Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

19 Cmo 46/2025-27

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Ondřeje Kubáta a soudkyň JUDr. Radky Zahradníkové, Ph.D. a JUDr. Blanky Trávníkové ve věci

společnosti: právnická osoba, IČO IČO

sídlem adresa, Jméno účastnice B, adresa

za účasti: Jméno, narozená dne dat. nar.

bytem adresa, Jméno účastnice B, adresa

o zrušení obchodní korporace s likvidací a jmenování likvidátora, k odvolání účastnice 1. a Jméno účastnice A, narozeného dne Datum narození účastnice A, bytem Adresa účastnice A 12. listopadu 2024, č. j. -3,

takto:

I. Odvolání Jméno účastnice A, narozeného dne Datum narození účastnice A, bytem Jméno účastnice B se odmítá.

II. Usnesení soudu prvního stupně se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

I. Odvolání , Jméno účastnice A, , narozeného dne , Datum narození účastnice A, , bytem , Jméno účastnice B, se odmítá.II. Usnesení soudu prvního stupně se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.

1. Městský soud v Praze v záhlaví uvedeným usnesením zahájil řízení o zrušení společnosti právnická osoba, IČO IČO, sídlem Jméno účastnice B (dále jen „společnost“), s likvidací a jmenování likvidátora (výrok I.). Společnosti ustanovil procesní opatrovnici tituly před jménem Jméno, advokátku, sídlem adresa (výrok II.). Dále společnost zrušil a nařídil její likvidaci (výrok III.). právnická osoba jmenoval společnost právnická osoba., IČO IČO, sídlem adresa (výrok IV.). Společnosti uložil povinnost zaplatit soudní poplatek ve výši 2 000 Kč s uvedením příslušných platebních dispozic (výrok V.) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok VI.).

2. Soud prvního stupně v odůvodnění uvedl, že společnost nemá statutární orgán po dobu delší, než kterou dovoluje zákon, čímž dochází k rozporu s ustanovením , o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob (dále jen „z. v. r.“). Ke dni vydání usnesení nebyl podán návrh na zápis nového statutárního orgánu a společnost nebyla vyzvána k nápravě, protože nebylo koho vyzvat k odstranění závadného stavu. Z uvedených důvodů rozhodl soud prvního stupně o zrušení společnosti s likvidací.

3. V odůvodnění usnesení se soud prvního stupně věnoval také otázce účastníků řízení. Konstatoval, že i se znalostí rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 12. září 1996, sp. zn. , dospěl k závěru, že společníky zrušované společnosti nelze paušálně považovat za účastníky řízení. Soud prvního stupně srovnával postavení společníků společnosti s ručením omezeným s akcionáři, členy družstva a dalších obchodních korporací, kteří i přes svou majetkovou účast nejsou právní vědou ani judikaturou považováni za účastníky řízení. Podle něj právem společníka primárně je, že po založení společnosti řídí a kontroluje chod společnosti tak, aby plnila zákonem vymezený účel, a hlavně má případně i sám iniciovat nápravu závadného stavu. Z důvodu pasivity společníka pak nemůže dojít zrušením společnosti k zásahu do majetkové sféry společníků a ohrožení jejich práva. Podle soudu prvního stupně o tom, že společník společnosti s ručením omezeným není automaticky účastníkem řízení o zrušení společnosti, svědčí, že společník není ani účastníkem řízení o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady s odkazem na usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 1. března 2017, sp. zn. .

4. Proti usnesení soudu prvního stupně podala účastnice a Jméno účastnice A odvolání a navrhují jeho zrušení. Odvolatelé argumentují, že společnost zdědili v dědickém řízení po zůstaviteli tituly před jménem Jméno, nemají přístup do datové schránky společnosti a nedostalo se jim do rukou žádné upozornění či výzva k nápravě vadného právního stavu od rejstříkového soudu. Dne 2. října 2024 se uskutečnila valná hromada, při které zvolili jednatelkou společnosti účastnici 1. Z uvedených důvodů jsou odvolatelé toho názoru, že vadný právní stav lze zhojit a důvod zrušení společnosti s likvidací odpadl.

5. Podle , (dále jen „ “), účastník může napadnout rozhodnutí okresního soudu nebo rozhodnutí krajského soudu vydané v řízení v prvním stupni odvoláním, pokud to zákon nevylučuje.

