Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
14 C 208/2024-61
Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudcem Mgr. Alešem Frumarem ve věci
žalobkyně: Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno.Anonymizováno.Anonymizováno., IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0
proti
žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0
o 10 571,60 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 10 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 10 000 Kč od datum do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 508,22 Kč za období od datum do datum a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 48 Kč, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku ve výši 2 452 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta tituly před jménem jméno FO.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 10 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 10 000 Kč od , datum, do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 508,22 Kč za období od , datum, do , datum, a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 48 Kč, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku ve výši 2 452 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta , tituly před jménem, , jméno FO, .
1. Žalobou podanou dne datum u Okresního soudu v Olomouci se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 10 571,60 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaná uzavřela dne datum se společností AnonymizovánoAnonymizovánoAnonymizováno Anonymizováno Anonymizováno.rAnonymizovánoAnonymizováno., IČO: IČO, se sídlem adresa, adresa smlouvu o úvěru č. hodnota, jejíž nedílnou součástí byl formulář pro standardní (předsmluvní) informace o spotřebitelském úvěru. Proces uzavření smlouvy byl koncipován tak, že původní věřitel se zavázal poskytnout žalované úvěr do 3 dnů od uzavření úvěrové smlouvy. Smlouva o úvěru byla mezi smluvními stranami považována za uzavřenou v okamžiku, kdy žalovaná připojila na tuto smlouvu o úvěru, kterou původní věřitel zaslal žalované na jím verifikovaný e-mail, jedinečný autorizační kód, který jí původní věřitel přidělil na základě její žádosti o úvěr a zaslal SMS zprávou na mobilní telefon, který uvedla žalovaná. Smluvní dokumentace byla následně vložena do klientské zóny na webové stránky původního věřitele s tím, že dokumentace byla k dispozici po celou dobu trvání smluvního vztahu z této úvěrové smlouvy. Mezi smluvními stranami se má takto podepsaná smlouva za smlouvu postavenou na roveň písemné smlouvě.
2. Na základě uzavřené smlouvy o úvěru č. hodnota tak byla žalované na jí uvedený bankovní účet poukázána jistina úvěru ve výši 10 000 Kč. Tuto se zavázala původnímu věřiteli splatit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru, který představoval kapitalizovanou úplatu za poskytnutí úvěru složenou z poplatku za sjednání úvěru a kapitalizovaného smluvního úroku, a to za období od poskytnutí úvěru do jeho splatnosti. Protože se však žalovaná dostala do prodlení v důsledku řádného nesplacení úvěru, byl původní věřitel dle uzavřené smlouvy oprávněn požadovat plnění sjednané v čl. II. odst. 2. písm. b) smlouvy. Celkem se tak žalovaná zavázala původnímu věřiteli vrátit částku ve výši 14 290 Kč, která se skládala z jistiny ve výši 10 000 Kč a poplatku ve výši 4 290 Kč, který představoval kapitalizovanou úplatu za poskytnutí úvěru složenou z poplatku za sjednání úvěru a kapitalizovaného smluvního úroku, to vše se splatností do datum. Celá částka byla splatná najednou v jediné splátce. Žalovaná však svůj závazek ze smlouvy o úvěru nesplatila řádně a včas ve sjednaném termínu splatnosti, tj. do dne datum. Žalovaná na svůj závazek právnímu předchůdci žalobkyně uhradila částku ve výši 0 Kč, která byla alokována tak, že na jistinu byla alokována částka ve výši 0 Kč a na poplatek za poskytnutí úvěru byla alokována částka ve výši 0 Kč. Zbytek případných úhrad žalované byl případně alokován na zákonný úrok z prodlení, smluvní pokuty či poplatky za upomínky. Ode dne datum se tak žalovaná ocitla v prodlení s úhradou částky ve výši 14 290 Kč, kterou tvořil nedoplatek jistiny úvěru ve výši 10 000 Kč a nedoplatek poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 4 290 Kč, který se skládal z kapitalizovaného smluvního úroku a poplatku za poskytnutí úvěru. V důsledku prodlení žalovaného vzniklo původnímu věřiteli právo na zákonný úrok z prodlení z neuhrazené jistiny a v souladu s čl. VIII. odst. 1. písm. a), c), a d) smlouvy i právo na úhradu smluvního úroku z úvěru, účelně vynaložených nákladů na vymáhání pohledávky a smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky ohledně níž je žalovaný v prodlení.
