Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

61 To 473/2024-1293

Městský soud v Praze projednal ve veřejném zasedání konaném dne 5. září 2024 v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Aleny Makovcové a soudců JUDr. Jaroslava Pytlouna a JUDr. Petra Brauna odvolání státního zástupce Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 2 a odvolání obžalovaného Jméno obžalovaného, narozeného Datum narození obžalovaného, proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 22. května 2024, sp. zn. a rozhodl

takto:

Podle § 258 odst. 1 písm. b), c), e), d) tr. řádu se napadený rozsudek zrušuje v celém rozsahu a podle § 259 odst. 3 písm. b) tr. řádu se znovu rozhoduje tak, že

Obžalovaný

Jméno obžalovaného,

nar. Datum narození obžalovaného,

j e v i n e n , ž e

samostatně rovněž původně obžalovaný tituly před jménem jméno FO, narozený datum v Anonymizováno, vůči němuž bylo pravomocně trestní stíhání zastaveno (z důvodu promlčení dle § 34 odst. 1 písm. e) tr. zákoníku a stejně tak i u původně obžalovaného tituly před jménem jméno FO, narozeného datum v Praze, a to usnesením právnická osoba 2 ze dne datum, sp. zn. spisová značka), jenž věděl, že bude vyhlášeno výběrové řízení, ve kterém měl zájem uspět, na prodej nemovitostí označených jako „Anonymizováno Anonymizováno - právnická osoba“ a tvořených pozemkem parcelního čísla hodnota se stavbou čísla popisného Anonymizováno, pozemkem parcelního čísla hodnota se stavbou čísla popisného Anonymizováno, pozemky parcelních čísel Anonymizováno, vše v katastrálním území právnická osoba, zapsaných na listu vlastnictví číslo hodnota Katastrálním úřadem pro Anonymizováno kraj, katastrálním pracovištěm adresa, jejichž vlastníkem je právnická osoba, se sídlem adresa, který avizované výběrové řízení vyhlásil dne datum a zveřejnil jej na webových stránkách právnická osoba a v dalších médiích, přičemž již v první polovině února roku 2015 na blíže nezjištěném místě předal původně obžalovaný tituly před jménem jméno FO původně obžalovanému tituly před jménem jméno FO finanční hotovost ve výši částka, aby jmenovaný zprostředkoval předání peněz obžalovanému Jméno obžalovaného, náměstkovi generálního ředitele právnická osoba, což původně obžalovaný tituly před jménem jméno FO učinil s tím, že částka ve výši částka byla určena pro obžalovaného Jméno obžalovaného a zbývající částka ve výši částka byla určena pro tituly před jménem jméno FO, nar. datum, generálního ředitele právnická osoba, kterému Jméno obžalovaného tyto finanční prostředky kolem poloviny února roku 2015 předal v obálce ve své kanceláři s tím, že se jedná pouze o polovinu slíbené částky a že druhou polovinu obdrží poté, co původně obžalovaný tituly před jménem jméno FO ve výběrovém řízení uspěje, přičemž poskytnuté finanční prostředky měly být zárukou toho, že generální ředitel právnická osoba ani jeho odpovědný náměstek pro správu a provoz, Jméno obžalovaného, žádným způsobem nenaruší průběh vyhlášeného výběrového řízení a že jej nechají proběhnout až do jeho finální fáze, tedy do prodeje souboru nemovitostí vítězi výběrového řízení,

tedy

jednak odstraněním překážek usnadnil, aby původně obžalovaný tituly před jménem jméno FO jinému v souvislosti s obstaráváním věcí obecného zájmu a v souvislosti s podnikáním jiného poskytl úplatek,

jednak v souvislosti s obstaráváním věcí obecného zájmu a v souvislosti s podnikáním jiného přijal úplatek,

čímž spáchal

jednak pomoc k přečinu podplacení podle k alinea 1, alinea 2 ,

jednak přečin přijetí úplatku podle alinea 1, alinea 2 ,

a odsuzuje se

podle § 331 odst.1 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 1 tr. zákoníku, § 67 odst. 1, 3 tr. zákoníku k samostatnému úhrnnému peněžitému trestu.

Podle § 68 odst.1,2 tr. zákoníku se peněžitý trest ukládá ve 200 denních sazbách, přičemž denní sazba činí částka, tj. celkem ve výši částka.

Podle § 256 tr. řádu se odvolání obžalovaného Jméno obžalovaného jako nedůvodné zamítá.

Odůvodnění:

