Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

12 Cmo 345/2020-268

Vrchní soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Mileny Filingerové a soudkyň JUDr. Evy Hodanové a Mgr. Kateřiny Černé ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně

sídlem Adresa žalobkyně

zastoupená advokátem Jméno advokáta A

sídlem Adresa advokáta A

proti

žalovaným: 1) Jméno žalované., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované

zastoupená advokátem Jméno advokáta B

sídlem Adresa advokáta B

2) Anonymizováno, reg. č. Anonymizováno

sídlem adresa

zastoupená advokátem Jméno advokáta C

sídlem Adresa advokáta C

3) fyzická osoba, narozený dne datum narození

bytem adresa

zastoupený advokátem Jméno advokáta E

sídlem Adresa advokáta E

o určení vlastnictví, k odvolání žalobkyně proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 24. listopadu 2020, č. j. - 260

takto:

Napadené usnesení soudu prvního stupně se potvrzuje.

Odůvodnění:

Napadené usnesení soudu prvního stupně se potvrzuje.

1. Shora označeným usnesením soud prvního stupně zamítl návrh žalobkyně, aby do řízení na její místo vstoupila společnost právnická osoba., se sídlem adresa, IČO IČO. Své rozhodnutí odůvodnil tím, že uvedený návrh podala žalobkyně dne 30. 8. 2019 a připojila k němu protokol o indosaci směnky ze dne 30. 7. 2019, uplatněné v řízení vedeném u Městského soudu v Praze pod sp. zn. . Soud odkázal na právní úpravu procesního nástupnictví, obsaženou v ust. a a dále uvedl, že k jeho výzvě, aby „předložila právní titul“ pro navrhované procesní nástupnictví, žalobkyně pouze zopakovala, že došlo k indosaci směnky na indosatáře právnická osoba., avalované žalovanou 1) a dále, že ve směnečném řízení bylo návrhu na vstup nového žalobce do řízení podle ust. vyhověno. Stávající žalobkyně v řízení, které je soudem prvního stupně vedeno pod sp. zn. , měla původně zájem na této určovací žalobě z důvodu zajištění aktiv žalované 1), z nichž by mohla být pohledávka ze směnky uspokojena. Nyní má tento právní zájem společnost právnická osoba. Indosace směnky je dle názoru žalobkyně právní skutečností ve smyslu ust. K této argumentaci soud prvního stupně uvedl, že předmětem řízení v projednávané věci je určení neplatnosti právního jednání žalovaných, tj. že smlouvy o převodu 100 % podílu ve společnosti právnická osoba. a Anonymizováno jsou neplatné. Indosaci směnky, která byla vystavena společností Anonymizováno na řad žalobkyně a která je předmětem jiného řízení, nelze považovat za právní skutečnost, s níž by právní předpisy spojovaly převod nebo přechod práv nebo povinností účastníka řízení, o něž v tomto řízení jde. Návrh žalobkyně proto zamítl.

2. Žalobkyně podala proti usnesení včasné odvolání a navrhla jeho změnu tak, aby bylo návrhu na vstup společnosti právnická osoba. do řízení vyhověno, případně zrušení usnesení a vrácení věci soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Zrekapitulovala průběh řízení o zaplacení směnky, které je vedeno Městským soudem v Praze pod sp. zn. a zdůraznila, že vlastníkem směnečné pohledávky se stala shora uvedená společnost, o jejímž vstupu do řízení na místo žalobkyně rozhodl Městský soud v Praze usnesením ze dne 27. 11. 2019, č. j. -379, které bylo potvrzeno usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 28. 4. 2020, č. j. -419, ve spojení s opravným usnesením ze dne 23. 6. 2020, č. j. -496. S ohledem na skutečnost, že v důsledku indosace směnky a následného rozhodnutí o procesním nástupnictví ve směnečném řízení se hmotněprávním věřitelem žalované 1), jakož i žalobcem ve směnečném řízení stal nabyvatel směnky, je zřejmé, že má právní zájem na určení vlastnického práva žalované 1) k akciím společnosti právnická osoba a k podílu ve společnosti Anonymizováno. Soud prvního stupně však návrh žalobkyně na vstup nabyvatele práva do řízení dle ust. zamítl. Žalobkyně se domnívá, že napadené usnesení je jednak nepřezkoumatelné, jednak věcně nesprávné. Soud bez dalšího konstatoval, že indosace směnky není právní skutečností, s níž by právní předpisy spojovaly převod nebo přechod práva nebo povinnosti účastníka řízení, o nějž v tomto řízení jde. Z jakého důvodu k takovému závěru dospěl, však z odůvodnění napadeného usnesení nelze zjistit. Žalobkyně je přesvědčena, že indosace směnky je takovou skutečností. Jak již uvedla v průběhu řízení, zejména ve svém vyjádření ze dne 18. 9. 2020, je to právě nabyvatel směnky, který má důvod a právní zájem na určení vlastnického práva žalované 1) k předmětnému podílu a akciím, neboť právě nabyvatel bude následně oprávněným při případném výkonu rozhodnutí vydaném ve směnečném řízení. Tento argument soud zcela pominul. V důsledku jeho rozhodnutí by došlo k nepřípustnému „odtržení procesní situace od hmotněprávní reality“ a k porušení základních ustanovení občanského řádu a zásad občanského soudního řízení. Žalobkyně se dále vyjádřila k podání žalované 2) ze dne 23. 10. 2020 a odmítla argumentaci, že návrh na vstup nabyvatele práva do řízení je motivován snahou žalobkyně vyhnout se povinnosti hradit náklady řízení. Odkázala přitom zejména na důvody usnesení Městského soudu v Praze ze dne 27. 11. 2019, č. j. -379 a usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 28. 4. 2020, č. j. – 419.

3. Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení podle ust. a , aniž za tímto účelem nařizoval jednání ( ) a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

4. Jak vyplývá z obsahu spisu, předmětem řízení v posuzované věci po připuštění změny žaloby, o níž bylo rozhodnuto usnesením soudu prvního stupně ze dne 4. 12. 2019, č. j. -155, je určení, že první žalovaná je vlastníkem 100 % akcií ve společnosti právnická osoba., IČ IČO a vlastníkem 100 % podílu ve společnosti Anonymizováno, IČ IČO. Žalobkyně argumentovala zejména tím, že má vůči první žalované pohledávku ze směnečného rukojemství ve výši 54.823.098,47 Kč, která je vymáhána v řízení vedeném u Městského soudu pod spisovou značkou . Tvrdí dále, že žalovaná 1) převedla v průběhu shora označeného řízení svůj majetek (předmětné akcie a obchodní podíl) na žalovanou 2), aby se tak vyhnula uspokojení pohledávky žalobkyně. Smlouvy o převodech akcií a podílu proto považuje žalobkyně za neplatné pro jejich rozpor s dobrými mravy. Tvrdí dále, že smlouvou ze dne 5. 11. 2018 došlo k dalšímu převodu podílu ve společnosti Anonymizováno a to z druhé žalované na pana Anonymizováno jako nového nabyvatele. Rovněž tento převod je podle názoru žalobkyně neplatný, neboť byl učiněn se záměrem vyvést uvedený majetek z dispoziční sféry žalované 1) a tím zkrátit uspokojení shora uvedené pohledávky žalobkyně. Podáním ze dne 30. 8. 2019 žalobkyně navrhla, aby do řízení na její místo vstoupila společnost právnická osoba., se sídlem adresa, IČO IČO. Svůj návrh odůvodnila tím, že dne 30. 7. 2019 došlo k indosaci směnky, uplatněné v řízení vedeném u Městského soudu pod spisovou značkou , na uvedenou společnost.

5. Podáním ze dne 2. 9. 2019 vyslovila společnost právnická osoba. se svým vstupem do řízení souhlas.

6. Podle ustanovení a 2 , má-li žalobce za to, že po zahájení řízení nastala právní skutečnost, s níž právní předpisy spojují převod nebo přechod práva nebo povinnosti účastníka řízení, o něž v řízení jde, může dříve, než soud o věci rozhodne, navrhnout, aby nabyvatel práva nebo povinnosti vstoupil do řízení na místo dosavadního účastníka; to neplatí v případech uvedených v . Soud návrhu usnesením vyhoví, jestliže se prokáže, že po zahájení řízení nastala právní skutečnost uvedená v odstavci 1, a jestliže s tím souhlasí ten, kdo má vstoupit na místo žalobce; souhlas žalovaného nebo toho, kdo má vstoupit na jeho místo, se nevyžaduje. Právní účinky spojené s podáním žaloby zůstávají zachovány.

7. Podle ustanovení čl. I , zákon směnečný a šekový, každou směnku, i když nebyla vystavena na řad, lze převést indosamentem (rubopisem). Podle ustanovení čl. I ZSŠ indosamentem se převádějí všechna práva ze směnky.

8. Podle ustanovení , , vlastnické právo k cennému papíru na řad se převádí rubopisem a smlouvou k okamžiku jeho předání

9. Z výše citovaných ustanovení vyplývá, že indosace směnky je právní skutečností, s níž právní předpisy spojují převod práv ze směnky (tzn. především práva na zaplacení směnečného peníze). Jedná se tedy o práva, inkorporovaná do směnečné y, bez níž nemohou existovat ani být převáděna ( o. z.). Vlastnické právo žalované 1) k akciím či obchodnímu podílu, resp. právní zájem žalobkyně na určení tohoto práva, jímž argumentuje v posuzované věci, nejsou právy plynoucími „ze směnky“ ve smyslu ust. čl. I ZSŠ. Závěru soudu prvního stupně, že indosace směnky v daném případě nepředstavuje právní skutečnost předpokládanou ustanovením , proto nelze vytknout nesprávnost.

10. Z uvedených důvodů odvolací soud napadené usnesení soudu prvního stupně podle ust. potvrdil.

11. O náhradě nákladů tohoto odvolacího řízení rozhodne soud prvního stupně ve svém konečném rozhodnutí o věci ( , ).

Poučení:

Proti tomuto usnesení lze podat dovolání do dvou měsíců od jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím soudu prvního stupně, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.