Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 C 180/2024-54

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní Mgr. Ludmilou Papicovou ve věci

žalobkyně: Anonymizováno IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0

Anonymizováno

žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0, IČO Anonymizováno Adresa zainteresované osoby 0/0

pro 46 520 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to v pravidelných měsíčních splátkách ve výši částka splatných vždy k 25. dni příslušného kalendářního měsíce počínaje prvním kalendářním měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku až do úplného zaplacení pod ztrátou výhody splátek.

II. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku částka s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do datum a s úrokem z prodlení ve výši 0,25 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to v pravidelných měsíčních splátkách ve výši , částka, splatných vždy k 25. dni příslušného kalendářního měsíce počínaje prvním kalendářním měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku až do úplného zaplacení pod ztrátou výhody splátek.II. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, a s úrokem z prodlení ve výši 0,25 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, se zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky částka s příslušenstvím s odůvodněním, že dne datum uzavřela se žalovaným smlouvu o podnikatelském úvěru, na základě které poskytla žalovanému úvěr ve výši částka. Žalovaný se zavázal úvěr vrátit do datum a zároveň zaplatit poplatek za každý den čerpání úvěru do splatnosti poslední splátky, tj. částku částka. Žalovaný se dále zavázal uhradit žalobkyni v případě prodlení s úhradou jakékoli splátky smluvní pokutu ve výši částka. Žalovaný byl v prodlení s úhradou 5 splátek, celková výše smluvní pokuty tak činí částka. Žalovaný na úvěr uhradil částku částka. Celková výše žalobního nároku po zohlednění platby žalovaného ve výši částka tak činí částka (částka + částka + částka).

2. Žalovaný se k podané žalobě vyjádřil tak, že se omlouvá za své pochybení, ale nedokázal uhradit splátku včas a také si nedostatečně přečetl podmínky úvěru. Snažil se poslat alespoň to, co měl a domluvit si splátkový kalendář, ale nebylo mu to ze strany žalobkyně umožněno. Žalovaný žádá o povolení splátek ve výši částka měsíčně, které by platil vždy k 25. dni v měsíci.

3. Soud učinil z provedených důkazů následující skutková zjištění:

4. Ze smlouvy o podnikatelském úvěru a z kopie občanského průkazu žalovaného, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne datum prostřednictvím webových stránek žalobkyně www.nazivnost.cz, na které se žalovaný zaregistroval zadáním osobních údajů, smlouvu o podnikatelském úvěru, na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši částka. Žalovaný se zavázal úvěr vrátit do 70 dnů ode dne čerpání úvěru v pěti stejných splátkách ve výši částka opakujících se každých 14 dnů, kdy v každé splátce je zahrnuta splátky jistiny ve výši částka a splátka poplatku za poskytnutí úvěru ve výši částka. Žalovaný se zavázal zaplatit poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 1 % z částky úvěru denně, a to nezávisle na již vrácené částce úvěru, tedy za každý den čerpání úvěru až do dne konečné splatnosti úvěru. V případě prodlení žalovaného se splácením úvěru více než 90 dnů, bude účtován poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 0,02 % denně. V čl. VIII., odst. 8.1 smlouvy se žalovaný zavázal, že v případě prodlení s úhradou jakékoli splátky je povinen zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši částka.

5. Z potvrzení o přijaté platbě, že žalovaný dne datum čerpal od žalobkyně úvěr ve výši částka na účet č. č. účtu.

6. Z předžalobní výzvy a z podacího lístku, že žalovaný byl právním zástupcem žalobkyně vyzván dopisem ze dne datum odeslaným doporučeně dne datum k úhradě dlužné částky před podáním žaloby do tří dnů.

7. Z vyplněného a podepsaného vzoru č. hodnota – prohlášení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech, že žalovaný žije ve společné domácnosti s manželkou a dvěma syny, k nimž má dosud vyživovací povinnost. Žalovaný se živí jako OSVČ v oboru zednictví, výše příjmů za poslední zdaňovací období činila po odečtení daně částka. Žalovaný nemá jiné příjmy, nevlastní žádnou nemovitost ani jiné hodnotnější movité věci, jeho manželka je na úřadu práce a nepobírá žádný příjem. Žalovaný splácí další závazky u nebankovních institucí, které si vzal za účelem nákupu zboží. Další výdaje žalovaného tvoří nájemné ve výši částka měsíčně a zdravotní a sociální pojištění.