Podle § 258 odst. 1 písm. b), c), e), d) tr. řádu se napadený rozsudek zrušuje v celém rozsahu a podle § 259 odst. 3 písm. b) tr. řádu se znovu rozhoduje tak, žeObžalovaný, Jméno obžalovaného, ,nar. , Datum narození obžalovaného, ,j e v i n e n , ž esamostatně rovněž původně obžalovaný , tituly před jménem, , jméno FO, , narozený , datum, v , Anonymizováno, , vůči němuž bylo pravomocně trestní stíhání zastaveno (z důvodu promlčení dle § 34 odst. 1 písm. e) tr. zákoníku a stejně tak i u původně obžalovaného , tituly před jménem, , jméno FO, , narozeného , datum, v Praze, a to usnesením , právnická osoba, 2 ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ), jenž věděl, že bude vyhlášeno výběrové řízení, ve kterém měl zájem uspět, na prodej nemovitostí označených jako „, Anonymizováno, , Anonymizováno, - , právnická osoba, “ a tvořených pozemkem parcelního čísla , hodnota, se stavbou čísla popisného , Anonymizováno, , pozemkem parcelního čísla , hodnota, se stavbou čísla popisného , Anonymizováno, , pozemky parcelních čísel , Anonymizováno, , vše v katastrálním území , právnická osoba, , zapsaných na listu vlastnictví číslo , hodnota, Katastrálním úřadem pro , Anonymizováno, kraj, katastrálním pracovištěm , adresa, , jejichž vlastníkem je , právnická osoba, , se sídlem , adresa, , který avizované výběrové řízení vyhlásil dne , datum, a zveřejnil jej na webových stránkách , právnická osoba, a v dalších médiích, přičemž již v první polovině února roku 2015 na blíže nezjištěném místě předal původně obžalovaný , tituly před jménem, , jméno FO, původně obžalovanému , tituly před jménem, , jméno FO, finanční hotovost ve výši , částka, , aby jmenovaný zprostředkoval předání peněz obžalovanému , Jméno obžalovaného, , náměstkovi generálního ředitele , právnická osoba, , což původně obžalovaný , tituly před jménem, , jméno FO, učinil s tím, že částka ve výši , částka, byla určena pro obžalovaného , Jméno obžalovaného, a zbývající částka ve výši , částka, byla určena pro , tituly před jménem, , jméno FO, , nar. , datum, , generálního ředitele , právnická osoba, , kterému , Jméno obžalovaného, tyto finanční prostředky kolem poloviny února roku 2015 předal v obálce ve své kanceláři s tím, že se jedná pouze o polovinu slíbené částky a že druhou polovinu obdrží poté, co původně obžalovaný , tituly před jménem, , jméno FO, ve výběrovém řízení uspěje, přičemž poskytnuté finanční prostředky měly být zárukou toho, že generální ředitel , právnická osoba, ani jeho odpovědný náměstek pro správu a provoz, , Jméno obžalovaného, , žádným způsobem nenaruší průběh vyhlášeného výběrového řízení a že jej nechají proběhnout až do jeho finální fáze, tedy do prodeje souboru nemovitostí vítězi výběrového řízení,tedyjednak odstraněním překážek usnadnil, aby původně obžalovaný , tituly před jménem, , jméno FO, jinému v souvislosti s obstaráváním věcí obecného zájmu a v souvislosti s podnikáním jiného poskytl úplatek,jednak v souvislosti s obstaráváním věcí obecného zájmu a v souvislosti s podnikáním jiného přijal úplatek,čímž spáchaljednak pomoc k přečinu podplacení podle k alinea 1, alinea 2 ,jednak přečin přijetí úplatku podle alinea 1, alinea 2 ,a odsuzuje sepodle tr. zákoníku za použití tr. zákoníku, , 3 tr. zákoníku k samostatnému úhrnnému peněžitému trestu.Podle ,2 tr. zákoníku se peněžitý trest ukládá ve 200 denních sazbách, přičemž denní sazba činí , částka, , tj. celkem ve výši , částka, .Podle tr. řádu se odvolání obžalovaného , Jméno obžalovaného, jako nedůvodné zamítá.

1. Napadeným rozsudkem Obvodního soudu pro adresa byl Jméno obžalovaného uznán vinným jednak pomocí k přečinu podplácení podle § 24 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku k § 332 odst. 1 alinea první, alinea druhá tr. zákoníku a jednak přečinem přijetí úplatku podle § 331 odst. 1 alinea první, alinea druhá tr. zákoníku a byl odsouzen podle § 331 odst. 1 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 1, § 67 odst. 1 a § 68 odst. 1 tr. zákoníku k úhrnnému peněžitému trestu ve výměře částka, stávající z 15 denních dávek po částka.

Výše uvedené trestné činnosti se Jméno obžalovaného dopustil dle skutkových zjištění soudu I. stupně tím, že samostatně stíhaný obž. tituly před jménem jméno FO, jenž věděl, že bude vyhlášeno výběrové řízení, ve kterém měl zájem uspět, na prodej nemovitostí označených jako „Anonymizováno Anonymizováno - právnická osoba“ a tvořených pozemkem parcelního čísla hodnota se stavbou čísla popisného Anonymizováno, pozemkem parcelního čísla hodnota se stavbou čísla popisného Anonymizováno, pozemky parcelních čísel Anonymizováno, vše v katastrálním území právnická osoba, zapsaných na listu vlastnictví číslo hodnota Katastrálním úřadem pro Anonymizováno kraj, katastrálním pracovištěm adresa, jejichž vlastníkem je právnická osoba, se sídlem adresa, který avizované výběrové řízení vyhlásil dne datum a zveřejnil jej na webových stránkách právnická osoba a v dalších médiích, přičemž již v první polovině února roku 2015 na blíže nezjištěném místě předal samostatně stíhaný tituly před jménem jméno FO samostatně stíhanému tituly před jménem jméno FO finanční hotovost ve výši částka, aby jmenovaný zprostředkoval předání peněz obžalovaného tituly před jménem jméno FO, náměstkovi generálního ředitele právnická osoba, což samostatně stíhaný tituly před jménem jméno FO učinil s tím, že částka ve výši částka byla určena pro obžalovaného tituly před jménem jméno FO a že zbývající částka ve výši částka byla určena pro tituly před jménem jméno FO, nar. datum, generálního ředitele právnická osoba, kterému obžalovaný tituly před jménem jméno FO tyto finanční prostředky kolem poloviny února roku 2015 předal v obálce ve své kanceláři s tím, že se jedná pouze o polovinu slíbené částky a že druhou polovinu obdrží poté, co samostatně stíhaný tituly před jménem jméno FO ve výběrovém řízení uspěje, přičemž poskytnuté finanční prostředky měly být zárukou toho, že generální ředitel právnická osoba ani jeho odpovědný náměstek pro správu a provoz, obžalovaný tituly před jménem jméno FO, žádným způsobem nenaruší průběh vyhlášeného výběrového řízení a že jej nechají proběhnout až do jeho finální fáze, tedy do prodeje souboru nemovitostí vítězi výběrového řízení.

2. Proti napadenému rozsudku podali v zákonné lhůtě odvolání státní zástupce Obvodního státního zastupitelství pro adresa a Jméno obžalovaného.

