Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
8 C 327/2025-15
Okresní soud v Novém Jičíně rozhodl samosoudkyní JUDr. Taťánou Hodaňovou ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně. sídlem ul. Anonymizováno 18, Anonymizováno-Anonymizováno Anonymizováno, Polská republika zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného
pro 497 146,26 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka s 12,75 % ročním zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba na zaplacení částky částka s 12,75 % ročním zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do zaplacení, s 13,99 % ročním úrokem z částky částka od datum do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem ve výši částka, se zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně tituly před jménem právnická osoba, advokáta se sídlem adresa.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, s 12,75 % ročním zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba na zaplacení částky , částka, s 12,75 % ročním zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení, s 13,99 % ročním úrokem z částky , částka, od , datum, do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem ve výši , částka, , se zamítá.III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně , tituly před jménem, , právnická osoba, , advokáta se sídlem , adresa, .
1. Žalobou se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky částka se zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do zaplacení ve výši 12,75 %, úrokem 13,99 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, kapitalizovaným úrokem ve výši částka a náhradu nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tvrzením, že dne datum uzavřela se žalovaným smlouvu o hotovostním úvěru „Anonymizováno Anonymizováno“ č. Anonymizováno, která je smlouvou o úvěru a na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši částka a žalovaný se zavázal úvěr splácet formou 96 měsíčních splátek ve výši částka. Smlouvou byly též sjednány smluvní úroky ve výši 6,49 % p.a. z dosud nesplacené části čerpané jistiny a poplatky. Vzhledem k opakovanému porušování smlouvy žalovaným, zejména z důvodu opakovaného prodlení s plněním smluvených splátek, žalobkyně vyzvala doporučeným dopisem žalovaného k doplacení smluvených splátek po splatnosti. Žalovaný dlužné splátky neuhradil a žalobkyně odstoupila od Smlouvy ke dni datum. K témuž dni se celý dluh ve výši částka stal splatným. Předmětnými dopisy žalobkyně vyzvala žalovaného k okamžitému zaplacení aktuální dlužné částky na jeho úvěrovém účtu. Na toto sdělení žalovaný adekvátně nereagoval a celý svůj dluh neuhradil. Žalobkyně žalovanému z důvodu jeho platební pasivity zaslala dne datum doporučenou poštou předžalobní pokus o smír, kterým ho vyzvala k zaplacení celé aktuální dlužné částky včetně příslušenství, nebo mu navrhla uzavření splátkové dohody tak, aby byl dluh uhrazen v pravidelných měsíčních splátkách. Předžalobní pokus o smír byl žalovanému zaslán poštou a současně e-mailem na smluvené adresy. Žalovaný na předžalobní pokus o smír nereagoval. Žalovaný celkem na poskytnutý úvěr ve výši částka zaplatil částka. Žalovaný svůj dluh nesplnil ani po zaslání předžalobní výzvy. Žalovaný dluží žalobkyni částku ve výši částka a dále zákonný úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, úrok ve výši 13,99 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, kapitalizovaný úrok ve výši částka (vzniklým sazbou 13,99 % p.a. z částky částka od datum do datum). Před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru žalobkyně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. V projednávané věci Věřitel posoudil úvěruschopnost dlužníka v souvislosti s jeho Žádostí GNN135736463 ze dne datum, na základě údajů o příjmech, výdajích, závazcích a dalších informací uvedených dlužníkem. V projednávané věci Věřitel při sjednávání úvěru nezjistil žádné skutečnosti nasvědčující tomu, že by údaje poskytnuté spotřebitelem (dlužníkem) nebyly, pro účely posouzení jeho schopnosti splácet úvěr, úplné, přesné a pravdivé. Klient na žádosti uvedl příjem ve výši částka, což pracovník banky zkontroloval na základě dokumentace od klienta. Ověřený příjem činil částka. Klient na žádosti uvedl výdaje ve výši částka. Banka stanovila životní výdaje klienta po zohlednění jeho situace podle svého interního ekonomického modelu (pracujícího se statistickými daty a aktuálními údaji životních nákladů a normativních nákladů na bydlení) na částka. Klient na žádosti uvedl splátky mimo banku, u které žádá o úvěr, ve výši částka. Banka dotazem do CCB/CBCB a vlastních systémů zjistila, že klient měl v době úvěrové žádosti následující poskytnuté úvěry se splátkovým zatížením ve výši částka. Dlužník nebyl veden jako osoba se závazky po splatnosti.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a ve spojení s § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř. “), ve věci bylo možno rozhodnout pouze na základě účastníky předložených listinných důkazů a proto bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení jednání.
