Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

38 C 207/2023-28

Okresní soud v České Lípě rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Fedorko ve věci

žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0

proti

žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0

o zaplacení 60 853,64 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žaloba se do částky 33 453,64 Kč s příslušenstvím zamítá.

II. Žalovaná je povinna do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni částku 27 400 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 20 000 Kč od 6. 9. 2021 do zaplacení a z částky 7 400 Kč od 14. 8. 2021 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žaloba se do částky 33 453,64 Kč s příslušenstvím zamítá.II. Žalovaná je povinna do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni částku 27 400 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 20 000 Kč od 6. 9. 2021 do zaplacení a z částky 7 400 Kč od 14. 8. 2021 do zaplacení.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení shora uvedené částky spolu s příslušenstvím s odůvodněním, že její právní předchůdkyně právnická osoba, IČ IČO (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“), s žalovanou uzavřela dvě smlouvy o spotřebitelském úvěru. Dne 20. 1. 2021 byla uzavřena smlouvu o spotřebitelském úvěru na částku 10 000 Kč, kterou právní předchůdkyně žalobkyně předala žalované v hotovosti. Žalovaná se zavázala spolu se zápůjčkou uhradit částku 12 321 Kč (dále jen „poplatek“) představující součet kapitalizovaných úroků za zapůjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy, odměnu za zpracování a částky za administrativní činnost, v 78 týdenních splátkách. Sjednané splátky žalovaná nehradila řádně a včas a právní předchůdkyni žalobkyně vzniklo marným uplynutím týdenní lhůty pro úhradu poslední splátky právo na uhrazení celé dlužné částky. Žalovaná dluží podle žalobkyně na jistině 8 066,98 Kč, na poplatcích 10 892,66 Kč. Smlouvou o postoupení pohledávek ze 14. 12. 2022 byla pohledávka postoupena na žalobkyni. Žalobkyně kromě jistiny a poplatků požaduje kapitalizované úroky ve výši 737,20 Kč, kapitalizované zákonné úroky z prodlení 929,50 Kč, úroky ve výši 22,38% ročně z jistiny a zákonné úroky z prodlení. Žalovaná uhradila 2 600 Kč.

2. Dále byla podle žalobkyně uzavřena dne 12. 2. 2021 smlouva o spotřebitelském úvěru na částku 20 000 Kč, kterou právní předchůdkyně žalobkyně předala žalované v hotovosti. Žalovaná se zavázala spolu se zápůjčkou uhradit částku 23 194 Kč (dále jen „poplatek“) představující součet kapitalizovaných úroků za zapůjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy, odměnu za zpracování a částky za administrativní činnost, v 18 měsíčních splátkách. Sjednané splátky žalovaná nehradila řádně a včas a právní předchůdkyni žalobkyně vzniklo marným uplynutím týdenní lhůty pro úhradu poslední splátky právo na uhrazení celé dlužné částky. Žalovaná dluží podle žalobkyně na jistině 20 000 Kč, na poplatcích 23 194 Kč. Smlouvou o postoupení pohledávek ze 14. 12. 2022 byla pohledávka postoupena na žalobkyni. Žalobkyně kromě jistiny a poplatků požaduje kapitalizované úroky ve výši 1 438,40 Kč, kapitalizované zákonné úroky z prodlení 2 195,83 Kč, úroky ve výši 20,88% ročně z jistiny a zákonné úroky z prodlení. Žalovaná z tohoto druhého úvěru nic neuhradila.

3. Žalovaná, ač řádně obeslána, se k jednání nedostavila a soud tedy v souladu s , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “) jednal a rozhodoval v její nepřítomnosti a vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů.

4. Soud ve věci provedl listinné důkazy.

5. Ze zákaznické karty ze dne 20. 1. 2021 (č.l. 11) bylo zjištěno, že jako zdroj příjmů žalované je uvedena mateřská/rodičovská dovolená, měsíční výše čistých příjmů: 14 170 Kč, ostatní příjmy žadatele 0 Kč, celkem 14 170 Kč; měsíční výše výdajů: externích splátek zápůjček 0 Kč, interních splátek 0 Kč a dalších výdajů 3 000 Kč. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené dne 20. 1. 2021 mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou (č.l. 12 - 13) soud zjistil, že žalované byla poskytnuta částka 10 000 Kč, kterou se zavázala splatit do rukou oprávněného zástupce předchůdkyně žalobkyně spolu s poplatkem ve výši 12 321 Kč, jenž byl vypočten jako součet položek kapitalizovaného úroku ve výši 8 059 Kč, poplatku za zpracování ve výši 1 500 Kč a částky za flexibilní splácení 1 620 Kč a komfortní poskytnutí a splácení 1 142 Kč. Celkovou dlužnou částku ve výši 22 321 Kč se žalovaná zavázala uhradit v 78 týdenních splátkách po 287 Kč s poslední splátkou ve výši 222 Kč. Roční procentní sazba nákladů (RPSN) na spotřebitelský úvěr činila 174,27 % a výpůjční úroková sazba činila 88% ročně. Dále soud z tabulky umoření (č.l. 17) zjistil, že na úvěr ve výši 10 000 Kč bylo uhrazeno od 20. 1. 2021 do 12. 2. 2021 celkem 2 600 Kč. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 16. 12. 2022 (č.l. 18) soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalované, že pohledávku za ní ve výši 83 056,11 Kč postoupila dne 14. 12. 2022 žalobkyni; tato skutečnost byla zjištěna i ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14. 12. 2022 a seznamu pohledávek (ISAS). Žalobkyně dle zjištění soudu zaslala žalované předžalobní výzvu k plnění ze dne 1. 6. 2023 (č.l. 20-21, podací lístek na č.l. 22) se základním skutkovým a právním rozborem a celkovou výší pohledávky 70 082,46 Kč.

