Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 C 178/2025-26

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Andrýskem v právní věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně

sídlem Adresa žalobkyně

zastoupená advokátem Jméno advokáta

sídlem Adresa advokáta

proti

žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované

trvale bytem Adresa žalované

o zaplacení 30 013 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Řízení se v části o povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku částka spolu s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z této částky od datum do zaplacení zastavuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žaloba, aby byla žalovaná povinna zaplatit žalobkyni částku částka spolu s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z této částky od datum do zaplacení, se zamítá.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce částka do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám Jméno advokáta, advokáta.

Odůvodnění:

I. Řízení se v části o povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku , částka, spolu s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z této částky od , datum, do zaplacení zastavuje.II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku , částka, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.III. Žaloba, aby byla žalovaná povinna zaplatit žalobkyni částku , částka, spolu s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z této částky od , datum, do zaplacení, se zamítá.IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce , částka, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám , Jméno advokáta, , advokáta.

1. Žalobkyně Jméno žalobkyně. se žalobou podanou u zdejšího soudu dne datum domáhala, aby soud zavázal žalovanou Jméno žalované k zaplacení částky částka spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od datum do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdce žalobkyně společnost právnická osoba, IČO IČO (dále jen „společnost“), uzavřela s žalovanou v rámci svého podnikání po předchozím posouzení její úvěruschopnosti dne datum smlouvu o úvěru č. hodnota (dále jen „smlouva“), jejímž předmětem bylo (mimo jiné) poskytnutí úvěru v částce částka na dobu do datum, přičemž se žalovaná zavázala k úhradě úroku v částce částka s vrácením částky úvěru na stanovený účet a zaplacení smluvní pokuty. Jelikož žalovaná nevrátila společnosti poskytnutou částku částka se smluveným úrokem včas, ocitla se dnem datum v prodlení a byla vyzvána k úhradě smluvní pokuty částka. Společnost postoupila svou pohledávku za žalovanou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum žalobkyni, což bylo žalované písemně oznámeno, přičemž byla před podáním žaloby vyzvána k zaplacení dluhu. Žalovaná dosud svůj dluh nezaplatila. Žalobkyně proto uplatnila nárok na zákonný úrok z prodlení z dlužné částky od datum do zaplacení.

2. Podáním ze dne datum vzala žalobkyně žalobu zpět v části, ve které po žalované požadovala smluvní pokutu v částce částka spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od datum do zaplacení. Soud rozhodnutím v bodě I. tohoto rozsudku řízení v této části zastavil podle ust. , odst. 2 v souladu s dispozitivním úkonem žalobkyně. Žalobkyně po žalované nadále požadovala částku částka s příslušným úrokem z prodlení.

3. Žalovaná Jméno žalované se k žalobě nevyjádřila a k jednání soudu ve věci se nedostavila.

4. Při provedeném dokazování bylo smlouvou o úvěru č. hodnota ze dne datum a jejích dodatků č. hodnota až 9 (včetně formuláře standardní informace o spotřebitelském úvěru a obchodních podmínek) prokázáno, že společnost právnická osoba, IČO IČO, jako úvěrující uzavřela s žalovanou jako úvěrovaným smlouvu o poskytnutí úvěru v rozsahu částky (celkem) částka na dobu do datum, s tím že úvěrovaný uhradí poplatek spojený se zasláním výzvy k plnění jeho závazků a smluvní pokutu z částky, ohledně níž je v prodlení. Dle smlouvy činí výše nákladů souvisejících s opožděnou platbou (poplatek) za každou upomínku částka včetně DPH, smluvní pokuta z dlužné částky za každý den prodlení 0,1 % a úvěrující je oprávněn požadovat účelně vynaložené náklady vymáhání. Záznamem o transakci na účtu ze dne 14. 3., 23. 3., 22. 4., 4. 5., 6. 5., 11. 5., 21. 5. a datum a sdělením právnická osoba. ze dne datum bylo prokázáno, že žalovaná obdržela částku celkem částka. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum včetně seznamu pohledávek, bylo prokázáno, že společnost postoupila svou pohledávku za žalovanou žalobkyni. Oznámením o postoupení pohledávky ze dne datum bylo prokázáno, že tato skutečnost byla oznámena žalované, která byla vyzvána k úhradě žalobkyni. Předžalobní výzvou ze dne datum bylo prokázáno, že žalobkyně opět vyzvala žalovanou k úhradě závazku.

5. Podle ustanovení č. (dále jen „ “) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně plnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

7. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 o. z. nabývá postoupením pohledávky postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně zajištění.

