Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

16 C 202/2024-42

Městský soud v Brně rozhodl předsedou senátu JUDr. Miroslavem Králem jako samosoudcem ve věci

žalobce:Jméno zainteresované společnosti 0/0, IČO: IČO zainteresované společnosti 0/0

sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0

zastoupený advokátem JUDr. Anonymizováno

sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/1

proti

žalovanému:Jméno zainteresované osoby 0/0Datum narození zainteresované osoby 0/0

Adresa zainteresované osoby 0/0

o zaplacení 70.137,20 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žaloba žalobce se v částce 28.546,20 Kč s 15% úrokem z prodlení ročně z částky 58.642,24 Kč od 27.7.2023 do 24.10.2024 a s 15% úrokem z prodlení ročně z částky 17.051,24 Kč od 25.10.2024 do zaplacení, jakož i s 30% úrokem z prodlení ročně z částky 50.279,76 Kč od 17.7.2023 do zaplacení, zamítá.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 41.591 Kč s 12,75% úrokem z prodlení ročně z částky 41.591 Kč od 25.10.2024 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na nákladech řízení k rukám zástupce žalobce částku 3.385 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žaloba žalobce se v částce 28.546,20 Kč s 15% úrokem z prodlení ročně z částky 58.642,24 Kč od 27.7.2023 do 24.10.2024 a s 15% úrokem z prodlení ročně z částky 17.051,24 Kč od 25.10.2024 do zaplacení, jakož i s 30% úrokem z prodlení ročně z částky 50.279,76 Kč od 17.7.2023 do zaplacení, zamítá.II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 41.591 Kč s 12,75% úrokem z prodlení ročně z částky 41.591 Kč od 25.10.2024 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na nákladech řízení k rukám zástupce žalobce částku 3.385 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se svojí žalobou podanou k Městskému soudu v Brně domáhal vydání rozhodnutí, jímž by žalovaný byl uznán povinným zaplatit žalobci částku 70.137,27 Kč s příslušenstvím představující nezaplacený poskytnutý úvěr v souvislosti s uzavřenou smlouvou o úvěru č. hodnota dne 22.12.2022, a to mezi společností právnická osoba. a žalovaným, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 51.000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr včetně příslušného navýšení zaplatit prostřednictvím 48 měsíčních splátek po 3.070 Kč. Na poskytnutý úvěr žalovaný uhradil toliko 9.409 Kč.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým závěrům. Dne 22.12.2022 byl vypracován návrh na uzavření smlouvy o úvěru č. hodnota, kdy poskytovatelem úvěru byla společnost právnická osoba. a příjemcem úvěru žalovaný jako klient. Celková výše úvěru byla sjednána na částku 51.000 Kč a v souvislosti s poskytnutým úvěrem se žalovaný jako klient zavázal zaplatit celkem 147.360 Kč, a to prostřednictvím 48 měsíčních splátek po 3.070 Kč nejpozději do 12. dne každého kalendářního měsíce, počínaje měsícem následujícím po měsíci, ve kterém bude úvěr vyplacen. Z dokladu o vyplacení úvěru je soudem zjištěno, že dne 22.12.2022 byla vyplacena částka 51.000 Kč, a to na účet č. 01757673017/3030, tedy číslo účtu a kód banky, jež byl sjednán v návrhu na uzavření smlouvy jako účet klienta - žalovaného. Oznámením ze dne 16.7.2023 bylo žalovanému sděleno, že ke dni zesplatnění úvěru představuje dluh celkem 60.040 Kč, a proto byl vyzván k úhradě této částky do 10 dnů od data odeslání oznámení. Podáním ze dne 12.12.2023 bylo žalovanému oznámeno postoupení pohledávky ze společnosti právnická osoba. na žalobce. Výzvou k plnění se základním, skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne 30.1.2024 byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky 83.027,01 Kč nejpozději do 14.2.2024. Ze společného prohlášení smluvních stran o postoupení pohledávek ze dne 5.12.2023 soud zjistil, že dne 29.6.2023 byla mezi společností právnická osoba. jako postupitelem a žalobcem jako postupníkem uzavřena smlouva o postoupení pohledávek, jejíž součástí je i pohledávka představující předmět tohoto sporu.

