Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
17 C 313/2024-54
Okresní soud v Teplicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Danielou Novotnou ve věci
žalobce: Anonymizováno Anonymizováno a Anonymizováno Anonymizováno s.r.o., IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 zastoupený advokátem Anonymizováno. Anonymizováno Anonymizováno sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0
proti
žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0
o zaplacení 10 571,60 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % p. a. od datum do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši částka, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Řízení, pokud se týká zaplacení částky částka, se zastavuje.
III. Žaloba, pokud se týká zaplacení částky částka, se zamítá.
IV. Žalovaný je dále povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku částka do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám tituly před jménem jméno FO, advokáta se sídlem adresa.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % p. a. od , datum, do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši , částka, , to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Řízení, pokud se týká zaplacení částky , částka, , se zastavuje.III. Žaloba, pokud se týká zaplacení částky , částka, , se zamítá.IV. Žalovaný je dále povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku , částka, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám , tituly před jménem, , jméno FO, , advokáta se sídlem , adresa, .
1. Žalobce se podaným návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit mu částku částka s příslušenstvím, představující dluh žalovaného vzniklý v důsledku porušování povinností vyplývajících mu ze smlouvy o úvěru ze dne datum č. hodnota uzavřené formou elektronické komunikace mezi právním předchůdcem žalobce společností Anonymizováno´Anonymizováno Anonymizováno s.r.o. a žalovaným. Na základě této smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému úvěr ve výši částka, který se žalovaný zavázal právnímu předchůdci žalobce vrátit spolu s příslušenstvím, tedy celkem částku částka (jistina ve výši částka a poplatek ve výši částka) do datum v jedné splátce. Žalovaný však sjednanou částku neuhradil řádně a včas (na svůj dluh neuhradil ničeho) a v souladu se smluvními podmínkami je povinen rovněž uhradit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny za každý den prodlení. Dle Rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum ve znění pozdějších dodatků právní předchůdce žalobce postoupil pohledávku, která je předmětem tohoto řízení, na společnost žalobce s účinností ke dni datum. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem právního předchůdce žalobce dne datum. Vedle jistiny dluhu částka se žalobce s odkazem na citovanou smlouvu dále domáhal zaplacení: zákonného úroku z prodlení z částky částka od datum do zaplacení ve výši 15 % p. a., kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši částka, nesplaceného úroku ve výši částka, neuhrazených nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši částka a smluvní pokuty ve výši částka.
2. Před jednáním ve věci samé dne datum vzal žalobce žalobu, pokud se týká zaplacení částky částka představující kapitalizovaný úrok a smluvní pokutu, zpět. Soud proto řízení v uvedeném rozsahu v souladu s dispozitivním projevem žalobce zastavil dle ustanovení § 96 odst. 1, 2 o. s. ř.
3. Žalovaný se k žalobě meritorně nevyjádřil, k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavil, přestože mu písemnosti soudu byly doručeny. Soud proto věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti, když vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů. Právní zástupce žalobce se z jednání řádně omluvil, když souhlasil s projednáním a rozhodnutím ve věci ve své nepřítomnosti.
4. Na základě provedeného dokazování soud zjistil skutečnosti uvedené žalobcem a rekapitulované v bodě 1. rozsudku (důkazy: smlouva o spotřebitelském úvěru č. Anonymizováno/Anonymizováno ze dne datum včetně všeobecných obchodních podmínek společnosti právního předchůdce žalobce, potvrzení o platbě – půjčky od Anonymizováno´Anonymizováno Anonymizováno s.r.o. ve výši částka dne datum na protiúčet č. č. účtu, upomínky k úhradě ze dne datum, datum, datum a datum, výzva k úhradě před podáním žaloby ze dne datum, Rámcová smlouva o postoupení pohledávek ze dne datum, dílčí smlouva o postoupení pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky žalovanému ze dne datum).
5. Z pohledu práva platí u smluv o úvěru následující: dle ustanovení § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, platí, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. V ustanovení § 2397 obč. zákoníku je stanoveno, že úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá a dle ustanovení § 2399 odst. 1 obč. zákoníku platí, že úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Dle ustanovení § 1970 obč. zákoníku platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Ustanovení § 588 obč. zákoníku určuje, že soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Dle § 2991 odst. 1 a 2 obč. zákoníku platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám, přičemž v § 2999 odst. 1 cit. zák. ustanovení je uvedeno, že není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny. Bylo-li plněno na základě neplatného nebo zrušeného právního jednání, právo na peněžitou náhradu však nevznikne v rozsahu, v jakém se to příčí účelu pravidla vylučujícího platnost právního jednání.
