Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
9 C 211/2025-44
Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Helenou Hrubou, Ph.D., ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného
o zaplacení 13 637,88 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku částky ve výši
částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení;
částka s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení za období do datum ve výši částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, s úrokem ve výši 14,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku náhradu nákladů řízení v částce částka, k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku částky ve výši, částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení;, částka, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení za období do , datum, ve výši , částka, , se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, s úrokem ve výši 14,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení.II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku náhradu nákladů řízení v částce , částka, , k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným soudu dne datum domáhala na žalovaném zaplacení částky částka s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný uzavřel s bankou právnická osoba., IČO IČO (dále jen „Banka“), dne datum Smlouvu o bankovních produktech a službách, v jejímž rámci smluvní strany sjednaly vedení běžného účtu číslo hodnota pro žalovaného a následně sjednali též poskytování kontokorentního úvěru Flexikredit do výše maximálně částka k tomuto běžnému účtu. Po zrušení poskytování kontokorentního úvěru a převedení debetního zůstatku běžného účtu na úvěrový účet, se žalovaný dne datum dostal do nepovoleného debetu na běžném účtu ve výši částka. Žalovaný porušil závazky ze smlouvy zejména tím, že překročil povolený úvěrový limit, čímž vznikl nepovolený debetní zůstatek na běžném účtu. Banka proto využila svého práva ze Smlouvy a Podmínek a zrušila žalovanému poskytování kontokorentního úvěru Flexikredit a debetní zůstatek z běžného účtu ve výši částka převedla dne datum na nově otevřený úvěrový účet č. č. účtu. Po převedení debetního zůstatku ve výši částka na zvláštní úvěrový účet jméno FO žalovanému umožnila jeho splácení ve splátkách. Žalovaný byl dle ujednání ve Smlouvě ve spojení s Podmínkami povinen hradit z převedeného debetního zůstatku úrok a platit poplatky za vedení úvěrového účtu ve výši dle Sazebníku. Dlužná částka však nebyla ze strany žalovaného řádně a včas splácena. Banka proto využila svého práva a v souladu se Smlouvou a Podmínkami celou dlužnou částku dopisem ze dne datum zesplatnila ke dni datum a vyzvala žalovaného k okamžité úhradě dlužné částky ve výši částka. Pohledávka však nebyla ze strany žalovaného řádně a včas uhrazena.
2. K výzvě soudu žalobkyně uvedla, že při posouzení úvěruschopnosti žalovaného vycházela Banka z údajů poskytnutých žalovaným v Žádosti o povolení debetního zůstatku FLEXIKREDIT, když žalovaný žádal Banku o úvěrový rámec k běžnému účtu ve výši částka. V případě klienta v zaměstnaneckém poměru vychází Banka z příjmu, který klient deklaruje podpisem Žádosti o úvěr. V tomto případě žalovaný deklaroval čistý měsíční příjem ve výši částka. Žalovaný dále v Žádosti o úvěr uvedl, že je od dne datum na dobu neurčitou zaměstnán jako dělník/řemeslník u zaměstnavatele právnická osoba, IČ IČO, že má vlastní bydlení, je ženatý, že celkový čistý měsíční příjem domácnosti činí částka a že má vyživovací povinnost vůči dvěma dalším osobám. Při hodnocení úvěruschopnosti žalovaného Banka porovnávala jeho příjem a výdaje odhadnuté na základě historických dat z ČSÚ. Výpočtem Banka získala částku disponibilních zdrojů žalovaného. Z interních zdrojů Banka zjistila, že vůči Bance měl žalovaný v době podání Žádosti o úvěr závazky s celkovou výší měsíčních splátek částka a z externích zdrojů Banka zjistila, že žalovaný měl v době podání Žádosti o úvěr další závazky s celkovou výší měsíčních splátek částka. Celkový podíl na nákladech na bydlení byl 68,76 %. Po provedeném individuálním hodnocení žalovaného, jak je popsáno výše, Banka žádosti žalovaného vyhověla a schválila žalovanému úvěrový rámec Anonymizováno k běžnému účtu ve výši částka. Dále žalobkyně uvedla, že žalované splácel povolené debety až do listopadu 2023, kdy následně bylo zrušeno poskytování kontokorentního úvěru a debetní zůstatek dne datum převedla na nově otevřený úvěrový účet a žalované až poté přestal hradit.
3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, přestože mu žaloba byla řádně doručena.
4. Z listinných důkazů má soud za zjištěný následující skutkový stav:
5. Žalovaný uzavřel dne datum smlouvu o bankovních produktech a službách v jejímž rámci smluvní strany sjednaly vedení běžného účtu číslo hodnota pro žalovaného a následně sjednaly též poskytování kontokorentního úvěru Flexikredit do výše maximálně částka k tomuto běžnému účtu, s tím, že žalovaný se zavázal, že jeho běžný účet bude vykazovat kreditní zůstatek, a to alespoň 1x v průběhu každých 180 dnů čerpání flexikreditu a že bude mít na běžném účtu minimální měsíční kreditní příjem ve výši odpovídající 50 % poskytnutého úvěrového limitu a že nepřekročí výši poskytnutého úvěrového limitu (zjištěno ze smlouvy i BU, VOP, dispozice ke kontokoretnímu úvěru, produktové podmínky).
6. Žalovaný porušil smlouvu, neboť překročil povolený úvěrový rámec, čímž vznikl nepovolený debetní zůstatek na debetním účtu. Právní předchůdce žalobkyně zrušil žalovanému poskytování úvěru a debet z běžného účtu převedl dne 27. 12 2023 na úvěrový účet. Dlužnou částku žalovaný včas a řádně nesplatil a dne datum došlo k zesplatnění (zjištěno z výpisu z úvěrového účtu a oznámení o zesplatnění).
