Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
16 C 67/2024-61
Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudkyní Mgr. Marií Indriškovou ve věci
žalobce: Jméno zainteresované společnosti 0/0, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 zastoupený advokátem JUDr. Ing. Anonymizováno Anonymizováno, Ph.D. sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0
proti
žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0
o zaplacení částky Anonymizováno.Anonymizováno,Anonymizováno Kč s příslušenstvím
takto:
I. Zamítá se žaloba, kterou se žalobce po žalované domáhá zaplacení částky částka, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši částka, kapitalizovaného úroku ve výši částka, zákonného úroku z prodlení z částky částka od datum do zaplacení ve výši 8,5 % ročně a úroku 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Zamítá se žaloba, kterou se žalobce po žalované domáhá zaplacení částky , částka, , kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši , částka, , kapitalizovaného úroku ve výši , částka, , zákonného úroku z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení ve výši 8,5 % ročně a úroku 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení.II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Žalobou podanou u zdejšího soudu dne datum se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku částka, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši částka, kapitalizovaný úrok ve výši částka, zákonný úrok z prodlení z částky částka od datum do zaplacení ve výši 8,5 % ročně a úrok 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení. Žalobu odůvodnil tím, že žalovaná uzavřela dne datum se společností právnická osoba. smlouvu o úvěru č. hodnota, na základě které jmenovaná společnost poskytla žalované částku částka v hotovosti v den uzavření smlouvy, že žalovaná se zavázala vedle vrácení poskytnuté částky zaplatit jmenované společnosti úhradu za poskytnutí úvěru a za uzavření smlouvy ve výši částka, úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši částka a úhradu za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši částka, a to ve 14 měsíčních splátkách po částka se splatností poslední splátky do datum, ale k uvedenému dni úvěr nesplatila a celkově na úvěr uhradila pouze částka. Pohledávka jmenované společnosti vůči žalované z uvedené smlouvy byla postoupena žalobci na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum.
Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Soud ve věci nařídil jednání na den datum, k němuž se dostavil pouze zástupce žalobce a žalovaná svou nepřítomnost neomluvila. Podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o.s.ř. o.s.ř. “), nedostaví-li se řádně předvolaný účastník k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, může soud věc projednat a rozhodnout v nepřítomnosti takového účastníka; vychází přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. Soud tedy jednal v nepřítomnosti žalované a provedl dokazování všemi žalobcem předloženými důkazy.
Žalobce soudu zaslal elektronicky kopii dokumentu označeného jako smlouva o úvěru č. hodnota, jejíž první strana je označená jako smlouva o úvěru a obsahuje základní údaje smlouvy jako je označení smluvních stran, výše úvěru, úhrady, splatnost, výše splátek, přičemž na této první straně není podpis žádné ze stran smlouvy. Na druhé straně se sice nacházejí kopie údajných vlastnoručních podpisů žalované a jméno FO za právnická osoba. a datum datum, ale vůbec z textu na této straně nevyplývá, jaké konkrétní smlouvy se údaje uvedené na této straně týkají. Zároveň je na této straně uvedeno následující prohlášení dlužníka: „Dlužník podpisem této smlouvy potvrzuje, že od věřitele převzal v místě jeho bydliště v hotovosti celkovou výši spotřebitelského úvěru.“ Není však uvedeno, o jaký úvěr se má jednat, jakou částku dlužník převzal a ani žádné jiné bližší údaje. Další 2 strany dokumentu obsahují pouze všeobecné údaje týkající se různých typů úvěrů uvedené v tabulkách. Soud tudíž z tohoto dokumentu žádná významná zjištění pro rozhodnutí ve věci neučinil.
Soud před jednáním vyzval žalobce k předložení originálu předmětné smlouvy o úvěru usnesením č.j. spisová značka ze dne datum, které bylo žalobci doručeno dne datum, přičemž soud v uvedeném usnesení poučil žalobce, že v opačném případě se vystavuje neúspěchu ve sporu. Na toto usnesení žalobce reagoval zasláním konvertované kopie dokumentu, přičemž její konverzi provedl jeho právní zástupce, který uvedl, že soudu zaslaný dokument vznikl převedením listinného dokumentu do elektronického dokumentu a že počet stran dokumentu je 4 a že vzniklý dokument obsahem odpovídá vstupnímu dokumentu. Pokud účastník jako důkaz předkládá soudu kopii listin y, jejíž ověření provedl jeho právní zástupce, nelze k takovému důkazu přihlížet jako k úředně ověřené kopii listin y vyhotovené nezúčastněnou osobou a takovou kopii soud stále považuje za prostou kopii. Soud zároveň zdůrazňuje, že ani z takto konvertované kopie nelze zjistit na kolika listech se ve skutečnosti původní listin listina nacházela, zda na 1, 2, nebo 4 listech. Tudíž soud nemá za prokázané, že tvrzená smlouva o úvěru byla skutečně žalovanou a společností právnická osoba. uzavřena. Z těchto důvodů soud nemá ani za prokázané, že by jmenovaná společnost poskytla žalované dne datum částku částka.
