Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

9 Cmo 22/2022-24

Vrchní soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Josefa Holejšovského, Ph.D. a soudců JUDr. Františka Švantnera a JUDr. Ing. Dušana Hrabánka ve věci

žalobců: a) Jméno žalobce A., IČO IČO žalobce A

sídlem Adresa žalobce A

b) Jméno žalobce B., IČO IČO žalobce B

sídlem Adresa žalobce A

c) Jméno žalobce C., IČO IČO žalobce C

sídlem Adresa žalobce A

d) Jméno žalobce D., IČO IČO žalobce D

sídlem Adresa žalobce A

všichni zastoupeni advokátkou Jméno advokátky A

sídlem Adresa advokátky A

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného

bytem Adresa žalovaného

zastoupený advokátkou Jméno advokátky B

sídlem Adresa advokátky B

o zaplacení 5 000 000 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalovaného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 30. prosince 2021 č. j. -13,

takto:

Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 30. prosince 2021 č. j. -13 se ve výroku II. mění tak, že po právní moci tohoto usnesení bude věc postoupena k dalšímu řízení Krajskému soudu v Praze jako místně příslušnému.

Odůvodnění:

Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 30. prosince 2021 č. j. -13 se ve výroku II. mění tak, že po právní moci tohoto usnesení bude věc postoupena k dalšímu řízení Krajskému soudu v Praze jako místně příslušnému.

1. V záhlaví uvedeným usnesením soud prvního rozhodl tak, že „Městský soud v Praze vyslovuje svoji místní nepříslušnost.“ (výrok I.), „Po právní moci tohoto usnesení bude věc postoupena Krajskému soudu v Hradci Králové jako soudu místně příslušnému.“ (výrok II.). V odůvodnění soud prvního stupně (dále též jen „soud“) uvedl, že žalobci se podanou žalobou domáhají po žalovaném zaplacení žalobní částky s příslušenstvím z titulu náhrady škody, které měl jako jednatel způsobit porušením péče řádného hospodáře. Dále soud citoval příslušná zákonná ustanovení ( , , , a a ) s tím, že Městský soud v Praze dovozuje, že ve věci není místně příslušný, neboť žaloba směřuje proti žalovanému, který má bydliště v Anonymizováno. S ohledem na to, že žalovaný má bydliště v Anonymizováno, tedy v obvodu Krajskému soudu v Hradci Králové, je tento soud také místně příslušným k projednání této věci. Z tohoto důvodu vyslovil soud podle svou místní nepříslušnost s tím, že po právní moci tohoto usnesení postoupí věc Krajskému soudu v Hradci Králové jako soudu příslušnému.

2. Proti usnesení soudu prvního stupně v rozsahu výroku II. podal žalovaný včasné odvolání. Uvedl, že se neztotožňuje se závěrem soudu, že místně příslušným soudem je Krajský soud v Hradci Králové. Městský soud v Praze opřel tento svůj závěr výhradně o skutečnost, že žalovaný má evidované místo trvalého pobytu na adrese adresa, jež patří do obvodu Okresního soudu v Náchodě, resp. Krajského soudu v Hradci Králové. S odkazem na ustanovení ust. ve spojení s ust. dovodil, že rozhodující skutečností pro určení místní příslušnosti soudu je „bydliště“ žalovaného, jímž může, ale nutně nemusí, být adresa trvalého pobytu. Bydlištěm se totiž rozumí místo pobytu fyzické osoby, ve kterém se (fakticky) zdržuje s úmyslem zdržovat se tam trvale. Dle odvolatele je takovým místem v jeho případě bydliště nacházející se na adrese: Adresa žalovaného, tj. spadající do obvodu Okresního soudu Praha - východ, resp. Krajského soudu v Praze. Toto své tvrzení doložil vyúčtováním služeb za užívání příslušného bytu nacházejícím se v budově na dané adrese a vystaveným na jeho jméno. Současně odvolatel zdůraznil, že zachování místní příslušnosti v Praze považuje i za jsoucí v souladu se zásadou hospodárnosti řízení a vhodnosti, když sídla všech žalobců se nacházejí na území Prahy, právní zástupkyně žalobců sídlí v Praze a právní zástupkyně žalovaného má bydliště v Praze. I z tohoto pohledu se tak jeví jako neekonomické, aby účastníci řízení, jejich právní zástupkyně a v úvahu připadající svědci byli nuceni cestovat z Prahy do Hradce Králové a vynakládat v souvislosti s tím nadbytečné výdaje. Navrhl změnit odvoláním napadený výrok II. tak, že se věc postupuje Krajskému soudu v Praze jako místně příslušnému.

3. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal usnesení soudu prvního stupně v odvoláním napadeném rozsahu (výroku II.) a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.

4. Dle § 84 k řízení je příslušný obecný soud účastníka, proti němuž návrh směřuje (žalovaného), není-li stanoveno jinak.

