Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 C 102/2024-51

Okresní soud ve Svitavách rozhodl soudcem JUDr. Zdeňkem Fricem ve věci

žalobkyně:Anonymizováno, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0

sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 Anonymizováno

zastoupená advokátem Anonymizováno Anonymizováno

sídlem adresa

proti

Anonymizováno:Jméno zainteresované osoby 0/0Datum narození zainteresované osoby 0/0

Adresa zainteresované osoby 0/0

o zaplacení 31 077,54 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 22 949,22 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení dalších 8 128,32 Kč a úroku z prodlení z částky 30 558,22 Kč, zamítá.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni k rukám jejího zástupce náklady řízení ve výši 1 791 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu ve Svitavách doplatek soudního poplatku ve výši 310 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 22 949,22 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení dalších 8 128,32 Kč a úroku z prodlení z částky 30 558,22 Kč, zamítá.III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni k rukám jejího zástupce náklady řízení ve výši 1 791 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu ve Svitavách doplatek soudního poplatku ve výši 310 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení 31 077,54 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru číslo hodnota uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným dne 13. 2. 2023 distančním způsobem na adrese www.Anonymizováno.Anonymizováno, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému spotřebitelský úvěr až do výše 30 000 Kč s možností postupného čerpání a žalovaný se zavázal žalobkyni poskytnuté finanční prostředky vrátit spolu s příslušenstvím sjednaným ve smlouvě. Žalobkyně v žalobě uvedla, že před poskytnutím úvěru řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného. Uvedla, že při ověření úvěruschopnosti nejprve u žalovaného zjistila informace o celkovém počtu členů domácnosti žijících ve společně hospodařící domácnosti se spotřebitelem, počet členů domácnosti žijících ve společné domácnosti se spotřebitelem mající příjem, pravidelné měsíční výdaje uvedené spotřebitelem při žádosti o poskytnutí úvěru, čisté měsíční příjmy uvedené spotřebitelem, ověřené čisté měsíční příjmy a další. Dále žalobkyně uvedla, že ověřila, zda se žalovaný nenachází v centrální evidenci exekucí, zda není v insolvenčním řízení, vyžádala si výpis z registru neplatných dokladů, výpis z registru policie hledaných osob, výpis z registru politicky aktivních osob, výpis katastrálního rejstříku, výpis z registru „sankční seznamy“ a interní registry historie klienta. Dle názoru žalobkyně posouzení úvěruschopnosti žalovaného provedla podle interní metodiky schválené Českou národní bankou a dle jejího názoru zcela v souladu se zákonnými požadavky vymezenými v zákoně o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně uvedla, že nejprve nahlédla do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti dlužníka – spotřebitele, konkrétně do databází vedený společností CNCB – Czech Non-Banking Credit Bureau, která provozuje a spravuje registr bankovních a nebankovních klientských informací (NRKI a BRKI registry), následně vycházela z informací získaných od dlužníka získaných prostřednictvím licence AISP – Account Information Service Provider – poskytovatel služby informování o platebním účtu a vycházela z žalovaným předložených výpisů z účtu a z výplatních pásek prokazujících jeho pravidelný příjem. Při šetření žalobkyně zjistila čistý měsíční příjem žalovaného ve výši 76 232 Kč, který dle žalobkyně žalovanému umožnil bezproblémové splácení úvěru v poskytnuté výši. Úvěr byl žalovanému vyplacen na účet číslo č. účtu prostřednictvím bankovního převodu z bankovního účtu žalobkyně, a to dne 15. 2. 2023 ve výši 10 000 Kč, dne 13. 2. 2023 ve výši 20 000 Kč. Žalovaný si při sjednávání smlouvy zvolil volitelné služby – službu „Klidné spaní“ za poplatek ve výši 330 Kč a informační SMS servis za poplatek 87 Kč. Žalovaný požádal 5krát o odklad splatnosti úvěru celkově o 70 dní a splatnost úvěru nastala dne 24. 5. 2023. Dle žaloby má žalovaný nesplacenou pohledávku vůči žalobkyni ve výši 30 558,22 Kč představující jistinu ve výši 30 000 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 141,22 Kč, poplatek za službu „Klidné spaní“ ve výši 330 Kč a poplatek za službu „Informační SMS servis“ ve výši 87 Kč. Žalobkyně dále v žalobě uvedla, že pokud nárok žalobkyně na zaplacení částky z titulu uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru nebude mít soud za prokázaný, požaduje, aby soud tento nárok v části jistiny posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení.

