ve výši 10 937,64 Kč, který byl vypočítán z nesplacené jistiny úvěru ve výši 99 996,99 Kč v sazbě 23,76 % ročně, kdy postoupená výše smluvního úroku byla vypočítána za období od 12. 2. 2023 do 31. 7. 2023, tj. do data, ke kterému byl úvěr zesplatněn, z nesplacené smluvní pokuty ve výši 973 Kč, z nesplacených poplatků za odeslání písemných upomínek žalovanému ve výši 600 Kč. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal do prodlení, prohlásila právní předchůdkyně žalobkyně úvěr ke dni 31. 7. 2023 za splatný. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni s účinností ke dni 21. 8. 2023 na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 16. 8. 2023.
právnická osoba odůvodnění nároku 2 žalobkyně uvedla, že v důsledku prodlení žalovaného vznikl právní předchůdkyni žalobkyně nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1 % za každý den z prodlení. Smluvní pokuta byla žalobkyni postoupena ve výši 973 Kč. Dále požaduje smluvní pokutu z částky 99 996,99 Kč ve výši 0,1 % denně za období od 22. 7. 2023 (den po postoupení) do 25. 1. 2024 (den před podání žaloby), tedy celkem 18 672,47 Kč.
3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
4. Soud vyzval žalobkyni, aby doplnila tvrzení a důkazní návrhy, jakým způsobem zkoumala před uzavřením smlouvy příjmy a výdaje žalovaného, zda tuto skutečnost ověřovala, aby doplnila tvrzení, s jakými splátkami se žalovaný dostal do prodlení a vysvětlila rozpor mezi úvěrovým rámcem 35 000 Kč a výší nesplacené jistiny. K tomu jí poskytl lhůtu (viz usnesení ze dne 11 C 101/2024 -71 ze dne 26. 4. 2024). Žalobkyně v podání ze dne 21. 5. 2024 uvedla, že vycházela ze žádosti u revolvingový úvěr, prověřovala pravdivost tvrzení žalovaného ohledně příjmů a výdajů za účelem ověření úvěruschopnosti žalovaného před poskytnutím finančních prostředků, resp. spotřebitelského úvěru, a to v interních i externích databázích třetích subjektů a dále pak v registru SOLUS. V samotné žádosti o úvěr je uvedeno, že žalovaný v době uzavření pracoval jako Anonymizováno s čistým příjmem ve výši částka, s náklady na bydlení ve výši 3 000 Kč a dále informace, že bydlí u rodičů. V rámci ověřování úvěruschopnosti žalovaného tedy právní předchůdce žalobkyně zjišťovala finanční poměry žalovaného a tyto vyhodnotila pozitivně, což vedlo k poskytnutí finančních prostředků žalovanému. Při jednání dne 10. 9. 2024 po poučení soudu dle § 118a odst. 1 , 3 o. s. ř. o. s. ř. však žádné další tvrzení ani důkazní návrhy o ověřování schopnosti žalovaného úvěr splácet a o objektivní možnosti žalovaného úvěr splácet žalobkyně nedoložila, stejně tak nedoložila, jakým způsobem žalovaný požádal o navýšení úvěrového rámce až na 500 000 Kč a zda při tomto povolení navýšení byla opětovně zkoumána objektivní schopnost žalovaného úvěr řádně splácet.
5. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním.
6. Ze žádosti o revolvingový spotřebitelský úvěr ze dne 31. 5. 2017 (smlouvy) včetně všeobecných obchodních podmínek, produktových podmínek pro revolvingové úvěry, produktových podmínek pro poskytování platebních služeb, sazebníku poplatků soud zjistil, že žalovaný uvedl v žádosti o úvěr svůj příjem ve výši částka ze zaměstnání Anonymizováno (Anonymizováno, Anonymizováno, Anonymizováno), náklady na bydlení 3 000 Kč (bydlí Anonymizováno). Strany si sjednaly úvěrový rámec ve výši 35 000 Kč s tím, že tento bylo možné zvýšit až do maximálního úvěrového rámce 500 000 Kč. Strany si dále sjednaly smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky splátky v prodlení a náhradu nákladů spojených s vymáháním splatného závazku ve výši 600 Kč.
