Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

28 C 4/2024-41

Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudkyní Mgr. Renátou Pešlovou ve věci

žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0

proti

žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0

pro 13 392,57 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 7 710,86 Kč se zákonným úrokem z prodlení za dobu od 10. 7. 2020 do zaplacení ve výši 8,25 % ročně a částku 5 681,71 Kč se zákonným úrokem z prodlení za dobu od 22. 2. 2020 do zaplacení ve výši 10 % ročně, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice -Okresnímu soudu v Karviné do 3 dnů od právní moci rozsudku nedoplatek soudního poplatku za řízení před soudem 1. stupně ve výši 200 Kč, a to na bankovní účet č. 3703-220791/0710, variabilní symbol var. symbol.

Odůvodnění:

I. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 7 710,86 Kč se zákonným úrokem z prodlení za dobu od 10. 7. 2020 do zaplacení ve výši 8,25 % ročně a částku 5 681,71 Kč se zákonným úrokem z prodlení za dobu od 22. 2. 2020 do zaplacení ve výši 10 % ročně, se zamítá.II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice -Okresnímu soudu v Karviné do 3 dnů od právní moci rozsudku nedoplatek soudního poplatku za řízení před soudem 1. stupně ve výši 200 Kč, a to na bankovní účet č. 3703-220791/0710, variabilní symbol , var. symbol, .

1. Žalobkyně se žalobou, po částečném zpětvzetí žaloby, na základě kterého bylo pravomocně rozhodnuto o částečném zastavením řízení před zahájením jednání o věci samé, domáhala, aby žalovaná byla zavázán zaplatit jí částku 7 710,86 Kč se zákonným úrokem z prodlení za dobu od 10. 7. 2020 do zaplacení ve výši 8,25 % ročně a částku 5 681,71 Kč se zákonným úrokem z prodlení za dobu od 22. 2. 2020 do zaplacení ve výši 10 % ročně, s odůvodněním, že dne 22. 1. 2017 uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba., IČO IČO, se sídlem adresa, s žalovanou smlouvu o půjčce, na základě které poskytla žalované půjčku ve výši 25 000 Kč, žalovaná nesplnila závazky ze smlouvy řádně a včas, a dne 10. 3. 2017 uzavřela smlouvu o kontokorentu, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně umožnila žalované čerpat peněžní prostředky do záporného zůstatku na účtu ve sjednané výši 5 000 Kč a za dohodnutých podmínek. Žalovaná nepovoleně přečerpala limit kontokorentu, tím se dostala do prodlení, proto využila společnost právnická osoba svého oprávnění a převedla částku čerpaného kontokorentu na samostatný technický účet společnosti právnická osoba. Dne 21. 12. 2020 uzavřela žalobkyně se společností právnická osoba. smlouvu o postoupení pohledávek, postoupení bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 12. 1. 2021. Dne 29. 7. 2021 byla žalované zaslána výzva k plnění, na kterou však žalovaná nereagovala a ničeho neuhradila.

2. V souladu s ustanovením , , dále jen „ “, soud věc projednal a rozhodl na jednání konaném v nepřítomnosti účastníků i zástupce žalobkyně; vyšel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. Žalobkyně svou neúčast na jednání omluvila a souhlasila s tím, aby soud věc projednal a rozhodl bez její osobní účasti; žalovaná, svou neúčast u jednání omluvila, o odročení jednání nepožádala.

3. Z jednotlivých dále uvedených listinných důkazů soud učinil následující skutková zjištění, která jsou současně závěrem o skutkovém stavu.

4. Žalovaná jako klient uzavřela dne 22. 1. 2017 s právnická osoba., IČ: IČO, sídlem adresa, jako bankou, smlouvu označenou „Návrh na uzavření Smlouvy o půjčce č. hodnota“, na základě které banka poskytla žalované částku 25 000 Kč převodem na účet č. č. účtu vedený na účet žalované, částka byla na účet připsána dne 22. 1. 2017. Ve smlouvě si žalovaná a banka sjednaly, že žalovaná půjčenou částku spolu se sjednaným úrokem ve výši 18,90% ročně uhradí bance v 46 měsíčních splátkách ve výši 769 Kč. žalovaná uhradila bance celkem 30 239,37 Kč. Žalovaná na základě smlouvy ze dne 10. 3. 2017 uzavřené s právnická osoba., IČ: IČO, sídlem adresa, označenou „Návrh na uzavření Smlouvy o kontokorentu č. hodnota“, byla oprávněna čerpat peněžní prostředky až do záporného zůstatku na účtu č. č. účtu, do výše 5 000 Kč.

5. Ve smlouvě o postoupení pohledávek podepsané ze dne 21. 12. 2020 se právnická osoba., IČ: IČO, sídlem adresa, jako postupitel a žalobkyně jako postupník dohodli, že postupitel postupuje postupníkovi pohledávky specifikované v příloze smlouvy – seznamu pohledávek. V příloze smlouvy je specifikována pohledávka za žalovanou. Ve smlouvě si strany sjednaly, že účinnost postoupení nastává zaplacením sjednané úplaty, dle potvrzení o zaplacení ze dne 12. 1. 2021 vzal soud za prokázané, že úplata byla uhrazena.

6. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba není. Aktivní věcná legitimace žalobkyně je dána na základě písemně uzavřené smlouvy o postoupení pohledávek ve smyslu ust. a násl. , (dále jen o. z.), když právní předchůdkyně žalobkyně jako věřitel postoupila pohledávku bez souhlasu dlužníka žalobkyni, a postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená. Žalobkyně pak své nároky zakládala na smlouvě ze dne 22. 1. 2017 a na smlouvě ze dne 10. 3. 2017. Na obě smlouvy v plném rozsahu dopadá regulace stanovená , o spotřebitelském úvěru (dále jen „ “), neboť žalovaná uzavírala smlouvy v postavení spotřebitele ( o. z.), když jednala mimo rámec své podnikatelské činnosti, a právní předchůdkyně žalobkyně v postavení podnikatele ( o. z.) a obě smlouvy naplňují znaky spotřebitelského úvěru ve smyslu . Na právní předchůdkyni žalobkyně jako poskytovatele spotřebitelského úvěru se tak vztahovala povinnost podle ust. a 2 věty první , posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů a poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (odst. 2). Při výkonu této činnosti je pak poskytovatel úvěru povinen postupovat s odbornou péčí, jak jí obecně definuje , zákon o ochraně spotřebitele, v písmene p) jako úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnost.

7. Podle věta prvá a třetí poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

8. Posouzení úvěruschopnosti, tj. závěr, že spotřebitel bude schopen splácet poskytnutý úvěr, s odbornou péčí, musí zahrnovat posouzení skutečných příjmů a výdajů žadatele o úvěr, zahrnující výdaje zejména na bydlení a výši splátek případných dalších závazků žadatele o úvěr, a není dostačující se ohledně těchto zásadních údajů spolehnout pouze na prohlášení žadatele o úvěr, poskytovatel úvěru je musí ověřit z jiných zdrojů. Obsah odborné péče poskytovatele spotřebitelského úvěru při posouzení úvěruschopnosti, nutný pro naplnění účelu zákona – ochrany spotřebitele před neúměrným zadlužováním, vyložil Nejvyšší správní soud ve svém rozhodnutí ze dne 1. 4. 2015 sp.zn. (dostupné na www.nssoud.cz) a návazně taktéž Ústavní soud v nálezu ze dne 26. 2. 2019 sp. zn. (dostupné na www.usoud.cz), tak, že se jedná vysoce kvalifikovanou činnost profesionála v příslušném oboru, při níž poskytovatel spotřebitelského úvěru plní všechny povinnosti stanovené zákonem a současně jedná čestně, spravedlivě, v souladu se zásadami dobré víry a v nejlepším zájmu dlužníka. Za součást odborné péče poskytovatele úvěru je tak možno považovat jen takovou obezřetnost, která nespoléhá pouze na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také s odbornou péčí prověřuje. Jedině takovýto skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky majetkových poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem. Poskytovatel úvěru tak musí náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k dlužníkem uváděným informacím o jeho schopnostech úvěr splácet a rovněž i sám aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat.

