Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 Cmo 182/2022-213

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Grollové a soudkyň JUDr. Lenky Broučkové a JUDr. Milady Uhlířové ve věci

žalobce: Jméno žalobce, narozený dne Datum narození žalobce

bytem Adresa žalobce

zastoupený advokátem Jméno advokáta

sídlem Adresa advokáta

proti

žalovaným: 1) Jméno žalované A., IČO IČO žalované A

sídlem Adresa žalované A

2) Jméno žalované B, narozený dne Datum narození žalované B

bytem Adresa žalované B

o zaplacení částky 4 000 000 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 28. června 2022, č. j. -184

takto:

Usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 28. června 2022, č. j. -184, se zrušuje a věc se mu vrací k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 28. června 2022, č. j. -184, se zrušuje a věc se mu vrací k dalšímu řízení.

1. Žalobou doručenou soudu dne 23. 2. 2021 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovaným povinnost zaplatit žalobci společně a nerozdílně částku 4 000 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení od 21. 12. 2018 do zaplacení a dále náklady soudního řízení.

2. Soud prvního stupně usnesením ze dne 16. 8. 2021, č. j. -51, vyzval žalobce k úhradě soudního poplatku ve výši 200 000 Kč do 15 dnů od doručení výzvy. Žalobce následně požádal o osvobození od soudního poplatku, o čemž soud prvního stupě rozhodl usnesením ze dne 7. 10. 2021, č. j. -149 tak, že se mu osvobození nepřiznává. Žalobce se proti uvedenému rozhodnutí odvolal, odvolací soud usnesením ze dne 16. 11. 2021, č. j. -156 rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil. Následně soud prvního stupně rozhodl usnesením ze dne 14. 2. 2022, č. j. -166 o zastavení řízení. K odvolání žalobce odvolací soud uvedené rozhodnutí usnesením ze dne 26. 5. 2022, č. j. -175 zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Soud prvního stupně poté žalobce vyzval k uhrazení soudního poplatku, načež žalobce požádal o osvobození od soudního poplatku.

3. Usnesením uvedeným v záhlaví soud prvního stupně rozhodl, že zastavuje řízení o návrhu žalobce ze dne 21. 6. 2022 na přiznání osvobození od soudních poplatků. Své rozhodnutí odůvodnil tím, že poměry žalobce byly již pravomocně posouzeny v rámci jeho první žádosti o osvobození od soudního poplatku, kdy ve své druhé žádosti změnu poměrů žalobce ani netvrdil a tudíž nebyl důvod vyzývat jej k jejímu doplnění. Usnesením, jímž bylo rozhodnuto o první žádosti žalobce o osvobození od soudních poplatků, je soud vázán. Soud odkázal na , (dále jen „ “), a rozhodnutí Nejvyššího soudu . Uzavřel, že v posuzované věci nedošlo ke změně poměrů žalobce a soud proto řízení o osvobození od soudního poplatku s odkazem na a pro překážku věci pravomocně rozhodnuté zastavil.

4. Žalobce podal proti tomuto usnesení včasné odvolání. Namítá, že byl toho názoru, že pokud jej soud vyzval k uhrazení soudního poplatku a současně jej i poučil, má právo požádat o osvobození od soudního poplatku. Zastavením řízení o jeho žádosti o osvobození od soudního poplatku mu nebylo toto umožněno, čímž došlo k porušení jeho procesních práv. Dále uvádí, že jeho nárok na projednání vyplývá ze skutečnosti, že v mezidobí došlo k podstatné změně okolností, když na něj jeho věřitel podal návrh na zahájení exekuce. Má tak obstavené všechny bankovní účty, když byl exekučním zástavním právem postižen jeho podíl na nemovité věci. Vzhledem ke všemu uvedenému navrhuje, aby odvolací soud napadené usnesení zrušil a věc vrátil soud prvního stupně k dalšímu řízení

5. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadené usnesení a dospěl k závěru, že zatím nejsou dány důvody pro jeho potvrzení ani změnu.

6. Podle , o soudních poplatcích (dále je „ZoSP“) nebyl-li poplatek za řízení splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí v délce alespoň 15 dnů; výjimečně může soud určit lhůtu kratší. Po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví. K zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží. Podle odst. 3 uvedeného ustanovení soud poplatníka ve výzvě poučí o tom, že řízení zastaví, jestliže poplatek nebude ve stanovené lhůtě zaplacen.

