Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

10 C 225/2024-45

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivanou Arnoštovou ve věci

žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0, Anonymizováno IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0

proti

žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0Datum narození zainteresované osoby 0/0, Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno-Anonymizováno

pro 10 608 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 4 800 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 4 800 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku 5 808 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 12 069,14 Kč a zákonný úrok z prodlení z částky 10 608 Kč od datum do datum ve výši 7,75 %, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 4 800 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 4 800 Kč od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku 5 808 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 12 069,14 Kč a zákonný úrok z prodlení z částky 10 608 Kč od , datum, do , datum, ve výši 7,75 %, se zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne datum domáhala po žalovaném zaplacení částky 10 608 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tak, že mezi společností právnická osoba, právním předchůdcem žalobce, a žalovaným byla dne datum uzavřena smlouva o půjčce č. tel. číslo. Na základě této smlouvy byla žalovanému poskytnuta půjčka ve výši 8 000 Kč v hotovosti, přičemž součástí závazku byl i poplatek ve výši 5 808 Kč. Celkovou částku, zahrnující jistinu i poplatek, se žalovaný zavázal uhradit v 45 týdenních splátkách po 312 Kč, přičemž poslední splátka měla být splacena nejpozději datum. Žalovaný však své závazky neplnil řádně. Na pohledávku bylo žalovaným uhrazeno celkem 3 200 Kč. Pohledávka byla dne datum postoupena žalobci, přičemž ke dni postoupení činila dlužná částka bez příslušenství 10 612,22 Kč. Postoupení bylo žalovanému oznámeno písemně. Žalobce nyní požaduje zaplacení celkové dlužné částky ve výši 10 608 Kč, která sestává z jistiny 6 146 Kč a poplatku 4 462 Kč. Dále požaduje kapitalizované úroky z prodlení ve výši 12 069,14 Kč, vypočtené podle zákonné sazby 7,75 % ročně od datum do datum, a zákonné úroky z prodlení z dlužné částky od datum do zaplacení. Žalobce rovněž požaduje náhradu nákladů řízení ve výši 2 252 Kč, zahrnující soudní poplatek, odměnu advokáta a režijní paušály.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobkyně nikterak nerozporoval. Na výzvu soudu dle , zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaný nevyjádřil, přičemž byl rovněž poučen o následcích nevyjádření se ve stanovené lhůtě ve smyslu , a proto má soud za to, že žalovaný s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně vyjádřila souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání dle již v podané žalobě. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením bez jednání.

3. Soud učinil z provedených důkazů následující skutková zjištění:

 ze smlouvy o půjčce a smluvních podmínek smlouvy o půjčce, že dne datum byla mezi žalovaným a společností právnická osoba uzavřena smlouva o půjčce č. tel. číslo, na základě které se uvedená společnost zavázala poskytnout žalovanému půjčku ve výši 8 000 Kč, kdy žalovaný podpisem smlouvy převzetí částky 8 000 Kč v hotovosti potvrdil, žalovaný se zavázal částku vrátit spolu s poplatkem v částce 5 808 Kč v 44 týdenních splátkách po 312 Kč a poslední 45. splátce ve výši 80 Kč. RPSN činila 299,81%. Ve smlouvě bylo sjednáno, že první splátka je splatná 7. den od uzavření smlouvy. Ze smlouvy též plyne, že byla sjednána podle , o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru.

 ze smlouvy o postoupení pohledávek, přílohy č. hodnota smlouvy o postoupení pohledávek, že společnost právnická osoba a žalobkyně uzavřeli dne datum smlouvu o postoupení pohledávek, která zahrnovala i pohledávku za žalovaným.

 z oznámení o postoupení pohledávek a poštovního podacího lístku, že postupitel oznámil žalovanému postoupení pohledávky dopisem ze dne datum, který byl zaslán žalovanému dne datum.

 z předžalobní výzvy a podacího lístku, že PZ žalobkyně dopisem ze dne datum vyzvala žalovaného k úhradě žalobní pohledávky, výzva byla žalovanému zaslána dne datum.

Z ostatních v řízení provedených důkazů soud neučinil žádná skutková zjištění podstatná pro rozhodnutí ve věci.

4. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu:

Žalovaný a právní předchůdkyně žalobkyně podepsaly dne datum smlouvu o půjčce číslo tel. číslo kterou se tato společnost zavázala poskytnout žalovanému půjčku 8 000 Kč a žalovaný se zavázal ji vrátit a zaplatit souhrnný poplatek v souvislosti s touto půjčkou ve výši 5 808 Kč, vše v 44 týdenních splátkách po 312 Kč a poslední 45. splátce ve výši 80 Kč s tím, že první splátka je splatná 7. den od uzavření smlouvy. RPSN činila 299,81%. Částku žalovaný přijal v hotovosti při podpisu smlouvy. Ze smlouvy též plyne, že byla sjednána podle , o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru. Pohledávka za žalovaným se shora uvedené půjčky byla postoupena na žalobkyni (viz smlouva o postoupení a příloha), o čemž zaslala společnost právnická osoba žalovanému oznámení ze dne datum, odesláno dne datum ve kterém ji vyzvala k zaplacení do 10 dnů od doručení (viz oznámení o postoupení a podací lístek).

5. Podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

6. Podle při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.

7. Podle neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

8. Podle vztahuje-li se důvod neplatnosti jen na část právního úkonu, je neplatnou jen tato část, pokud z povahy právního úkonu nebo z jeho obsahu anebo z okolností za nichž k němu došlo, nevyplývá, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu.

9. Podle kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Podle odst. 2 bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.

10. Podle je-li smlouva neplatná nebo byla-li zrušena, je každý z účastníků povinen vrátit druhému vše, co podle ní dostal.

11. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřely smlouvu o půjčce podle a násl. (viz přechodné ustanovení , ). Závazek vznikl tím, že na jejím základě bylo žalovanému předáno 8 000 Kč v hotovosti, jež byl žalovaný dle smlouvy povinen vrátit postupně v 45 týdenních splátkách. Ve smlouvě byl současně sjednán poplatek ve výši 5 808 Kč, který je třeba z právního hlediska považovat za úrok ve smyslu (byť tak není nazván), neboť jde o úplatu za poskytnutí půjčky žalované.

12. Soud se dále zabýval platností smlouvy o půjčce, konkrétně ujednání o úroku. Z plyne, že neplatný je mj. právní úkon, který se příčí dobrým mravům. Jedná se o neplatnost tzv. absolutní, k níž soud musí přihlédnout i bez námitky účastníka (viz a contrario ). Ustálená judikatura Nejvyššího soudu dovodila, že v rozporu s dobrými mravy je zpravidla výše úroků sjednaná ve smyslu ustanovení , která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (viz již rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka). Hranicí přiměřenosti úroků je přibližně dvojnásobek či trojnásobek úrokové míry peněžních ústavů, byť u půjčky na základě smlouvy uzavřené mezi fyzickými osobami (zejména v případě, kdy je dlužníkem osoba nacházející se v obtížné finanční situaci) by bylo možné i takovou míru akceptovat s ohledem na vyšší míru rizikovosti oproti půjčkám či úvěrům poskytovaným peněžními y (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka). Za nemravné tak Nejvyšší soud shledal např. úroky v sazbě 60 % ročně (viz prvně cit. rozsudek) či 36 % ročně (viz usnesení ze dne datum, sp. zn. spisová značka).

13. V projednávané věci byla smlouva sjednána mezi podnikatelkou – obchodní společností Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno. Anonymizováno. Anonymizováno., poskytující půjčky v rámci svého podnikání a spotřebitelem, což je zjevné i z toho, že se v ní výslovně odkazuje na tehdejší , o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru (jenž se vztahoval právě na půjčky poskytované věřitelem v rámci jeho podnikatelské činnosti fyzickým osobám, které v rámci své podnikatelské činnosti nejednají, viz , , b) a c) tohoto zákona). Nejde tedy o případ půjčky mezi fyzickými osobami (ve smyslu výše citované judikatury).

14. Sjednaný úrok přitom činil při přepočtu na roční sazbu asi 83,98 % ročně z jistiny (Celkový úrok za poskytnutí půjčky ve výši 8 000 Kč činí 5 808 Kč. Pro výpočet procentuálního úroku se tento úrok porovná s půjčenou částkou (jistinou). Po přepočtu je jednorázový úrok za poskytnutí půjčky 72,6 % z půjčené částky. Protože byla půjčka splatná v 45 týdenních splátkách, odpovídá doba splatnosti přibližně 0,865 roku. Roční úroková sazba se vypočítá z úroku přepočteného na celou dobu splatnosti a následně na roční bázi. Po provedení výpočtu vychází roční úroková sazba přibližně na 83,98 % p.a.). Roční procentní sazba nákladů přitom činila 299,81%!!! Jedná se o výši, která je již na první pohled zcela nepřiměřená (srov. S nepřiměřenými úroky v judikatuře výše), zvláště ve spotřebitelských vztazích. Soud připomíná, že ochrana spotřebitele je jedním z projevů zásady ochrany slabší strany, která je součástí ústavního principu rovnosti v materiálním pojetí. (viz např. bod 10 nálezu Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. ). Nelze připustit, aby podnikatelé zneužívali svého silnějšího postavení (plynoucího z odborného zázemí, hospodářské síly, profesionální zkušenosti, lepší znalosti práva či dostupnosti právních služeb) k vynucení v podstatě lichevních úroků. Rovněž při porovnání s úrokovými sazbami, které v době uzavření smlouvy požadovaly banky u úvěrů s podobnými parametry, je zjevná nemravnost sjednaných úroků. Průměrná sazba úroků u úvěrů domácností na spotřebu činila 14,05 % (viz databáze časových řad ARAD, která je obecně známá a veřejně dostupná na webových stránkách ČNB, ) a sjednaná výše je tak více než pětinásobná, což je dle výše citované judikatury (která připouští maximálně dvojnásobnou až trojnásobnou výši) hrubě nemravné. Z těchto důvodů soud ujednání o úrocích podle posoudil jako neplatné, neboť se příčí dobrým mravům.

