Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

5 C 247/2025-44

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Krákora ve věci

žalobce: Jméno žalobce., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného

o 17.029,90 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci

částku částka se zákonným úrokem z prodlení z částky částka ve výši 7,75 % ročně od datum do zaplacení,

to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části o zaplacení

částky částka,

kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši částka,

zákonného úroku z prodlení z částky částka ve výši 7,75 % ročně od datum do datum,

zákonného úroku z prodlení z částky částka ve výši 7,75 % ročně od datum do zaplacení,

zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobcičástku , částka, se zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, ve výši 7,75 % ročně od , datum, do zaplacení,to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se v části o zaplaceníčástky , částka, ,kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši , částka, ,zákonného úroku z prodlení z částky , částka, ve výši 7,75 % ročně od , datum, do , datum, ,zákonného úroku z prodlení z částky , částka, ve výši 7,75 % ročně od , datum, do zaplacení,zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se žalobou, doručenou soudu dne datum, vůči žalovanému domáhal zaplacení částky částka spolu s příslušenstvím, sestávajícím z kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši částka a zákonného úroku z prodlení ve výši 7,75 % z částky částka od datum do zaplacení. Uvedl, že mezi právním předchůdcem žalobce, společností právnická osoba, a žalovaným došlo dne datum k uzavření smlouvy o půjčce č. hodnota, na základě které poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši částka v hotovosti v den uzavření smlouvy, tuto skutečnost žalovaný potvrdil podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaný zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce jistinu a souhrnný poplatek, a to v týdenních splátkách ve sjednané výši, přičemž poslední splátka byla stanovena na datum. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, celkově zaplatil právnímu předchůdci žalobce (původnímu věřiteli) částku ve výši částka. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy byla ze strany společnosti právnická osoba postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum s účinností ke dni datum na žalobce a toto postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno. Ode dne postoupení pohledávky neuhradil žalovaný na svůj dluh ničeho. Před podáním žaloby byl žalovaný vyzván k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou dle

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, po celou dobu řízení zůstal nečinný.

3. Při splnění podmínek soud ve věci postupoval dle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), a ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů.

4. Z předložené smlouvy o půjčce č. hodnota, datované dnem datum, soud zjistil, že tuto smlouvu uzavřeli společnost právnická osoba a žalovaný jako zákazník. Smlouva obsahuje vlastnoruční podpisy stran. Jmenovaná společnost poskytla v hotovosti žalovanému částku částka jako peněžitou půjčku, přičemž žalovaný se zavázal vrátit tuto částku spolu se souhrnným poplatkem ve výši částka, a to v 59 týdenních splátkách po částka, poslední splátka ve výši částka.

5. Ze smlouvy o půjčce shora a sdělení žalobce bylo zjištěno, že částka čerpaná žalovaným činila částka a žalovaným uhrazené platby činily celkem částku částka.

6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, z přílohy ke smlouvě o postoupení pohledávek se seznamem postoupených pohledávek, z oznámení o postoupení pohledávky s výzvou k úhradě dlužné částky ze dne datum, adresovaného žalovanému, a z podacího archu ze dne datum soud zjistil, že pohledávka z uvedené smlouvy o půjčce byla postoupena žalobci a žalovaný byl o této skutečnosti informován a současně vyzván k uhrazení dlužné částky.

7. Z výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne datum, adresované žalovanému, a z podacího lístku ze dne datum soud zjistil, že žalobce prostřednictvím svého zástupce vyzval žalovaného k zaplacení žalované pohledávky a současně ho upozornil na další postup v případě jejího neuhrazení, včetně možnosti jejího vymáhání soudní cestou.

8. Podle ustanovení , , (dále jen „o. z.“) se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Podle citovaného zákona není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé včetně práv a povinností z porušených smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

9. Na základě učiněných zjištění soud dospěl k závěru, že předmětem řízení jsou žalobci postoupené nároky věřitele vyplývající ze smlouvy o půjčce, uzavřené podle , , (dále jen „ “) a podle , zákon o spotřebitelském úvěru (dále jen „z. s. ú.“), jako spotřebitelský úvěr. Je nepochybné, že tehdejší věřitel uzavřel smlouvu s žalovaným, který má postavení spotřebitele a vztahovalo se na něj tedy i ustanovení a z. s. ú., podle nichž smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, musí obsahovat stanovení roční procentní sazby nákladů na spotřebitelský úvěr způsobem uvedeným v příloze zákona, a ustanovení o právu na splacení spotřebitelského úvěru před stanovenou lhůtou. Tyto informace se v předmětné smlouvě nenachází.