3. Dne datum byla mezi původním věřitelem a věřitelem uzavřena rámcová smlouva o postoupení pohledávek. Na základě této smlouvy pak došlo k postoupení pohledávek, a to konkrétně prostřednictvím dílčí smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum. Postoupení pohledávek se stalo účinným ke dni datum, tj. okamžikem zaplacení kupní ceny za jednotlivé portfolio pohledávek. Změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena přípisem ze dne datum.
4. Celková hodnota pohledávky činila ke dni postoupení 28 461,60 Kč a skládala se z následujícího:
- nesplacené jistiny ve výši 10 000 Kč,
- nesplaceného poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 4 290 Kč,
- smluvní pokuty ve výši 571,60 Kč,
- postoupeného smluvního úroku za poskytnutí finančních prostředků ve výši 3 600 Kč, za období od 1. dne prodlení po celkové splatnosti závazku, tj. od datum do datum, kdy základem pro výpočet úroku byla postoupená jistina pohledávky ve výši 10 000 Kč, která byla v uvedeném období úročena smluvní úrokovou sazbou ve výši 36 % ročně,
- poplatků za odeslání písemných upomínek ve výši 10 000 Kč.
5. Žalobkyně učinila rozhodnutí, že v soudním řízení nebude nárokovat část postoupených poplatků za odeslání písemných upomínek a zároveň, že provede revizní přepočet postoupené smluvní pokuty a postoupeného smluvního úroku z úvěru po splatnosti. Rozklad pohledávky za žalovaným tak bude následující:
- nesplacená jistina ve výši 10 000 Kč,
- nesplacený poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 4 290 Kč,
- postoupeného smluvního úroku za poskytnutí finančních prostředků po revizním přepočtu ve výši 3 600 Kč, za období od 1. dne prodlení po celkové splatnosti závazku, tj. od datum do datum, kdy základem pro výpočet úroku byla postoupená jistina pohledávky ve výši 10 000 Kč, která byla v uvedeném období úročena smluvní úrokovou sazbou ve výši 36 % ročně,
- poplatky za odeslání písemných upomínek ve výši 500 Kč,
- smluvní pokuta ve výši 571,60 Kč,
- účelně vynaložené náklady mimosoudního vymáhání spojené s uplatněním pohledávky ve výši 48 Kč.
6. Žalobkyně rovněž požaduje kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 508,22 Kč, po revizním přepočtu za období od 1. dne prodlení po splatnosti závazku, tj. od datum do datum, kdy základem pro výpočet zákonného úroku z prodlení byla postoupená jistina pohledávky ve výši 10 000 Kč.
7. Žalobkyně dále požaduje zákonný úrok z prodlení ve výši určené datem splatnosti pohledávky od následujícího dne po účinnosti postoupení pohledávky, tj. od datum z jistiny ve výši 10 000 Kč.
8. K nárokovaným účelně vynaloženým nákladům mimosoudního vymáhání spojeným s uplatněním pohledávky žalobce nárokuje přiznání nákladů mimosoudního vymáhání pohledávky v celkové výši 48 Kč, za odeslaný obyčejný dopis v počtu 1.