6. Podle odvolací soud odmítne odvolání, které bylo podáno někým, kdo k odvolání není oprávněn.

7. Z ustanovení vyplývá, že odvolání je řádným opravným prostředkem, který lze podat proti rozhodnutí soudu prvního stupně, pokud to zákon výslovně nevylučuje. Právo odvolání však přísluší jen účastníku řízení, jemuž byla rozhodnutím soudu způsobena v jeho právech určitá újma, jehož se rozhodnutí soudu nějakým způsobem dotýká.

8. Jméno účastnice A byl zapsaným společníkem od 30. září 2024 do 16. ledna 2025, jak je zřejmé z aktuálního výpisu z obchodního rejstříku ( ). V současné době není ani společníkem, ani jednatelem společnosti (ani nic takového netvrdí). Proto mu nemohla být napadeným usnesením způsobena žádná újma. V zájmu hospodárnosti řízení odvolací soud nepostupoval podle a nevyzýval k odstranění vad odvolání Jméno účastnice A, který odvolání zaslal z datové schránky účastnice, neboť by to na odmítnutí odvolání nemohlo nic změnit.

9. Za dané procesní situace tak odvolacímu soudu nezbylo, než postupovat dle ustanovení a odvolání Jméno účastnice A jako podané někým, kdo k odvolání není oprávněn, odmítnout.

10. Odvolací soud přezkoumal usnesení soudu prvního stupně podle a ve spojení s , 4 a , o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“), a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné, byť z jiných než namítaných důvodů. Řízení v dané věci je řízením ve statusové věci právnických osob podle z. ř. s., a proto se podle , 4 z. ř. s. podpůrně použije všude tam, kde příslušná otázka není řešena přímo v rámci z. ř. s.

11. Podle § 6 odst. 1 z. ř. s. v řízení, které může být zahájeno i bez návrhu, je účastníkem řízení (dále jen „účastník“) navrhovatel a ten, o jehož právech nebo povinnostech má být v řízení jednáno.

12. Podle opatrovníka ustanoví předseda senátu též právnické osobě, která jako účastník řízení nemůže před soudem vystupovat proto, že tu není osoba oprávněná za ni jednat nebo že je sporné, kdo je osobou oprávněnou za ni jednat ( ), je-li tu nebezpečí z prodlení.

13. Podle opatrovníkem podle odstavců 1 až 3 soud jmenuje zpravidla osobu blízkou, případně jinou vhodnou osobu, nebrání-li tomu zvláštní důvody. Advokáta lze jmenovat opatrovníkem, jen jestliže jím nemůže být jmenován někdo jiný. Jinou osobu než advokáta lze jmenovat opatrovníkem, jen jestliže s tím souhlasí. Nerozhodl-li soud jinak, opatrovník ustanovený podle odstavců 1 až 3 vystupuje v řízení před soudem prvního stupně, v odvolacím a v dovolacím řízení.

14. Rozhodovací soudní praxe je dlouhodobě ustálena v závěru, že účastníky řízení jsou v souladu s § 6 odst. 1 z. ř. s. vždy ti, o jejichž právech nebo povinnostech má být v řízení jednáno, tedy také společníci zrušované společnosti (srov. např. nález Ústavního soudu ze dne 12. září 1996, sp. zn. , usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 18. září 2018, sp. zn. , které je dostupné např. v právní aplikaci www.beck-online.cz, nebo usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 21. února 2025, sp. zn. ).

