Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

12 Cmo 41/2021-86

Vrchní soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Kateřiny Černé a soudců Mgr. Mileny Filingerové a JUDr. Jitky Malé ve věci

žalobce: Jméno žalobce., IČO: IČO žalobce

sídlem Adresa žalobce

zastoupen advokátem Jméno advokáta

sídlem Adresa advokáta

proti

žalovaným: 1) Jméno žalované A, narozený dne Datum narození žalované A

bytem Adresa žalované A

2) Jméno žalované B, narozený dne Datum narození žalované B

bytem Adresa žalované B

o zaplacení směnečného peníze ve výši 1 000 000 Kč s postižními právy, o odvolání žalovaných č. 1 a č. 2 proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 16. 10. 2020, č. j. -49,

takto:

I. Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje.

II. Žalovaní č. 1 a č. 2 jsou povinni zaplatit společně a nerozdílně žalobci k rukám jeho právního zástupce náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši 33 632 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I. Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje.II. Žalovaní č. 1 a č. 2 jsou povinni zaplatit společně a nerozdílně žalobci k rukám jeho právního zástupce náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši 33 632 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Soud prvního stupně shora označeným rozsudkem v bodě I. výroku ponechal v platnosti směnečný platební rozkaz ze dne 16. 4. 2020, č. j. -13 a v bodě II. výroku uložil žalovaným povinnost zaplatit žalobci náhradu nákladů námitkového řízení ve výši 39 131,95 Kč.

2. Rozhodnutí odůvodnil tím, že žalobce se domáhal zaplacení směnečného peníze ve výši 1 000 000 Kč s postižními právy po žalovaných jako směnečných rukojmích za výstavce právnická osoba. vlastní směnky, vystavené dne 7. 12. 2008 v Anonymizováno na částku 1 100 000 Kč, splatné dne 24. 9. 2019 v Anonymizováno. Na směnku bylo zaplaceno 100 000 Kč. Soud rozhodl směnečným platebním rozkazem, přičemž vycházel z čl. I , čl. I , čl. I , čl. I , čl. I , čl. I a čl. I , zákon směnečný a šekový (dále jen z. s. š.). Žalovaní podali proti směnečnému platebnímu rozkazu včasné námitky, v nichž uvedli, že část pohledávky byla vymožena v exekučním řízení ještě před podáním žaloby. Nebyla jim předložena výzva k zaplacení adresovaná výstavci směnky, aby v přiměřené lhůtě dluh sám zaplatil. Žalobce měl dluh primárně požadovat po výstavci směnky, který finančními prostředky disponoval a alespoň část dluhu mohl zaplatit ( , , dále jen obč. zák.). Žalobce v reakci uvedl, že v rámci exekuce vedené proti výstavci směnky byla vymáhána pohledávka, kterou předmětná směnka zajišťovala. Ustanovení obč. zák. se neuplatní, jelikož postavení avalů se řídí zákonem směnečným a šekovým.

3. Soud jednal v nepřítomnosti žalovaných, neboť žalovaný č. 1 svou neúčast omluvil, žalovaný č. 2 se k jednání nedostavil bez omluvy.

4. Námitku částečného placení posoudil soud jako neurčitou, neboť nevymezuje rozsah údajně zaplacené části dluhu. V odůvodněné námitce by žalovaní museli uvést konkrétní údajně zaplacenou částku, přičemž důkazní břemeno k prokázání částečného placení by nesli oni. Soud podotkl, že je rozdíl mezi závazkem ze směnky a závazkem ze závazkového vztahu, který byl důvodem pro vystavení směnky. Další část námitkové obrany shledal soud odůvodněnou, avšak nedůvodnou. Žalovaní převzali rukojemství za výstavce vlastní směnky a jsou k jejímu zaplacení zavázáni stejně jako výstavce. Závazek avalů k zaplacení směnky není subsidiární k závazku avaláta, jímž je výstavce vlastní směnky. Věřitel se nemusel před uplatněním pohledávky vůči avalům obrátit na výstavce směnky. Žalovanými uvedené ustanovení se neuplatní, neboť zákon směnečný a šekový upravuje vztahy avala a avaláta odlišně; jsou zavázáni společně a nerozdílně.

5. Z důvodů shora uvedených ponechal soud směnečný platební rozkaz v platnosti a žalobci přiznal náhradu nákladů námitkového řízení ( ).