8. Soud ve věci učinil následující závěr o skutkovém stavu:

9. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne datum prostřednictvím webových stránek žalobkyně www.nazivnost.cz, na které se žalovaný zaregistroval zadáním osobních údajů, smlouvu o podnikatelském úvěru, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši částka. Žalovaný se zavázal úvěr vrátit do 70 dnů ode dne čerpání úvěru v pěti stejných splátkách ve výši částka opakujících se každých 14 dnů, kdy v každé splátce je zahrnuta splátky jistiny ve výši částka a splátka poplatku za poskytnutí úvěru ve výši částka. Žalovaný se zavázal zaplatit poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 1 % z částky úvěru denně, a to nezávisle na již vrácené částce úvěru, tedy za každý den čerpání úvěru až do dne konečné splatnosti úvěru. V případě prodlení žalovaného se splácením úvěru více než 90 dnů, bude účtován poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 0,02 % denně. V čl. VIII., odst. 8.1 smlouvy se žalovaný zavázal, že v případě prodlení s úhradou jakékoli splátky je povinen zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši částka. Žalovaný na úvěr zaplatil částku částka. Žalovaný byl právním zástupcem žalobkyně vyzván dopisem ze dne datum odeslaným doporučeně dne datum k úhradě dlužné částky před podáním žaloby do tří dnů.

10. Podle ustanovení § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

11. Podle ustanovení § 2396 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky.

12. Podle ustanovení § 2397 o.z. úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá.

13. Podle ustanovení § 2398 odst. 1, 2 o.z. úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem.

14. Podle ustanovení § 2399 odst. 1, 2 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.

15. Podle ust. § 576 obč. zák. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

16. Podle ust. , neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

17. Podle ust. , soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

18. Podle ust. § 2048 odst. 1 obč. zák. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

19. Podle ustanovení § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

20. Podle ustanovení nařízení vlády číslo výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

21. Soud posoudil zjištěný skutkový stav s ohledem na shora citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba žalobkyně je důvodná pouze částečně.

22. Soud se zabýval platností smlouvy o úvěru, kdy dospěl k závěru, že poplatek za poskytnutí úvěru je nutno posoudit jako úrok, když se jedná o odměnu za poskytnutí finančních prostředků. V daném případě byl poplatek ujednán ve výši 1 % z částky úvěru denně, a to nezávisle na již vrácené částce úvěru, tedy za každý den čerpání úvěru až do dne konečné splatnosti úvěru. V daném případě se tak žalovaný zavázal zaplatit poplatek za čerpání úvěru ve výši částka, což činí 70 % poskytnuté jistiny úvěru. Takto sjednaná výše úroků zcela zjevně výrazně překračuje nejvyšší úrokové sazby uplatňované bankami při poskytování úvěrů nebo půjček a je nutno ji považovat za rozpornou s dobrými mravy. Tento rozpor je přitom tak zjevný, že se jedná o neplatnost absolutní, ke které je soud povinen přihlédnout dle ustanovení i bez návrhu. Dle judikatury Nejvyššího soudu, která se váže ke staré právní úpravě , (dále jen „obč. zák.“), ale lze ji aplikovat i na úvěrové vztahy dle č. , je v rozporu s dobrými mravy zpravidla taková výše úroků z půjčky (dané závěry jsou však použitelné i na smlouvu o úvěru), která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. , rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 2. 2007, sp. zn. , nebo usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 8. 12. 2015, sp. zn. ).

23. Pokud pak jde o účinky absolutní neplatnosti ujednání o výši úroků na platnost celé smlouvy, tak dle ustanovení , týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas. Ačkoliv ujednání o výši úroků je od ostatních částí smlouvy o úvěru oddělitelné (a to zejména s ohledem na ustanovení , které řeší výši úroků pro případ, že by tyto nebyly sjednány, ačkoliv je smlouva o úvěru dle ustanovení smlouvou úplatnou) na rozdíl od ustanovení obč. zák., podle kterého platilo, že vztahuje-li se důvod neplatnosti jen na část právního úkonu, je neplatnou jen tato část, pokud z povahy právního úkonu nebo jeho obsahu anebo z okolností, za nichž k němu došlo, nevyplývá, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu, je ustanovení postaveno na zcela odlišném konceptu. Úprava obč. zák. totiž preferovala částečnou neplatnost právního úkonu před neplatností plnou, když v případě, že ustanovení smlouvy bylo, nevyplynul-li z povahy či obsahu právního úkonu nebo okolností jeho učiněný opak, oddělitelné, nastoupila částečná neplatnost jen tohoto ujednání. Přístup v ustanovení je však zcela opačný, když za situace, že ujednání je od smlouvy oddělitelné, nastupuje přednostně neplatnost právního jednání jako celku a jen, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas, nastoupí neplatnost částečná [srov. Lavický, P. a kol.: I. obecná část ( – 654). Komentář k prvnímu vydání. Praha. C. H. Beck 2014. strana 2060 až 2064]. Vzhledem k tomu, že se důvod neplatnosti vztahuje na ujednání o výši poplatku za poskytnutí úvěru, který je v daném případě jedinou úplatou žalobkyně za poskytnutý úvěr, a sjednaná výše úroků několikanásobně převyšuje úroky bank, od kterých by se výše úroků odvíjela dle ustanovení , nelze předpokládat, že by žalobkyně byla ochotna smlouvu o úvěru bez neplatného ujednání o poplatku za poskytnutí úvěru uzavřít. Smlouvu o úvěru je tedy třeba posoudit jako neplatnou v celém rozsahu, a to právě z důvodu neplatnosti ujednání o výši poplatku za poskytnutí úvěru. Žalobkyně tedy na úhradu poplatku za poskytnutí úvěru ani smluvní pokuty z neplatně sjednané smlouvy o úvěru nárok nemá.

