Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
6 C 329/2024-48
Okresní soud v Kroměříži rozhodl samosoudkyní JUDr. Lenkou Pekařovou ve věci
žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0
proti
žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0
o zaplacení 85 020 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částka s úrokem z prodlení 15 % z částky částka od datum do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá v části požadující zaplacení částka s kapitalizovaným úrokem částka, úrokem 8 % z částky částka od datum do zaplacení, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení částka a úrokem z prodlení 15 % z částky částka od datum do zaplacení.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
IV. Žalobkyně je povinna doplatit České republice – Okresnímu soudu v Kroměříži na soudním poplatku částka do tří dnů od právní moci rozsudku na účet č. Anonymizováno/Anonymizováno, variabilní symbol var. symbol.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni , částka, s úrokem z prodlení 15 % z částky , částka, od , datum, do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se zamítá v části požadující zaplacení , částka, s kapitalizovaným úrokem , částka, , úrokem 8 % z částky , částka, od , datum, do zaplacení, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení , částka, a úrokem z prodlení 15 % z částky , částka, od , datum, do zaplacení.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.IV. Žalobkyně je povinna doplatit České republice – Okresnímu soudu v Kroměříži na soudním poplatku , částka, do tří dnů od právní moci rozsudku na účet č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , variabilní symbol , var. symbol, .
1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení částka s příslušenstvím z titulu Smlouvy o úvěru č. hodnota, uzavřené dne datum mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba., IČO IČO (dále jen „původní věřitelka“). Touto smlouvou získal žalovaný od původní věřitelky úvěr částka, za který se zavázal vrátit částka ve 17měsíčních splátkách po částka, tj. nejpozději do datum. Dostal se však do prodlení a žalovaná částka představuje nezaplacenou jistinu částka spolu s neuhrazenými poplatky a kapitalizovaným úrokem. Smlouvou účinnou dne datum postoupila původní věřitelka uvedenou pohledávku žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno. Předžalobní upomínku zaslala žalobkyně žalovanému dne datum.
2. Žalovaný tvrzení žalobkyně nepopřel. Je invalidním důchodcem, žije sám se synem. Půjčky si bral, aby nepřišel o dům, který zadlužila otcova sestra. Kvůli péči o syna navíc musel opustit výhodné zaměstnání. O dům nakonec stejně přišel, nadto velmi nevýhodně. Zaměstnavatel, u kterého pracoval v době sjednání úvěru, krachuje a dluží žalovanému vyplatit 40 dnů dovolené. V současné době je v kontaktu s pracovníkem charity, který mu pomáhá vyřídit insolvenční návrh.
3. Z provedených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav:
4. Původní věřitelka („právnická osoba“) s žalovaným podepsali dne datum Smlouvu o úvěru č. hodnota, na základě které obdržel žalovaný toho dne hotovost částka a zavázal se za to vrátit částka ve 17měsíčních splátkách po částka, tj. RPSN činila 270,48 % (viz Smlouva o úvěru č. hodnota čl. 14-15). Učinili tak na základě písemné žádosti žalovaného z téhož dne, v níž žalovaný ke svým poměrům uvedl a původní věřitelka ověřila, že jeho měsíční mzda činí částka (pracovní smlouva č.l. 39, mzdový výměr č.l. 40 a výplatní lístky č.l. 41a, 37), k tomu pobírá invalidní důchod částka měsíčně (výměr invalidního důchodu č.l. 40a a výplatní doklad č.l. 41); jeho měsíční výdaje činily částka (rozvedený, žijící u rodičů) a částka na splátky dřívějších úvěrů, z čehož plynul měsíční disponibilní zůstatek částka (viz Žádost o úvěr čl. 38). Žalovaný uhradil žalobkyni v souvislosti s uvedenou smlouvou částka (viz přehled plateb čl. 16). Smlouvou ze dne datum, účinnou datum (viz smlouva o postoupení pohledávek čl. 17-21, 23), postoupila původní věřitelka pohledávku za žalovaným žalobkyni (viz seznam postoupených pohledávek čl. 22), což žalovanému oznámila dopisem ze dne datum (viz oznámení o postoupení pohledávky čl. 24). Dne datum odeslala žalobkyně žalovanému na jím uvedenou kontaktní adresu předžalobní upomínku (viz předžalobní upomínka s podacím lístkem čl. 25-27). V době sjednání úvěru (květen 2022) činila obvyklá roční procentní sazba nákladů (RPSN) bankovních spotřebitelských úvěrů 9,10 % (ARAD sestava 1193 čl. 43).
5. Zjištěný skutkový stav soud právně hodnotil takto: Účastníci řízení uzavřeli smlouvy o spotřebitelském úvěru ve smyslu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do datum (dále jen „zákona č. 257/2016 Sb.“), a podpůrně zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do datum (dále jen „o. z.“).
6. Původní věřitelce před poskytnutím úvěru ukládá § 86 a § 87 zákona č. 257/2016 Sb. povinnost posoudit schopnost spotřebitele úvěr splácet, a to na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele nebo i z jiných zdrojů, a spotřebitelský úvěr poskytne jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o jeho schopnosti spotřebitelský úvěr splácet. Tuto svou povinnost původní věřitelka podle soudu splnila, neboť měla doložený jeho příjem. Výdaje byly sice odhadnuty v nepřiměřené (nemožné) výši (částka), z dokazování však vyplynulo, že žalovaný žil u rodičů a zbýval mu (po odečtení dalších splátek) disponibilní zůstatek částka, který nabízel i při splácení nového úvěru rezervu k pokrytí nepřiznaných běžných výdajů; úvaha původní věřitelky o schopnosti žalovaného úvěr splatit se tak soudu nejeví nepřiléhavá.
