Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
15 C 193/2024-53
Okresní soud v Uherském Hradišti rozhodl samosoudkyní Mgr. Martinou Jagošovou v právní věci
žalobkyně: IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0
proti
žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0
pro 14 991 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v rozsahu částky částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky částka za dobu od datum do zaplacení zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů tohoto řízení částku částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně tituly před jménem jméno FO, Anonymizováno
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se v rozsahu částky , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky , částka, za dobu od , datum, do zaplacení zamítá.III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů tohoto řízení částku , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně , tituly před jménem, , jméno FO, , , Anonymizováno
1. Žalobním návrhem podaným ku zdejšímu soudu dne datum se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky ve výši částka s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru, kterou účastníci uzavřeli dne datum prostřednictvím internetových stránek Anonymizováno. Na základě uvedené smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši částka. Žalovaný se zavázal uhradit celý čerpaný úvěr a poplatek ve výši částka do 24 měsíců ve splátkách. Částka poskytnutého úvěru byla zaslána žalovanému dne datum na účet č. č. účtu. Úvěrovou smlouvou si účastníci rovněž sjednali doplňkové služby, jež byly zpoplatněné a žalovanému tak vznikla povinnost uhradit i tyto poplatky, a to poplatek za expres výplatu ve výši částka (1x), za tzv. bezpečnou splátku ve výši částka (celkem 4x) a poplatek za SMS servis ve výši částka (celkem 4x). Splatnost úvěru nastala dne datum, jelikož žalovaný dlužnou částku nehradil a úvěr byl tak v souladu s podmínkami smlouvy zesplatněn. Následně tak žalobkyně vyúčtovala žalovanému rovněž účelně vynaložené náklady ve výši částka za každou upomínku (datum, datum, datum), přičemž dále vzniklo žalobkyni v souvislosti s prodlením žalovaného právo na smluvní pokutu ve výši částka za prodlení s aktuálně splatnou splátkou (celkem účtováno částka – datum, datum, datum). Jelikož žalovaný ničeho neuhradil ani přes výzvy, obrátila se žalobkyně se svým nárokem na soud.
2. Žalovaný se k žalobnímu návrhu nevyjádřil, když byl po celou dobu procesně pasivní.
3. Protože účastníci, žalovaný konkludentně, když se na výzvu soudu nevyjádřil, a žalobkyně již v samotném návrhu, souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání dle § 115a o.s.ř. , rozhodl soud pouze na základě předložených listinných důkazů, z nichž učinil odpovídající skutková zjištění a následující závěr o skutkovém stavu:
4. Žalobkyně na základě dohody poskytla žalovanému částku ve výši částka, kterou se žalovaný zavázal vrátit ve 24měsíčních splátkách. (úvěrová smlouva ID žádosti Anonymizováno ze dne datum, opis výpisu proplacení smlouvy ze dne datum) Žalovaný však porušil svou povinnost a poskytnutou částku nehradil. (výpis čerpání, splátek a úhrad k č. smlouvy Anonymizováno) Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani přes předžalobní upomínku ze dne datum (poštovní podací arch Anonymizováno).
5. Další listinné důkazy soud nebral v potaz, a to pro jejich nadbytečnost v daném řízení, když nejsou zapotřebí k podpoření již zjištěného skutkového stavu.
6. Po právní stránce hodnotil soud zjištěný skutkový stav takto:
7. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
8. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
9. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
10. Podle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „o.z. “), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odstavce 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
11. Soud se v dané souvislosti nejprve zabýval otázkou platnosti úvěrové smlouvy, a to z hlediska dostatečného posouzení úvěruschopnosti, jakožto předsmluvní povinnosti žalobkyně.
12. Žalobkyně byla soudem vyzvána usnesením ze dne datum, č.j. spisová značka, nechť doplní skutková tvrzení a předloží důkazy k rozsahu a způsobu zkoumání úvěruschopnosti žalovaného. Žalobkyně na výzvu reagovala svým podáním ze dne datum, ve kterém nastínila svůj postup ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalovaného před poskytnutím úvěru. Zejména uvedla, že porovnávala sdělený příjem žadatele v poměru k životnímu minimu, minimálním výdajů na bydlení atd. Provedla lustraci žadatele k registrech NRKI a ISIR. Své úvahy doložila úvěrovou zprávou žalovaného.