15. Oproti akciové společnosti má společnost s ručením omezeným smíšenou povahu. Ačkoliv i ji zákon označuje jako kapitálovou společnost ( , o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), dále jen /z. o. k./), činí tak toliko jako legislativní zkratku pro zjednodušení zákonného textu, aniž by tím popíral, že úprava společnosti s ručením omezeným obsahuje i prvky osobních společností (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. dubna 2020, sp. zn. ). Prvky osobní společnosti se projevují na mnoha místech její úpravy. Obsah společenské smlouvy lze měnit pouze dohodou všech společníků (nestanoví-li společenská smlouva jinak – z. o. k.). I v případě, že o změně společenské smlouvy rozhoduje valná hromada, musí se změnou, jež zasahuje do práv nebo povinností společníků, dotčení společníci souhlasit ( z. o. k.). Převod podílu může být ve společenské smlouvě zcela vyloučen (srov. závěry usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. září 2017, sp. zn. , uveřejněného pod číslem 152/2018 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), společníci ručí za závazky společnosti v rozsahu stanoveném v z. o. k. (srov. závěry rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 28. srpna 2019, sp. zn. , uveřejněného pod číslem 48/2020 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek) a informace o společnosti mohou žádat i mimo zasedání valné hromady a ve výrazně větším rozsahu, než je tomu v akciové společnosti (srov. závěry rozsudků Nejvyššího soudu sp. zn. a ze dne 25. května 2021, sp. zn. ). Taktéž platí, že společníkovi společnosti s ručením omezeným (na rozdíl od akcionáře) svědčí - při zániku účasti za trvání společnosti bez právního nástupce – právo na vypořádací podíl.

16. Z úplného výpisu z obchodního rejstříku vedeného pro společnost Městským soudem v Praze, oddíl C vložka Anonymizováno ( ), vyplývá, že účastnice je od 30. září 2024 zapsaná jako společnice a od 2. prosince 2024 i jako jednatelka (se vznikem funkce dne 2. října 2024). Soud prvního stupně zahájil řízení bez návrhu v záhlaví uvedeným usnesením a jako účastníka označil pouze společnost i přes to, že v době zahájení řízení měla zapsané dva společníky. Jelikož s nimi soud prvního stupně nejednal jako s účastníky řízení, odňal jim možnost jednat před soudem. Řízení je proto zatíženo zmatečnostní vadou podle , která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci.

17. Nadto odvolací soud podává, že pokud soud prvního stupně jedním usnesením zahájil řízení o zrušení společnosti s likvidací a jmenování likvidátora, jmenoval opatrovníka a zároveň rovnou společnost zrušil a nařídil její likvidaci, nepostupoval správně. Zrušení společnosti s ručením omezeným se řídí ustanovením , o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) [dále jen „z. o. k.“], tedy zvláštní úpravou ve vztahu k o. z. i k z. v. r. (k aplikační přednosti z. o. k. srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. října 2022, sp. zn. ). Zrušení společnosti s ručením omezeným podle z. o. k. představuje až krajní řešení, ke kterému lze dospět po splnění zákonných podmínek, tedy že společnost nezvolí nového jednatele ve lhůtě podle z. o. k., soud nejmenuje jednatele podle z. o. k. a společnost nezjedná nápravu ve stanovené lhůtě přes výzvu soudu (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. října 2022, sp. zn. ). Proto aby mohlo dojít ke zrušení společnosti, musí soud nejprve vyzvat společnost, aby napravila závadný stav, to ale soud prvního stupně v předmětné věci neučinil (kromě již zmíněného usnesení Nejvyššího soudu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. února 2018, sp. zn. , publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 36/2019).

18. Uvedené se odráží také v účasti společnosti v řízení. V odůvodnění usnesení soud prvního stupně konstatoval, že společnost nebyla vyzvána k nápravě, protože nebylo koho vyzvat k odstranění závadného stavu. V takovém případě by ale bylo namístě postupovat podle , tedy jmenovat společnosti opatrovníka, jehož prostřednictvím bude mít společnost možnost jednat před soudem, a to ještě před rozhodnutím o zrušením společnosti s likvidací. V daném případě však již ustanovení opatrovníka není na místě, neboť společnost má od 2. prosince 2024 zapsanou jednatelku, a to účastnici 1.

19. Odvolací soud z výše uvedených důvodů zrušil usnesení soudu prvního stupně podle a věc mu vrátil k dalšímu řízení v souladu s

20. V dalším řízení bude soud prvního stupně jednat se společnicí společnosti jako s účastnicí řízení a umožní jí plné uplatnění jejích procesních práv. K projednání věci, bude-li to zapotřebí, nařídí soud prvního stupně jednání, při němž provede dokazování v potřebném rozsahu a umožní účastníkům řízení se k provedeným důkazům vyjádřit. Na základě zjištěného skutkového stavu pak soud prvního stupně znovu zváží existenci důvodu pro zrušení společnosti s likvidací a své závěry promítne do nového rozhodnutí ve věci.

Poučení:

Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.