2. Soud usnesením ze dne 30. 8. 2024 vyzval žalobkyni, aby doplnila svá tvrzení obsazená v žalobě o skutečnosti prokazující, že řádně před poskytnutím úvěru zkoumala úvěruschopnost žalovaného (soud z důvodu stručnosti na citované usnesení čj. -43 odkazuje). Zároveň byla žalobkyně poučena dle ustanovení

3. Žalobkyně žalobu na základě citované výzvy nedoplnila, dne 22. 10. 2024 zaslala omluvu z jednání a navrhla, aby soud podané žalobě vyhověl.

4. Žalobkyně se k jednání nařízenému na den 29. 10. 2024 nedostavila, byla omluvena. Žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil.

5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným dne 13. 2. 2023 soud zjistil, že věřitel se zavázal žalovanému poskytnout částku 30 000 Kč, jednalo se o spotřebitelský úvěr, v rámci volitelných služeb si žalovaný zvolil službu „Klidné spaní“ za 110 Kč měsíčně a službu „Informační SMS servis“ za 29 Kč měsíčně a zavázal se za ně zaplatit. Dále se žalovaný zavázal zaplatit i poplatek za sjednání úvěru, který byl konkrétně specifikován v článku 1 Sazebníku. Celková výše spotřebitelského bezúčelového úvěru – postupné čerpání – činila 30 000 Kč, roční procentní sazba nákladů byla sjednána ve výši 1 410,33 %, první tranše úvěru 20 000 Kč, úvěr měl být uhrazen jednorázově ve výši 37 639 Kč do 15. 3. 2023. Celková výše poplatku činila 7 500 Kč. Úvěr byl poskytnut na účet číslo č. účtu. Totožnost spotřebitele byla autorizována prostřednictvím přímého náhledu na bankovní účet AISP – protiúčet patřil žalovanému. Ověření proběhlo dne 13. 2. 2023. K žalobě žalobkyně doložila výpis o posouzení úvěruschopnosti pod identifikačním číslem případu 23618887. Žalobkyně při poskytnutí úvěru vycházela z toho, že žalovaný žije ve společně hospodařící domácnosti s celkovým počtem členů 2, počet členů ve společně hospodařící domácnosti s příjmem 2, výše pravidelných měsíčních výdajů nebyla uvedena, výše ověřeného čistého příjmu 762325 Kč, výše čistého měsíčního příjmu uvedeného spotřebitelem 48 000 Kč, rezerva pro výdaje byla uvedena ve výši 500 Kč, vypočítané minimální výdaje 12 080 Kč, disponibilní příjem činil 26 200 Kč, počet doporučených prodloužení 1, posouzení úvěruschopnosti bylo vyhodnocena jako úspěšné. Ke smlouvě byl přiložen Sazebník platný od 1. 12. 2021 a Všeobecné obchodní podmínky platné ode dne 1. 8. 2020. Dále ke smlouvě žalobkyně předložila výpis identifikovaných příjmů, z předložených příjmových transakcí však není zřejmé, o jaké transakce se jedná, jsou zde uvedeny pouze data a částky bez bližší specifikace.

6. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 24. 3. 2024 soud zjistil, že žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky ve výši 31 077,54 Kč a k úhradě nákladů ve výši 11 180,40 Kč, a to do tří dnů od doručení výzvy s poučením, že v případě neuhrazení bude dlužná částka vymáhána soudní cestou. Dle poštovního podacího lístku byla předžalobní výzva žalovanému odeslána dne 24. 3. 2024.

