Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

5 C 123/2025-39

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní Mgr. Blanka Grulichovou ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného

o zaplacení 21 308,60 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši částka, rovněž do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II.III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši , částka, , rovněž do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se podaným návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ve znění jeho doplnění domáhala na žalovaném zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že s žalovaným uzavřela dne datum smlouvu o úvěru, kterou se zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši částka, a žalovaný se zavázal tento úvěr splatit v pravidelných měsíčních splátkách po částka. Byla sjednána i roční úroková sazba 19,9 %. Žalovaný svůj závazek splácel do datum, po marných výzvách byl závazek zesplatněn. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu dne datum. Úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy žalobkyně prověřila z informací poskytnutých žalovaným, výpisem z účtu žalovaného, byly ověřeny údaje z insolvenčního rejstříku, CBCB databáze, žalobkyně prověřila jeho historii v evidenci klientů. Žalovaný nadále žalobkyni dluží částku částka, která je tvořena jistinou ve výši částka, poplatky ve výši částka, dále si žalobkyně nárokuje úrok ve výši 12,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

3. Žalobkyně omluvila svou neúčast na jednání a požádala, aby soud věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti. Z tohoto důvodu soud ve věci rozhodl v její nepřítomnosti podle , (dále jen ). Jelikož se žalovaný, ač řádně obeslán, k jednání nedostavil, neomluvil se a nepožádal ani z důležitého důvodu o odročení, soud věc projednal a rozhodl o ní v jeho nepřítomnosti, vycházeje přitom z provedených důkazů a z obsahu spisu ( ).

4. Po provedeném dokazování učinil soud následující skutková zjištění:

5. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne datum smlouvu o úvěru, kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši částka, žalovaný se zavázal žalobkyni splácet úvěr v měsíčních splátkách ve výši částka, sazba úroků byla sjednána ve výši 19,9 % ročně, RPSN 22,17 %. Datum první splátky bylo stanoveno na datum. Součástí smlouvy byly i další podmínky, byly zde uvedeny práva spotřebitele, následky neplacení úvěru a podobně. V ceníku byly uvedeny poplatky za služby, upomínky atd. (prokázáno smlouvu o úvěru ze dne datum, ceník).

6. Z vyjádření žalobkyně soud seznal, jak žalobkyně posuzovala úvěruschopnost žalovaného, kdy žalobkyně vycházela z toho, že žalovaný je zaměstnán na dobu neurčitou s příjmem částka, dále prověřila, že žalovaný není veden v insolvenčním rejstříku, z databáze CCB a vlastních systémů zjistila, že žalovanému byly poskytnuty v době žádosti o úvěr tyto úvěry:

- spotřební úvěr z roku 2022 poskytnutý žalobkyní ve výši částka se splátkou částka,

- spotřební úvěr z roku 2024 poskytnutý žalobkyní ve výši částka se splátkou částka,

- spotřební úvěr z roku 2024 poskytnutý žalobkyní ve výši částka se splátkou částka,

- kontokorentní úvěr z roku 2019 poskytnutý osobou odlišnou od žalobkyně s limitem částka s orientační splátkou částka,

- kreditní karta splátková z roku 2024 poskytnutá osobou odlišnou od žalobkyně s limitem částka s orientační splátkou částka.

Splátka nového úvěru činila částka. Nové splátkové zatížení tedy činilo částka. Žalovaný neměl záznamy o exekučním řízení. Výdaje žalovaného žalobkyně stanovila na základě dat sdělených žalovaným v kombinaci s interní metodikou žalobkyně (dopis ze dne datum).

7. Z výpisu z účtu žalovaného za měsíc únor 2024 soud zjistil, že obratní kredit byl částka, obratní debet částka, příjem žalovaného činil částka, další neidentifikovatelné příjmy na účtu činily částku částka, výdaje z účtu žalovaného činily částka (výpis z účtu za měsíc únor 2024).

8. Z výpisu z účtu žalovaného za měsíc březen 2024 soud zjistil, že obratní kredit byl částka, obratní debet částka, příjem žalovaného činil částka, další neidentifikovatelné příjmy na účtu činily částku částka, výdaje z účtu žalovaného činily částka (výpis z účtu za měsíc březen 2024).