3. Odvolání státního zástupce Obvodního státního zastupitelství pro adresa bylo podáno v neprospěch obžalovaného pouze do výroku o trestu. Namítá, že uložený trest považuje za nezákonný a nepřiměřeně mírný, a to i s přihlédnutím k době, která od spáchání trestného činu uplynula. Výše peněžitého trestu sestávajícího pouze z 15 denních sazeb odporuje ustanovení § 68 odst. 1 tr. zákoníku, podle něhož se peněžitý trest ukládá v peněžitých sazbách a činí nejméně 20 a nejvíce 730 celých denních sazeb.

4. Rozsudkem Obvodního soudu pro adresa ze dne datum, sp. zn. spisová značka, byl obžalovanému tituly před jménem jméno FO uložen trest odnětí svobody v trvání 10 měsíců s podmíněným odkladem výkonu trestu na zkušební dobu v trvání 30 měsíců a peněžitý trest ve výši částka, sestávající z 240 denních sazeb po částka.

5. adresa zákazu reformatio in peius, tedy v tomto případě omezuje počet denních sazeb peněžitého trestu, jež je možno oblažovanému uložit, na celkem hodnota (tzn. 240 sazeb již dříve uloženého peněžitého trestu + 150 sazeb odpovídajících v případě přeměny dříve uloženým 10 měsícům odnětí svobody).

6. V tomto rozmezí považuje státní zástupce za adekvátní peněžitý trest sestávající z 200 denních sazeb po částka, celkem tedy ve výši částka, jehož cílem je jednak odčerpat z majetku obžalovaného výnos jeho trestné činnosti ve výši částka a jednak postihnout i jeho legálně nabytý majetek, tak aby trest nebyl pouze symbolický, tedy aby obžalovaný nepřišel pouze o to, o co se trestnou činností obohatil, ale aby trest zasáhl i jeho vlastní majetkovou sféru do výše částka, což státní zástupce považuje za odpovídající i tomu, že obžalovaný je ve svých 60 letech již v důchodu. Peněžitý trest je ostatně možno rozvrhnout do přiměřených měsíčních splátek.

7. Počet 200 denních sazeb ani v případě přeměny na trest odnětí svobody v trvání 400 dnů není trestem přísnějším než trest dříve uložený, a to ani při porovnání tehdy uložených 10 měsíců odnětí svobody spolu s tehdy uloženým náhradním trestem odnětí svobody v trvání 120 dnů, což celkem činí 420 dnů odnětí svobody.

8. Doba, která od uplynutí trestného činu uplynula, je vyvážena přitěžujícími okolnostmi, spočívajícími v tom, že obžalovaný ke spáchání trestného činu zneužil své funkce náměstka generálního ředitele právnická osoba pro správu a provoz a trestný čin spáchal s rozmyslel a ze ziskuchtivosti, je proto stále na místě uložit obžalovanému trest odpovídající typové závažnosti korupce, nikoli trest nepřiměřeně snižovat, dokonce až pod zákonem stanovený počet denních sazeb peněžitého trestu.

9. Státní zástupce proto navrhuje, aby Městský soud v Praze napadený rozsudek podle § 258 odst. 1 písm. e) tr. řádu ve výroku o trestu zrušil a uložil obžalovanému peněžitý trest ve výši částka, sestávající z 200 denních sazeb po částka.

10. Odvolání obžalovaného Jméno obžalovaného směřuje jak do výroku o vině, tak i do výroku o trestu. Prostřednictvím svého obhájce namítá, že opět došlo k porušení zásady in dubio pro reo, zásady řádného odůvodnění trestního rozhodnutí, které zakládá jeho přezkoumatelnost, a zejména k porušení ustanovení § 2 odst. 6 tr. řádu, dle kterého obecné soudy hodnotí důkazy podle svého vnitřního přesvědčení, založeného na pečlivém uvážení všech okolností případu jednotlivě i v jejich souhrnu, a tímto i k porušení dvojinstančnosti řízení.

11. Jak konstatoval soud I. stupně, Městský soud v Praze, který předchozí rozhodnutí Obvodního soudu pro adresa zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení, se opětovně neztotožnil se soudem I. stupně v hodnocení důkazů, kteréžto Městský soud v Praze považoval za relevantní. To je jednoznačně patrné i z odůvodnění rozsudku soudu I. stupně, a to zejména od jeho bodu 28., kdy například v bodě 29. Obvodní soud pro adresa uvádí, že se soustředil na důkazy uvedené Městským soudem, s jejichž hodnocením se Městský soud neztotožnil a na argumenty, kterými se zabýval státní zástupce ve svém odvolání a které Městský soud má za relevantní.

12. Bod 30. napadeného rozsudku, kde soud I. stupně uvádí, že znovu hodnotil věrohodnost výpovědi svědka tituly před jménem jméno FO je po této větě prakticky slovo od slova obsahově totožný s bodem 4. usnesení Městského soudu v Praze ze dne datum. Bod 31. napadeného rozsudku je přepisem bodu 5. usnesení Městského soudu v Praze ze dne datum, bod 32. napadeného rozsudku, kdy soud I. stupně uvádí, že znovu hodnotil záznam rozhovoru, je totožný s bodem 6. stejného usnesení, vyjma první věty. To je od druhé věty až do konce odstavce (v případě napadeného rozsudku bodu 32. a v případě usnesení Městského soudu v Praze ze dne datum), tj. od věty: z kontextu hovorů je zcela zřejmé, že se má jednat o předávku druhé poloviny úplatku (. . .) až do konce odstavce, tj.: že ani jméno FO s jméno FO o podplácení managementu přece nikde nebudou mluvit, se jedná o text totožný, a nemohlo by se tedy jednat o hodnocení důkazu provedeného soudem I. stupně.