7. Z dopisu ze dne 2. 6. 2017 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně oznamuje žalovanému, že jeho žádost o poskytnutí úvěru v jedné z jejích partnerských prodejen byla přijatá a získává úvěrový rámec na kartě ve výši 35 000 Kč.
8. Z odstoupení od úvěrové smlouvy ze dne 27. 6. 2023 soud zjistil, že žalobkyně resp. její právní předchůdce odstoupil od úvěrové smlouvy ze dne 27. 6. 2023 pro prodlení žalovaného.
9. Z platební historie (č. l. 13) vyplývá, že žalovanému bylo umožněno čerpat úvěr (finanční prostředky) ve výši 319 152,10 Kč, žalovaný na poskytnutý úvěr již uhradil částku 312 838 Kč. Tato částka koresponduje s tvrzením žalobkyně v žalobě.
10. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 16. 8. 2023, včetně přílohy č. 1 – seznam postupovaných pohledávek soud zjistil, že pohledávka za žalovaným byla ze strany právní předchůdkyně Anonymizováno postoupena na žalobkyni.
11. Z dopisu ze dne 28. 8. 2023 včetně podacího archu ze dne 29. 8. 2023 soud zjistil, že žalovaný byl informován, že pohledávka za ním byla postoupena na žalobkyni.
12. Z výzvy před podáním žaloby ze dne 11. 1. 2024 včetně podacího archu ze dne 15. 1. 2024 soud zjistil, že žalovaný byl před podáním žaloby vyzýván k úhradě žalobou požadované částky včetně případných nákladů řízení.
13. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.
14. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
15. Dle § 419 o. z. je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.
16. Dle § 420 odst. 1 o. z. kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.
17. Dle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 31. 12. 2020 (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
18. Dle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
19. Dle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
20. Dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
21. Dle § 547 o. z. musí právní jednání obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.
22. Dle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
23. Dle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
24. Dle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
25. Dle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
26. Dle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
27. Dle § 1968 věty první o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.
28. Dle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
29. Na základě shora uvedeného dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém a právním stavu.
30. Mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně byla v souladu s § 2395 o. z. uzavřena dne 31. 5. 2017 smlouva o úvěru, která svou povahou odpovídá smlouvě o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2 zákona o spotřebitelském úvěru. Uzavření této smlouvy žalovaný nečinil sporným, resp. v řízení zůstal nečinným. Právní předchůdkyně žalobkyně však dle provedeného dokazování před uzavřením této smlouvy nedostála své povinnosti posoudit úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele dle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, přičemž zde byly důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného splácet úvěr. Právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného z databází (výsledky vyhledávání v těchto databázích nebyly předloženy). Dále se právní předchůdkyně žalobkyně spolehla na tvrzení žalovaného, že jeho příjem dosahuje výše částka a jeho výdaje na bydlení 3 000 Kč. Zbytek výdajové stránky žalobkyně nezkoumala a příjmy a výdaje neověřovala (např. z předložené pracovní smlouvy, výplatních lístků, výpisů z účtu).
31. Povinnost věřitele zaobírat se s péčí řádného hospodáře úvěruschopností dlužníka, tedy ověřovat si jím tvrzené skutečnosti, je podrobně řešena např. již v usnesení pléna Ústavního soudu ze dne 9. 2. 2011, sp. zn. Pl. ÚS 1/10 , v rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18 , nebo v nálezu Ústavního soudu, sp. zn. IV ÚS 702/20 , dle kterého pokud věřitel neprověří náležitě pečlivě schopnost spotřebitele splnit v budoucnu svůj závazek, jedná se o jednání, které je v rozporu s dobrými mravy. K sankcím, které nastupují v souvislosti s porušením povinnosti zkoumat úvěruschopnost, se vyjadřoval rovněž Soudní dvůr Evropské unie v rozsudku ze dne 5. 3. 2020 ve věci C – 679/18, přičemž uvedl následující. Soudy jsou povinny zajistit plný účinek Směrnice 2008/48/ES (dále jen „Směrnice“), kdy články 8 a 23 této Směrnice musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele dle čl. 8 Směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele.