9. Z výpisu z účtu žalovaného za měsíc duben 2024 soud zjistil, že obratní kredit byl částka, obratní debet částka, příjem žalovaného činil částka, čerpal úvěr ve výši částka, další neidentifikovatelné příjmy na účtu činily částku částka, výdaje z účtu žalovaného činily částka (výpis z účtu za měsíc duben 2024).

10. Ze sestavy z úvěrového účtu soud zjistil, jak byl daný úvěr splácen a kolik činila nesplacená část jistiny a kolik činily dlužné poplatky, žalovaný uhradil řádně pouze jednu splátku v plné výši, a to až po její splatnosti. Ze sestavy soud zjistil, že na daný úvěr žalovaný uhradil částku částka (sestava, zoznam splátok úveru).

11. Žalovaný byl upomínám k úhradě dlužných částek dopisem ze dne datum (upomínka ze dne datum.)

12. Dopisem ze dne datum oznámila žalobkyně žalovanému, že prohlásila daný úvěr za splatný ke dni datum, v důsledku porušování podmínek žalovaným, vyzvala k úhradě dlužné částky částka (dopis ze dne datum).

13. K zaplacení žalované částky byl žalovaný vyzván dopisem ze dne datum zaslaným na dvě známé adresy žalovaného, zásilka byla odeslána dne datum, uložena k vyzvednutí dne datum. Lhůta pro zaplacení byla stanovena do datum (prokázáno předžalobní upomínkou ze dne datum včetně dvou vrácených obálek).

14. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav:

15. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne datum smlouvu o úvěru na základě níž žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky v celkové výši částka a žalovaný se je zavázal vrátit společně s úrokem ve sjednaných splátkách ve výši částka měsíčně. Žalovaný však svým smluvním povinnostem nedostál, když peněžní prostředky včas a řádně nevrátil, poslední splátku uhradil dne datum. Žalobkyně z důvodu prodlení žalovaného s úhradou jeho závazků úvěr ke dni datum zesplatnila. Žalobkyně před poskytnutím úvěru řádně neposoudila úvěruschopnost žalovaného splácet. Žalovaný na daný úvěr uhradil celkem na splátkách částka.

16. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.

17. Dle ust. ., (dále jen „ “), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

18. Dle ust. , o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

19. Podle , o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

20. Dle § 87 odst. 1 Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

21. Dle ust. § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

22. Dle ust. § 2991 odst. 2 o. z., se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

23. Dle ust. § 1958 odst. 2 o. z., neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

24. Dle ust. § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

25. Dle ust. § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

26. Dle ust. , ve znění účinném od datum, odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

27. Dle ust. § 573 o. z., má se za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání.

28. Druhý senát Soudního dvora Evropské unie ve 34. bodě svého rozsudku ze dne datum ve věci sp. zn. C-679/18, OPR-právnická osoba. vs. GK, v řízení o předběžné otázce (dále jen jako „rozsudek SDEU“), rozhodl, že účinná ochrana spotřebitele vyžaduje, aby v situaci, kdy věřitel uplatní svůj nárok z úvěrové smlouvy vůči spotřebiteli, vnitrostátní soud z úřední povinnosti posoudil, zda věřitel dodržel povinnost stanovenou v článku 8 směrnice 2008/48 (pozn. jedná se o povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele), a konstatuje-li porušení této povinnosti, vyvodil z toho důsledky upravené vnitrostátním právem, aniž by vyčkal příslušného návrhu spotřebitele, s tou výhradou, že musí být dodržena zásada kontradiktornosti. Dle bodu 46. rozsudku SDEU musí být články 8 a 23 směrnice 2008/48 vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. S ohledem na tento závěr Soudního dvora Evropské unie je nutné § 87 odst. 1 z. s. ú. vykládat tak, že následkem porušení povinnosti posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je absolutní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru, ke které je povinen soud přihlédnout z úřední povinnosti, nikoli až k námitce spotřebitele.