13. Přepis, opis či přímo zkopírování hodnocení důkazů – z hlediska Městského soudu v Praze relevantních pro danou věc – do rozsudku soudu I. stupně, je transparentním potvrzením opakované rezignace soudu I. stupně na vlastní hodnocení před ním provedených důkazů a dokládá bezvýhradnou akceptaci hodnocení důkazu provedeného soudem odvolacím, před kterým však žádný z těchto důkazů proveden nebyl.

14. Rezignace soudu I. stupně na hodnocení důkazů dle jeho vnitřního přesvědčení je patrná i ze struktury napadeného rozsudku, ze kterého není seznatelné, kde vlastně vůbec hodnocení důkazů „z vlastního přesvědčení“ či avizované tzv. přehodnocení důkazů soudu I. stupně má začínat, a jakými konkrétními úvahami byl k takovému přehodnocení soud I. stupně veden. Ze struktury odůvodnění rozsudku není zřejmé, zda hodnocení důkazů následuje po bodě 4. rozsudku, kde soud I. stupně uvádí: po přidělení věci do senátu 8 T a následném vrácení věci, bylo hlavní líčení vedeno od počátku znovu (. . .) nebo od bodu 28. a násl., kdy soud I. stupně konstatuje, že se po opětovném vrácení věci zabýval při hodnocení důkazů podle ustanovení § 2 odst. 6 tr. řádu zejména těmi, na něž poukázal Městský soud ve svém usnesení nebo je vlastní hodnocení důkazů na základě „vlastního přesvědčení“ soudu I. stupně až od bodu 34. rozsudku, ve kterém soud I. stupně deklaruje, že všechny důkazy přehodnotil podle ustanovení § 2 odst. 6 tr. řádu.

15. Pokud má být hodnocením důkazů na základě samotného vnitřního přesvědčení soudu I. stupně až od bodu 34. napadeného rozsudku, pak lze konstatovat, že v bodech 35. až 40. je obsaženo pouhé konstatování, že bylo prokázáno, že se obžalovaný žalovaného jednání dopustil, což vyplývá z těch a těch důkazů, ale o žádné hodnocení či logické přehodnocení důkazů se soud I. stupně ani nepokusil, tedy v tom smyslu, aby rozhodnutí bylo přezkoumatelné. Soud I. stupně zde neuvedl byť jedinou úvahu o tom, z jakého důvodu poté, co dříve důkaz hodnotil ve prospěch obžalovaného, ho nyní hodnotí v jeho neprospěch. Výpovědi svědka jméno FO a záznamu hovoru, které jsou dle názoru Městského soudu v Praze důkazy klíčovými, není od bodu 34. rozhodnutí věnována jakákoli pozornost soudu I. stupně směřující k hodnocení těchto důkazů dle vlastního vnitřního přesvědčení, kdy ohledně těchto konkrétních důkazů soud I. stupně pouze konstatoval, že z nich vyplývá žalované jednání obžalovaného (sic!).

16. Soud I. stupně provedené důkazy pouze konstatuje, aniž by z nich vyvozoval jakékoli logicky zdůvodněná skutková zjištění. Z předmětného rozsudku se tedy v žádném ohledu nedá dovodit, že vůbec soud I. stupně tyto důkazy hodnotil, ač formálně tvrdí přehodnocení důkazů dle ustanovení § 2 odst. 6 tr. řádu; žádné k tomu vedoucí úvahy soudu I. stupně však nejsou v předmětném napadeném rozhodnutí uvedeny. Ani obžalovanému, ale ani státnímu zástupci, tak nemůže být zřejmé, z jakého konkrétního důvodu (vyjma přepisu z usnesení Městského soudu v Praze) soud nyní dochází k závěru o vině na základě totožných důkazů, na základě kterých dospěl dříve k závěru o zproštění obžaloby.

17. Obžalovaný zdůrazňuje, že součástí práva na soudní ochranu a ústavních záruk řádného procesu, vyplývajícího zejména z d a Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, je požadavek náležitého odůvodnění soudních rozhodnutí. Smyslem odůvodnění je především seznámení účastníků řízení s úvahami, na nichž rozhodující orgán založil své rozhodnutí a též dodržení principu vyloučení libovůle. Jako celek odůvodnění rozhodnutí musí účastníkům řízení umožňovat seznatelnost těch úvah soudu, jež byly relevantní pro výsledek řízení, a tím jeho přezkoumatelnost z hlediska zákonnosti i věcné správnosti.

18. Z odůvodnění rozhodnutí musí tedy být seznatelné, jaké skutečnosti vzal soud za prokázané a o které důkazy svá skutková zjištění opřel a jakými úvahami se při hodnocení provedených důkazů řídil, zejména pokud si tyto důkazy vzájemně odporovaly. Z odůvodnění rozsudku musí být též patrno, jak se soud vypořádal s obhajobou obviněného a jakými právními úvahami se řídil, když posuzoval prokázané skutečnosti podle příslušných ustanovení zákona v otázce viny a trestu. Konkrétně obžalovaný uvádí, že ač v bodě 19. soud I. stupně uvádí, že svědek jméno FO vypověděl, že se mu pan jméno FO někdy zmínil, že část svých odměn generálnímu řediteli vracel, v bodě 39. napadeného rozsudku soud I. stupně konstatuje, že výpovědi svědků (konkrétně i tedy jméno FO, kterého zmiňuje výše) vyvracejí obhajobu obžalovaného tituly před jménem jméno FO, že se jednalo o odvod poloviny čistých odměn generálnímu řediteli. Soud I. stupně tedy dochází ke skutkovým závěrům, které jsou v přímém rozporu s provedenými důkazy. Z výpovědi svědka tituly před jménem jméno FO či svědka tituly před jménem jméno FO, tituly za jménem, nevyplývá vůbec ničeho ve vztahu ke vratkám odměn, svědkyně jméno FO vypověděla, že neví o tom, že by pan generální ředitel chtěl část odměn vracet a svědek jméno FO uvedl, že se jemu nikdy nestalo, že by část odměn musel vracet. Závěr o tom, že obhajoba obžalovaného tituly před jménem jméno FO o vrácení části odměn byla vyvrácena výpovědí těchto svědků, je tedy ryze svévolný, neodpovídající provedeným důkazům.