4. Po provedeném dokazování soud učinil následující skutková zjištění. Žalobkyně ode dne datum vedla žalovanému běžný účet (zjištěno ze smlouvy o vedení účtu ze dne datum). Dne datum se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému na jeho žádost peněžní prostředky ve výši částka, smlouvou o hotovostním úvěru „Anonymizováno Anonymizováno“ č. Anonymizováno, na bankovní účet č. č. účtu vedeném u žalobkyně. Žalovaný se zavázal úvěr splatit v 96 měsíčních splátkách ve výši částka. Úvěr byl poskytnut s roční výpůjční úrokovou sazbou 6,49 % (zjištěno z žádosti o hotovostním úvěru č. Anonymizováno Anonymizováno ze dne datum). Z výpisů z účtů na jméno jméno FO za měsíc říjen 2023 byl zjištěn počáteční zůstatek ve výši částka a konečný zůstatek ve výši 12 872, příchozí platba ve výši částka z firmy právnická osoba. , za měsíc listopad 2023 byl zjištěn počáteční zůstatek ve výši částka a konečný zůstatek ve výši 15 698, příchozí platba ve výši částka z firmy právnická osoba. (z výpisů z účtu za měsíc 10,11/2023 vedený na jméno jméno FO). Z historie úvěru bylo zjištěno, že na předmětný úvěr byla uhrazena v souhrnu částka částka (z historie úvěru: Anonymizováno). Dopisem ze dne datum s názvem „Poslední výzva k uhrazení dlužné částky/odstoupení od smlouvy“ vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 25 761, částka do 7 dnů od doručení výzvy s poučením že pokud nedojde ve výše uvedeném termínu k uhrazení dlužné pohledávky je tato výzva zároveň i odstoupením od Smlouvy (z odstoupení od smlouvy ze dne datum). Dopisem ze dne datum byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky ve výši částka do 10 dnů od doručení výzvy (z předžalobní výzvy ze dne datum a podacího lístku ze dne datum).
5. Žádost o poskytnutí hotovostního úvěru Anonymizováno Anonymizováno žalovaný stvrdil svým podpisem. Žalovaný v žádosti uvedl příjem ve výši částka, což pracovník banky zkontroloval na základě dokumentace od klienta. Výdaje žalovaný uvedl ve výši částka (zjištěno z žádosti o úvěr podepsané dne datum). Ověřený příjem činil částka. Banka stanovila životní výdaje klienta po zohlednění jeho situace podle svého interního ekonomického modelu (pracujícího se statistickými daty a aktuálními údaji životních nákladů a normativních nákladů na bydlení) na částka. Žalovaný na žádosti uvedl splátky mimo banku, u které žádá o úvěr, ve výši částka. Banka dotazem do CCB/CBCB a vlastních systémů zjistila, že žalovaný měl v době úvěrové žádosti úvěry se splátkovým zatížením ve výši částka. Po zohlednění všech výše uvedených okolností banka stanovila maximální zatížení žalovaného pro novou splátku na částku částka a nové splátkové zatížení tedy činilo částka. Příjem žalovaného banka vyhodnotila jako dostatečný k pokrytí splátek a životních výdajů (zjištěno z dokumentu posouzení úvěruschopnosti nedatováno). Žalobkyně učinila dotaz na Bankovní registr klientských informací CBCB dne datum kdy celková výše splátek nezajištěných úvěrů žalovaného byla částka (zjištěno z výpisů z CBCB).
6. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně se dne datum zavázala poskytnout žalovanému na jeho žádost peněžní prostředky až ve výši částka. Žalovaný se zavázal úvěr splatit v 96 měsíčních splátkách ve výši částka a zaplatit úroky a jiné příslušenství. Žalovaný nesplnil podmínky smlouvy a došlo k porušení smlouvy, neboť žalovaný řádně splátky nehradil. Vzhledem k situaci využila žalobkyně svého práva a odstoupila od Smlouvy, a to dopisem, čímž se stal celý dluh splatným ke dni datum. Žalovaný na předmětný úvěr uhradil celkem částku částka. K zaplacení žalované částky byl žalovaný vyzýván předžalobní upomínkou odeslanou dne datum.
7. Podle ustanovení § 2395 občanského zákoníku , smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
8. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, účinného od datum, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
9. Podle ustanovení § 86 odst. 1 , 2 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
10. Podle ustanovení § 87 odst. 1 věty první a třetí zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
11. Podle ustanovení § 588 věty první o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.
12. Podle § 2993 o. z. věty první občanského zákoníku , plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.
13. Shora uvedený skutkový stav soud posoudil dle citovaných zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla sjednána smlouva o úvěru podle § 2395 o. z. a vzhledem k tomu, že v tomto vztahu žalobkyně vystupovala ve smyslu § 420 odst. 1 o. z. v postavení podnikatele a žalovaný ve smyslu § 419 o. z. jako spotřebitel, jedná se o spotřebitelský úvěr a na daný závazek dopadá úprava zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru.
14. V souladu s ustanovením § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru bylo povinností žalobkyně před uzavřením smlouvy prvně zkoumat s odbornou péčí schopnost žalovaného tento spotřebitelský úvěr splácet a úvěr poskytnout jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet. Jak dovodil Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne datum, č. j. spisová značka, „součástí odborné péče poskytovatele úvěru dle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. , o spotřebitelském úvěru, je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod.)“. Uvedený právní závěr lze vztáhnout i k zákonu o spotřebitelském úvěru č. 257/2016 Sb. , účinnému v době uzavření posuzované smlouvy o úvěru. Obdobně konstatoval Nejvyšší soud ČR v rozsudku ze dne datum, sp. zn. spisová značka, že „věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele.“
15. Splnění povinnosti poskytovatele úvěru zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru je soud povinen zjišťovat z úřední povinnosti, nikoli pouze na základě procesní obrany žalovaného. Sankcí za nesplnění této povinnosti je neplatnost smlouvy. (Srov. rozsudek Soudního dvora ze dne datum ve věci sp. zn. C-679/18, OPR-právnická osoba. proti GK, k předběžné otázce vznesené českým soudem k právní úpravě zákona č. 257/2016 Sb. , ze kterého vyplývá, že čl. 8 a 23 směrnice 2008/48/ES, o smlouvách o spotřebitelském úvěru, musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v čl. 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23.)