7. Ze sdělení právnická osoba. ze dne 3. 9. 2024 bylo zjištěno, že na účet žalovaného uvedený shora byly dne 15. 2. 2023 a 13. 2. 2023 připsány shora uvedené částky poskytnutého úvěru.

8. Podle zákona číslo , , smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

9. Podle ,2 zákona číslo , o spotřebitelském úvěru (dále ZSÚ) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle ustanovení téhož zákona platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebitel spotřebitelský úvěr v rozporu s větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

10. Nejvyšší soud ve svém rozsudku sp. zn. dovodil, že povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním a sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Tento přesah do právního postavení širokého okruhu osob potažmo společnosti jako celku způsobuje, že chování věřitele, který řádně neprověří úvěruschopnost spotřebitele a úvěr poskytne, je zjevným narušením veřejného pořádku. Tyto závěry aproboval i Ústavní soud ve svém nálezu sp. zn. , v němž poukázal i na další veřejnoprávní souvislosti, povinnosti prověřit úvěruschopnost spotřebitele.

11. Dle ustanovení plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

12. Je věcí žalobkyně, jakým způsobem ke zkoumání úvěruschopnosti přistoupí, pokud však je konkrétní věc předložena soudu, je to soud, který přezkoumává, zda žalobkyně dostála své povinnosti řádně zkoumat úvěruschopnost či nikoli. K takovému přezkumu žalobkyně musí nabídnout nejen tvrzení ale i důkazy o řádném splnění této své povinnosti (břemeno tvrzení a břemeno důkazní stíhá žalobkyni). Je pak na soudu, aby po provedeném dokazování vyhodnotil, zda žalobkyně splnila shora uvedenou povinnost plynoucí z citovaných zákonných ustanovení. Aby povinnost žalobkyní mohla být splněna, je třeba vycházet zejména z porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění jeho dosavadních dluhů. Soud nepovažuje za dostatečné vycházet z tvrzení žalobkyně, že před uzavřením úvěru byly zjištěny nějaké konkrétní údaje o příjmových a výdajových poměrech spotřebitele, aniž by soudu byly předloženy y, ze kterých k takovým závěrům došli. Proto se soud dožadoval shora citovaným usnesením doplnění tvrzení a důkazů po žalobkyni. Soudem požadované doklady mohly dát jednoznačnou odpověď na poměry žalovaného. Zejména z výpisů z bankovního účtu žalovaného by bylo možné zjistit jaké příjmy žalovaný v rozhodném období měl, jaké byly jeho skutečné výdaje, zda měl nějaké další půjčky či úvěry, kolik na ně splácel apod. Jelikož takové důkazy soudu (přes poučení o důsledcích v citovaném usnesení) předloženy nebyly, uzavřel soud, že žalobkyně pochybila v procesu zkoumání úvěruschopnosti žalovaného a považuje uzavřenou úvěrovou smlouvu za neplatnou ( věta prvá ZSÚ).

13. Z tvrzení žalobkyně a z předložených důkazů soud dospěl k závěru, že uzavřená smlouva je absolutně neplatná, neboť věřitel s odbornou péčí neposoudil a neověřil schopnost žalovaného úvěr splácet. Z předložených podkladů není zřejmé, o jaký příjem se u žalovaného jedná, nelze tedy dovodit, jaké má žalovaný příjmy a výdaje, jaké má další úvěry apod. Žalobkyně ani na výzvu soudu nedoložila výpisy z účtu žalovaného, nebylo tedy možné dovodit, zda bude poskytnutý úvěr schopna splácet či nikoliv. Soud neměl k dispozici žádné listinné podklady, ze kterých by mohl úvěruschopnost žalovaného dovodit.

14. Žalobkyně poskytla žalovanému úvěr s úvěrovým rámcem ve výši 30 000 Kč, na který žalovaný uhradil 7 050,78 Kč (celková splatná částka úvěru ve výši 37 639 Kč, žalobkyně po žalovaném požadovala úhradu částky 30 588,22 Kč). Žalovaný nesporoval, že by na uvedenou pohledávku uhradil více jak 7 050,78 Kč, poskytnutí úvěru nijak nesporoval, v řízení byl nečinný, na výzvy soudu nereagoval.