6. Rozsudek napadli v celém rozsahu oba žalovaní včasným odvoláním a navrhli, aby „Vrchní soud v Praze rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem zrušil a ve věci znova rozhodl sám“. Žalovaný č. 1 uvedl, že se nemohl ani jednoho z nařízených jednání ze zdravotních důvodů účastnit. Soudu zaslal omluvu i žádost o odročení. Bylo mu upřeno právo účastnit se jednání, když v rámci svého výslechu mohl doložit skutečnosti rozhodné pro zrušení směnečného platebního rozkazu. Žalovaný č. 2 se jednání konaného dne 16. 10. 2020 neúčastnil proto, že jej žalovaný č. 1 informoval o tom, že se jednání nebude konat kvůli zdravotní indispozici žalovaného č. 1. Žalovaný č. 2 si je vědom, že se neomluvil, nicméně předpokládal, že žádosti o odročení bude vyhověno a že se k nároku žalobce bude moci vyjádřit osobě při následujícím jednání. K hodnocení námitek shodně uvedli, že námitku částečné úhrady nepovažují za neurčitou, neboť v době podání námitek nebylo možné uhrazenou částku blíže specifikovat, a to kvůli lhůtě k podání námitek. Exekuční řízení je vedeno již od 15. 1. 2020 a je s podivem, že nebylo ničeho vymoženo, a to za situace, kdy primární dlužník na obstaveném účtu disponoval dostatečnými finančními prostředky. Směnka sloužila k zajištění pohledávky vymáhané v rámci exekučního řízení. V případě jejího uhrazení, byť částečného, by byla úhrada směnky uplatněna žalobcem neprávem.

7. Žalobce ve vyjádření k odvolání navrhl napadený rozsudek potvrdit. Uvedl, že žalovaný č. 1 se z jednání omluvil, nicméně v omluvě nenaznačil, že by se chtěl jednání zúčastnit, o odročení jednání nepožádal. Žalovaný č. 2 se nedostavil k jednání bez omluvy. Jeho výmluva, že očekával odročení jednání, je nepřípadná. Soud prvního stupně nepochybil, pokud jednal v nepřítomnosti žalovaných. S neurčitostí námitky se soud prvního stupně vypořádal správně.

8. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek včetně řízení, které jeho vydání předcházelo ( a ) a po provedeném jednání dospěl k závěru, že odvolání žalovaných není důvodné.

9. Nejprve se odvolací soud zabýval výhradou žalovaných, že jim byla odňata možnost jednat před soudem. Jednat v nepřítomnosti řádně předvolaného účastníka, který nepožádal včas z důležitého důvodu o odročení jednání, je v zásadě možné ( ). Ve vztahu k žalovanému č. 2 je třeba konstatovat, že byl k jednání nařízenému na den 16. 10. 2020 řádně předvolán (předvolání doručeno dne 16. 9. 2020), přičemž o odročení jednání nepožádal. Jednal-li soud v takovém případě v jeho nepřítomnosti, nijak nepochybil ( ). Mylný předpoklad žalovaného č. 2, že jednání konáno nebude, nemá na hodnocení správnosti postupu soudu prvního stupně žádný vliv. Ve vztahu k žalovanému č. 1 bylo zjištěno, že emailovou zprávou doručenou soudu dne 14. 10. 2020, k níž nebyl připojen elektronický podpis, se žalovaný č. 1 omluvil z jednání konaného dne 16. 10. 2020 z důvodu nemoci, avšak o odročení jednání nežádal. Tvrzení žalovaného č. 1 uvedené v odvolání, že žádal o odročení jednání, se tak míjí s obsahem jeho podání. Jestliže soud prvního stupně projednal věc v nepřítomnosti žalovaného č. 1, postupoval v souladu s a nelze dovodit, že by žalovanému č. 1 byla nesprávným postupem soudu odňata možnost před ním jednat. Omluvu totiž nelze bez dalšího považovat za žádost o odročení jednání (k tomu usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 5. 1996, sp. zn. ).

10. Odvolací soud vyšel ze skutkového stavu zjištěného soudem prvního stupně na základě jím provedeného dokazování a ze skutkového stavu zjištěného odvolacím soudem z jím provedeného dokazování.

11. Z předmětné směnky odvolací soud zjistil, že byla vystavena společností právnická osoba v Anonymizováno dne 7. prosince 2018 na řad žalobce (dříve Anonymizováno) a obsahovala závazek zaplatit dne 24. 9. 2018 částku 1 100 000 Kč v adresa. Směnka obsahuje doložku „bez protestu“. K doložce „jako rukojmí za výstavce“ připojili podpis Jméno žalované B a Jméno žalované A.