6. Ustanovení § 86 odst. 1 a 2 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění změn a doplňků (dále jen„ zákon“), stanoví, že poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Dle § 87 odst. 1 cit. zák. ustanovení poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.“ Ustanovení § 2 odst. 1 zákona potom definuje spotřebitelský úvěr takto: spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
7. Dle čl. 8 odst. 1 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS (dále jen „směrnice“) platí, že členské státy zajistí, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi. Členské státy, jejichž právní předpisy vyžadují, aby věřitelé posoudili úvěruschopnost spotřebitelů na základě vyhledávání v příslušné databázi, mohou tento požadavek zachovat. V čl. 23 této směrnice je uvedeno, že členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.
8. Na základě skutečností uvedených v bodě 4. rozsudku vzal soud za prokázané, že věřitel – právní předchůdce žalobce žalovanému poskytl dne datum peněžní prostředky v celkové výši částka, kterou požaduje uhradit společně s příslušenstvím. Dále se však soud musel zabývat těmito otázkami: může-li bez aktivity žalovaného hodnotit, zda byly při uzavření smlouvy o úvěru splněny podmínky zákona o spotřebitelskému úvěru, zda podmínky splněny byly a na jakou částku má žalobce vůči žalované nárok.
9. Soud má za to, že neplatnost při nedostatečném posuzování úvěruschopnosti je neplatností absolutní dle ustanovení § 588 obč. zákoníku.
10. Proto zkoumal, zda původní věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Z pohledu soudu žalobce úvěruschopnost žalovaného dostatečně nezkoumal nebo alespoň nic takového neprokázal. Soud má za to, že věřitel může dostát své povinnosti pouze tehdy, pokud objektivně zjistí příjmy a výdaje dlužníka, např. prostřednictvím výplatních pásek, výpisů z bankovních účtů apod., a následně takto zjištěné informace vyhodnotí, kdy na jedné straně posoudí příjmy, na straně druhé výdaje, přičemž z rozdílu těchto hodnot zjistí, zda dlužník má dostatek finančních prostředků na splácení úvěru. Jen tímto způsobem věřitel dostojí své povinnosti dle zákona posoudit schopnost spotřebitele splácet úvěr.
11. Soud proto vyzval žalobce usnesením ze dne datum, aby tvrdil a prokázal, jakým způsobem původní věřitel zkoumal schopnost žalovaného úvěr splácet. Na tuto výzvu žalobce zareagoval tak, že důkazy o posuzování úvěruschopnosti žalovaného splácet úvěr nedisponuje.
12. Soud tedy dospěl k závěru, že se původní věřitel schopností žalovaného splácet úvěr nezabýval dostatečně a s odbornou péčí, když se nezabýval tím, zda žalovaný disponuje dostatečnými zdroji pro splácení úvěru, tj. jak jeho příjmy, tak i jeho výdaji. Soud je proto přesvědčen o tom, že úvěruschopnost žalovaného původní věřitel nehodnotil s odbornou péčí, a že smlouva je tak neplatná pro rozpor se zákonem.
13. Je-li smlouva o úvěru neplatná, je žalovaný povinen žalobci vrátit dle ustanovení §§ 2991 a 2999 obč. zákoníku bezdůvodné obohacení, které tvoří částka, kterou věřitel poskytl žalovanému jako zápůjčku, tedy částku částka. Soud proto žalobci, kterému byla pohledávka řádně postoupena, tuto částku přiznal spolu s úroky z prodlení v zákonné výši ode dne datum do zaplacení. Ve zbývajícím rozsahu, tedy v částce částka představující ničím nepodložené úkony mimosoudního vymáhání, žalobu zamítl.
14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle ustanovení § 142 odst. 3 o. s. ř., když žalobce měl ve věci neúspěch v poměrně nepatrné části. Soud žalobci přiznal náhradu nákladů řízení v celkové výši částka, spočívající v uhrazeném soudním poplatku ve výši částka a nákladech právního zastoupení advokátem částka včetně DPH, z toho odměna advokáta dle ustanovení § 14b vyhl. č. 177/96 Sb., ve znění změn a doplňků ve výši částka (za 3 úkony právní služby po částka), 3 režijní paušály ve výši částka + 21 % DPH přiznaná dle ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř.
15. Platební místo a standardní lhůta k plnění vyplývají z ustanovení §§ 149 odst. 1, 160 odst. 1 o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné.
Při nesplnění uložené povinnosti lze navrhnout výkon rozhodnutí u soudu či exekuci.