9. V důsledku prodlení žalované vzniklo původnímu věřiteli v souladu s čl. VIII. odst. 1. písm. d) smlouvy právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý započatý den prodlení. V rámci revizního přepočtu smluvní pokuty žalobce ku prospěchu žalované požaduje smluvní pokutu pouze z nesplacené jistiny pohledávky ve výši 10 000 Kč, a to za období od datum, tj. ode dne následujícího po dni splatnosti úvěru, do datum. Žalobkyně tak po žalované nárokuje úhradu smluvní pokuty ve výši 571,60 Kč. Vypočítaná smluvní pokuta reflektuje zákonné omezení jejího výpočtu vyplývající z ust. § 122 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, s odkazem na ust. § 168 odst. 1 téhož zákona.
10. Usnesením Okresního soudu v Olomouci ze dne datum č.j. spisová značka bylo řízení částečně co do kapitalizovaného úroku ve výši 8 390 Kč a co do smluvní pokuty ve výši 571,60 Kč zastaveno.
11. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, skutková tvrzení žalobkyně nikterak nerozporoval. Na výzvu soudu dle § 115a ) o. s. ř. o. s. ř. , zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaná nevyjádřila, přičemž byla rovněž poučena o následcích nevyjádření se ve stanovené lhůtě ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. , a proto má soud za to, že žalovaná s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně vyjádřila souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání dle § 115a ) o. s. ř. o. s. ř. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 115a ) o. s. ř. o. s. ř. bez jednání.
12. Soud ve věci prováděl dokazování listinnými důkazy (Smlouva o úvěru ze dne datum, formulář pro standartní informace o spotřebitelském úvěru, výpis bankovního účtu prokazující poskytnutí jistiny úvěru, smlouva o postoupení pohledávek, dílčí smlouva o postoupení pohledávek ze dne datum včetně relevantní části přílohy, potvrzení o realizované úplatě za postoupené pohledávky, oznámení o postoupení pohledávky, poštovního podacího archu dokládajícího odeslání oznámení o postoupení pohledávek, kopie písemných upomínek odeslaných žalovanému, dopis s návrhem mimosoudního řešení ze dne datum, výpis úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky, kopie dopisů zaslaných žalovanému) a učinil z nich tato skutková zjištění a současně i závěr o skutkovém stavu:
13. Žalovaná uzavřela dne datum se společností AnonymizovánoAnonymizovánoAnonymizováno Anonymizováno Anonymizováno.Anonymizováno.Anonymizováno., IČO: IČO, se sídlem adresa, adresa smlouvu o úvěru č. hodnota, jejíž nedílnou součástí byl formulář pro standardní (předsmluvní) informace o spotřebitelském úvěru. Proces uzavření smlouvy byl koncipován tak, že původní věřitel se zavázal poskytnout žalované úvěr do 3 dnů od uzavření úvěrové smlouvy. Smlouva o úvěru byla mezi smluvními stranami považována za uzavřenou v okamžiku, kdy žalovaná připojila na tuto smlouvu o úvěru, kterou původní věřitel zaslal žalované na její verifikovaný e-mail, jedinečný autorizační kód, který mu původní věřitel přidělil na základě jeho žádosti o úvěr a zaslal SMS zprávou na mobilní telefon, který uvedla žalovaná. Smluvní dokumentace byla následně vložena do klientské zóny na webové stránky původního věřitele s tím, že dokumentace byla k dispozici po celou dobu trvání smluvního vztahu z této úvěrové smlouvy. Mezi smluvními stranami se má takto podepsaná smlouva za smlouvu postavenou na roveň písemné smlouvě. Na základě uzavřené smlouvy o úvěru č. hodnota tak byla žalované na jím uvedený bankovní účet poukázána jistina úvěru ve výši 10 000 Kč. Tuto se zavázala původnímu věřiteli splatit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru, který představoval kapitalizovanou úplatu za poskytnutí úvěru složenou z poplatku za sjednání úvěru a kapitalizovaného smluvního úroku, a to za období od poskytnutí