5. Dle jsou příslušné k projednání a rozhodnutí předmětné věci v prvním stupni krajské soudy.

6. Dle je-li pro řízení v prvním stupni věcně příslušný krajský soud a místní příslušnost se řídí obecným soudem účastníka, je místně příslušným krajský soud, v jehož obvodu je obecný soud účastníka.

7. Dle nestanoví-li zákon jinak, je obecným soudem fyzické osoby okresní soud, v jehož obvodu má bydliště, a nemá-li bydliště, okresní soud, v jehož obvodu se zdržuje. Má-li fyzická osoba bydliště na více místech, jsou jejím obecným soudem všechny okresní soudy, v jejichž obvodu bydlí s úmyslem zdržovat se tam trvale. Nelze-li zjistit bydliště fyzické osoby nebo nelze-li zjistit, v obvodu kterého okresního soudu se fyzická osoba zdržuje, nebo lze-li to zjistit jen s velkými obtížemi, je obecným soudem fyzické osoby okresní soud, v jehož obvodu se nachází místo trvalého pobytu evidované v informačním systému evidence obyvatel podle zákona o evidenci obyvatel, popřípadě místo jiného pobytu evidované podle jiných právních předpisů.

8. Dle § 80 odst. 1 věta první o.z. člověk má bydliště v místě, kde se zdržuje s úmyslem žít tam s výhradou změny okolností trvale; takový úmysl může vyplývat z jeho prohlášení nebo z okolností případu.

9. Z ustanovení , a to již jen z jeho doslovného znění vyplývá, že pojem bydliště a místo trvalého pobytu (evidované v informačním systému evidence obyvatel podle zákona o evidenci obyvatel) nejsou z pohledu zákonodárce totožnými pojmy, resp. že místo (adresa) bydliště účastníka a místo jeho trvalého pobytu podle zákona o evidenci obyvatel mohou být sice jedním - totožným místem nacházejícím se na stejné adrese, ale může se jednat i o místa rozdílná. Bydliště je přitom pojem, který je třeba vykládat na základě o.z. stanoví i vyvratitelnou domněnku bydliště, a to v o.z., podle něj nemá-li člověk bydliště, považuje se za ně místo, kde žije….. Z právní úpravy tedy vyplývá zájem zákonodárce na tom, aby měl žalovaný soud co nejblíže místu, kde skutečně bydlí - v případě fyzické osoby (což je posuzovaný případ), popř. kde sídlí (u právnické osoby). Ke shodným závěrům jako odvolací soud ostatně dospěla i odborná právní teorie v komentářové literatuře - viz komentář k : „Hlediskem, od něhož se odvíjí určení obecného soudu žalovaného, je vždy skutečnost, která zakládá (pokud možno) trvalý místní poměr žalovaného účastníka řízení ke konkrétnímu soudu; záměrem je, aby žalovaný měl ke svému soudu „blízko“ rozuměno v územním (místním) smyslu. Tím se naplňuje tradiční zásada obecného soudu žalovaného, podle níž žalovaný má „právo“, aby řízení proti němu bylo vedeno u jeho domácího soudu… To, že bydlištěm se rozumí místo, v němž fyzická osoba bydlí s úmyslem se zde trvale zdržovat, vyslovila judikatura v minulosti opakovaně a konstantně. V rozsudku ze dne 2. 6. 2005 pod sp. zn. vyslovil Nejvyšší soud, že obsah pojmu „bydliště“ není totožný s obsahem pojmu „trvalý pobyt“, kterého užívají předpisy správního práva upravující evidenci obyvatel….“ in Jirsa, J. a kol., Občanské soudní řízení (soudcovský komentář). Kniha II. - 180 . Karel Havlíček, ed. 2014.

10. V posuzovaném případě žalovaný v rámci odvolacího řízení doložil své tvrzení o svém „bydlišti“ (ve smyslu ) v adresa, a to vyúčtováním služeb panu adresa za rok 2020, jež se váže k bytu č. 6 na adrese adresa. Z toho lze dovodit, že jeho bydlištěm je místo právě na této uvedené adrese a nikoliv adrese adresa, na základě které dovodil soud prvního stupně místně příslušným Krajský soud v Hradci Králové.

11. Dle spadají adresa do obvodu Okresního soudu Praha-východ, resp. do obvodu Krajského soudu v Praze. Z toho - ve spojení s výše uvedeným, vyplývá, že místně příslušným soudem žalovaného je Krajský soud v Praze a nikoli Krajský soud v Hradci Králové.

12. Proto odvolací soud usnesení soudu prvního stupně ve výroku II., podle ustanovení změnil tak, jak uvedeno ve výroku tohoto usnesení.

Poučení:

Proti tomuto usnesení není odvolání ani dovolání přípustné.