4. Provedené důkazy byly soudem hodnoceny, a to jak jednotlivě, tak ve své vzájemné souvislosti z hlediska zákonnosti, závažnosti a pravdivosti a má se za to, že jsou spolehlivým podkladem pro rozhodnutí ve věci, tedy, že nic nebrání tomu, aby z nich soud při rozhodování o věci samé vycházel.

5. Podle ust. (dále jen o.z.) je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatel nebo s ním jinak jedná.

6. Podle ust. § 421 odst. 1 o.z. se za podnikatele považuje osoba zapsaná v obchodním rejstříku. Za jakých podmínek se osoby zapisují do obchodního rejstříku stanoví jiný zákon.

7. Podle ust. § 1721 o.z. ze závazku má věřitel vůči dlužníku právo na určité plnění, jako na pohledávku a dlužník má povinnost toto právo splněním dluhu uspokojit.

8. Podle ust. § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

9. Podle ust. § 1970 o.z. poddlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výši takto stanovená.

10. Podle ust. § 580 odst. 1 o.z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

11. Podle ust. § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, a nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

12. Podle ust. § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

13. Podle ust. § 2991 odst. 1 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

14. Podle ust. § 9 odst. 1 o spotřebitelském úvěru věřitel před uzavřením smlouvy, ve které si sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnout do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

15. Dle ust. o spotřebitelském úvěru v platném znění, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

16. Dle ust. § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoliv pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

17. Po provedeném dokazování a po jeho právním zhodnocení dospěl soud k závěru, že podaná žaloba je důvodná toliko částečně. Pohledávka za žalovaným byla postoupena v souladu s ust. § 1879 a následují o.z. na žalobce, čímž je dána jeho aktivní věcná legitimace v tomto sporu. K otázce platnosti předmětné úvěrové smlouvy soud uvádí následující. Charakter smluvního ujednání mezi účastníky byl spotřebitelskou smlouvou, neboť právní předchůdce žalobce v rámci své podnikatelské činnosti poskytuje spotřebitelům úvěr. Podle zákona o spotřebitelském úvěru je povinností věřitele posoudit při sjednávání spotřebitelského úvěru s odbornou péči schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Z posouzení úvěruschopnosti spotřebitele pak musí být zřejmé, že spotřebitel bude schopen splácet úvěr. V opačném případě je smlouva o spotřebitelském úvěru neplatná. Soud přihlíží k neplatnosti právního ujednání, který odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek, a to i bez návrhu, jak vyplývá z dikce zákona shora citovaného. Soud má za to, že v projednávané věci právní předchůdce žalobce na svoji zákonnou povinnost řádně zkoumat úvěruschopnost žalovaného rezignoval, když nepostupoval s odbornou péčí při posuzování schopnosti žalovaného splácet úvěr (rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 25.7.2019 pod sp.zn. ). V řízení nebylo prokázáno, že by právní předchůdce žalobce vůbec, natož řádně posuzoval schopnost žalovaného úvěr splácet, čímž rezignoval na své zákonné povinnosti, kdy toliko pravděpodobně spoléhal na údaje výlučně získané od žalovaného vážící se k jeho tvrzeným příjmům, které nebyly v průběhu tohoto sporu tvrzeny, natož řádně ověřeny. Jinak řečeno v řízení nebylo prokázáno, že by právní předchůdce žalobce vůbec schopnost žalovaného úvěr vrátit zkoumal, když na uvedeném závěru by ničeho nezměnilo ani případné zjištěný, že žalovaný svým podpisem případně akceptací obsahu smlouvy by tento stvrdil, že před uzavřením smlouvy s odbornou péčí byla řádně posouzena schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. Rovněž pokud se týká běžných měsíčních výdajů, tak i na tuto skutečnost právní předchůdce žalobce zcela rezignoval, když ani otázka běžných či nadstandartních měsíčních výdajů žadatele nebyly nikterak zkoumány, natož ověřeny. Soud tak má za to, že právním předchůdcem žalobce nebyly ověřeny ani příjmy, ani výdaje žalovaného, což je pro posouzení úvěruschopnosti žalovaného zcela zásadní. Vzhledem k tomu, že soud shledává uzavřenou smlouvu o spotřebitelském úvěru č. hodnota za neplatnou, poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému plnění ve výši 51.000 Kč bez právního důvodu. V případě vyplacení částky 51.000 Kč, ke které neexistoval legitimní důvod, vzniklo na straně žalovaného přijetím tohoto plnění bez právního důvodu bezdůvodné obohacení, které je povinen vydat v rozsahu, oč se na úkor poskytovatele obohatil (51.000 Kč - 9.409 Kč). Výrokem II. rozsudku soud tak zavázal žalovaného k úhradě částky 43.591 Kč představující rozdíl mezi částkou přijatou a dosud žalobci - právnímu předchůdci žalobce vrácenou.

