Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

12 Cmo 181/2021-340

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Mileny Filingerové a soudkyň Mgr. Kateřiny Černé a JUDr. Evy Hodanové ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně

sídlem Adresa žalobkyně

proti

žalované: Jméno žalované, narozená dne Datum narození žalované

bytem Adresa žalované

zastoupená advokátkou Jméno advokátky

sídlem Adresa advokátky

o zaplacení 5 000 000 Kč s příslušenstvím a odměnou, o odvolání žalované proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 1. 6. 2021, č. j. -314

takto:

I. Usnesení soudu prvního stupně se potvrzuje.

II. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

Odůvodnění:

I. Usnesení soudu prvního stupně se potvrzuje.II. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

1. Shora označeným usnesením soud prvního stupně zastavil řízení o odvolání žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 18. 8. 2020, č. j. -269 a rozhodl o nákladech odvolacího řízení tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu. Své rozhodnutí odůvodnil tím, že žalovaná podala odvolání proti výše označenému rozsudku, aniž zaplatila soudní poplatek za odvolání. K jeho úhradě byla vyzvána usnesením ze dne 14. 10. 2020, č. j. -284, a následně (po nabytí právní moci usnesení o nepřiznání osvobození od soudních poplatků) opětovnou výzvou, která byla právní zástupkyni žalované doručena dne 26. 4. 2021. Dne 11. 5. 2021 podala žalovaná opětovnou žádost o osvobození od soudních poplatků, ve které netvrdila ani neprokázala zásadní změnu ve svých majetkových poměrech, pouze uváděla, proč Vrchní soud v Praze rozhodl nesprávně. Soud proto posoudil novou žádost žalované o osvobození od soudních poplatků jako opakované podání ve věci, o které již bylo pravomocně rozhodnuto, a tedy k této žádosti již nepřihlížel. Jelikož ve stanovené patnáctidenní lhůtě žalovaná soudní poplatek nezaplatila, soud postupoval podle ust. zákona o soudních poplatcích a řízení zastavil. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto ve smyslu ve spojení s ust. s přihlédnutím k tomu, že žalobkyni žádné náklady nevznikly.

2. Žalovaná podala proti usnesení včasné odvolání a navrhla jeho zrušení. Uvedla, že žádost o osvobození od soudních poplatků ze dne 11. 5. 2021 byla novou žádostí, která byla založena na nových skutečnostech. Změnu poměrů spatřovala žalovaná ve zhoršení svého zdravotního stavu a s tím spojenými výlohami za ošetření u Anonymizováno. Žalovaná tvrdila, že uvedla a prokázala změnu svých poměrů, kterou doložila veškerými doklady k prokázání svých majetkových a výdělkových poměrů. O opakované podání ve věci se tak dle názoru žalované nejednalo a soud neměl rozhodnout o zastavení odvolacího řízení dříve, než bylo rozhodnuto o druhé žádosti žalované o osvobození od soudních poplatků ze dne 11. 5. 2021.

3. Odvolací soud přezkoumal odvoláním napadené usnesení podle ust. a , (dále jen „ “), aniž za tím účelem nařizoval jednání ( ) a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

4. Z obsahu spisu se podává, že žalovaná podala dne 11. 9. 2020 odvolání proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 18. 8. 2020, č. j. -269, jímž bylo rozhodnuto, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci směnečnou sumu 5 000 000 Kč s 6 % úrokem p.a. od 1. 7. 2019 do zaplacení, směnečnou odměnu 16 666,67 Kč a nahradit mu náklady řízení 265 834 Kč. Při zahájení odvolacího řízení nebyl žalovanou zaplacen soudní poplatek za odvolání ve výši 250 834 Kč. V návaznosti na výzvu soudu prvního stupně k úhradě poplatku podala žalovaná dne 5. 11. 2020 žádost o osvobození od jeho placení. Žádost byla zamítnuta usnesením Městského soudu v Praze ze dne 21. 1. 2021, č. j. -294, které bylo k odvolání žalované potvrzeno usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 7. 4. 2021, č. j. -306. Následně soud prvního stupně žalovanou přípisem ze dne 21. 4. 2021 upozornil, že její poplatková povinnost trvá a poučil ji o důsledcích jejího nesplnění v nově stanovené patnáctidenní lhůtě. Přípis byl zástupkyni žalované doručen dne 26. 4. 2021. Žalovaná reagovala dne 11. 5. 2021 opětovnou žádostí o osvobození od soudních poplatků, kterou doložila vyplněným prohlášením o osobních, výdělkových a majetkových poměrech (dále také jen „prohlášení“). Změnu ve svých majetkových poměrech spatřovala žalovaná ve zhoršených zdravotních potížích se zuby, kdy za ošetření je nucena vynakládat „cca 2 000 Kč měsíčně“.

