Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

13 C 397/2024-57

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl samosoudkyní Mgr. Alenou Jelínkovou ve věci

žalobkyně: Anonymizováno, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0

proti

žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0

o zaplacení 24 172 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 1 172 Kč, jejíž splatnost se stanoví na 3. den od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se co do částky 23 000 Kč spolu s příslušenstvím ve formě zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 24 172 Kč od 9. 1. 2024 do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 698,55 Kč a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč zamítá.

III. Žádnému z účastníků se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 1 172 Kč, jejíž splatnost se stanoví na 3. den od právní moci rozsudku.II. Žaloba se co do částky 23 000 Kč spolu s příslušenstvím ve formě zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 24 172 Kč od 9. 1. 2024 do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 698,55 Kč a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč zamítá.III. Žádnému z účastníků se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

1. Žalobkyně se podanou žalobou po žalované domáhala zaplacení žalované částky s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnila tím, že dne 12. 1. 2023 žalovaná se společností právnická osoba, IČO IČO (dále jen „právní předchůdce žalobkyně“), uzavřeli smlouvu o úvěru 509146002, na základě které poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované postupně úvěr v celkové výši 25 000 Kč, který se žalovaná zavázala vrátit v částce 28 833 Kč spolu s příslušenstvím do 15. 7. 2023. Před uzavřením smlouvy o úvěru právní předchůdce žalobkyně ověřoval úvěruschopnost žalované. Žalovaná však sjednanou částku neuhradila řádně a včas, pročež jí vznikla povinnost zaplatit také smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny, a to za každý den prodlení a povinnost zaplatit paušální náhradu výdajů spojených s upomínáním. Dne 13. 11. 2023 byla mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalobkyní uzavřena rámcová smlouva o postoupení pohledávek, ve znění pozdějších dodatků, na základě které byla ke dni 5. 1. 2024 na žalobkyni postoupena pohledávka za žalovanou, což bylo žalované oznámeno. Žalovaná však žalobkyni ničeho nezaplatila, ačkoli byla i předžalobně upomenuta.

2. K výzvě soudu, jak žalobkyně, resp. její právní předchůdce, zkoumala úvěruschopnost žalované a aby k tomuto doložila důkazy, žalobkyně uvedla, že důkazy o posuzování schopnosti žalované splácet úvěr bohužel nedisponuje. Žalobkyně dále uvedla, že žalovaná uhradila právnímu předchůdci žalobkyně částku 828 Kč jako úhradu úvěru a částku 23 000 Kč jako poplatky za prodloužení splatnosti úvěru, dále již ničeho.

3. Žalobkyně vzala následně svou žalobu částečně zpět, a to co do kapitalizovaného úroku ve výši 3 933 Kč, smluvní pokuty ve výši 4 300 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 68,57 Kč, jistiny ve výši 828 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % p.a. z jistiny 828 Kč od 9. 1. 2024 do zaplacení, přičemž navrhla, aby byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 24 172 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od 9. 1. 2024 do zaplacení, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 698,55 Kč, náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč a náhrada nákladů řízení.

4. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, k nařízenému jednání soudu se nedostavila, z jednání se neomluvila, soud proto postupoval podle , když jednal a rozhodl v její nepřítomnosti, přičemž žalobkyně, která se z jednání omluvila, souhlasila, aby soud jednal a rozhodl bez její přítomnosti.

5. Usnesením zdejšího soudu ze dne 2. 9. 2024, č. j. -44, bylo řízení co do jistiny ve výši 828 Kč spolu s příslušenstvím ve formě kapitalizovaného úroku ve výši 3 933 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 68,57 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 828 Kč od 9. 1. 2024 do zaplacení a dále co do jistiny ve výši 4 300 Kč zastaveno. Předmětem řízení tak zůstalo zaplacení částky 24 172 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 24 172 Kč od 9. 1. 2024 do zaplacení, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 698,55 Kč a náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč a náhrada nákladů řízení.