19. Na přítomnou věc jsou více než přiléhavé závěry nálezu Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. -2, dle kterých je smyslem odůvodnění především seznámení účastníků s úvahami, na nichž rozhodující orgán založil své rozhodnutí a též dodržení principu vyloučení libovůle, což následně podrobněji rozvádí v písemně vyhotovením odvolání pod bodem 14. a zdůrazňuje, že v předmětné trestní věci nebyl respektován princip presumpce neviny ani pravidlo in dubio pro reo, které je nutno vykládat ve prospěch obviněného. Na přítomnou věc je dále přiléhavý závěr týkající se absolutní rezignace soudu I. stupně na vlastní hodnocení důkazů a převzetí hodnocení důkazů soudem odvolacím. Dle judikatury a Ústavního soudu je však odvolací soud vázán hodnocením důkazů provedeným soudem I. stupně, odvolací soud nemůže z důkazů provedených před soudem I. stupně vyvodit odlišné závěry, aniž sám dotčeného svědka vyslechl či aniž by alespoň vyložil, proč nepokládá jeho výslech za nezbytný.

20. V přítomném případě obžalovaného tento v souvislosti s výše uvedenými závěry připomíná genezi věci, jak ji podrobně popsal soud I. stupně v bodě 2. rozsudku ze dne datum (i poté v bodě 2. rozsudku ze dne datum), a kterou obžalovaný následně cituje s tím, že navíc zvýrazňuje v textu podstatné okolnosti procesu, a po datu datum rozhodné skutečnosti v jeho trestní věci doplňuje, tak jak je následně velice podrobně rozvedeno v odůvodnění odvolání obžalovaného pod bodem 15. až 21. Soudu I. stupně vytýká, že ve věci hodnocení důkazů na základě vlastního vnitřního přesvědčení, převzal (někdy doslova opsal) pasáže, týkající se dle odvolacího soudu relevantních důkazů, z rozhodnutí Městského soudu v Praze. Soud I. stupně tedy „uposlechl pokyn“ odvolacího soudu, aby uvěřil výpovědi svědka jméno FO a aby ze záznamu odposlechu rozhovoru vyvodil vinu obžalovaného, bez jakýchkoliv vlastních úvah a vlastního hodnocení tak, aby bylo zřejmé, proč dospěl soud I. stupně k takovému rozhodnutí, když dříve tyto důkazy hodnotil opakovaně ve prospěch obžalovaného. V napadeném rozsudku není z nějakého důvodu vůbec reflektována či vypořádána v souladu s provedenými důkazy (např. výpověď svědka jméno FO) obhajoba obžalovaného a není tedy respektován princip presumpce neviny a pravidlo in dubio pro reo, neboť jsou přítomny v daném textu důvodné pochybnosti, jež nelze odstranit ani provedením dalšího důkazu, je proto nutno rozhodnout ve prospěch obviněného. To ostatně konstatoval ve svém nálezu ze dne datum i Ústavní soud v přítomné věci.

21. Pokud jde o odvolání státního zástupce co do trestu uloženého obžalovanému, již odvolací soud ve svém posledním kasačním rozhodnutí dovodil, že se jedná o trestní proces důkazně, ani po stránce právní, nijak nekomplikovaný, přesto trestní řízení s ohledem na výše uvedené již trvá cca. 9 let, a proto za přiměřený a odpovídající charakteru trestné činnosti i motivu jednání obžalovaného by odvolací soud považoval pouze přiměřený peněžitý trest při respektování zákazu reformatio in peius. Přesto státní zástupce ve svém odvolání zcela bagatelizuje dobu, která od uplynutí údajného trestného činu uplynula a domáhá se toho, aby peněžitý trest nebyl snížen tak jak učinil soud I. stupně s argumentací, že nepřiměřená délka řízení je vyvážena přitěžujícími okolnostmi, spočívajícími ve zneužití funkce náměstka generálního ředitele právnická osoba obžalovaným a tím, že obžalovaný měl údajně spáchat trestný čin s rozmyslem a ze ziskuchtivosti. Státní zástupce přitom po celou dobu trestního řízení neuvedl ničeho, na základě čeho by vůbec mohl dospět k takovémuto závěru.

22. Opětovně je ve věci trestu pominuta ze strany státního zástupce skutečnost, že v důsledku dlouholetého trestního stíhání vedeného proti obžalovanému, byl tento profesně i ekonomicky zlikvidován (trestní stíhání bylo na jeho počátku též medializováno), kdy se stal prakticky nezaměstnatelným ve vyšších manažerských funkcích.

23. Dále je pominuta ta zcela zásadní skutečnost, že při odsouzení rozsudkem ze dne datum byl obžalovanému uložen trest odnětí svobody ve výši 10 měsíců, podmíněně odložený na 30 měsíců a lhůta pro podmíněné odsouzení uplynula přesně toho dne, kdy byl vynesen nález Ústavního soudu ze dne datum, který předchozí odsuzující rozsudky pro porušení práv stěžovatelů (obžalovaných) zrušil a obžalovaný tedy trest pravomocně uložený (před jeho zrušením) celý vykonal.

24. V kontextu dalšího trestního řízení a pokračujícího „ping-pongu“ ze strany soudu I. a II. stupně, týkajícího se již poté pouze osoby obžalovaného, a dosavadního výsledku tohoto řízení, lze dojít k závěru, že by na tom byl obžalovaný zcela absurdně mnohem lépe, kdyby proti pravomocnému rozsudku, který jej odsoudil k podmíněnému trestu odnětí svobody na 30 měsíců, nijak nebrojil a nedomáhal se porušení svých práv u Ústavního soudu, neboť řízení by již bylo dávno pravomocně skončeno a uložený trest dnem datum vykonán. To vše jsou však skutečnosti, které nenacházejí žádnou reflexi v úvahách státního zástupce o přiměřenosti trestu.

25. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem tak obžalovaný v souladu se svým již podaným odvolání proti napadenému rozsudku do celého jeho rozsahu při hlavním líčení ze dne datum navrhuje, aby byl rozsudek soudu I. stupně ze dne datum, č.j. spisová značka, zrušen a věc vrácena soudu I. stupně k novému projednání a rozhodnutí věci, a pokud jde o odvolání státního zástupce ze dne datum co do rozsudkem soudu I. stupně uloženého trestu, obžalovaný navrhuje, aby je odvolací soud jako nedůvodné zamítl.

26. Městský soud v Praze podle § 254 odst. 1 tr. řádu přezkoumal zákonnost a odůvodněnost všech výroků napadeného rozsudku, vůči nimž odvolání státního zástupce a obžalovaného Jméno obžalovaného směřovala, jakož i správnost postupu řízení, které jim předcházelo, a to i z hlediska vytýkaných vad, a dospěl k následujícím závěrům.

27. Skutková zjištění učiněná soudem I. stupně v napadeném rozsudku, jsou v podstatě správná a úplná, mají oporu ve výsledcích provedeného dokazování. V přípravném řízení ani v řízení před soudem I. stupně nebyla porušena procesní ustanovení, právo obžalovaného na obhajobu bylo plně zachováno. Soud I. stupně provedl všechny potřebné a dostupné důkazy v souladu s ustanovením § 2 odst. 5 tr. řádu a provedené důkazy již hodnotil v souladu s ustanovením § 2 odst. 6 tr. řádu, tedy nejen jednotlivě, ale i ve vzájemných souvislostech, na základě svého vnitřního přesvědčení. Odůvodnění napadeného rozsudku má náležitosti uvedené v ustanovení § 125 odst. 1 tr. řádu, soud I. stupně podrobně rozvedl jednotlivé důkazy, jež byly u hlavního líčení provedeny a z odůvodnění napadeného rozsudku je patrné, které z nich považuje za věrohodné a ze kterých důkazů při rozhodování o vině obžalovaného Jméno obžalovaného vycházel a vyvaroval se již deformace obsahu důkazů, na kterou poukazoval odvolací soud ve svých předchozích rozhodnutích, jež jsou citovány v odůvodnění napadeného rozsudku. Námitky obžalovaného, jenž v tomto směru uvádí ve svém odvolání, odvolací soud neshledal důvodnými, neboť především ve svých předchozích rozhodnutích nikde nehodnotil provedené důkazy, učiněné soudem I. stupně, což výslovně zdůraznil. V souladu s trestním řádem (§ 258, § 259 a § 264 tr. řádu) a judikaturou Nejvyššího soudu i Ústavního soudu pouze konkrétně poukázal na skutečnosti, vyplývající z provedených důkazů soudem I. stupně, s nimiž se soud I. stupně řádně nevypořádal, tj. bez deformace obsahu důkazů nebo je zcela pominul, popř. nehodnotil ve vzájemných souvislostech. Odvolací soud proto v podrobnostech v tomto směru odkazuje na svá předchozí rozhodnutí v této trestní věci.

Pokud jde o námitku obžalovaného, týkající se odůvodnění rozsudku, tak je nutno vycházet z odůvodnění napadeného rozsudku jako celku, nikoliv pouze z kontextu vytržených jednotlivých částí, tak jak činí obžalovaný ve svém odvolání. Z odůvodnění napadeného rozsudku je patrno, že soud I. stupně nejprve rozvedl bez jakékoliv obsahové deformace jednotlivé důkazy, jež byly u hlavního líčení provedeny, následně při jejich hodnocení, kdy postupoval v souladu s ustanovením § 2 odst. 6. tr. řádu, pod bodem 30. a násl. odůvodnění napadeného rozsudku uvedl, že znovu hodnotil věrohodnost výpovědi svědka tituly před jménem jméno FO a neshledal v ní rozpory, což řádně zdůvodnil. Z odůvodnění napadeného rozsudku je patrno, že k předání částky částka obžalovaným Jméno obžalovaného svědkovi tituly před jménem jméno FO skutečně došlo, což nepopírá ani sám Jméno obžalovaného ve své výpovědi a navíc tato skutečnost bez jakýchkoli pochybností je i prokázána tím, že na obálce, kterou Jméno obžalovaného svědkovi tituly před jménem jméno FO předal s částkou částka byly zajištěny a prokázány stopy č. hodnota, 3, 4 a 5, které náležely obviněnému tituly před jménem jméno FO, přičemž stopu č. hodnota na obálce zanechal tituly před jménem jméno FO. Nepřímo tato skutečnost je prokázána i záznamem telefonických hovorů, tak jak podrobně rozvádí soud I. stupně v odůvodnění napadeného rozsudku, a proto není podstatné, že svědek tituly před jménem jméno FO si po 8 měsících už nevybavil přesné datum předání obálky. Výpověď tituly před jménem jméno FO zcela potvrzuje i záznam jeho hovoru s Jméno obžalovaného, pořízený podle § 158d odst. 2 tr. řádu, tak jak je podrobně rozvedeno v odůvodnění napadeného rozsudku pod bodem 31.. Pod bodem 32. odůvodnění napadeného rozsudku soud I. stupně při hodnocení tohoto záznamu uvádí, že z kontextu hovoru je zcela zřejmé, že se má jednat o předávku druhé poloviny úplatku, proto i tato část záznamu potvrzuje výpověď tituly před jménem jméno FO. Pod bodem 33. odůvodnění napadeného rozsudku soud I. stupně uvádí, že výše uvedené důkazy o podplácení managementu právnická osoba jsou doplněny záznamem telefonického hovoru tituly před jménem jméno FO s tituly před jménem jméno FO, který ho informoval o neúspěchu tituly před jménem Anonymizováno a následujícím hovorem tituly před jménem jméno FO s jméno FO, z něhož je zřejmé, že tituly před jménem jméno FO je tímto výsledkem skutečně rozzuřen. Z odůvodnění napadeného rozsudku je též jednoznačně patrno, že obhajoba obžalovaného Jméno obžalovaného, že se nejednalo o úplatek pokud jde o předávanou částku částka svědku tituly před jménem jméno FO, ale o tzv. vratku z odměn, je vyvrácena nejen výpovědí svědka tituly před jménem jméno FO, ale i výpověďmi svědků stran vratek odměn s tím, že nic nevraceli, přičemž výpověď těchto svědků je zaznamenána pod body 16., 17. a 19., a následně jsou konkrétně uvedeni i pod bodem 39. odůvodnění napadeného rozsudku. Pokud Jméno obžalovaného ve svém odvolání namítá, že svědek jméno FO vypověděl, že se mu pan jméno FO někdy zmínil, že část svých odměn generálnímu řediteli vracel, tak z této výpovědi zcela jednoznačně vyplývá, že toto mu sdělil pouze sám Jméno obžalovaného, svědek jméno FO toto sám neviděl a jednoznačně ve své výpovědi, která je citována v odůvodnění napadeného rozsudku pod bodem 19., uvedl, že on odměny dostával pravidelně, žádnou jejich část nikdy generálnímu řediteli nevracel. Obhajoba obžalovaného Jméno obžalovaného v tomto směru je vyvrácena i výpisy z účtu obžalovaného Jméno obžalovaného, tak jak uvádí soud I. stupně v odůvodnění napadeného rozsudku pod bodem 37., kde nebyl nalezen žádný výběr, který by odpovídal vratce odměn ve výši částka. Rovněž z předloženého výpisu ze svého bankovního účtu svědkem jméno FO soud I. stupně nenašel takový výběr z účtu svědka, který by korespondoval s vyplacenou odměnou a naznačoval možnost tzv. vratky odměny, jak je opět uvedeno pod bodem 37. odůvodnění napadeného rozsudku.