8. Podle § 1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.

9. Podle ust. § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

10. Soud dospěl k závěru, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným (právní předchůdce žalobkyně coby podnikatel a žalovaný coby spotřebitel; § 1810 o. z.) nebyla platně uzavřena spotřebitelská smlouva o úvěru podle ust. § 2395 o. z.

11. Podle ust. , odst. 2 , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni podpisu smlouvy mezi účastníky, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

12. Podle ust. věta první , o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

13. Věřiteli je zde uložena povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Toto je věřitel povinen učinit jak před vznikem závazku, tak před jeho jakoukoliv změnou, která by znamenala významné navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru. Věřitel je při tom povinen vynaložit odbornou péči. Zákon o spotřebitelském úvěru pojem odborné péče nedefinuje. Určité jeho vymezení však lze nalézt v jiných právních předpisech, zejména v zákoně o ochraně spotřebitele nebo v zákoně o podnikání na kapitálovém trhu. V § 2 odst. 1 zák. o ochraně spotřebitele je odborná péče definována jako "úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti". Odborná péče při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyžaduje speciální znalosti v příslušné oblasti a jejich aplikaci v konkrétním případě. Věřitel je povinen postupovat jako profesionál. Zákon nestaví přesný postup či hierarchii informací nutných k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. V řadě případů mohou věřiteli dostačovat již informace, které má o spotřebiteli na základě předchozích či současných smluvních vztahů. Tyto informace mohou být dostatečným důvodem pro odmítnutí poskytnout spotřebitelský úvěr (opakované prodlení se splácením předchozích úvěrů apod.), nemohou však být samy o sobě dostačující pro kladné rozhodnutí o poskytnutí spotřebitelského úvěru (některé pohyby na platebním účtu spotřebitele mohou představovat peněžní toky např. příbuzného spotřebitele; stejně tak věřitel nemusí mít povědomí o všech dluzích spotřebitele u jiných věřitelů apod.).

14. Podle rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne datum ve věci C-679/18 články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne datum o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48/ES musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.

15. Posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je nutno chápat jako takovou činnost, jejímž cílem je zjištění, zda spotřebiteli v závislosti na frekvenci splácení zbude v jeho osobním, případně domácím rozpočtu dostatek finančních prostředků na to, aby mohl bez jakýchkoliv problémů a omezení zaplatit splátku v dohodnuté výši. K tomu je nutné zejména podrobně analyzovat osobní, resp. domácí rozpočet spotřebitele - žadatele o spotřebitelský úvěr, a to obě jeho strany, tedy jak příjmy, tak výdaje. Analýza pouze jedné ze stran rozpočtu sama o sobě k posouzení schopnosti splácet spotřebitelský úvěr nepostačuje, neboť např. ze samotné informace o čistých měsíčních příjmech spotřebitele není možné říci, zda bude schopen platit splátky, pokud nejsou současně známy všechny jeho ostatní výdaje. Při posouzení úvěruschopnosti musí věřitel vždy zohlednit rodinné postavení spotřebitele, tedy zda vyživuje další osoby, anebo naopak zda se na financování provozu domácnosti podílí další osoba (rodiče, manžel, druh, děti) atp. Posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je ryze individuální záležitost v tom smyslu, že se týká jednotlivého spotřebitele ve vztahu ke konkrétnímu spotřebitelskému úvěru. Odborná péče věřitele mimo jiné zahrnuje i skutečnost, že při tom věřitel nevychází ze statisticky zprůměrovaných údajů (např. nájem v místě a čase obvyklý či jiné průměrné výdaje domácnosti), ale vždy bere v potaz konkrétní situaci spotřebitele žádajícího o spotřebitelský úvěr. Obecně dostupné statistické údaje však mohou posloužit k alespoň částečnému ověření realističnosti údajů tvrzených spotřebiteli a být základem pro podrobnější prověřování situace spotřebitele (např. pokud spotřebitel uvede, že průměrné výdaje na stravování či bydlení činí měsíčně částku, která je o řád nižší než výdaje v místě a čase obvyklé).

16. Podle ust. jsou účastníci povinni tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti a podle , 3 jsou povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Soud rozhoduje, který z navrhovaných důkazů provede. Neoznačí-li účastníci důkazy potřebné k prokázání svých tvrzení, vychází soud při zjišťování skutkového stavu z důkazů, které byly provedeny. Důkazní povinnost je tedy vymezena jako procesní odpovědnost účastníka za výsledek řízení. Pokud nebudou potřebná tvrzení prokázána, stihne účastníka, který má důkazní povinnost, újma spočívající v pro něho nepříznivém soudním rozhodnutí.