32. S ohledem na uvedené má soud za to, že právní předchůdkyně žalobkyně nezkoumala náležitě pečlivě úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy, ačkoliv zde byly důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet a spotřebitelská smlouva ze dne 31. 5. 2017 je tak absolutně neplatná dle § 588 o. z. Žalobkyně totiž neoznačila žádné dodatečné důkazy k prokázání skutečnosti, že by úvěruschopnost řádně zkoumala, případně že ji sice formálně nezkoumala, ale žalovaný byl v době poskytnutí smlouvy schopný objektivně úvěr splácet. Vzhledem ke skutečnosti, že bylo žalovanému umožněno čerpat následně vysoký úvěrový rámec (až 500 0000 Kč), u právní předchůdkyně žalobkyně měly vyvstat pochybnosti o schopnosti žalovaného takový úvěr splácet při jeho tvrzeném nízkém příjmu částka za měsíc; při povolení navýšení na takto vysoký úvěrový rámec měla tvrzené příjmy a výdaje žalovaného zkoumat v souladu s výše citovanými právními závěry. Žalobkyně v tomto smyslu neunesla břemeno tvrzení a důkazní, a to i po poučení soudem dle § 118a odst. 1 , 3 o. s. ř. o. s. ř. při jednání dne 10. 9. 2024. Žalovaný na úvěrovou smlouvu uhradil celkem 312 838 Kč a zbylou část poskytnuté jistiny ve výši 6 314,10 Kč je povinen vrátit žalobkyni jako bezdůvodné obohacení dle § 2991 o. z. Soud tedy žalobě částečně vyhověl co do částky 6 314,10 Kč. Co do zbytku požadované jistiny ve výši 93 682,89 Kč, úroku z prodlení, kapitalizovaného úroku a nákladů spojených s uplatněním pohledávky a dále co do smluvní pokuty ve výši 18 672,47 Kč včetně úroku z prodlení z požadované smluvní pokuty soud žalobu zamítl (výrok II. rozsudku).
33. Soud se dále zabýval nárokem žalobkyně na zákonný úrok z prodlení. Vycházel při tom z rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 , dle kterého je účelem § 87 zákona o spotřebitelském úvěru mimo jiné postih poskytovatele, který nedostatečně posoudil úvěruschopnost, upřednostnil svůj ekonomický zájem a zapříčinil tak neplatnost úvěrové smlouvy. Z povinnosti stran vzájemně si bez zbytečného odkladu vrátit poskytnutá plnění jako bezdůvodného obohacení mohou pro spotřebitele vyplývat problémy související s nutností urychleně si opatřit již utracené peníze ze spotřebitelského úvěru. Proto se v zákoně stanoví na ochranu spotřebitele, že poskytnutou jistinu není povinen vrátit ihned, avšak v době odpovídající jeho možnostem. Poskytovatel úvěru má tedy nárok na nesplacenou jistinu úvěru až v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která nezávisí na výzvě věřitele k plnění, ale na možnostech žalovaného. Účelem je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů.
34. Nárok na zákonný úrok z prodlení dle § 1968 a § 1970 o. z. žalobkyni vzniká teprve v okamžiku prodlení žalovaného se splacením poskytnuté jistiny. Na základě shora uvedeného soud zamítl žalobu rovněž co do úroku z prodlení, neboť splatnost přiznané částky nastává až uplynutím lhůty k plnění stanovené ve výroku I. tohoto rozsudku (vykonatelností rozsudku), co do požadovaného úroku z prodlení tak žalobu posoudil jako předčasnou.
35. Pro úplnost soud uvádí, že k postoupení pohledávky na žalobkyni došlo v souladu s § 1879 a násl. o. z., je tak doložena aktivní legitimace žalobkyně.
36. Pariční lhůtu soud určil dle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř.
37. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť převážně úspěšnému žalovanému žádné náklady řízení dle obsahu spisu nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 3. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.