15. Soud se dále zabýval oddělitelností ujednání o úrocích od ostatního obsahu smlouvy, tedy otázkou, zda je neplatná jen tato část právního úkonu, anebo smlouva jako celek ( , tzv. salvátorská klauzule). Podle ustálené judikatury Nejvyššího soudu při posuzování otázky, zda lze část právního úkonu postiženou důvodem neplatnosti oddělit od ostatního obsahu tohoto úkonu, je třeba dbát, aby byla respektována vůle účastníků právního úkonu s přihlédnutím k účelu, jehož dosažení osoba konající právní úkon, resp. všichni účastníci dvou (více) stranného právního úkonu, sledovali (viz např. usnesení ze dne datum, sp. zn. spisová značka). V případě smlouvy o půjčce lze ujednání o úrocích (obecně vzato) oddělit od ostatního obsahu smlouvy o půjčce, avšak nesmí tomu bránit okolnosti, za nichž ke smlouvě došlo (viz již citovaný rozsudek sp. zn. spisová značka). Soud dále podotýká, že podstatnou náležitostí smlouvy o půjčce ve smyslu není ujednání o úrocích, což znamená, že je-li shledána neplatnost ujednání o úroku ve smlouvě o půjčce, při oddělení tohoto ujednání by půjčka byla bezúročná. Na rozdíl od smlouvy o úvěru podle , obchodní zákoník, se ani neuplatní tohoto zákona stanovící podpůrně výši úroků, nejsou-li sjednány (a tedy ani závěry judikatury k tomuto smluvnímu typu, např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka).

16. V daném případě má soud za to, že poskytnutí bezúročné půjčky neodpovídá vůli účastníků. Jak již bylo výše uvedeno, právní předchůdkyně žalobkyně byla obchodní společností, která půjčky poskytovala v rámci své podnikatelské činnosti. Úrok (nazvaný jako„ souhrnný poplatek“) jakožto úplata za poskytnutí půjčky byl tedy zdrojem jejího zisku. Jestliže by ve smlouvě nebyl sjednán, nikdy by k jejímu uzavření nepřistoupila. Tato okolnost proto brání oddělitelnosti ujednání o úroku od zbytku obsahu smlouvy o půjčce. Z toho důvodu soud nepřistoupil k aplikaci a smlouvu shledal neplatnou jako celek.

17. Soud následně zkoumal, zda lze věc posoudit podle ustanovení o bezdůvodném obohacení ( a násl. ). Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku 8 000 Kč v hotovosti na základě neplatné smlouvy o půjčce. Podle byla tedy žalovaná povinna uvedenou částku právní předchůdkyni žalobkyně vrátit. Dosud žalovaný zaplatil toliko 3 200 Kč, nadále je tedy povinen vrátit 4 800 Kč. Žalovaný v řízení netvrdil, ani nedoložil, že by svůj dluh uhradil, případně že by uhradil více než tvrdí žalobkyně, nebo že by pohledávka žalobkyně zanikla jiným způsobem, v řízení zůstal zcela procesně pasivním, soud proto vyšel stran částečné úhrady dluhu provedené žalovaným z tvrzení žalobkyně.

18. Pokud jde o splatnost pohledávky žalobkyně, nelze ji odvíjet od smlouvy o půjčce, neboť je neplatná jako celek, včetně ujednání o splatnosti a nárok žalobkyně se opírá o ustanovení o bezdůvodném obohacení. V takových případech se splatnost řídí doručením výzvy k vydání takového obohacení, popř. uplynutím lhůty, která je v této výzvě uvedena (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka). Žalobkyně vyzvala poprvé žalovaného k uhrazení dlužné částky v rámci oznámení o postoupení pohldávky, t. j. výzvou odeslanou dne datum do deseti dnů od doručení (za nějž lze mít třetí pracovní den od odeslání, , , který se v této době již aplikoval), počínaje dnem datum je tak žalovaný v prodlení. Teprve až od tohoto dne žalobkyni náleží zákonný úrok z prodlení podle (viz přechodné ustanovení , – jde o povinnost vzniklou z právního poměru vzniklého před účinností tohoto zákona) ve výši požadované žalobkyní, která nepřevyšuje sazbu stanovenou

19. Ze shora uvedených důvodů soud prvním výrokem uložil žalovanému zaplatit žalobkyni 4 800 Kč se zákonným úrokem z prodlení jdoucím od datum do zaplacení v žalobkyní požadované výši. Druhým výrokem žalobu ve zbývající části zamítl.

20. Soudem stanovená lhůta k plnění vychází z ustanovení věta před středníkem , .

21. Třetím výrokem soud rozhodl o náhradě nákladů řízení O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle podle úspěchu účastníků ve věci. Více úspěšným účastníkem byl v řízení žalovaný. Jelikož žalovanému v řízení žádné náklady řízení nevznikly, rozhodl soud tak, že žádnému z účastníků se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu Ostrava, prostřednictvím Okresního soudu v Olomouci. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.