7. Banka postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni dne datum (smlouva o postoupení).
8. Banka žalovanému oznámila postoupení pohledávky na žalobkyni (prokázáno oznámením o postoupení pohledávky a z dokladu o odeslání).
9. K zaplacení žalované částky byl žalovaný vyzván dopisem (prokázáno předžalobní upomínkou včetně podacího lístku).
10. V posuzované věci soud podrobně zvažoval, zda lze považovat zákonnou povinnost Banky dostatečně zkoumat a zhodnotit úvěruschopnost žalovaného za splněnou. Před uzavřením úvěrové smlouvy Banka ověřovala příjmy a výdaje žalovaného podle příslušné žádosti o úvěr a výpisů z běžného účtu, náhledem do registrů ověřila situaci žalovaného (interní a externí databáze, bankovní a nebankovní registr klientských informací, insolvenční rejstřík). Banka se nespoléhala pouze na údaje deklarované žalovaným, ale tyto ověřila a porovnala s dokumenty, relevantními databázemi a matematickými modely. Příjmy i výdaje žalovaného posoudila v potřebném rozsahu, vycházela – mimo jiné – i z údajů běžného účtu. Banka nezjistila informace, které by naznačovaly, že žalovaný není úvěruschopný. Nad rámec touho soud přihlédl i ke skutečnosti, že žalovaný hradil kontokorent po dobu několika let až do listopadu 2023. Soud považoval i sjednání smluvní pokuty za platné, jelikož částka odpovídající smluvní pokutě je přiměřené. Pouze po pečlivém zohlednění všech výše uvedených skutečností, též z důvodu, že žalovaný nárok žalobkyně a její rozhodná tvrzení ani zčásti nerozporoval, proti žalobě ničeho nenamítal, soud shledal uzavřenou smlouvu o úvěru za platnou.
11. Věc účastníků tak byla soudem posuzována dle zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), přičemž podle § 2395 uvedeného zákona se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
12. Podle § 2662 o. z. se smlouvou o účtu ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu na účet.
13. Vzhledem k tomu, že ke sjednání a poskytnutí úvěru došlo po datum, je nutno v souladu s § 3028 o. z., na právní posouzení věci použít úpravu tohoto zákona a dále z. č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů (dále jen „ZoSÚ “), neboť právní jednání uskutečněné mezi Bankou a žalovaným je zjevně vztahem mezi podnikatelem a spotřebitelem ve smyslu § 1 až § 3 uvedeného zákona a § 420 a § 1810 a násl. o. z.
14. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
15. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
16. Podle § 1969 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení, věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.
17. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
18. Banka a žalovaný uzavřeli dne datum smlouvu o bankovních produktech a službách, vedení bankovního účtu a poskytování úvěru k účtu. Žalovaný se zavázal vrátit Bance poskytnuté peněžní prostředky a zaplatit jí sjednaný úrok a poplatky ve sjednaných splátkách. Těmto svým povinnostem žalovaný včas a řádně nedostál, když se ocitl v prodlení s úhradou sjednaných splátek, pročež Banka předmětný úvěr zesplatnila. Žalobkyně v řízení prokázala, že Banka přiměřeně, zkoumala úvěruschopnost žalovaného, nespoléhala pouze na údaje deklarované žalovaným, ale tyto ověřila a porovnala s dokumenty, relevantními databázemi a matematickými modely, také vycházela z předchozí několikaleté platební morálky žalovaného. Tomuto závěru odpovídá i skutečnost, že žalovaný byl po určitou dobu schopný veškeré splátky platit.
19. Pohledávka ze smlouvy o úvěru byla v souladu s § 1879 o. z. postoupena na žalobkyni, žalobkyně je tak ve věci aktivně legitimována.
20. S odkazem na shora uvedené soud žalobě zcela vyhověl a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Právo žalobkyně na zaplacení zákonného úroku z prodlení vyplývá z § 1970 o. z., jeho výše je dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb.
21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř. “), tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 14b a. t. odst. 1 bod 2 sestávající z částky částka za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tři paušálních náhrad výdajů po částka dle § 14b odst. 6 a. t. a jeden úkon právní služby ve výši částka dle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu v platném znění (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši částka a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka.
22. O povinnosti žalovaného zaplatit tuto náhradu k rukám zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto dle § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř.
23. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností stanovil soud žalovanému delší než zákonnou (zákonná lhůta dle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. činí tři dny od právní moci rozsudku). Soud přihlédl ke skutečnosti, že by lhůta k plnění měla být sice zákonná (3 dny od právní moci rozsudku), ovšem z důvodu přiznané výše plnění a snahy soudu poskytnout žalovanému možnost s žalobkyní projednat svou případnou žádost o delší lhůtu k plnění, splátkový kalendář, poskytl žalovanému lhůtu k plnění delší, 15 dnů od právní moci rozsudku. Soud musel přihlédnout i ke skutečnosti, že žalovaný byl v řízení zcela nečinný a v možnostech soudu nebylo zjistit jeho majetkové poměry, možnosti k úhradě.
24. Dle názoru soudu poskytnutí delší lhůty k plnění nebude mít zásadní dopad do majetkových práv žalobkyně, naopak žalovanému umožní plnit jeho povinnost dobrovolně, bez vykonávacího řízení, čímž se zamezí i vzniku dalších nákladů vykonávacího řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mladé Boleslavi. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.