Soud I. stupně se také řádně vypořádal s nepřímými důkazy, tak jak uvádí pod bodem 38. a 39. odůvodnění napadeného rozsudku s tím, že vedou k jedinému obžalovanému, a to Jméno obžalovaného, jehož vinu má tedy za prokázanou bez jakýchkoliv pochybností, a proto nelze uplatňovat zásadu in dubio pro reo, jak namítá ve svém odvolání obžalovaný. Pod bodem 40. odůvodnění napadeného rozsudku soud I. stupně řádně zdůvodnil, proč jednotliví členové rady právnická osoba, jejichž výpovědi jsou uvedeny v odůvodnění napadeného rozsudku pod bodem 18., 20., 21., 22., 23. a 24. se zdrželi hlasování, neboť jim bylo známo, že o předmětné výběrové řízení se zajímá policie.

S ohledem na výše uvedené, odvolací soud neshledal důvodnou námitku obžalovaného, že soud I. stupně rezignoval na hodnocení důkazů tak jak mu ukládá ustanovení § 2 odst. 6 tr. řádu. V rozporu s obsahem odůvodnění napadeného rozsudku je i námitka obžalovaného, že soud I. stupně provedené důkazy pouze konstatuje, aniž by z nich vyvozoval jakákoli logicky zdůvodněná skutková zjištění. Z odůvodnění napadeného rozsudku je seznatelné a tedy patrné, jaké skutečnosti vzal soud I. stupně za prokázané a o které důkazy svá skutková zjištění opřel a jakými úvahami se při hodnocení provedených důkazů řídil. Rovněž je z něj patrno, jak se vypořádal s obhajobou obžalovaného Jméno obžalovaného, která je podporována pouze výpověďmi svědků tituly před jménem jméno FO a tituly před jménem jméno FO Hnilici ( původně se jednalo o spoluobžalované, jak již shora uvedeno), a které jsou zaznamenány pod body 10. a 11. odůvodnění napadeného rozsudku. Pod bodem 12. odůvodnění napadeného rozsudku soud I. stupně tyto výpovědí hodnotí jako pomoc obžalovanému Jméno obžalovaného ve chvíli, kdy trestní stíhání obou svědků bylo již pravomocně zastaveno pro promlčení, a tudíž jim nehrozila žádná újma, s čímž se ale odvolací soud nemůže plně ztotožnit, neboť svědci tituly před jménem jméno FO i tituly před jménem jméno FO vypovídali po řádném zákonném poučení jako svědci, měli možnost odepřít vypovídat, což neučinili, a proto jejich povinností bylo vypovídat pravdivě, nic nezamlčovat a pokud tak neučinili, je zde podezření ze spáchání trestného činu křivé výpovědi podle § 346 tr. zákoníku.

Obhajoba obžalovaného Jméno obžalovaného není podporována výpovědí svědka jméno FO, když tento sám neuvedl, že by viděl, že Jméno obžalovaného část svých odměn vrací generálnímu řediteli, toto mu sdělil pouze sám obžalovaný. Tento svědek jednoznačně uvedl, že on žádné „vratky z odměn“ generálnímu řediteli nedával a že se v inkriminované době nejednalo o vratku odměn, jak tvrdí obžalovaný, je patrno i ze skutečnosti, že na předmětných bankovkách nebyly nalezeny daktyloskopické stopy obžalovaného Jméno obžalovaného. Námitky obžalovaného, uvedené v tomto směru v jeho odvolání, odvolací soud neshledal důvodnými.