6. Ze zákaznické karty ze dne 12. 2. 2021 (č.l. 11a) bylo zjištěno, že jako zdroj příjmů žalované je uvedena mateřská/rodičovská dovolená. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené dne 12. 2. 2021 mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou (č.l. 14 - 15) soud zjistil, že žalované byla poskytnuta částka 20 000 Kč, kterou se zavázala splatit do rukou oprávněného zástupce předchůdkyně žalobkyně spolu s poplatkem ve výši 23 194 Kč, jenž byl vypočten jako součet položek kapitalizovaného úroku ve výši 16 654 Kč, poplatku za zpracování ve výši 1 500 Kč a částky za flexibilní splácení 3 240 Kč a komfortní poskytnutí a splácení 1 800 Kč. Celkovou dlužnou částku ve výši 43 194 Kč se žalovaná zavázala uhradit v 18 měsíčních splátkách po 2 400 Kč s poslední splátkou ve výši 2 394 Kč. Roční procentní sazba nákladů (RPSN) na spotřebitelský úvěr činila 149,14 % a výpůjční úroková sazba činila 88% ročně. Dále soud z tabulky umoření (č.l. 16) zjistil, že na úvěr ve výši 20 000 Kč nebylo nic uhrazeno.

7. Soud má za zjištěné, že právní předchůdkyně žalobkyně s žalovanou uzavřela dne 20. 1. 2021 smlouvu o spotřebitelském úvěru na částku 10 000 Kč, kterou žalované předala v hotovosti. Žalovaná měl spolu s jistinou uhradit v 78 týdenních splátkách částku 12 321 Kč, v této částce jsou zahrnuty kapitalizované úroky z úvěru ve výši 88% ročně, poplatky za poskytnutí a správu úvěru a poplatky za výběr splátek v hotovosti, označované žalobkyní za komfortní splácení. Dále právní předchůdkyně žalobkyně s žalovanou uzavřela dne 12. 2. 2021 smlouvu o spotřebitelském úvěru na částku 20 000 Kč, kterou žalované předala v hotovosti. Žalovaná měl spolu s jistinou uhradit v 18 měsíčních splátkách částku 23 194 Kč, v této částce jsou zahrnuty kapitalizované úroky z úvěru ve výši 88% ročně, poplatky za poskytnutí a správu úvěru a poplatky za výběr splátek v hotovosti, označované žalobkyní za komfortní splácení.

8. Podle , (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

9. Podle , o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

10. Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

11. Soudní dvůr EU v rozsudku ze dne 5. 3. 2020 ve věci Anonymizováno – právnická osoba v odpovědi na předběžné otázky, které položil Okresní soud v adresa, potvrdil, že harmonizovaná unijní úprava v oblasti spotřebitelských úvěrů ukládá vnitrostátním soudům povinnost zkoumat z moci úřední, zda věřitel před uzavřením smlouvy řádně posoudil schopnost spotřebitele splácet poskytovaný úvěr. Zjistí-li porušení, jsou vnitrostátní soudy povinny vyvodit z toho zákonem předvídané důsledky bez dalšího. Taková vnitrostátní úprava, podle níž se sankce uplatní pouze k námitce spotřebitele, je v rozporu s unijním právem.

12. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. spisová značka, věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle , o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.

13. Soud dospěl k závěru, že mezi účastníky došlo k uzavření 2 smluv o úvěru, na které vedle ustanovení o. z. dopadá též úprava obsažená v zákoně o spotřebitelském úvěru. Dále soud hodnotil, zda právní předchůdkyně žalobkyně zjišťovala úvěruschopnost žalované s odbornou péčí. Obecná povinnost věřitele posuzovat schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr byla stanovena již s účinností od 1. 1. 2011 ustanovením , o spotřebitelském úvěru. Podle aktuální judikatury zaměřené na posuzování úvěruschopnosti dlužníka (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. spisová značka, a navazující nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. Anonymizováno) mají věřitelé povinnost postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, zejména ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka údaje, které dlužník věřiteli uvedl. Dále mají věřitelé povinnost využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle , o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích. Výše citovaná judikatura přejímá interpretaci zaujatou Soudním dvorem Evropské unie v rozsudku ze dne 18. 12. 2014 ve věci Anonymizováno (Anonymizováno v. jméno FO a další) a neměla by být i s ohledem na značnou medializaci shora uvedeného nálezu Ústavního soudu pro žalobkyni jako podnikatelku obchodující s pohledávkami plynoucími ze spotřebitelských úvěrů žádným překvapením. Rovněž v souladu s nálezem Ústavního soudu ze dne 26. 1. 2012, sp. zn. I․ Anonymizováno, by státní moc neměla poskytovat ochranu právům v podobě vykonávacího řízení subjektu, který nejenže neprověřil finanční možnosti toho, komu půjčil své peníze, ale také právům toho, kdo úvěr neposkytl s odůvodněnou důvěrou v to, že bude řádně splacen, nýbrž spíše s cílem dosažení (většího) zisku realizací mnohdy násobného zajištění původního dluhu, k němuž žadatel úvěrů - dlužník, ať už z nevědomosti, z bezvýchodnosti aktuální životní situace nebo i z vlastní nezodpovědnosti a lhostejnosti přistoupil.