29. V rozsudku č. j. -39 ze dne 1. 4. 2015 Nejvyšší správní soud mj. konstatoval, že součástí odborné péče při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je také posouzení rozhodujících listin a vynaložení patřičného úsilí, podloženého odborností a profesionalitou, aby byly zjištěny všechny potřebné skutečnosti v nezbytném rozsahu. Proto je nutno dovodit také požadavek na doložení tvrzení dlužníka o jeho majetkových poměrech. Samotné ničím nedoložené prohlášení spotřebitele nemůže vést k řádnému prověření jeho schopnosti splácet úvěr, neboť se jedná o situace, kdy by osoba jednající s odbornou péčí měla a mohla mít pochybnosti o pravdivosti tvrzených skutečností.

30. Dále uvedl, že je třeba si uvědomit, že zákon o spotřebitelském úvěru klade velký důraz na ochranu spotřebitelů před neodpovědným zadlužováním, které je v současnosti závažným společenským problémem, jehož řešení patrně nelze ponechat pouze na odpovědnosti samotných dlužníků. K řešení tohoto problému tak mají věřitelé přispět tím, že budou před uzavřením úvěrových smluv pečlivě zkoumat schopnost spotřebitele úvěr splácet, a eliminovat tak

možné tendence spotřebitelů zkreslovat své majetkové poměry ve snaze získat spotřebitelský úvěr, bez ohledu na předchozí uvážení o svých schopnostech jej splácet. Jedná se tedy o právní úpravu orientovanou na ochranu spotřebitele, jakožto slabší smluvní strany, která s sebou nese naopak větší zatížení povinnostmi na straně podnikatele – zde poskytovatele spotřebitelského úvěru.[footnoteRef:1] [1: obdobně též rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 27. 3. 2014 ve věci C-565/12 či rozsudek Krajského soudu v Ostravě č. j. -19 ze dne 29. 1. 2015]

31. V rozsudku sp. zn. ze dne 25. 7. 2018 Nejvyššího soudu České republiky konstatoval, že povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele (popřípadě osob na něm závislých) do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Proto § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru stanoví, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí.

32. Dle názoru soudu, v daném případě žalobkyně nedostála povinnosti stanovené jí zákonem o spotřebitelském úvěru (ust. § 86), tedy nepostupovala s odbornou péčí při posouzení schopnosti žalovaného splácet úvěr. Žalobkyně předložila soudu výpisy z účtu žalovaného, ze kterých ověřovala příjmy a výdaje žalovaného. Žalobkyně neprokázala, že by blíže zkoumala příjmy a výdaje žalovaného, když z výpisu z účtu v měsících únor 2024, březen a duben 2024 vyplývá, že příjem žalovaného je pouze mzda z jeho pracovního poměru, avšak na účtu jsou i další neidentifikovatelné příjmy v poměrně vysoké výši (za měsíc únor 110 251, březen částka a duben částka). V měsíci březnu navíc byl žalovanému poskytnut další úvěr ve výši částka. A na druhé straně jsou i poměrně vysoké měsíční výdaje, které neodpovídají výpočtu dle modelu, dle kterých žalobkyně určila výdaje žalovaného. V měsíci únoru 2024 vycházel poměr příjmů a výdajů žalovaného tak, že výdaje byly o zhruba částka vyšší než příjmy, v měsíci dubnu 2024 vycházel poměr příjmů a výdajů žalovaného tak, že výdaje byly o zhruba částka vyšší, než příjmy tudíž by mu na splátky úvěru nezbývala žádná částka. V době uzavírání daného úvěru již měl žalovaný 5 závazků, z toho tři u žalobkyně, na které splácel měsíčně částku částka. Žalobkyně se vůbec nezabývala tím, že z výpisu z účtu žalovaného nevyplývá ani příjmová ani výdajová stránka, se kterou žalobkyně posuzovala úvěruschopnost žalovaného. Žalobkyně vycházela pouze ze sdělení žalovaného o jeho příjmu ze zaměstnání, výdaje vypočetla dle interního modelu. Při řádném zkoumání úvěruschopnosti by se žalobkyně měla zaměřit na předložené výpisu z účtu a zkoumat tyto podrobněji. Žalovaný na daný úvěr zaplatil pouze jednu řádnou splátku, a to až po její splatnosti. Žalobkyně neprokázala, že by náležitě zkoumala úvěruschopnost žalovaného.