9. Žalobkyně v rámci svých žalobních tvrzení uvedla, že při posuzování úvěruschopnosti právní předchůdkyně žalobkyně ověřila, zda proti žalované není vedeno insolvenční řízení, z informací CBCB ověřila předchozí platební morálku žalované, deklarovaný příjem ve výši 10 000 Kč právní předchůdkyně žalované ověřila s využitím komplexního statistického nástroje, který určuje dosažitelné příjmy na základě osobních předpokladů žalované, a příjem byl následně ověřen i z výpisu z účtu žalované. Na základě těchto tvrzení žalobkyně dospěl soud k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně, právnická osoba., jakožto profesionál v oblasti poskytování spotřebitelských zápůjček a úvěrů nedostála své povinnosti s odbornou péčí prověřit před uzavřením smlouvy ze dne 22. 1. 2017 ani ze dne 10. 3. 2017 úvěruschopnost žalované jakožto spotřebitele. Právní předchůdkyně žalobkyně nezjišťovala a neověřovala výdajová stránka majetkových poměrů žalované, přičemž soud vychází z názoru, že požadavek na prokázání právního titulu bydlení a s ním spojeného objektivního určení skutečných výdajů na bydlení není požadavkem nepřiměřeným, jdoucím nad rámec řádného výkonu odborné péče, ani požadavkem obtížně splnitelným. Povinnost poskytovatele úvěru zjistit ověřit výši výdajů alespoň na bydlení, neboť výdaje na bydlení jsou nutnou součástí životních nákladů a v zásadní výši v poměru k ostatním životním nákladům, nelze obcházet vytvořením modelu ze statistických dat a normativních nákladů na bydlení, a nahradit skutečné výdaje částkou dle určení poskytovatele úvěru. Stejně tak má soud za to, že je v rozporu s odbornou péčí, pokud poskytovatel úvěru jako výši životních nákladů žadatele o spotřebitelský úvěr použije částku životního minima ve výši dle , aniž by to odůvodňovaly individuální okolnosti věci, neboť tato částka nikdy nebude zohledňovat skutečné výdaje žadatele o spotřebitelský úvěr, resp. uvedení této částky při posouzení úvěru schopnosti nezbavuje poskytovatele úvěru povinnosti zjišťovat skutečné, reálné, výdaje žadatele o spotřebitelský úvěr. Soud tedy má za to, že právní předchůdkyně žalobkyně nezjišťovala, jaké náklady žalované vznikají v souvislosti s náklady na obstarání základních životních potřeb. Jelikož předchůdkyně žalobkyně při určení částky, se kterou žalovaná disponuje po uhrazení měsíčních nákladů, a ze které může hradit splátky, vyšla z nedostatečně zjištěných a ověřených údajů (ohledně jejích základních výdajů), soud dospěl k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně neposoudila úvěruschopnost žalované s odbornou péčí, tedy poskytla žalované jako spotřebiteli úvěr v rozporu s větou prvou, což je dle ust. věty prvé stíháno sankcí neplatnosti smlouvy. Soud si je vědom že zákon o spotřebitelském úvěru ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy stanovoval ve větě druhé předmětného ustanovení, že námitku neplatnosti může spotřebitel uplatnit v tříleté promlčecí lhůtě, což vyvolávalo interpretační potíže, zda soud může k neplatnosti přihlédnout i v případech, že námitka není spotřebitelem vznesena. Tato otázka však již byla judikatorně vyřešena, a to i v návaznosti na rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. března 2020, OPR-Finance s.r.o. v. GK., ve věci C-679/18, tak, že soud musí z úřední povinnosti posoudit, zda došlo k řádnému posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatelem úvěru. Soud proto dospěl k závěru, že porušení povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného splácet úvěr, je možno považovat za jednání, které odporuje zákonu (neboť povinnost je stanovena a 2 zákona o spotřebitelském úvěru), způsobující neplatnost právního jednání dle o.z. Soud tak vyšel z toho, že postup poskytovatele úvěru v rozporu s je jednáním, které je v rozporu se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak, než stanovením absolutní neplatnosti právního jednání a podle o. z. se k neplatnosti tohoto právního jednání přihlíží i bez návrhu, jinak by byl popřen samotný smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací a ekonomické síly, tak v úrovni informovanosti, pozitivním zásahem ze strany soudu.

10. Jsou - li smlouvy o spotřebitelském úvěru (obě smlouvy) uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou absolutně neplatné ve smyslu ust. , a to pro porušení povinnosti poskytovaltele spotřebitelského úvěru řádně před uzavřením spotřebitelské smlouvy posoudit úvěruschopnost žalované jako spotřebitele, stíhala by žalovanou povinnost vrátit žalobkyni jistinu dle věty třetí , jiné povinnosti jí z neplatných smlouva nevznikly. Žalovaná na smlouvu ze dne 22. 1. 2017 uhradila více než činí poskytnutá jistina, z této smlouvy tak žalobkyni žádný nárok neplyne, neboť žalovaná již povinnost vrátit poskytnutou jistinu splnila. Co se týče nároku ze smlouvy ze dne 10. 3. 2017, tak ani z tvrzení žalobkyně, ani z předložených důkazů soud nezjistil, jakou konkrétní částku za dobu trvání smluvního vztahu žalovaná vyčerpala (výše jistiny bez úroku, poplatků apod.), a nelze tak určit výši dluhu žalované na jistině. Z uvedených důvodů soud žalobu v celém rozsahu zamítl.

11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle tak, že žádnému z účastníků řízení nepřiznal náhradu nákladů řízení, neboť žalobkyně byla procesně neúspěšná a procesně úspěšné žalované dle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly.

12. Výrokem III. rozsudku soud uložil žalobkyni zaplatit na nedoplatku soudního poplatku za zahájené řízení částku 200 Kč. Žalobkyně uhradila za zahájené řízení soudní poplatek ve výši 800 Kč určené dle položky 2 bodu 1. Sazebníku, přílohy , o soudních poplatcích, za návrh na vydání elektronického platebního rozkazu. V dané věci však elektronický platební rozkaz nebyl vydán, a proto dle položky 2 bodu 2 Sazebníku je žalobkyně povinna uhradit soudní poplatek ve výši 1 000 Kč dle položky 1 Sazebníku, a soud tak v souladu s zákona o soudních poplatcích doměřil nedoplatek soudního poplatku a zavázal žalobkyni k jeho úhradě.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné ( ).