Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

9 C 135/2025-30

Okresní soud v Šumperku rozhodl samosoudkyní JUDr. Adélou Sedláčkovou, LL.M., ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta

proti

žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované

o 36 555,70 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 17 000 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně na žalované domáhala zaplacení částky 19 555,70 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 17 338,29 Kč od datum do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 17 000 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně na žalované domáhala zaplacení částky 19 555,70 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 17 338,29 Kč od , datum, do zaplacení, zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným u Okresního soudu v adresa dne datum se žalobkyně na žalované domáhala zaplacení částky 36 555,70 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně tvrdila, že s žalovanou distančním způsobem na webové stránce Anonymizováno dne datum uzavřela smlouvu o revolvingovém úvěru č. hodnota. Na základě této smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr do výše 17 100 Kč s postupným čerpáním. Žalované byl dne datum vyplacen úvěr 17 000 Kč na bankovní účet číslo č. účtu. Žalovaná se zavázala úvěr vrátit v denních splátkách po 160,30 Kč do datum. Žalovaná si zvolila též službu Presto. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou denních splátek, žalobkyně proto smlouvu ke dni datum vypověděla. Žalovaná se do prodlení s úhradou celého úvěru dostala dne datum. Žalovaná žalobkyni dluží 36 265,34 Kč, z čehož na jistinu připadá 17 000 Kč, na poplatek za vyplacení tranší úvěru 338,29 Kč a na smluvní úrok 18 927,05 Kč. Žalobkyně po žalované dále požaduje smluvní pokutu 0,1 % denně z částky, ohledně níž je žalovaná v prodlení za období od datum do datum ve výši 290,36 Kč. Před podáním žaloby, dne datum, žalobkyně žalovanou prostřednictvím svého právního zástupce vyzvala k úhradě celé dlužné částky, žalovaná ovšem neuhradila ničeho.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, v řízení byla zcela nečinná.

3. Ze zprávy banky bylo zjištěno, že žalobkyně dne datum zaslala na účet č. č. účtu vedený na jméno žalované částku ve výši 17 000 Kč.

4. Ze zprávy Anonymizováno soud zjistil, že účet č. č. účtu je veden na jméno žalované.

5. Z výpisu z běžného účtu č. hodnota soud zjistil, že za období datum – datum byl počáteční stav na účtu žalované 0 Kč a konečný 105,22 Kč. V červenci 2024 má žalovaná mnohačetné výdaje v řádech tisíců ve prospěch Anonymizováno.cz a Anonymizováno.cz.

6. Ze smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. hodnota bylo zjištěno, že je v ní uvedeno datum uzavření dne datum. Na smlouvě není ruční podpis žalované. Žalobkyně se ve smlouvě zavázala žalované poskytnout úvěr do výše 17 100 Kč, který je možné čerpat postupně a opakovaně. Žalovaná je dle smlouvy povinna splatit první splátku třicátý den ode dne poskytnutí úvěru. Konec platnosti kreditního rámce je stanoven na datum, RPSN 1422,87 %, úroková sazba 0,933 %, poplatek za vyplacení tranše úvěru 1,99 % z čerpané částky. Žalovaná si dle smlouvy mohla aktivovat službu Presto za poplatek 165 Kč.

7. Z předpisů denních splátek soud zjistil, že žalovaná měla od datum do datum platit splátky ve výši 160,30 Kč denně.

8. Dle výpisu o posouzení úvěruschopnosti žalobkyně vycházela ze zjištění, že žalovaná žije v domácnosti dvou členů, má výdaje na půjčky ve výši 3 140 Kč, za bydlení vynaloží 3 500 Kč, další nezbytné výdaje jsou uvedeny ve výši 0 Kč a ostatní nezbytné výdaje 500 Kč. Výše ověřeného čistého měsíčního příjmu 41 477 Kč, výše čistého příjmu uvedeného spotřebitelem 17 000 Kč, rezerva pro výdaje 600 Kč, minimální výdaje 12 080 Kč, disponibilní příjem 4 900 Kč.

9. Z y označené jako Autorizace ověření totožnosti bylo zjištěno, že totožnost spotřebitele byla ověřena a autorizována prostřednictvím služby BankID od společnosti právnická osoba. Protiúčet: Jméno žalované č. účtu, datum: datum.

10. Z předžalobní výzvy ze dne datum s poštovním podacím lístkem bylo zjištěno, že právní zástupce žalobkyně žalovanou vyzval k úhradě částky 37 465,69 Kč a tato výzva byla dne datum předána k poštovní přepravě.

11. Z dalších předložených listin soud nečinil skutková zjištění, neboť skutkový stav rozhodný pro právní hodnocení byl dostatečně prokázán výše uvedenými důkazy.

12. Soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu: na základě smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru ze dne datum žalobkyně dne datum na účet vedený na jméno žalované vyplatila částku 17 000 Kč, kterou měla žalovaná dle přehledu splátek vrátit po 160,30 Kč denně v období od datum do datum (540 dní x 160,30 Kč). V rámci ověření úvěruschopnosti žalobkyně vycházela ze zjištění, že žalovaná žije v domácnosti dvou členů, má výdaje na půjčky ve výši 3 140 Kč, za bydlení vynaloží 3 500 Kč, další nezbytné výdaje jsou uvedeny ve výši 0 Kč a ostatní nezbytné výdaje 500 Kč. Výše ověřeného čistého měsíčního příjmu 41 477 Kč, výše čistého příjmu uvedeného spotřebitelem 17 000 Kč, rezerva pro výdaje 600 Kč, minimální výdaje 12 080 Kč, disponibilní příjem 4 900 Kč. Žalobkyně netvrdila ni nepředložila žádné důkazy, z nichž údaje o příjmech a výdajích žalované ověřila. Z výpisu z běžného účtu žalované č. hodnota za období datum – datum byl zřejmý počáteční stav na účtu žalované 0 Kč a konečný 105,22 Kč. V červenci 2024 má žalovaná mnohačetné výdaje v řádech tisíců ve prospěch Anonymizováno.cz a Anonymizováno.cz. Žalovaná na poskytnuté plnění neuhradila ničeho. Žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě částky 37 465,69 Kč výzvou zaslanou právním zástupcem žalobkyně dne datum.

13. Podle , o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

14. Podle poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

15. Podle poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

16. Podle , 2 , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. z.), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

17. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

18. Podle rozsudku Soudního dvora EU ze dne datum sp. zn. C-697/18 musí být články 8 a 23 směrnice EP a Rady 2008/48 ES vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v čl. 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 28 a 3 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. Podle rozsudku Nejvyššího soudu České republiky z datum, sp. zn. spisová značka: „(…) věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka (srov. Wachtlová, L a Slanina, J.: Zákon o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů č. Komentář. 1. vydání. adresa: právnická osoba. Beck, 2011, s. 98-109, ISBN 9788074001185). Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle , o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze právnická osoba), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích. (…) Závěr odvolacího soudu dovozující, že spokojila-li se žalobkyně s nedoloženým prohlášením žalovanou o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech a nahlédnutím do registru dlužníků, nedostála povinnosti věřitele ve smyslu ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, je správný.“ Dle nálezu Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. , při posuzování rozporu úvěrové smlouvy s dobrými mravy by měly soudy poskytovatele úvěru vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit, když to, zda je reálné splacení dluhu, je výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoliv.

19. Soud na zjištěný skutkový stav aplikoval výše citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. S odkazem na výše citovanou judikaturu byl soud povinen v první řadě zjišťovat, zda žalobkyně dostála své povinnosti zkoumat s odbornou péčí schopnost žalované splatit předmětný úvěr. V řízení ale bylo prokázáno, že tak žalobkyně neučinila. Žalobkyně zdroj příjmů ani výdaje žalované nijak neověřila, přičemž nevěnovala pozornost skutečnostem vyplývajícím z výpisu z účtu žalované, kdy bylo zřejmé, že žalovaná vydává velké částky na hazardní hry a pak nemá žádné zůstatky. S ohledem na výše uvedené soud dospěl k závěru, že žalobkyně nedostála své povinnosti vyplývající z ustanovení , 2 a smlouvu o úvěru je tak nutno považovat za neplatnou, a to v souladu s výše uvedenou judikaturou a směrnicemi, z kterých soud vycházel při výkladu ustanovení . Soud proto posoudil žalovaný nárok jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle ustanovení o. z., neboť žalobkyně žalované plnila bez právního důvodu. Podle ustanovení o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Podle , věty třetí , v případě, že žalobkyně neposoudí řádně úvěruschopnost, je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu, a to v době přiměřené jeho možnostem. V řízení bylo prokázáno, že předchůdkyně žalobkyně žalované vyplatila částku 17 000 Kč na její účet, přičemž žalovaná žádnou částku neuhradila. Žalovaná v řízení nenamítala ničeho, přičemž břemeno tvrzení a důkazní ohledně výše uhrazené částky jde právě za žalovanou. Stejně tak žalovaná neuváděla žádné skutečnosti ohledně možností uvedenou částku splatit. Žalobkyni tedy vzniklo právo na vrácení poskytnuté částky 17 000 Kč. Požadavek na zaplacení zákonného úroku z prodlení je dle soudu předčasný, neboť s ohledem na neplatnost uvedené smlouvy nastává splatnost až 3 dny po právní moci tohoto rozsudku. Ve smyslu ustanovení soud stanovil lhůtu k plnění do 3 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku. Ve zbývajícím rozsahu proto soud žalobu výrokem II. zamítl. Z dané situace se soud dále nezabýval, jakým způsobem žalovaná zvolila volitelnou službu Presto ani mimořádně vysokou sazbou RPSN (1422,87 %).

20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle , , (dále jen „ ”) tak, že náhradu nákladů nepřiznal, když žalobkyně byla v řízení úspěšná v menším než polovičním rozsahu.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě - pobočka v Olomouci, prostřednictvím Okresního soudu v Šumperku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.