17. V daném případě žalobkyně v řízení tvrdila, že společnost posoudila schopnost žalované (jakožto spotřebitele) splácet spotřebitelský úvěr ve smyslu ust. , v platném znění. K prokázání této skutečnosti však soudu předložila pouze důkaz smlouvou o úvěru, jež obsahuje jen údaje poskytnuté společnosti žalovanou bez dalšího ověření jejich správnosti. O této povinnosti tvrdit a prokázat však soud však žalobkyni nemohl poučit podle s ohledem na její omluvenou absenci u jednání. Proto soud dospěl k závěru, že v tomto ohledu žalobkyně neunesla břemeno důkazní ve smyslu Na základě skutkového stavu, jak byl v řízení prokázán, nemohl soud dospět k závěru, že byla při uzavření smlouvy ověřena úvěruschopnost žalované (tj. že by věřitel splnil zákonem mu uloženou povinnost posoudit úvěruschopnost žalované s odbornou péčí, a tedy poskytl úvěr, aniž by bylo zřejmé, zda bude žalovaná schopen úvěr splatit).

18. Proto soud dospěl k závěru, že smlouva o úvěru ze dne datum a její dodatky jsou podle § 87 odst. 1 věta první zákona o spotřebitelském úvěru neplatné (§ 580 a 588 o. z.). Jedná se přitom o absolutní neplatnost právního úkonu, tedy o neplatnost, která nastává přímo ze zákona a soudy se jí musí zabývat z úřední povinnosti, je-li z neplatného právního úkonu patrna, anebo jestliže se o důvodu neplatnosti procesně korektním způsobem dozví (srov. rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne datum ve věci C-679/18). Absolutní neplatnost znamená neplatnost právního úkonu od samého počátku a na právní úkon se hledí jakoby nikdy nevznikl a účastníkům z tohoto právního vztahu nevznikají žádná práva ani povinnosti (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka).

19. Plnění, které si strany smlouvy poskytly, představuje s ohledem na absolutní neplatnost smlouvy o úvěru plnění z neplatného právního úkonu ve smyslu § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, přičemž plnění na jistinu je žalovaný povinen vydat. Pokud tedy právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované na základě absolutně neplatné smlouvy o úvěru částku částka, je žalovaná povinna takové plnění vrátit. Žalovaná dosud ničeho neuhradila. Nadále je povinna vrátit částku částka. Pokud jde o lhůtu přiměřenou k možnostem spotřebitele k zaplacení nedoplatku úvěrové jistiny (nebo zápůjčky), z ustanovení a 2 , z důvodové zprávy k tomuto ustanovení, z rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR č. j. spisová značka i Krajského soudu v adresa – pobočky v Olomouci č. j. spisová značka vyplývá, že v případech absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy pro řádné neprovádění úvěruschopnosti spotřebitele, není spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu ihned, nýbrž „v době odpovídající jeho možnostem“, což je buď v soudem určené lhůtě nebo v soudem stanovených splátkách, v jakých je spotřebitel schopen jistinu úvěru splácet. Do rozhodnutí soudu se tudíž spotřebitel nemůže ocitnout s úhradou nesplacené jistiny úvěru v prodlení a poskytovateli spotřebitelského úvěru nebo zápůjčky nemůže vzniknout nárok na přiznání zákonných úroků z prodlení. Poněvadž soud pro pasivitu žalované nezjistil důvody pro umožnění hradit dluh v přiměřených splátkách, určil žalované přiměřenou třídenní lhůtu splatnosti analogicky podle Soud proto žalobě výrokem II. tohoto rozsudku v části vyhověl a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku částka, ale výrokem III. tohoto rozsudku zamítl zbývající část nároku žalobkyně.

20. O nákladech řízení soud rozhodl podle a v řízení převážně úspěšné žalobkyni (rozdíl mezi jejím úspěchem v rozsahu 83,3 % a neúspěchem v rozsahu 16,7 % činí 66,6 %) přiznal v rozsahu 66,6 % náhradu nákladů, jež tvoří zaplacený soudní poplatek částka a náklady právního zastoupení. Odměna advokáta žalobkyně určená z tarifní hodnoty projednávané věci částka podle bodu 3., odst. 3, vyhl. č. , advokátní tarif, činí částka (2 x 500 + 700 +2 340) za čtyři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby, vyjádření k výzvě soudu) dle ust. citované vyhlášky. Dále náleží advokátovi náhrada hotových výdajů v částce částka za čtyři úkony právní služby podle , písm. b) vyhl. č. a náhrada 21 % DPH z částky částka ve výši částka. Celková výše nákladů řízení žalobkyně tak činí částka a poměrná část 66,6 % z této částky přiznaná žalobkyni činí částka.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení prostřednictvím podepsaného soudu ke Krajskému soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci, ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost uloženou mu tímto rozhodnutím, může ji oprávněný vymáhat návrhem na soudní výkon rozhodnutí.