12. Shodně se soudem prvního stupně odvolací soud konstatuje, že předmětná směnka je platnou směnkou vlastní, obsahující všechny náležitosti vyžadované čl. I § 75 z. s. š., z níž žalobce dle čl. I § 78 odst. 1 ve spojení s čl. I § 28 odst. 2 z. s. š. vznikl vůči žalovaným jako směnečným rukojmím za výstavce přímý nárok na zaplacení směnečného peníze spolu se směnečným úrokem a směnečnou odměnou (čl. I § 48 z. s. š.). Žalovaní, kteří připojili svůj na směnku u doložky „jako rukojmí za výstavce“ zajistili zaplacení směnky. Při výkonu práv ze směnky mají přímí dlužníci, kterými jsou jak výstavce, tak směneční rukojmí, postavení samostatných solidárně zavázaných směnečných dlužníků (čl. I § 47 z. s. š.). Z toho vyplývá, že majitel směnky může požadovat veškeré nároky ze směnky po jednom z dlužníků, po několika z nich nebo po všech najednou, aniž by musel o zaplacení směnky upomínat nejprve jejího výstavce. Na posouzení směnečného rukojemství se úprava ručení v § 2018 a násl. obč. zák. neuplatní. Citovaná ustanovení se vztahují na případy obecného ručení, tj. kdy osoba rukojmího je akcesorickým dlužníkem k závazku jiného určitého dlužníka.

13. Správně soud prvního stupně posoudil i námitku částečného splnění směnečné pohledávky jako neodůvodněnou. Nejvyšší soud ve svém usnesení ze dne 26. 6. 2019, sp. zn. uzavřel, že „Předmětem námitkového řízení mohou být pouze námitky včasné a odůvodněné. Za odůvodněné lze přitom považovat jen takové námitky, z jejichž obsahu je zřejmé, v jakém rozsahu je směnečný platební rozkaz napadán a (současně) na jakých skutkových okolnostech žalovaný svou obranu proti směnečnému platebnímu rozkazu zakládá.“ Z námitky žalovaných, že „část vymáhané pohledávky již byla vymožena a uhrazena“ není zřejmé, v jakém rozsahu je směnečný platební rozkaz napadán, resp. v jakém rozsahu má být platební povinnost uložená směnečným platebním rozkazem podrobena přezkumu. Za odůvodněnou námitku by s ohledem na uvedené požadavky bylo možné považovat pouze námitku obsahující konkrétní částku, která měla být zaplacena; na uvedeném závěru nic nemění výhrada žalovaných, že ve lhůtě k podání námitek jim nebyla výše částky známa. I kdyby žalovaní v námitkách uvedli výši částky, která byla vymožena v rámci exekučního řízení vedeného proti povinnému, tj. výstavci směnky, závěr o tom, že směnečná pohledávka nebyla v žalobcem uplatněném rozsahu uhrazena, by zůstal beze změny, neboť v rámci exekučního řízení byla vymáhána pohledávka směnkou zajištěná. Splněn by tak případně mohl být zcela nebo zčásti pouze závazek směnkou zajištěný, nikoli závazek ze směnky. Podstatný je v tomto směru obsah námitek. V nich se žalovaní bránili výhradně tím, že „část vymáhané pohledávky již byla vymožena a uhrazena“, nikoliv tím, že směnkou zajištěný závazek byl zčásti nebo zcela splněn.

14. Soud prvního stupně proto postupoval správně, když vydaný směnečný platební rozkaz ponechal v platnosti, a proto odvolací soud napadený rozsudek jako věcně správný podle potvrdil.

15. O nákladech odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle ve spojení s a přiznal jejich náhradu v odvolacím řízení úspěšnému žalobci. Náklady odvolacího řízení v celkové výši 33 632 Kč představují odměnu za dva úkony právní služby v celkové výši 24 680 Kč (2 úkony x 12 340 Kč/úkon - sepis vyjádření k odvolání proti meritornímu rozhodnutí a účast na jednání před odvolacím soudem dne 9. 6. 2021, podle , náhradu hotových výdajů za dva úkony právní služby v celkové výši 600 Kč (2 úkony x 300 Kč/úkon) podle citované vyhlášky, náhradu za promeškaný čas strávený cestou na jednání a zpět ve výši 1 400 Kč (14 půlhodin jedna zpáteční cesta x 100 Kč/půlhodina) podle , odst. 3 citované vyhlášky a náhradu cestovních výdajů za cestu adresa a zpět hromadnou dopravou ve výši 1 115 Kč. Náklady řízení tvoří nakonec i 21% daň z přidané hodnoty z odměny, náhrady hotových výdajů, za promeškaný čas a cestovních výdajů, jejímž plátcem je právní zástupce žalobce, ve výši 5 837 Kč.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze ve lhůtě dvou měsíců od jeho doručení podat dovolání k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím soudu prvního stupně, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Proti bodu II. výroku tohoto rozhodnutí není dovolání přípustné ( ), nebude-li dovoláním napaden současně i bod I. výroku tohoto rozhodnutí.