15. Důsledkem nedostatečného posouzení úvěruschopnosti žalovaného soud dospěl k závěru, že úvěrová smlouva je absolutně neplatnou, dle které nelze žalobkyni požadované právo přiznat, lze jí přiznat pouze právo na zaplacení bezdůvodného obohacení podle . V řízení bylo prokázáno, že peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč byly žalovanému poskytnuty a že žalovaný na tuto částku uhradila 7 050,78 Kč. Žalovaný je tak dle povinen vrátit žalobkyni to, co podle neplatné smlouvy obdržel. Žalobkyně nemá právo na požadované úroky z prodlení podle , protože ve smyslu , věta druhá zákona o spotřebitelském úvěru, žalovaný dosud v prodlení není, neboť splatnost dlužné částky se stanovuje až nyní soudním rozhodnutím (srovnej například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022 sp. zn. ). Soud výrokem I. s ohledem na shora uvedené uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 22 949,22 Kč (30 000 Kč – 7 050,78 Kč).

16. Výrokem II. tohoto rozsudku soud žalobu v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení dalších 8 128,32 Kč a úroku z prodlení z částky 30 558,22 Kč zamítl, a to s odůvodněním uvedeným v odstavci 13. tohoto rozsudku.

17. O nákladech řízení soud rozhodl dle , tedy podle poměru úspěchu a neúspěchu účastníků ve věci. Žalobkyně se žalobou domáhala přiznání částky 31 077,54 Kč, žalobě bylo vyhověno pro částku 22 949,22 Kč a žaloba byla pro částku 8 128,32 Kč zamítnuta. Poměr úspěchu a neúspěchu ve věci činí ve prospěch žalobkyně 74 % ku 26 % žalovaného. Rozdíl úspěchu a neúspěchu účastníků ve věci tak činí 48 % ve prospěch žalobkyně. Náklady žalobkyně představují dle vyhlášky číslo ve znění platném od 1. 7. 2014 dle ) za každý úkon právní služby do podání návrhu na zahájení řízení včetně ve výši 500 Kč za úkon, tj. 3 x 500 Kč (za převzetí věci, předžalobní výzvu a podání žaloby), dále paušální náhradu hotových výdajů ke shora uvedeným úkonům ve výši 300 Kč (3 x 100 Kč dle ust. ), daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z uvedených částek, tj. ve výši 378 Kč a soudní poplatek ve výši 1 554 Kč, celkem 3 732 Kč. Úkon žalobkyně za omluvu z jednání soud nepovažoval za úkon, za které by měl žalobkyni přiznávat právo na náhradu nákladů. Žalobkyně má nárok na zaplacení 48 % z těchto nákladů, tedy po zaokrouhlení na zaplacení částky 1 791 Kč. Tyto náklady je žalovaný povinen nahradit žalobkyni k rukám jejího právního zástupce ( ). Lhůta k plnění u nákladů řízení je stanovena dle ustanovení

18. Poplatková povinnost žalobkyně uhradit soudní poplatek vyplývá ze sazebníku poplatků zákona číslo , položky 2 bodu 1. písm. c) ve spojení s bodem 2. stejné položky. Výše soudního poplatku činí 1 554 Kč, žalobkyně na soudním poplatku uhradila 1 244 Kč. Soud výrokem IV. tohoto rozsudku rozhodl o povinnosti žalobkyně doplatit České republice na účet Okresního soudu ve Svitavách doplatek soudního poplatku ve výši 310 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne jeho doručení, a to prostřednictvím zdejšího soudu ke Krajskému soudu v Hradci Králové, pobočce Pardubice.

Nesplní-li povinný dobrovolně to, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat svého nároku návrhem výkonu soudního rozhodnutí nebo exekucí.

Doplatek soudního poplatku je žalobkyně povinna uhradit České republice na účet Okresního soudu ve Svitavách číslo 3703-424591/0710 pod VS 0711010224.

V případě, že doplatek soudního poplatku nebude ve stanovené lhůtě zaplacen, bude předán k vymáhání orgánu celní správy.