33. Při nedostatečném posouzení úvěruschopnosti úvěrovaného úvěrujícím přihlíží soud k neplatnosti takové smlouvy i bez návrhu, neboť porušením povinností dle žalobkyně narušila veřejný pořádek, když uvedené ustanovení chrání také celou společnost (viz rozsudek sp. zn. ze dne 25. 7. 2018 Nejvyššího soudu České republiky).

34. Na podkladě uvedených zjištění soud uzavírá, že žalobkyně jako poskytovatelka úvěru nedostála odborné péče náležitě zjistit schopnost žalovaného splácet úvěr, a proto je smlouva o úvěru neplatná; k této neplatnosti přihlédl bez návrhu. Převzal-li žalovaný předmět úvěru na základě neplatné smlouvy, je povinen tuto částku vrátit podle § 2991 odst. 2 o. z. jako bezdůvodné obohacení. Bezdůvodné obohacení žalovaného vyčíslil soud částkou částka, která představuje částku, kterou žalobkyně žalovanému poskytla (částka), a částkou, kterou žalovaný žalobkyni uhradil (částka).

35. Vzhledem ke skutečnosti, že smlouva o úvěru mezi žalobkyní a žalovaným nebyla platně uzavřena, nemohla být ani stanovena splatnost vrácení zaslaných peněžních prostředků, žalovaný tak byl povinen dle ust. o. z. splnit dluh prvního dne poté, kdy byl o plnění věřitelem požádán. Od následujícího dne je tak žalovaný v prodlení a je povinen hradit žalobkyni úrok z prodlení dle o. z. ve výši dle Jelikož žalovaný byl poprvé prokazatelně vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou dle ust. ze dne datum, odeslanou téhož dne, která mu byla dne datum uložena a připravena k vyzvednutí, doručena desátým dnem po uložení, tedy 4. 8 2025), uložil soud žalovanému uhradit žalobkyni vedle dlužné jistiny ve výši částka i zákonný úrok z prodlení z dlužné částky (částka) od datum, tedy po uplynutí lhůty stanovené v předžalobní upomínce.

36. Jelikož, jak výše uvedeno, daná smlouva o úvěru nebyla uzavřena platně, včetně sjednaní v žalobě uplatněných úroků a poplatků, soudu nezbylo než žalobu co do částky částka, úroku ve výši 12,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, zákonného úroku z prodlení z částky částka od datum do datum a zákonného úroku z prodlení z částky částka ode dne datum do zaplacení zamítnout.

37. Pro úplnost soud uvádí, že se žalobkyně svojí neúčastí na jednání dne datum sama dobrovolně vzdala možnosti být řádně poučena dle ust. o povinnosti navrhnout důkazy k prokázání svých tvrzení do konce prvního jednání nebo ve lhůtě soudem dodatečně určené, a být řádně poučena dle ust. a rovněž ohledně následků nesplnění této výzvy.

38. Závěrem soud uvádí, že ust. upravuje jen poučovací povinnost soudu při jednání. Znamená to, že účastník, který se nedostavil k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, tím soudu znemožnil, aby mu poskytl poučení podle , jestliže soud projednal věc v nepřítomnosti takového účastníka v souladu s . Nemohl-li soud poskytnout účastníku poučení podle proto, že se nedostavil k jednání, není oprávněn a povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání (viz Drápal, L., Bureš, J. a kol., I, II Komentář. 1. vydání. adresa : právnická osoba. Beck, 2009, s. 831, 832).

39. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka, přičemž tato částka představuje 53,26 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 76,63 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 23,37 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů řízení uplatněných v souladu s za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. , dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka částka představující částka za každý ze dvou úkonů dle uvedené vyhlášky.

40. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností stanovil soud žalovanému dle ust. v délce tří dnů od právní moci rozsudku; důvody pro stanovení delší lhůty nebo pro rozložení plnění do splátek soud neshledal.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mladé Boleslavi. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po právní moci rozsudku svého práva návrhem na výkon rozhodnutí nebo návrhem na nařízení exekuce.