úvěru do jeho splatnosti. Protože se však žalovaná dostala do prodlení v důsledku řádného nesplacení úvěru, byl původní věřitel dle uzavřené smlouvy oprávněn požadovat plnění sjednané v čl. II. odst. 2. písm. b) smlouvy. Celkem se tak žalovaná zavázala původnímu věřiteli vrátit částku ve výši 14 290 Kč, která se skládala z jistiny ve výši 10 000 Kč a poplatku ve výši 4 290 Kč, který představoval kapitalizovanou úplatu za poskytnutí úvěru složenou z poplatku za sjednání úvěru a kapitalizovaného smluvního úroku, to vše se splatností do datum. Celá částka byla splatná najednou v jediné splátce. Žalovaná však svůj závazek ze smlouvy o úvěru nesplatila řádně a včas ve sjednaném termínu splatnosti, tj. do dne datum. Žalovaná na svůj závazek právnímu předchůdci žalobkyně uhradila částku ve výši 0 Kč, která byla alokována tak, že na jistinu byla alokována částka ve výši 0 Kč a na poplatek za poskytnutí úvěru byla alokována částka ve výši 0 Kč. Zbytek případných úhrad žalované byl případně alokován na zákonný úrok z prodlení, smluvní pokuty či poplatky za upomínky. Ode dne datum se tak žalovaná ocitla v prodlení s úhradou částky ve výši 14 290 Kč, kterou tvořil nedoplatek jistiny úvěru ve výši 10 000 Kč a nedoplatek poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 4 290 Kč, který se skládal z kapitalizovaného smluvního úroku a poplatku za poskytnutí úvěru. V důsledku prodlení žalované vzniklo původnímu věřiteli právo na zákonný úrok z prodlení z neuhrazené jistiny a v souladu s čl. VIII. odst. 1. písm. a), c), a d) smlouvy i právo na úhradu smluvního úroku z úvěru, účelně vynaložených nákladů na vymáhání pohledávky a smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky ohledně níž je žalovaná v prodlení.
14. Dne datum byla mezi původním věřitelem a věřitelem uzavřena rámcová smlouva o postoupení pohledávek. Na základě této smlouvy pak došlo k postoupení pohledávek, a to konkrétně prostřednictvím dílčí smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum. Postoupení pohledávek se stalo účinným ke dni datum, tj. okamžikem zaplacení kupní ceny za jednotlivé portfolio pohledávek. Změna v osobě věřitele byla žalované oznámena přípisem ze dne datum.
15. Celková hodnota pohledávky činila ke dni postoupení 28 461,60 Kč a skládala se z následujícího:
- nesplacené jistiny ve výši 10 000 Kč,
- nesplaceného poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 4 290 Kč,
- smluvní pokuty ve výši 571,60 Kč,
- postoupeného smluvního úroku za poskytnutí finančních prostředků ve výši 3 600 Kč, za období od 1. dne prodlení po celkové splatnosti závazku, tj. od datum do datum, kdy základem pro výpočet úroku byla postoupená jistina pohledávky ve výši 10 000 Kč, která byla v uvedeném období úročena smluvní úrokovou sazbou ve výši 36 % ročně.
- poplatků za odeslání písemných upomínek ve výši 10 000 Kč.
16. Žalobkyně učinila rozhodnutí, že v soudním řízení nebude nárokovat část postoupených poplatků za odeslání písemných upomínek a zároveň, že provede revizní přepočet postoupené smluvní pokuty a postoupeného smluvního úroku z úvěru po splatnosti. Rozklad pohledávky za žalovanou tak bude následující:
- nesplacená jistina ve výši 10 000 Kč,
- nesplacený poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 4 290 Kč,
- postoupeného smluvního úroku za poskytnutí finančních prostředků po revizním přepočtu ve výši 3 600 Kč, za období od 1. dne prodlení po celkové splatnosti závazku, tj. od datum do datum, kdy základem pro výpočet úroku byla postoupená jistina pohledávky ve výši 10 000 Kč, která byla v uvedeném období úročena smluvní úrokovou sazbou ve výši 36 % ročně,
- poplatky za odeslání písemných upomínek ve výši 500 Kč,
- smluvní pokuta ve výši 571,60 Kč,
- účelně vynaložené náklady mimosoudního vymáhání spojené s uplatněním pohledávky ve výši 48 Kč.