14. V projednávané věci právní předchůdkyně žalobkyně nezjišťovala úvěruschopnost žalované, spolehla se pouze na její prohlášení, v prohlášení v zákaznické kartě je uveden příjem ve výši 14 170 Kč. Žádné doklady, z nichž by byly oba tyto příjmy zjišťovány, žalobkyně nepřipojila. Žalobkyně nepředložila žádné důkazy o zjišťování závazků žalované (z registru SOLUS či Centrálního registru dlužníků České republiky), žalobkyně nepředložila žádné y. Právní předchůdkyně žalobkyně aktivně nezjišťovala pravidelné výdaje žalované, ani v tomto případě žalobkyně nepřipojila k žalobě žádné y, v zákaznické kartě jsou pravidelné výdaje žalovaného přitom uvedeny ve výši 3 000 Kč měsíčně, specifikací a zjišťováním pravidelných nákladů (minimálně náklady na nájemné a energie) se právní předchůdkyně žalobkyně nijak nezabývala. Žalobkyně nepostupovala zcela správně po formální stránce, spolehla se z větší části na prohlášení žalovaného (viz k tomu shora citovaný rozsudek Soudního dvora Evropské unie v ze dne 18. 12. 2014 ve věci Anonymizováno v. jméno FO a další), měla k dispozici pouze neúplné podklady k příjmům žalovaného, žádný podklad k výdajům, žádné k závazkům. Právní předchůdkyně žalobkyně nepostupovala správně ani obsahově, jako poskytovatelce úvěrů dlouhodobě podnikající na tomto trhu jí muselo být zřejmé, že tvrzené výdaje nemohou činit pouze 3 000 Kč (k přezkoumávání tohoto aspektu postupu věřitele soudem z úřední povinnosti, bez návrhu, viz rozsudek Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 ve věci Anonymizováno – právnická osoba a aktuální znění odst. zákona o spotřebitelském úvěru). Soud proto dospěl k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně nepostupovala při zjišťování úvěruschopnosti dlužníka (žalované) s odbornou péčí a v souladu s zákona o spotřebitelském úvěru je tak smlouva jako celek neplatná.

15. S ohledem na neplatnost smlouvy soud nemohl žalobkyni přiznat ani požadovaný poplatek, který je fakticky úrokem, byť částečně skrytým pod odměnou za zpracování a administrativním poplatkem.

16. V návaznosti na výše uvedené soud dále rozhodoval o plnění ve výši 30 000 Kč poskytnutém žalované právní předchůdkyní žalobkyně na základě neplatné smlouvy o úvěru, sníženém o částku, kterou žalovaná uhradila ve výši 2 600 Kč, tedy o pohledávce žalobkyně ve výši 27 400 Kč. Podle § 2991 odst. 1 a 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Jedná se tedy o plnění bez právního důvodu, neboť důvod, který zakládal plnění, byla neplatná smlouva, tedy jednání, které nemohlo mít zamýšlené účinky. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

17. Žalovaná se dostala s úhradou dluhu do prodlení, na jistině uhradila 2 600 Kč a zbývá jí tak uhradit 27 400 Kč, proto soud žalobě co do této částky vyhověl a rozhodl ve smyslu § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru o povinnosti žalované vrátit nesplacenou část poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru v době přiměřené jejím možnostem.

18. Žalobkyně se domáhala celkem 60 853,64 Kč, v částce přesahující bezdůvodné obohacení ve výši 27 600 Kč soud tedy žalobu do částky 33 453,64 Kč zamítl.

19. Vzhledem k tomu, že žalovaná nevydala bezdůvodné obohacení ve výši 27 400 Kč do rozhodnutí soudu, ocitla se s vydáním bezdůvodného obohacení v prodlení, a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle o.z. ve výši stanovené

20. O nákladech řízení rozhodl soud podle , podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně byla z větší části neúspěšná, žalované žádné náklady nevznikly, proto soud žádnému z účastníků náhradu nákladů nepřiznal.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci prostřednictvím podepsaného soudu. V odvolání musí být uvedeno, kdo je podává, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se napadá, v čem je spatřována nesprávnost tohoto rozhodnutí nebo postupu soudu a čeho se odvolatel domáhá. Odvolání musí být podepsáno a datováno.

Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost stanovenou vykonatelným rozsudkem, lze navrhnout soudní výkon rozhodnutí.