5. Podle ust. , o soudních poplatcích, ve znění účinném od 30. 9. 2017, nebyl-li poplatek za řízení splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí v délce alespoň 15 dnů; výjimečně může soud určit lhůtu kratší. Po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví. K zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží.

6. Jak ve své rozhodovací činnosti opakovaně zdůraznil Ústavní soud, povinnost účastníka hradit soudní poplatky a dodržovat procesní lhůty je standardní podmínkou řádného vedení soudního řízení (srov. např. usnesení ze dne 24. 5. 2016, sp. zn. ). Opětovně poukázal také na skutečnost, že již samotná povinnost soudů vyzvat poplatníka k úhradě splatného soudního poplatku je do jisté míry beneficiem, jelikož poplatková povinnost je jednoznačně určena zákonem a žalobci v zásadě nic nebrání, aby ji řádně splnil již při podání žaloby. Pokud tak neučiní, a dokonce tak neučiní ani v dodatečné lhůtě poskytnuté soudem, je zastavení řízení logickým a ústavně konformním důsledkem jeho pasivity (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 26. 6. 2018, sp. zn. ).

7. Výše popsaná situace nastala i v poměrech posuzované věci, neboť žalovaná svou zákonnou poplatkovou povinnost nesplnila ani ve lhůtě stanovené zákonem, tedy při podání odvolání ( , , o soudních poplatcích), ani dodatečně ve lhůtě stanovené soudem prvního stupně poté, co byla zamítnuta její žádost o osvobození od soudních poplatků, přičemž byla o následcích nezaplacení poplatku poučena. Soud tedy postupoval zcela v souladu s ustanovením , když napadeným usnesením odvolací řízení ve vztahu zastavil.

8. Odvolací soud se neztotožnil s názorem odvolatelky, že soud prvního stupně nesprávně zhodnotil její druhou žádost o osvobození od soudních poplatků ze dne 11. května 2021. Jak vyplývá z Prohlášení, připojeného k této žádosti, žalovaná je svobodná, v domácnosti žije sama, je finančně závislá na babičce Anonymizováno a oproti první žádosti nově také na matce Anonymizováno. Je zaměstnána na hlavní pracovní poměr s průměrným čistým měsíčním výdělkem za 1. kalendářní čtvrtletí 2021 ve výši 23 889 Kč, příjmy z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, z podnikání, z hmotného a sociálního zabezpečení ani další příjmy neoznačila. Jako majetek větší hodnoty opakovaně zmínila obchodní podíl 100 % ve společnosti právnická osoba, který je zastaven ve prospěch žalobkyně, mezi závazky žalovaná opakovaně vyčíslila dluh u věřitele právnická osoba ve výši 96 000 000 Kč, za který žalovaná ručí, své výdaje (daně, sociální pojištění, zdravotní pojištění, místní poplatky, hypotéky, nájemné) opět nijak nevyčíslila. Žalovaná k prohlášení doložila výpisy z účtu vedeného u právnická osoba., č. č. účtu za období od měsíce říjen 2020 – květen 2021, č. č. účtu za období listopad 2020 – duben 2021 a účtu č. č. účtu za období listopad 2020 - duben 2021, smlouvu o půjčce ze dne 9. 5. 2019 mezi žalovanou jako dlužníkem a Anonymizováno jako věřitelem, smlouvu o dalším členském vkladu ze dne 1. 4. 2019 mezi právnická osoba, IČO IČO jako nabyvatelem a žalovanou jako vkladatelem, a smlouvu o postoupení pohledávek ze dne 24. 8. 2020 mezi žalovanou jako postupitelem a společností Anonymizováno jako postupníkem.