6. Soud v řízení zjistil následující skutkový stav.

7. Právní předchůdce žalobkyně se žalovanou postupně uzavřel dne 12. 1.2023, 21. 1. 2023, 30. 1. 2023, 2. 2. 2023, 3. 2. 2023, 5. 2. 2023, 6. 2. 2023, 7. 2. 2023, 16. 2. 2023, 14. 3. 2023, 18. 4. 2023 a dne 15. 6. 2023 smlouvy o úvěru, na základě kterých byla žalované postupně poskytnuta částka v celkové výši 25 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit spolu s příslušenstvím do 15. 7. 2023 (smlouva o úvěru č. 509146002 ze dne 12. 1. 2023, smlouva o úvěru ze dne 5. 2. 2023, výpis z účtu ze dne 5. 2. 2023, smlouva o úvěru ze dne 6. 2. 2023, výpis z účtu ze dne 7. 2. 2023, smlouva o úvěru ze dne 7. 2. 2023, výpis z účtu ze dne 3. 2. 2023, smlouva o úvěru ze dne 16. 2. 2023, výpis z účtu ze dne 30. 1. 2023, smlouva o úvěru ze dne 14. 3. 2023, výpis z účtu ze dne 6. 2. 2023, výpis z účtu ze dne 21. 1. 2023, výpis z účtu ze dne 2. 2. 2023, výpis z účtu ze dne 12. 1. 2023, smlouva o úvěru ze dne 21. 1. 2023, smlouva o úvěru ze dne 30. 1. 2023, smlouva o úvěru ze dne 2. 2. 2023, smlouva o úvěru ze dne 3. 2. 2023, smlouva o úvěru ze dne 18. 4. 2023, obchodní podmínky právnická osoba, pro poskytování úvěrů, verifikační platba žalované ze dne datum, dodatek č. 11 ke smlouvě o úvěru č. 509146002). Pohledávka právního předchůdce žalobkyně za žalovanou byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávky (smlouva o postoupení pohledávek ze dne 1. 11. 2023, potvrzení o provedení transakce ze dne 8. 1. 2024, společné prohlášení smluvních stran ze dne 22. 1. 2024), což bylo žalované písemně oznámeno (dvě oznámení o postoupení pohledávky ze dne 11. 1. 2024 včetně podacího archu). Žalovaná však žalobkyni na dlužnou částku ničeho neuhradila, ačkoli byla ze strany žalobkyně vyzývána (výpis úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky, výzva před podáním žaloby ze dne 29. 4. 2024 včetně podacího archu).

8. S ohledem na shora uvedené soud dospěl k závěru o skutkovém stavu. Právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované postupně částku 25 000 Kč, kterou měla žalovaná vrátit spolu se sjednaným příslušenstvím. Úvěruschopnost žalované před uzavřením smlouvy nebyla ze strany právního předchůdce žalobkyně řádně prověřována, kdy byla posuzována bez ověřování příjmů a výdajů žalované.

9. Zjištěný skutkový děj soud posoudil s ohledem na datum uzavření smlouvy o úvěru podle , (dále jen „o. z.“), a , o spotřebitelském úvěru ve znění účinném od 29. 5. 2022 do 31. 12. 2023 (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), neboť v daném případě se jedná o vztah mezi podnikatelem a spotřebitelem ve smyslu a a násl. o. z. a dále dle a násl. o. z.

10. Dle § 3 odst. 1 písm. c) zákona o spotřebitelském úvěru se posouzením úvěruschopnosti spotřebitele rozumí posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr.

11. Dle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí

12. Dle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

13. Dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

14. Dle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

15. Dle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

16. Aktivní legitimace žalobkyně vychází ze smlouvy o postoupení pohledávek dle § 1879 o. z.

17. Povinnost věřitele zkoumat schopnost spotřebitele splácet sjednávaný úvěr byla zakotvena do právního řádu na základě směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS, podle které věřitel před uzavřením smlouvy musí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr.