17. Žalobkyně rovněž požaduje kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 508,22 Kč, po revizním přepočtu za období od 1. dne prodlení po splatnosti závazku, tj. od datum do datum, kdy základem pro výpočet zákonného úroku z prodlení byla postoupená jistina pohledávky ve výši 10 000 Kč.
18. Žalobkyně dále požaduje zákonný úrok z prodlení ve výši určené datem splatnosti pohledávky od následujícího dne po účinnosti postoupení pohledávky, tj. od datum z jistiny ve výši 10 000 Kč.
19. K nárokovaným účelně vynaloženým nákladům mimosoudního vymáhání spojeným s uplatněním pohledávky žalobkyně nárokuje přiznání nákladů mimosoudního vymáhání pohledávky v celkové výši 48 Kč, za odeslaný obyčejný dopis v počtu 1.
20. V důsledku prodlení žalované vzniklo původnímu věřiteli v souladu s čl. VIII. odst. 1. písm. d) smlouvy právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý započatý den prodlení. V rámci revizního přepočtu smluvní pokuty žalobce ku prospěchu žalované požaduje smluvní pokutu pouze z nesplacené jistiny pohledávky ve výši 10 000 Kč, a to za období od datum, tj. ode dne následujícího po dni splatnosti úvěru, do datum. Žalobce tak po žalovaném nárokuje úhradu smluvní pokuty ve výši 571,60 Kč. Vypočítaná smluvní pokuta reflektuje zákonné omezení jejího výpočtu vyplývající z ust. § 122 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, s odkazem na ust. § 168 odst. 1 téhož zákona.
21. Usnesením Okresního soudu v Olomouci ze dne datum č.j. spisová značka bylo řízení částečně co do kapitalizovaného úroku ve výši 8 390 Kč a co do smluvní pokuty ve výši 571,60 Kč zastaveno.
22. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále také jen o. z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ustanovení § 2396 o. z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky.
23. Podle ustanovení § 2397 o. z., úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá.
24. Podle ustanovení § 2398 odst. 1, 2 o. z., úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem.
25. Podle ustanovení § 2399 odst. 1, 2 o. z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.
26. Podle ustanovení § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
27. Podle ustanovení § 2 nařízení vlády číslo 351/2013 Sb. , výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
28. Dle ust. § 1880 odst. 1, 2 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Podle ustanovení § 2048 o. z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.
29. Podle ustanovení § 2049 o. z. zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený. Dle § 2050 o. z., je-li ujednána smluvní pokuta, nemá věřitel právo na náhradu škody vzniklé z porušení povinnosti, ke kterému se smluvní pokuta vztahuje.
30. Dle ust. § 1880 odst. 1, 2 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.
31. Žalobkyni se v řízení podařilo prokázat, že před uzavřením úvěrové smlouvy provedla řádné posouzení úvěruschopnosti žalované. Dle aktuální judikatury Ústavního soudu ČR by měly obecné soudy poskytovatele úvěru vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit, když jde o obecný princip, který by soudy měly vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven či nikoliv. Úvěrovou smlouvu uzavřenou bez takového řádného zkoumání úvěruschopnosti dlužníka je tedy dle Ústavního soudu ČR třeba posoudit jako rozpornou s dobrými mravy (srov. nález Ústavního soudu ČR ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18 , dostupný na www.usoud.cz). Z výše uvedených závěrů Ústavního soudu ČR tedy vyplývá, že pokud řádné nezkoumání úvěruschopnosti dlužníka při uzavření úvěrové smlouvy může vést k posouzení úvěrové smlouvy jako rozporné s dobrými mravy dle ustanovení § 580 odst. 1 občanského zákoníku , je soud povinen se otázkou řádného zkoumání úvěruschopnosti zabývat i bez námitky žalované strany, neboť zjevný rozpor s dobrými mravy zakládá dle ustanovení § 588 občanského zákoníku absolutní neplatnost takového právního jednání, ke které je soud povinen přihlédnout i bez návrhu. V tomto konkrétním případě žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného řádně a na základě dostatečných podkladů.