13. V dané věci předložila žalobkyně společně se žalobním návrhem za účelem prokázání zkoumání úvěruschopnosti metodiku a potvrzení o provedení ověření bonity klienta, kdy tyto dokumenty neobsahují žádné individuální informace o žalovaném, krom výše příjmu, které by byly schopny prokázat veškeré příjmy a výdaje žalovaného. Žalobkyně pak v žalobním návrhu ke zkoumání úvěruschopnosti jen uvedla, že žalovaného lustrovala prostřednictvím registrů NRKI, BRKI a SOLUS. Ničeho dalšího nedoložila a ke zkoumání úvěruschopnosti nic bližšího neuvedla. V dané souvislosti má soud za to, že posouzením úvěruschopnosti tak, jak bylo nastíněno, nedošlo k odstranění důvodných pochybností soudu ohledně schopnosti žalovaného poskytnutý úvěr splácet. V intencích projednávané věci soud uzavřel, že žalobkyně nepostupovala při sjednávání úvěrové smlouvy s odbornou péčí, neboť důsledně nezkoumala schopnost žalovaného, jakožto dlužníka, úvěr splácet. V dané věci nutno zohlednit dlouhodobě jednotné závěry soudů vyšších instancí, zde zejména viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 , nález Ústavního soudu ČR ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III ÚS 4129/18 , jakož i rozsudek NS ČR ze dne 31. 7. 2024, sp. zn. 33 Cdo 656/2024 . Nelze tedy za dostatečné informace stran zkoumání úvěruschopnosti žalovaného považovat informace získané toliko od spotřebitele, ale naopak je presumován aktivní přístup věřitele, který by takto měl ověřovat správnost tvrzených výdajů a jejich přiměřenost poměřovat taktéž veřejně dostupnými údaji, například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu. Soud v dané věci dospěl k závěru, že žalobkyně tak zřejmě pouze formálně vykázala úvěruschopnost žalovaného, resp. spotřebitele, aniž by se blíže jeho poměry zabývala (např. zkoumání výdajů na bydlení, jízdné, ošacení, jídlo), když soudu podklady prokazující příjmy a výdaje žalovaného, ke zkoumání úvěruschopnosti nedoložila. Dle názoru soudu tak žalobkyně nesplnila povinnost s odbornou péči posoudit schopnost spotřebitele úvěr splácet, proto soud shledal výše specifikovanou úvěrovou smlouvu v souladu s § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru jako neplatnou, a to absolutně
14. Na základě shora uvedeného tak soud dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je dán pouze zčásti.
15. Na základě shora uvedených skutkových zjištění, s odkazem na citovaná zákonná ustanovení, dospěl soud k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným nebyla platně sjednána spotřebitelská úvěrová smlouva, když žalobkyně i přes poučení soudu nedokázala doložit dostatečné zkoumání úvěruschopnosti žalovaného. Žalovanému byly žalobkyní poskytnuty peněžní prostředky ve výši částka, které nesplatil. Protože žalobkyně plnila bez právního důvodu, vzniklo na straně žalovaného bezdůvodné obohacení právě ve výši částka dle § 2991 a násl. o.z. , které je povinen vydat, a to ve výši, která dosud z poskytnuté částky nebyla uhrazena, tedy ve výši částka. Nezaplacením vzniklého bezdůvodného obohacení se žalovaný ocitl v prodlení, čímž založil svou povinnost k placení zákonných úroků z prodlení dle § 1970 o.z. , kdy počátek prodlení s úhradou dané částky soud stanovil v souladu s předžalobní výzvou ze dne datum, a to dnem datum, když žalovanému byla poskytnuta lhůta k plnění před podáním žaloby do datum. (výrok I.)
16. Co se týče částky částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky částka za dobu od datum do zaplacení, v této části shledal zdejší soud nárok nedůvodným, neboť je dané plnění požadováno na základě úvěrové smlouvy, která byly shledána neplatnou, proto byl nárok v rozsahu, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku, zamítnut.
17. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s § 142 odst. 2 o.s.ř. , když žalobkyně měla úspěch ve věci pouze částečný. Žalobkyně byla úspěšná z 66,71 % a neúspěšná z 33,29 %, z čehož vyplývá, že náhrada nákladů řízení náleží žalobkyni ve výši 33,42 % z částky částka, tedy v celkové výši částka, když náklady řízení spočívají v zaplaceném soudním poplatku ve výši částka a dále nákladech právního zastoupení, tj. odměna právního zástupce dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátní tarif (dále jen „a.t. “) ve výši částka (3 x částka dle § 14b odst. 1 bod 2 . ve spojení s § 11 odst. 1 a) a d) a.t. ), 3 x částka režijní paušál dle § 11 odst. 1 písm. a) a d) ve spojení s § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a náhradu DPH ve výši 21%. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen nahradit náklady řízení k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
18. Co se týče úkonu – podání ze dne datum pak za tento úkon zdejší soud náhradu nákladů řízení nepřiznal, neboť vyjádření bylo učiněno k výzvě soudu a týkalo se prokázání skutečností osvědčujících platnost úvěrové smlouvy v poměru ke zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, tedy skutečností, které měly být již nade vší pochybnost tvrzeny a doloženy v samotném žalobním návrhu, aby tento mohl být úspěšným.
19. Lhůtu k plnění soud stanovil ve výroku I. a III. na základě § 160 odst. 1 o.s.ř. , když neshledal podmínky k jejímu prodloužení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení prostřednictvím Okresního soudu v Uherském Hradišti ke Krajskému soudu v Brně, a to ve dvou vyhotoveních.
Nebude-li povinnost uložená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně, může se oprávněný domáhat soudního výkonu rozhodnutí nebo nařízení exekuce.