16. V projednávané věci žalobkyně tvrdila, že jí žalovaný poskytl dostatečné informace, na základě nichž bylo možno posoudit úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí, a že žalobkyně tyto poměry prověřovala na základě dokumentace od žalovaného, dotazem do CBCB a z vlastních systémů. Žalobkyně uvedla, že příjem ve výši částka pracovník banky zkontroloval na základě dokumentace od žalovaného a ověřený příjem činil částka, který žalobkyně dokládá výpisy z účtů na jméno jméno FO, což nepotvrzuje příjem žalovaného. Jiné doklady žalobkyně nedoložila. Výdaje žalovaného banka stanovila po zohlednění jeho situace podle svého interního ekonomického modelu (pracujícího se statistickými daty a aktuálními údaji životních nákladů a normativních nákladů na bydlení) na částka. Žalovaný uváděl zjevně nepravdivé údaje také pokud jde o výši jeho dosavadních splátek ve výši částka. Žalobkyně dotazy do CCB a CBCB zjistila, že před poskytnutím úvěr byl žalovaný zatížen splátkami v měsíční výši částka. Ačkoliv má poskytovatel úvěru podle § 78 odst. 2 písm. b) zákona o spotřebitelském úvěru povinnost uchovávat dokumenty týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, žalobkyně žádné důkazy prokazující příjmy a výdaje žalovaného soudu nepředložila.
17. S ohledem na zjevné pochybnosti o spolehlivosti údajů poskytnutých žalovaným, měla žalobkyně jakožto poskytovatel spotřebitelských úvěrů trvat na doložení všech pravidelných příjmů a výdajů žalovaného a věrohodných dokladů o nich. Zákon o spotřebitelském úvěru předpokládá při posouzení úvěruschopnosti individuální posouzení jak příjmů, tak výdajů žadatele o úvěr a tuto vysoce kvalifikovanou činnost není možno obcházet používáním statistických údajů a ekonomického modelu. Pokud žalobkyně věrohodným způsobem skutečné výdaje žalovaného neprověřila na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací od žalovaného, nelze než uzavřít, že před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí řádně neposoudila schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr.
18. S ohledem na nesplnění povinnosti posuzovat úvěruschopnost spotřebitele před uzavřením smlouvy o úvěru soud shledal předmětnou úvěrovou smlouvu absolutně neplatnou podle § 588 o. z. pro rozpor s ustanovení § 86 odst. 1 , 2 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, a zjevné narušení veřejného pořádku. K absolutní neplatnosti je soud povinen přihlédnout i bez návrhu. Neplatnost právního jednání postihuje všechna ujednání svou povahou neoddělitelná od smlouvy o úvěru, tedy postihuje také ujednání o úroku, smluvních pokutách, poplatcích a dalších plněních (§ 576 o. z.).
19. Žalobkyně má nárok pouze na vydání bezdůvodného obohacení podle ust. § 2993 o. z. ve spojení s § 87 odst. 1 věty třetí zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru. Jinými slovy má žalobkyně nárok na vrácení toho, co žalovanému plnila. Žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši částka a žalovaný dosud vrátil v součtu částka. Žalovaný netvrdil ani neprokazoval, že by uhradil žalobkyni jinou částku. Žalovaný je tedy povinen žalobkyni zaplatit rozdíl uvedených částek, a to konkrétně částka.
20. Jelikož je žalovaný se svým plněním v prodlení, má žalobkyně nárok na zákonný úrok z prodlení z částky částka ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku , a to od datum do zaplacení. Výše zákonných úroků z prodlení je stanovena nařízením vlády č. 351/2013 Sb.
21. Z důvodů uvedených shora potom soud ve zbývajícím rozsahu žalobu jako nedůvodnou zamítl.
22. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. o. s. ř. jako třídenní, neboť pro delší lhůtu nebo splátky neshledal soud žádného podkladu ve spisu.
23. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , (dále jen „o. s. ř. ”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka, přičemž tato částka představuje 92 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 96 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 4 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t.(převzetí zastoupení, předžalobní upomínka, sepis návrhu ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po částka dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka. Soud nepřiznal náhradu nákladů řízení za podání žalobkyně ze dne datum, neboť obsahuje doplnění a upřesnění žaloby, které mělo být obsahem již samotné žaloby (návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu) a nejedná se proto o úkon právní služby ve smyslu advokátního tarifu.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím Okresního soudu v Novém Jičíně.
Nesplní-li povinná dobrovolně, co ji ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněná domáhat výkonu rozhodnutí.