32. Soud po právní stránce uzavřel, že jednáním právní předchůdkyně žalobkyně a žalované došlo k platnému uzavření úvěrové smlouvy dle ust. § 2395 občanského zákoníku , neboť právní předchůdkyně žalobkyně převzala závazek poskytnout žalované finanční prostředky do určité výše, což splnila, a žalovaná se zavázala tyto prostředky s poplatky splatit. Vzhledem k tomu, že žalovaná svou povinnost vyplývající ze smlouvy nesplnila a strany si dohodly, že v takovém případě je žalovaná povinna zaplatit smluvní pokutu, byla právní předchůdkyně žalobkyně oprávněna požadovat po žalované zaplacení smluvní pokuty, nicméně žalobkyně za řízení v rozsahu smluvní pokuty disponovala s žalobou. Jelikož došlo k postoupení pohledávky a novým věřitelem se stala žalobkyně, nabyla tato taktéž příslušenství pohledávky a práva s pohledávkou spojená. Vzhledem k tomu, že předmětem sporu bylo zaplacení závazku žalované z úvěru, měla žalobkyně jako věřitel dle hmotněprávní normy břemeno tvrzení pouze o tom, že s žalovanou jako dlužníkem byla uzavřena konkrétní smlouva o úvěru, že na základě této smlouvy byly dlužníku finanční prostředky poskytnuty a že dlužník – žalovaná dluh řádně neuhradila. Z tohoto břemene tvrzení pak vyplývá pro žalobkyni břemeno důkazní jen ohledně prokázání tvrzení, že smlouva byla uzavřena, a že na jejím základě byly žalované jako dlužníku poskytnuty finanční prostředky. Tuto povinnost žalobkyně splnila, když prokázala, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovanou platnou úvěrovou smlouvu, a že poskytla žalované úvěrové prostředky ve sjednané výši způsobem sjednaným v úvěrové smlouvě. Žalobkyně prokázala, že došlo k řádnému postoupení pohledávky, když bylo žalované postoupení pohledávky oznámeno. Bylo pouze na žalované, aby tvrdila a prokázala, že poskytnuté úvěrové prostředky žalobkyni splatila, resp. že dluh zanikl jinak. To však žalovaná neučinila. Soud proto shledal žalobu důvodnou a vyhověl jí v celém rozsahu.
33. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch, náhradu nákladů řízení ve výši 2 452 Kč ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. právnímu zástupci žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. Náklady řízení představují zaplacený soudní poplatek ve výši 1 000 Kč, sazbu mimosmluvní odměny za zastupování advokátem ve výši 900 Kč za 3 úkony právní služby po 300 Kč (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění před podáním žaloby, podání žaloby) dle § 14b odst. 1 písm. c) bodu 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb. , v platném znění (dále jen „vyhl. “), 3x režijní paušál po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. , když v daném případě se jedná o opakované podání ve skutkově i právně obdobných věcech. Vzhledem k tomu, že právní zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem DPH, vzniklo mu dle § 137 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. právo na zaplacení daně z přidané hodnoty. Žalobkyni byla tedy přiznána i daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z odměny a náhrad, což činí 252 Kč.
34. O lhůtě k plnění ve výroku I. i II. bylo rozhodnuto dle § 160 odst. 1 , věta první o. s. ř. o. s. ř. jako o obecné třídenní. Místo plnění nákladů řízení je k rukám právního zástupce žalobkyně v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, pobočce v Olomouci, prostřednictvím Okresního soudu v Olomouci. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.