18. Jak konstatoval Nejvyšší soud ve svém rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. , uložením a řádným splněním této povinnosti není chráněn jen samotný dlužník (spotřebitel) a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale také v širším pojetí sama společnost jako taková, neboť důsledky neschopnosti splácet úvěr se netýkají jen dlužníka (spotřebitele), ale dotýkají se společnosti jako celku, neboť na tu mají vliv důsledky dlužníkova předlužení a případné insolvence. Do veřejné sociální sítě pak spadne často nejen dlužník, ale většinou i osoby na něm závislé, dojde k porušení rodinných a sociálních vztahů. Proto je na věřiteli, aby dlužníka - spotřebitele náležitě před poskytnutím úvěru prověřil (posoudil jeho schopnost úvěr splácet). Úvěr pak smí spotřebiteli poskytnout jen tehdy, když odbornou péčí schopnost dlužníka posoudil a z jeho zjištění je zřejmé, že dlužník bude schopen úvěr splácet. Neprověří-li věřitel dlužníka dostatečně nebo poskytne-li dlužníkovi úvěr i přes svá negativní zjištění, je úvěrová smlouva neplatná (shodně viz nález Ústavního soudu sp. zn. ).

19. Součástí odborné péče poskytovatelů úvěru je i taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným žadatelem, ale sám tyto údaje prověří, případně si je nechá od žadatele doložit (srovnej rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. -39). Jak dovodil Nejvyšší soud v již výše citovaném rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. , dostatečnými informacemi nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele, neboť odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit. Pokud věřitel vyjde z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech, povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru nedostojí, neboť nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr.

20. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně, a to co do jistiny ve výši 1 172 Kč.

21. Právní předchůdce žalobkyně nedostál odborné péče náležitě zjistit schopnost žalované splatit úvěr, neboť žalobkyně zejména nijak neprokázala, že by právní předchůdce žalobkyně ověřoval příjmy a výdaje žalované tak, jak mu ukládá § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Dané tak rozhodně nelze považovat za zkoumání úvěruschopnosti žalované s odbornou péčí, které žalobkyni, resp. jejímu právnímu předchůdci, ukládá § 75 spolu s § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, neboť ze zákona plyne povinnost posouzení úvěruschopnosti na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

22. Soud proto musel uzavřít, že žalobkyně, resp. její právní předchůdce, nesplnila svou povinnost řádně posoudit úvěruschopnost žalované na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací ve smyslu zákona o spotřebitelském úvěru, kdy úvěr má být poskytnut jen tehdy, pokud z výsledků posouzení vyplývá, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele splatit úvěr či sjednané splátky. Za této situace je smlouva neplatná dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, přičemž k neplatnosti soud přihlédne i bez návrhu.

23. Přestože je úvěrová smlouva absolutně neplatná, není zde žádný právní důvod, pro který by si žalovaná mohla ponechat poskytnutou finanční částku. Žalovaná je tedy povinna v souladu s § 87 odst. 1 věty poslední zákona o spotřebitelském úvěru vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru, tj. částku 25 000 Kč, přičemž žalovaná, dle nezpochybněných tvrzení žalobkyně již uhradila celkem částku 23 828 Kč (částku 828 Kč na úhradu úvěru a částku 23 000 Kč na poplatcích za prodloužení splatnosti úvěru), pročež je povinna vrátit zbývající neuhrazenou část jistiny ve výši 1 172 Kč.

24. Dle § 87 odst. 1 věty poslední zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Citovanou část ustanovení lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení (shodně viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. ). Částku 1 172 Kč soud uložil žalované zaplatit se splatností k 3. dni od právní moci rozsudku, a to vzhledem k výši dlužné částky a ke skutečnosti, že se tato doba pro úhradu dlužné částky soudu jeví jako doba přiměřená možnostem žalované. Žalovaná v řízení nebyla nijak kontaktní a soudu neposkytla žádnou součinnost, soudu tak proto ze strany žalované nebylo ani tvrzeno, natož pak prokázáno, že by v této stanovené době nebyla objektivně schopna splnit svůj závazek vůči žalobkyni. Soud tak dospěl k závěru, že doba 3 dnů plynoucí od právní moci rozsudku pro úhradu dluhu žalované je zcela přiměřená možnostem žalované.

25. Ve zbytku pak soud žalobu výrokem II. zamítl.

26. O nákladech řízení rozhodl soud podle odst. l za použití , dle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Ačkoli pak byla žalovaná v řízení procesně úspěšnější, byla po celou dobu řízení nečinná, a nevznikly jí tudíž ani žádné náklady řízení, kdy tak soud žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 5. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.