9. Z uvedených zjištění předně vyplývá, že stejně jako ve své předchozí žádosti, ani tentokrát žalovaná neuvedla vůbec nic ohledně svých výdajů. Nelze proto ani posoudit, zda v mezidobí došlo k jejich zvýšení o částku 2 000 Kč měsíčně, jak tvrdí ve své další žádosti. Z výpisu z účtu č. č. účtu za období 1. 11. 2020 – 30. 11. 2020 mimo to soud zjistil, že platba kartou ve výši 1 800 Kč ve prospěch právnická osoba., kterou žalovaná označila poznámkou „Anonymizováno“, byla provedena již dne 2. 11. 2020, tedy ještě před podáním první žádosti o osvobození od soudních poplatků (podána dne 5. 11. 2020). Pokud tedy žalovaná uvádí, že se její majetkové poměry po podání první žádosti zhoršily, protože je nyní nucena vynakládat „cca 2 000 Kč měsíčně“ za Anonymizováno ošetření, nejedná se o skutečnost nově nastalou po vydání předchozího rozhodnutí soudu prvního stupně či soudu odvolacího, která by opodstatňovala nové posouzení jejích majetkových poměrů. Za ošetření u zubního lékaře žalovaná platila již před podáním první žádosti, a to částku 1800 Kč.

10. Obdobně žalovaná ve své předchozí žádosti pominula rovněž svůj závazek ve výši 1 000 000 Kč z půjčky poskytnuté Anonymizováno, své členství ve spolku Anonymizováno, svou pohledávku za tímto spolkem ve výši 1 000 000 Kč, její postoupení společnosti Anonymizováno, atd., které poprvé zmínila až v tomto odvolacím řízení. Mezery v jejích tvrzeních, které měly za důsledek negativní rozhodnutí o její předchozí žádosti, však nemohou být důvodem pro opětovné zkoumání stejných příjmových, výdělkových a majetkových poměrů. Tím méně pak může být takovým důvodem polemika žalované se závěry odvolacího soudu, formulovanými v usnesení ze dne 7. 4. 2021, č. j. -306, která tvoří podstatný obsah její druhé žádosti a která o případných nových skutečnostech, jimiž by bylo třeba se zabývat, ničeho nevypovídá.

11. V nálezu sp. zn. ze dne 20. 1. 2010 Ústavní soud formuloval a odůvodnil závěr, podle něhož „o podané žádosti o osvobození od soudního poplatku musí být rozhodnuto dříve, než soud pro nezaplacení soudního poplatku řízení zastaví. Toto obecné pravidlo má své výjimky, neboť jeho mechanické uplatňování by mohlo v některých případech vést ke zbytečnému prodlužování řízení opakováním stále stejných žádostí a rozhodnutí o nich. O opakované žádosti o osvobození od soudního poplatku v rámci jednoho řízení je tedy soud povinen rozhodnout jen v případě, že tato žádost obsahuje nové, dříve neuplatněné skutečnosti, zejména došlo-li ke změně poměrů účastníka řízení“ (srov. též usnesení Ústavního soudu ze dne 14. 10. 2004 sp. zn. nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. 8. 2014 sp. zn. , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 10. 2016 sp. zn. a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 2. 10. 2018 sp. zn. ). Dále, ve smyslu usnesení Nejvyššího soudu ze dne 2. 10. 2018, č. j. , obsahuje-li odůvodnění usnesení soudu o zastavení řízení o žalobě pro nezaplacení soudního poplatku vypořádání se s novou žádostí o osvobození od soudních poplatků tak, že v další žádosti o osvobození od soudních poplatků účastník řízení neuvedl žádné nové skutečnosti, které by mohly vést k rozhodnutí o osvobození od soudních poplatků, není podle rozhodovací praxe Nejvyššího soudu třeba, aby o takové další žádosti rozhodl soud samostatným usnesením.

12. Shora uvedené závěry se plně uplatní i v poměrech projednávané věci. Za situace, kdy tvrzení žalované o pravidelných měsíčních výdajích spojených s ošetřováním ve zdravotnickém zařízení nemohou z důvodů, které jsou výše uvedeny, představovat novou, dosud neuplatněnou skutečnost, mající za následek podstatnou změnu jejích poměrů, nelze postupu soudu prvního stupně, který rozhodl podle ust. , o soudních poplatcích o zastavení odvolacího řízení, vytknout nesprávnost. Proto odvolací soud napadené usnesení jako věcně správné ve smyslu ust. potvrdil (výrok I).

13. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto dle ust. ve spojení s s přihlédnutím k tomu, že úspěšné žalobkyni v odvolacím řízení žádné náklady nevznikly (výrok II).

Poučení:

Proti tomuto usnesení lze podat dovolání do dvou měsíců od jeho doručení Nejvyššímu soudu České republiky prostřednictvím soudu prvního stupně, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.