Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
21 C 219/2025-47
Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní Mgr. Martinou Kratochvílovou ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta
proti
žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované
o 22 621 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba, aby byla žalovaná povinna zaplatit žalobkyni: částku 22 621 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 993,04 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 7 181,44 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 15 429,98 Kč od datum do zaplacení, úrok ve výši 24,24 % ročně z částky 15 429,98 Kč od datum do zaplacení, se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žaloba, aby byla žalovaná povinna zaplatit žalobkyni: částku 22 621 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 993,04 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 7 181,44 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 15 429,98 Kč od , datum, do zaplacení, úrok ve výši 24,24 % ročně z částky 15 429,98 Kč od , datum, do zaplacení, se zamítá.II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 22 621 Kč s příslušenstvím s tím, že dne datum uzavřel právní předchůdce žalobkyně (společnost právnická osoba) s žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru č. hodnota, na jejímž základě poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč, které se žalovaná zavázala zaplatit vrátit spolu s poplatkem ve výši 42 321 Kč sestávající z úroků ve výši 33 645 Kč a částky za správné zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně, dostala se do prodlení. Žalovaná uhradila právnímu předchůdci žalobkyně celkem 49 700 Kč a dluží na jistině 15 429,98 Kč, na poplatku 7 191,02 Kč. Dále se žalobkyně domáhá zaplacení kapitalizovaného úroku a úroku z prodlení tak, jak je uvedeno ve výroku rozsudku.
2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.
3. Ve věci bylo rozhodnuto dle § 115a o. s. ř. o. s. ř. bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů.
4. Soud ve věci učinil na základě níže uvedených skutkových zjištění následující závěr o skutkovém stavu: Dne datum uzavřely společnost právnická osoba a žalovaná smlouvu o spotřebitelském úvěru s odkazem na ust. § 2390 občanského zákoníku , na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč. Tyto se žalovaná ve smlouvě zavázala splatit v 30 splátkách, a to spolu s poplatkem ve výši 42 321 Kč představující úrok ve výši 33 645 Kč, odměnu za zpracování úvěru ve výši 1 500 Kč a úhradu za komfortní splácení ve výši 7 176 Kč (smlouva o spotřebitelském úvěru ze dne datum). Dle článku 6.8 smluvních podmínek, je právní předchůdce žalobkyně oprávněn vyzvat dlužníka k vrácení celé dosud nesplacené jistiny, pokud dosáhne nedoplatku v souhrnné výši dvanáctinásobku první týdenní splátky nebo trojnásobku první měsíční splátky a zákazník ve lhůtě 30 dnů od doručení výzvy neuhradí dlužné splatné splátky (smluvní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru). V žádosti o spotřebitelský úvěr dne datum žalovaná uvedla údaje ke své osobě, druh bydlení (s rodiči), rodinný stav, počet vyživovaných osob (žádná), zdroj příjmu (nezaměstnaná), výši příjmu (13 920 Kč), měsíční výdaje (62 00 Kč), zápůjčky u jiných společností (kolonka ne), způsob ověření uvedených údajů (uvedeno 2 výplatní pásky) (listina zákaznická karta – žádost o spotřebitelský úvěr). Dne datum uzavřela právnická osoba jako postupitel a žalobkyně jako postupník smlouvu o postoupení pohledávek, součástí souboru postoupených pohledávek je i pohledávka žalobou uplatněná za žalovanou (smlouva o postoupení pohledávek). Právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k úhradě dluhu předžalobní výzvou ze dne datum (předžalobní výzva). Oznámení o postoupení pohledávky učinil postupitel vůči žalované přípisem z datum (listina oznámení o postoupení pohledávek). Žalovaná uhradila na smlouvu celkem 49 700 Kč (listina označena tabulka umoření).
5. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „o.z. “), smlouvou o zápůjčce se zapůjčitel zavazuje, že vydlužiteli přenechá zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu.
6. Podle § 2392 odst. 1 o.z. , při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.
7. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru “), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
8. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
9. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do datum, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy.
10. Podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.
11. Podle § 1970 o.z. , po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
12. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
13. Soud zhodnotil provedené důkazy v souladu se shora citovanými zákonnými ustanoveními a dospěl k následujícímu právnímu závěru. Prvně byla v řízení prokázána aktivní legitimace žalobkyně, na kterou žalobou uplatněná pohledávka byla postoupena na základě platné smlouvy o postoupení pohledávek. Dále bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně uzavřel s žalovanou ve dvou případech smlouvu o zápůjčce dle § 2390 o.z. , která je ve smyslu ust. § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru smlouvou o spotřebitelském úvěru. Jelikož žalovaná při uzavírání smlouvy vystupovala jako spotřebitel (slabší smluvní strana), aplikují se ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, přičemž dle § 86 tohoto zákona měl právní předchůdce žalobkyně povinnost před uzavřením smluv o spotřebitelském úvěru řádně s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost žalované jakožto spotřebitele, tj. jeho schopnost poskytnutý úvěr splácet.
14. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná, a to ve smyslu ust. § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , absolutně, k této neplatnosti soudy přihlédnou i bez návrhu. Zákon o spotřebitelském úvěru v § 9 odst. 1 stanoví povinnost, že věřitel je povinen postupovat při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí. Spokojí-li se věřitel s nedoloženými prohlášeními dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech a nahlédnutím do registru dlužníků, nedostál povinnosti věřitele ve smyslu ust. § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru (rozsudek Nejvyššího soudu ČR sz. zn. spisová značka).
15. Obecné soudy by měly poskytovatele úvěru vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit, když jde o obecný princip, který by soudy měly vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven či nikoliv. Úvěrovou smlouvu uzavřenou bez takového řádného zkoumání úvěruschopnosti dlužníka je tedy dle Ústavního soudu ČR třeba posoudit jako rozpornou s dobrými mravy (Nález Ústavního soudu ČR ze dne datum, sp. zn. III. ÚS 4129/18 ).
16. Poskytovatel úvěru je povinen posoudit úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí. Posouzení úvěruschopnosti přitom směřuje ke schopnosti spotřebitele pravidelně sjednaný spotřebitelský úvěr splácet, a to s důrazem na příjmy a výdaje spotřebitele… Na místě je přitom taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření těchto tvrzení. Poskytovatel musí sám vyvinout potřebné úsilí, ke zjištění skutečností, zda spotřebitel bude v budoucnu schopen poskytnutý úvěr splácet, a k prověření spotřebitelových tvrzení. Pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne datum, č. j. spisová značka).
17. Právní předchůdce žalobkyně řádným způsobem neprověřil schopnost žalované poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet. Žalobkyně soudu předložila žalovanou vyplněnou kartu zákazníka, v níž byly obsaženy údaje o příjmech a výdajích žalované, což nelze s ohledem na shora uvedené judikatorní závěry, od nichž neshledává soud v projednávané věci žádného důvodu se odchýlit, posoudit za dostatečné. Zejména se pak právní předchůdce žalobkyně dostatečně nezabýval příjmy a výdaji žalované, tyto neověřil a spokojil se pouze s prohlášením žalované o jejich výši a o tom, že nemá jiné závazky, což ve smyslu shora cit. rozsudku Nejvyššího soudu ČR nelze považovat za splnění povinnosti věřitele ve smyslu ust. § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. V kartě zákazníka není uvedeno, z čeho sestávají příjmy žalované ve výši 13 920 Kč, když žalovaná současně v kartě vyplnila, že je nezaměstnaná a současně její příjmy měly být ověřeny z výplatních pásek. Dále právní předchůdkyně žalobkyně neověřila výdaje žalované ve výši 6 200 Kč měsíčně, zda jsou tyto včetně nákladů na bydlení či nikoli (když 4 100 Kč z výdajů tvoří jen splátky na předchozí dluhy u stejné společnosti). Vzhledem k tomu, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně neposoudila úvěruschopnost žalované, tj. schopnost poskytnutý spotřebitelský úvěr spolu s úrokem a poplatky vrátit řádně a včas, dospěl soud k závěru, že tak zjevně porušil svou povinnost stanovenou v § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Důsledkem porušení této povinnosti je absolutní neplatnost smlouvy, když dané porušení povinnosti odporuje zákonu (§ 588 o. z.), konkrétně ust. § 86 odst. 1 , 2, § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Nároky z neplatné smlouvy je pak třeba vypořádat dle ustanovení § 2993 občanského zákoníku z titulu bezdůvodného obohacení. Věřitel má v případě absolutně neplatné smlouvy nárok toliko na vrácení poskytnuté jistiny bez jakýchkoliv poplatků, odměn, smluvních úroků aj., a to ve výši zbývající po odečtení souhrn plateb přijatých od žalované. V řízení bylo žalobkyní tvrzeno a prokázáno, že žalované byla poskytnuta částka 30 000 Kč a žalovaná uhradila právnímu předchůdci žalobkyně celkem 49 700 Kč. Na její straně tedy není již dáno bezdůvodné obohacení. Žaloba byla proto zamítnuta.
18. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. Více procesně úspěšným účastníkem byla v řízení žalovaná, které však dle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu Ostrava, prostřednictvím Okresního soudu v Olomouci. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.