28. Pokud obžalovaný ve svém odvolání dále namítá a zpochybňuje věrohodnost výpovědi svědka tituly před jménem art jméno FO vzhledem k jeho zdravotnímu stavu, kdy byl po operaci mozku a svědci hovořili o jeho zdravotních problémech (svědek jméno FO, svědek jméno FO, svědek jméno FO) a i sám svědek tituly před jménem jméno FO uvedl, že byl zcela zaujat svými zdravotními problémy v inkriminované době, kdy mu nebylo dobře, tak všechny tyto skutečnosti nezpochybňují ani nijak nemohou zpochybňovat, že skutečně v inkriminované době Jméno obžalovaného předal svědkovi tituly před jménem jméno FO obálku s částkou částka, což shodně uvádí jak svědek tituly před jménem jméno FO, tak i Jméno obžalovaného. Obhajoba obžalovaného Jméno obžalovaného, že se mělo jednat o vratku z odměn je bez jakýchkoliv pochybností vyvrácena důkazy, tak jak je podrobně rozvedeno v odůvodnění napadeného rozsudku, jak shora již uvedeno.

29. Vina obžalovaného tedy byla bez jakýchkoliv pochybností prokázána, v souladu se zákon je i právní kvalifikace, kterou soud I. stupně řádně zdůvodnil a jediné pochybení ze strany odvolacího soudu bylo shledáno s ohledem na judikaturu Ústavního soudu v nepřesném označení postavení původně obžalovaných tituly před jménem jméno FO Hnilici a tituly před jménem jméno FO, kteří v době rozhodování soudu I. stupně nebyli samostatně stíhanými obžalovanými, ale jednalo se o původně obžalované, u nichž trestní stíhání bylo z důvodu promlčení pravomocně zastaveno.

30. S ohledem na výše uvedené odvolací soud proto napadený rozsudek zrušil ve výroku o vině i ve výroku o trestu a znovu rozhodl tak, jak ve výroku tohoto rozsudku uvedeno.

31. Jednání obžalovaného opětovně shodně se soudem I. stupně kvalifikoval jako jednak pomoc k přečinu podplácení podle § 24 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku k § 332 odst. 1 alinea první, alinea druhá tr. zákoníku a jednak přečin přijetí úplatku podle § 331 odst. 1 alinea první, alinea druhá tr. zákoníku.

32. Pokud jde o uložený trest soudem I. stupně, odvolací soud se ztotožňuje s námitkami státního zástupce, jež uvádí ve svém odvolání, jež bylo podáno v neprospěch obžalovaného pouze do výroku o trestu, který nejen je v rozporu se zákonem pokud jde o jeho ukládání, ale je i nepřiměřeně mírný, nevystihující charakter a závažnost předmětné trestné činnosti, přestože trestní řízení trvá již cca. 9 let. Soud I. stupně při ukládání samostatného peněžitého trestu rovněž opomněl uvést ustanovení § 67 také odst. 3 tr. zákoníku a rovněž pochybil, když neprovedl žádné finanční šetření k osobě obžalovaného Jméno obžalovaného, ač tomuto ukládal pouze samostatný peněžitý trest. Vycházel z jeho nepravdivého tvrzení, že je starobní důchodce, což již samo o sobě je vyvráceno jeho věkem, rovněž nebylo zjištěno, že by jakýkoli starobní důchod pobíral, nicméně obžalovaný má právo hájit se způsobem jakým uzná za vhodné, tedy i vypovídat nepravdu, což se rovněž prokázalo při doplněným dokazováním u veřejného zasedání, kdy odvolací soud z výpisu účtů od bankovních společností právnická osoba a Anonymizováno Anonymizováno, jež jsou ve spise založeny na č.l. 1254 – 1285, je patrno, že Jméno obžalovaného měl a má dostatek finančních prostředků, když na tyto účty přicházely i miliónové částky. Odvolací soud za přiměřený a odpovídající všem okolnostem případu i osobě obžalovaného Jméno obžalovaného, kdy z opisu rejstříku trestů je patrno, že doposud nebyl soudně trestán, samostatný úhrnný peněžitý trest ve výši částka, kdy při jeho ukládání byla zohledněna i doba, která uplynula od spáchání předmětné trestné činnosti, k níž došlo v roce 2015, neboť by jinak obžalovanému byl uložen přísný podmíněný trest odnětí svobody společně s peněžitým trestem. Pokud obžalovaný namítá, že soud I. stupně při ukládání trestu nezohlednil skutečnost, že kdyby nepodával ústavní stížnost, podmíněný trest odnětí svobody by byl již vykonán, tak odvolací soud k tomuto dodává, že je právem obžalovaného, zda ústavní stížnost podá či nikoli, přičemž musí být srozuměn se všemi následky s tím spojenými. Odvolací soud neshledal ani důvodnou námitku obžalovaného, že v důsledku dlouholetého trestního stíhání, vedeného proti obžalovanému, byl tento profesně i ekonomicky zlikvidován, neboť toto je zcela jednoznačně vyvráceno shora zmiňovanými výpisy z účtů obžalovaného, jimiž bylo doplněno dokazování u veřejného zasedání.

33. Vzhledem k tomu, že odvolání obžalovaného Jméno obžalovaného nebylo shledáno důvodným, odvolací soud jej podle § 256 tr. řádu zamítl.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není další řádný opravný prostředek přípustný.

Je proti němu přípustné dovolání za podmínek uvedených v trestním řádu. Nejvyšší státní zástupce je může podat pro nesprávnost kteréhokoli výroku, a to ve prospěch i neprospěch obviněného. Obžalovaný může podat dovolání pro nesprávnost výroku, který se ho bezprostředně dotýká. Může tak učinit pouze prostřednictvím obhájce, jinak se takové podání nepovažuje za dovolání, byť by bylo takto označeno. Dovolání se podává u soudu, který ve věci rozhodl v prvém stupni, a to do dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí. O dovolání rozhoduje Nejvyšší soud. Nutný obsah dovolání je vymezen v ustanovení § 265f tr. řádu.