10. Podle ustanovení § 6 z. s. ú. nesplňuje-li smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru náležitosti uvedené v § 4 pokládá se spotřebitelský úvěr za úročený ve výši diskontní sazby platné v době uzavření smlouvy, ve které se spotřebitelský úvěr sjednává a ujednání o jiných platbách se stávají neplatnými, to vše s účinností ode dne, kdy spotřebitel tuto skutečnost uplatní u věřitele.

11. Podle ustanovení smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle ustanovení při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.

12. Podle ustanovení je neplatný právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu, nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

13. Podle ustanovení kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Dle bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.

14. Podle , , (dále jen „o. z.“) věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit smlouvou jinému.

15. Podle § 1880 odst. 1 o. z. s postoupenou pohledávkou nabývá postupník také její příslušenství a práva s ní spojená, včetně jejího zajištění.

16. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný.

17. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Tímto prováděcím předpisem je , kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle , ve znění účinném od 1. 1. 2014.

18. Podle § 573 o. z. se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání.

19. Při posuzování důvodnosti uplatněného nároku a platnosti předmětné smlouvy uzavřené mezi žalovaným a původním věřitelem soud kromě již zmíněných nedostatků (smlouva neobsahovala v části před podpisy smluvních stran ustanovení o roční procentní sazbě nákladů na spotřebitelský úvěr způsobem uvedeným v příloze zákona ani ustanovení o právu na splacení spotřebitelského úvěru před stanovenou lhůtou) zohlednil dále i skutečnost, že smlouva byla uzavřena na předtištěném formuláři, do kterého byly doplněny pouze osobní údaje žalovaného, výše poskytnuté částky, výše souhrnného poplatku a výše a počet splátek. Tento (z výše uvedených okolností jediný možný vyplývající) způsob vzniku smlouvy dle názoru soudu jednoznačně dokládá, že žalovanému nebyl umožněn jakýkoli aktivní projev vůle při tvorbě (až na výše zmíněné doplňované údaje), resp. modifikaci předtištěných smluvních podmínek a smluvní ujednání mu tak v podstatě byla vnucena. Takový postup při uzavření smlouvy mezi původním věřitelem a žalovaným je v rozporu s ustanovením , a proto soud shledal předmětnou smlouvu za absolutně neplatnou. Přihlížel rovněž i k tomu, že veskrze celý formulář smlouvy je předtištěn drobným písmem a odkazuje na smluvní podmínky, které však žalovaným nebyly podepsány a není tedy jisté, zda se s nimi vůbec seznámil. Dále soud zohlednil i skutečnost, že výše částky tvořící tzv. souhrnný poplatek dosahuje 83,6 % z půjčené částky, což dle názoru soudu nelze považovat za ujednání v souladu s dobrými mravy.

20. Soud má za prokázané, že v případě uplatňovaného nároku na základě neplatné smlouvy právní předchůdce žalobce poskytl ve prospěch žalovaného částku ve výši částka. Žalovaný na poskytnutou částku uhradil částka, proto je povinen nesplacenou částku jistiny ve výši částka žalobci jakožto postupníkovi vrátit jako bezdůvodné obohacení v souladu s ustanovením . Úrok z prodlení soud žalobci přiznal z částky částka za dobu od datum do zaplacení ve výši sazby 7,75 % ročně, neboť má za to, že do prodlení se žalovaný dostal právě až dnem datum, což je den následující po dni stanoveném ve výzvě k úhradě, obsažené v oznámení o postoupení pohledávek ze dne datum jako nejzazší den k úhradě dluhu. Dle potvrzení o odeslání byla žalovanému výzva odeslána dne datum, tato byla následně doručena dle zákonné domněnky doby dojití třetí pracovní den po odeslání, tedy dnem datum se považuje zásilka za doručenou; žalobce žalovanému ve výzvě stanovil lhůtu k plnění 10 dní od data doručení, splatnost proto nastala dne datum a žalovaný je tak v prodlení od datum. Výše úroku z prodlení je v souladu s ustanovením , a odpovídá výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů ( ). Soudu je z úřední činnosti známo, že k prvnímu dni druhého pololetí roku 2024, ve kterém došlo k prodlení, činila repo sazba České národní banky 4,75 %, proto měl žalobce nárok na úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně, žalobce však požadoval úrok z prodlení ve výši pouze 7,75 % ročně, a proto mu byl soudem přiznán v této jím požadované výši, z částky a za období, jak je uvedeno a zdůvodněno výše.

21. Protože soud shledal předmětnou smlouvu o spotřebitelském úvěru za neplatnou, žalobce má právo pouze na úhradu nároků přiznaných z titulu bezdůvodného obohacení, jak je blíže popsáno shora. Z tohoto důvodu soud žalobu ve zbylém rozsahu zamítl.

22. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle a žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal, jelikož úspěch každého z nich v tomto řízení byl pouze částečný a žalovanému žádné náklady nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Břeclavi.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat výkonu rozhodnutí.