7. Dle na návrh může předseda senátu přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li proto zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno. Nerozhodne-li předseda senátu jinak, vztahuje se osvobození na celé řízení a má i zpětnou účinnost; poplatky zaplacené před rozhodnutím o osvobození se však nevracejí.

8. Z obsahu spisu vyplývá, že žalobce byl soudem prvního stupně usnesením ze dne 15. 6. 2022, č. j. -181 vyzván (v pořadí již druhá výzvy k úhradě soudního poplatku), aby do 15 dnů od doručení tohoto usnesení zaplatil soudní poplatek z žaloby ve výši 200 000 Kč na bankovní účet soudu. Usnesení obsahovalo poučení o následcích včasného neuhrazení soudního poplatku a i upozornění, že může ve lhůtě stanovené k uhrazení soudního poplatku podat návrh na přiznání osvobození od soudního poplatku. Z potvrzení o dodání a doručení do datové schránky se podává, že tato výzva byla doručena právnímu zástupci žalobce dne 20. 6. 2022 (č. l. 181). Reakcí žalobce byla žádost o osvobození od soudních poplatků ze dne 21. 6. 2022, doručená soudu téhož dne (č. l. 183). Tato žádost obsahuje toliko, že žádá o osvobození, neb má za to, že takový postup odůvodňují jeho majetkové poměry a nejedná se o zřejmě bezúspěšné uplatňování práva, a žádá o zaslání příslušného formuláře. Soud prvního stupně následně vydal napadané usnesení.

9. Lhůta k uhrazení soudního poplatku je lhůtou soudcovskou v trvání minimálně 15 dnů, v průběhu níž může poplatník požádat o osvobození od soudního poplatku. K tomu například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 1. 2020, sp. zn. , uvádí: „Z ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu totiž vyplývá, že v situaci, kdy zákon stanoví vznik poplatkové povinnosti k okamžiku podání žaloby, odvolání či dovolání, je tento okamžik taktéž první možností žalobce (navrhovatele) požádat o osvobození od soudních poplatků, neboť své povinnosti si je vědom (v souladu se zásadou ignorantia iuris non excusat ) a ve smyslu o osvobození od soudních poplatků může žádat pouze účastník, kterým se subjekt stává podáním žaloby (odvolání či dovolání). Žalobci (navrhovatelé) jsou tak v podmínkách zákona o soudních poplatcích, ve znění účinném od 30. 9. 2017, vedeni k aktivitě a k vyšší míře odpovědnosti za svůj před soudem uplatněný nárok. Zákon pak připouští, aby byl soudní poplatek uhrazen i později, ale nejpozději ve lhůtě, která je k tomu určena. K tomu výslovně uvádí, že k pozdějšímu uhrazení soudního poplatku se nepřihlíží a soud v takovém případě řízení zastaví, aniž by byla stanovena jakákoli výjimka či podmínka. Pro splnění podmínek zákona a jeho účelu je proto nezbytné, aby žalobce (navrhovatel) – vědom si své majetkové situace – vyvinul nezbytnou aktivitu směrem k soudu a o osvobození od soudních poplatků požádal nejpozději poslední den lhůty k úhradě soudního poplatku (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 4. 2019, sp. zn. , publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod číslem 1/2020, vůči němu směřující ústavní stížnost byla odmítnuta usnesením Ústavního soudu ze dne 3. 9. 2019, sp. zn. , či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 5. 2019, sp zn. ).“

10. V dané věci požádal žalobce o osvobození od soudního poplatku za řízení včas, tj. předtím, než uplynula lhůta pro jeho zaplacení. Současně požádal o zaslání příslušného formuláře. Soud prvního stupně však pochybil, když mu požadovaný vzor nezaslal a bez dalšího vydal napadené usnesení s odůvodněním, že u žalobce ke změně majetkových poměrů nedošlo. Vedle toho soud prvního stupně rozhodl dříve, než žalobci uplynula lhůta pro zaplacení soudního poplatku, přičemž soudcovskou lhůtu zkrátit nelze.

11. Tímto nesprávným postupem zatížil soud prvního stupně řízení vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, a za odvolacího řízení nemohla být zjednána náprava.

12. Odvolací soud proto postupoval podle , napadené usnesení zrušil, a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení podle

Poučení:

Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.