U jednání dne datum žalobce po poučení soudem podle § 118a a §118b o.s.ř. o.s.ř. navrhl, aby mu soud k prokázání tvrzení o tom, že předmětná smlouva byla mezi žalovanou a společností právnická osoba. uzavřena, poskytl lhůtu za účelem navržení svědka, a to osoby, která za právnická osoba. uzavřela s žalovanou předmětnou smlouvu. Soud však tento návrh žalobce na poskytnutí lhůty i samotný návrh na vyslechnutí svědka zamítl, a to z důvodu, že žalobce byl před jednáním vyzván, aby soudu předložil originál předmětné smlouvy, s poučením o riziku neúspěchu ve sporu. Soud má totiž za to, že pokud je smlouva uzavřena v písemné, a to konkrétně listinné formě, pak důkazem o uzavření takové smlouvy je originál listin y obsahující tuto smlouvu. Žalobce však ve stanovené lhůtě ani u jednání soudu originál předmětné smlouvy nepředložil a ani nesdělil, co mu v tom brání. Pokud až u jednání navrhl poskytnutí další lhůty pro konkrétní návrh dalšího důkazu, pak soud již tomuto návrhu nevyhověl, jelikož podle § 118a a § 118b o.s.ř. o.s.ř. je účastník po poučení soudem podle uvedených ustanovení povinen označit důkazy bez zbytečného odkladu, do skončení prvního jednání. Další poskytnutí lhůty pro označení konkrétního důkazu, v tomto případě svědka, soud nepovažoval za hospodárné s ohledem na dosavadní postup žalobce, který na výzvu soudu nepředložil originál předmětné smlouvy ani neuvedl, co mu v tom brání, a ani neoznačil včas jiný konkrétní důkaz, což by v případě svědka bylo uvedení jména, příjmení a adresy bydliště svědka.
Dále soud pro úplnost uvádí, že i v případě, že by žalobce prokázal, že smlouva o úvěru byla v tvrzeném znění uzavřena, pak by nebylo možno z provedených důkazů dovodit, že by se poskytovatel úvěru řádně zabýval úvěruschopností žalovaného. Předmětem řízení je totiž tvrzený postoupený nárok poskytovatele spotřebitelského úvěru vůči spotřebiteli na doplacení úvěru. Spotřebitelský úvěr je upraven zákonem č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, (dále jen „ZSÚ “). Podle § 86 odst. 1 ZSÚ ve znějí do datum poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ , poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle odst. 2, je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Byť v citovaných ustanoveních je až do datum neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru v důsledku řádného neposouzení úvěruschopnosti spotřebitele stanovena jako relativní, tak podle stávající judikatury Ústavního soudu (např. I. ÚS 3308/16 , IV. ÚS 702/20 ) i rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne datum ve věci C-679/18 je soud povinen z moci úřední zkoumat, tedy nikoli pouze na základě námitky žalovaného, zda poskytovatel spotřebitelského úvěru před uzavřením smlouvy řádně prověřoval úvěruschopnost žalovaného a zda zjištěné okolnosti odůvodňovaly závěr žalobce, že žalovaný bude schopen řádně splácet sjednaný úvěr.
V tomto řízení jako jediné důkazy na prokázání skutečnosti, že úvěruschopnost žalované byla poskytovatelem úvěru ověřována, žalobce předložil 2 ústřižky poštovních poukázek o výplatě důchodu žalované ve výši částka z května a června roku Anonymizováno a kopii dokumentu označeného jako žádost o úvěr, z níž nevyplývá, že by výdaje žalované byly nějak ověřovány, přičemž údaje o nákladech na bydlení a energie ve výši částka měsíčně a o výdajích na jídlo, dopravu a osobní výdaje ve vši částka soud považuje za zcela nevěrohodné s ohledem na ceny energií a náklady na bydlení v roce Anonymizováno. Pokud by tedy žalovaná skutečně tvrzenou smlouvu uzavřela a pokud by jí byla poskytnuta částka částka a žalovaná by na tuto smlouvu zaplatila částka, jak tvrdí žalobce, zbývalo by k úhradě již pouze částka, kteroužto částku by byla podle citovaných ustanovení § 86 a § 87 ZSÚ měla žalovaná doplatit. Soud by tak žalobě mohl vyhovět pouze ohledně částky částka. Nicméně jelikož žalobce uzavření tvrzené písemné smlouvy o úvěru neprokázal, soud žalobu zamítl v celém rozsahu.
O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , podle něhož soud přizná náhradu nákladů řízení tomu z účastníků, který měl ve věci plný úspěch, proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V tomto případě byla úspěšná žalovaná, jelikož žaloba směřující proti ní byla zamítnuta v celém rozsahu, a měla by tak právo na náhradu nákladů řízení dle citovaného ustanovení. Žalované však v tomto řízení žádné náklady nevznikly, proto soud žádnému z účastníků náhradu nákladů řízení nepřiznal. (výrok III.)
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Břeclavi.