24. Nároky z této neplatné smlouvy je pak třeba vypořádat dle ustanovení z titulu bezdůvodného obohacení jako plnění poskytnutá na základě neplatné smlouvy. Dle ustanovení , plnila-li strana, aniž by tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila, plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. Žalobkyně tedy má nárok na uhrazení poskytnuté jistiny ve výši částka ponížené o platby žalovaného ve výši částka, tedy částky částka. Soud tedy zavázal žalovaného k úhradě částky částka se zákonným úrokem z prodlení od data, od kterého byl k zaplacení této částky prokazatelně žalobkyní vyzván poprvé, tj. od data uvedeného v předžalobní výzvě ze dne datum, ve které byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky do tří dnů. Dopis byl žalovanému odeslán doporučeně dne datum, lze předpokládat, že mu tak za obvyklého běhu událostí byl doručen dne datum a splatnost pohledávky tak nastala datum. Ode dne následujícího, tj. od datum je tedy žalovaný s plněním svého dluhu v prodlení. Soud tedy uložil žalovanému žalobní pohledávku specifikovanou ve výroku I. tohoto rozsudku splnit včetně zákonného úroku z prodlení z této částky od datum do zaplacení, když jeho výši a počátek splatnosti s ohledem na skutkové okolnosti sporu shledává souladné se zákonem a tomuto neodporující.

25. O lhůtě k plnění ve výroku I. rozsudku soud rozhodl dle ust. , věta za středníkem , když uložil žalovanému zaplatit dlužnou částku ve splátkách po částka měsíčně, když žalovaný požádal o možnost hradit dluh ve splátkách v této výši. Soud dospěl k závěru, že majetkové a osobní poměry žalovaného odůvodňují způsob plnění uložené povinnosti ve splátkách po částka měsíčně, když přihlédl rovněž ke skutečnosti, že žalovaný projevil snahu dluh alespoň částečně plnit i před podáním žaloby. Žalovaný prohlášením o osobních, majetkových a výdělkových poměrech doložil, že žije ve společné domácnosti s manželkou a dvěma syny, k nimž má dosud vyživovací povinnost. Žalovaný se živí jako OSVČ v oboru zednictví, výše příjmů za poslední zdaňovací období činila po odečtení daně částka. Žalovaný nemá jiné příjmy, nevlastní žádnou nemovitost ani jiné hodnotnější movité věci, jeho manželka je na úřadu práce a nepobírá žádný příjem. Žalovaný splácí další závazky u nebankovních institucí, které si vzal za účelem nákupu zboží. Další výdaje žalovaného tvoří nájemné ve výši částka měsíčně a zdravotní a sociální pojištění. Soud stanovil splátky ve výši částka měsíčně, kdy takto bude dluh uhrazen v ještě přiměřené době 4 a půl měsíců, přičemž za takovou dobu bývá považována běžně doba 12, v odůvodněných případech max. 24 měsíců. Takto stanovený způsob plnění uložené povinnosti nebude dle názoru soudu znamenat neúměrné zvýhodnění dlužníka na úkor věřitele. Z těchto důvodů soud uložil žalovanému splnit dluh v pravidelných měsíčních splátkách ve výši částka, a to pod ztrátou výhody splátek.

26. Jelikož z neplatné smlouvy o úvěru žalobkyni žádné další nároky neplynou, byla žaloba ve zbývajícím rozsahu jako nedůvodná zamítnuta.

27. O náhradě nákladů řízení ve výroku III. pak soud rozhodoval dle ustanovení , když poměr úspěchu a neúspěchu obou účastníků byl téměř stejný, soud tedy vyslovil, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení nárok.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu Ostrava, prostřednictvím Okresního soudu v Olomouci. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.