7. Přesto shledal soud uzavřenou smlouvu s odkazem na § 547, § 580 a § 588 věty první o. z., podle kterých soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek, absolutně neplatnou, a to pro nepřiměřenost (nemravnost) sjednaného příslušenství. Je běžnou praxí, že na nebankovní instituce se obracejí lidé, kteří nedosáhnou na finanční výpomoc bank a jsou tak potenciálně rizikovějšími obchodními partnery. Je proto logické, že úvěry u nich sjednané jsou nákladnější, aby zmíněné podnikatelské riziko vyvážily. Nejde ovšem o pojistku jedinou; prevencí proti nedobytnosti pohledávky za nesolventním dlužníkem je například také řádné plnění povinnosti zkoumat úvěruschopnost (viz i rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka)Anonymizováno
8. I náklady nebankovních úvěrů proto musejí mít svou mez. V projednávané věci podle soudu únosnou mez překračuje roční procentní sazba nákladů sjednaného úvěru, která oproti běžné hodnotě hodnota % u bankovních úvěrů dosahovala 270,48 % (tj. 30x více!); sjednaná výše řádného příslušenství tak běžnou úrokovou míru ve srovnatelném čase překračuje nikoli například dvoj- až trojnásobně, nýbrž mnohonásobně [německá judikatura shledává zvlášť hrubý nepoměr již u úroku dvojnásobného oproti úrokům obvyklým, nebo úroku překračujícího obvyklý úrok o více než 12 procentních bodů – srov. PELIKÁNOVÁ, I.,PELIKÁN, R. § 1796. In: ŠVESTKA, právnická osoba, J., FIALA, J. a kol. Občanský zákoník: Komentář, Svazek V, (§ 1721-2520). (jméno FO). Wolters Kluwer (cit. 2024-4-5). ASPI_ID KO89_e2012CZ. Dostupné z: www.právnická osoba. ISSN 2336-517X.].
9. Mezi dalšími (subjektivními) okolnostmi, které by měly soudu ve věci vyplynout nad rámec samotné výše sjednaného příslušenství oproti hladině běžné ve srovnatelném obchodním styku, aby mohl učinit závěr o lichevním ujednání ve smyslu § 1796 o. z. (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka, či rozsudek ze dne datum, sp. zn. spisová značka), spatřuje soud v počínání původní věřitelky ve smyslu zneužití jejího silnějšího postavení vůči žalovanému spotřebiteli, což je další důvod přispívající k závěru o neplatnosti uvedených ujednání pro jejich zjevnou disproporci. V poměrech projednávané věci extrémní násobek roční procentní sazby nákladů (byť bankovních úvěrů) optikou dobrých mravů a veřejného pořádku neobstojí.
10. Ve spotřebitelském kontextu nepovažuje soud za žádoucí ani redukci zachovávající platnost daného právního jednání ve smyslu § 577 o. z. tím, že by namísto sjednaného příslušenství přiznal běžný úrok z úvěru. Cílem nové úpravy ochrany spotřebitele při sjednávání úvěrů (byť v projednávané věci přímo neaplikované) bylo „posílení principu zodpovědného úvěrování“. Z toho je zřejmé, že věřitel musí být stanovením účinných sankcí (například absolutní neplatností právního jednání porušujícího kogentní ustanovení) dostatečně efektivně motivován k řádnému plnění svých povinností. Vycházeje z těchto obecných principů nepovažuje soud za spravedlivé, aby byla žalobkyně za protiprávní jednání své právní předchůdkyně „odměněna“ přiznáním běžného úroku, jako by jednala v souladu s právem (srov. podobně rozsudek Městského soudu v Praze ze dne datum, č. j. spisová značka).
11. Důvodnou část žalovaného nároku je nutno posoudit jako bezdůvodné obohacení žalovaného na úkor původní věřitelky, dnes žalobkyně (na základě prokázaného a platného postoupení pohledávky ve smyslu § 1879 a násl. o. z.) ve smyslu § 2991 odst. 1 o. z. Původní věřitelka vyplatila žalovanému celkem částka, na které žalovaný dosud vrátil pouze částka. Na úkor dnešní žalobkyně se tak bezdůvodně obohatil částkou částka, kterou je povinen vrátit. V této části proto soud žalobě vyhověl, a to i pro úrok z prodlení, na který má žalobkyně v souladu s § 1970 o. z. nárok ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. V tomto případě 15 % ročně, neboť v prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení se žalovaný podle soudu ocitl marným uplynutím sjednané doby, v níž měl úvěr vrátit, neboť tohoto termínu (byť z neplatné smlouvy) si musel být žalovaný dobře vědom; od datum je tak žalovaný v prodlení se zaplacením důvodně žalované částky.
12. V ostatním soud žalobu s ohledem na posouzenou neplatnost uzavřené smlouvy zamítl.
13. Výrok III o nákladech účastníků řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. Z převážné části byl v řízení úspěšný žalovaný, kterému však žádné náklady nevznikly.
14. Ve věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz, soud proto doměřil žalobkyni soudní poplatek podle položky 1 bodu 1 písm. b) Sazebníku poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích.
Poučení:
Proti výrokům I až III tohoto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Kroměříži. Není-li odvolání podáno elektronicky, je třeba je podat ve dvojím vyhotovení.
Proti výroku IV tohoto rozsudku není odvolání přípustné.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.
Nesplní-li žalobkyně povinnost uloženou jí tímto rozsudkem, může soud pohledávku státu po 30 dnech po jeho právní moci postoupit k vymáhání příslušnému celnímu úřadu.