18. S ohledem na shora uvedené tak žalovaný nebyl povinen právnímu předchůdci žalobce hradit cokoliv nad rámec výroku II. soudního rozhodnutí, když výrokem I. byla žaloba v rozsahu částky 28.546,20 Kč spolu s příslušenstvím jako nedůvodná zamítnuta.

19. Při plnění z neplatné smlouvy je nutné vycházet ze zásad bezdůvodného obohacení stanovených . Ust. ,2 zákona o spotřebitelském úvěru však představuje speciální úpravu k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení, které vedle vypořádání plnění z neplatné smlouvy současně stanovení povinnosti spotřebitele vrátit poskytnutou a dosud nesplacenou část jistiny v době přiměřeným možnostem spotřebitele. Účelem ust. zákona o spotřebitelském úvěru je postih věřitele, který nedostatečně posoudil schopnost spotřebitele řádně splácet úvěr, a to v podobě ztráty zisku na smluvních úrocích, smluvních pokutách, případně dalších poplatcích. Současně je pak vypořádání poskytnutých plnění z neplatné smlouvy dle zákona o spotřebitelském úvěru projevem ochrany spotřebitele v tom smyslu, že poskytnutou jistinu není dlužník povinen vrátit ihned, ale až v době odpovídající jeho možnostem. Splatnost nevrácené jistiny v souladu s ust. zákona o spotřebitelském úvěru nastává v době přiměřené možnostem spotřebitele. Určení počátku prodlení spotřebitele s vrácením nesplacené jistiny, proto není možné odvíjet od výzvy věřitele k plnění, jako je tomu v případě obecné úpravy bezdůvodného obohacení podle . Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení a věřiteli tak nemůže vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení ve smyslu o.z. Novou dobu splatnosti nevrácené jistiny je v takovém případě nutné určit podle dohody účastníků, v opačném případě ji založí svým rozhodnutím soud. Do této doby však není spotřebitel v prodlení s vrácením poskytnuté jistiny a věřitel není oprávněn žádat nejen veškeré smluvní úroky, poplatky či smluvní pokuty sjednané podle absolutně neplatné smlouvy, ale není ani oprávněn žádat úrok z prodlení, neboť splatnost nevrácené jistiny dosud nenastala (rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 20.4.2022 pod č.j. ). Vzhledem k tomu, že mezi účastníky nebyla ujednána lhůta splatnosti poskytnuté a dosud nevrácené jistiny a žalovaný byl zcela nekontaktní, na výzvy nereagoval a soudu nejsou známy jeho majetkové, výdělkové a jiné poměry, soud stanovil splatnost nevrácené jistiny v návaznosti na vydání tohoto rozhodnutí s tím, že prvý den prodlení nastává dnem 25.10.2024.

20. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. , kdy soud v případě plného úspěchu žalobce v tomto sporu by tomuto přiznal účelně vynaložené náklady řízení spočívající v zaplaceném soudním poplatku ve výši 2.0806 Kč, jakož i nákladech za právní zastoupení, a to za tři úkony právní služby po 3.940 Kč, tři režijní paušály po 300 Kč, to vše vyjma SOPu navýšeno o 21% DPH, tedy celkem 18.197,20 Kč ( 7,13 odst. 1,3 a ). Vzhledem k tomu, že žalobce v tomto sporu nebyl plně úspěšný, kdy jeho úspěch ve věci spočívá v 59,3% a neúspěch ve 40,7% představuje rozdíl po odpočtu neúspěchu od úspěchu 18,6%. V daném rozsahu tak soud žalobci přiznal účelně vynaložené náklady řízení, což 18,6% z částky 18.197,20 Kč představuje 3.385 Kč.

21. Protože byly splněny všechny zákonné předpoklady pro postup dle , soud ve věci vyhlásil rozhodnutí, aniž by nařídil jednání.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím soudu zdejšího, a to ve třech písemných vyhotoveních.

Nesplní-li povinný dobrovolně to, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat svého nároku návrhem na výkon soudního rozhodnutí nebo exekucí.