Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

10 C 342/2025-20

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudcem Mgr. Jiřím Pražákem ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně

proti

žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované

pro zaplacení 35 160 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 18 800 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 18 800 Kč od 20. 12. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni částku 16 360 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 35 160 Kč od 27. 6. 2024 do 19. 12. 2024, úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 16 360 Kč od 20. 12. 2024 do zaplacení a úrokem z prodlení ve výši 2 % ročně z částky 35 160 Kč od 20. 12. 2024 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 18 800 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 18 800 Kč od 20. 12. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se zamítá co do povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni částku 16 360 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 35 160 Kč od 27. 6. 2024 do 19. 12. 2024, úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 16 360 Kč od 20. 12. 2024 do zaplacení a úrokem z prodlení ve výši 2 % ročně z částky 35 160 Kč od 20. 12. 2024 do zaplacení.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni 35 160 Kč s příslušenstvím. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu smlouvy o úvěru ze dne datum znějící na částku 36 360 Kč (skládající se z půjčené částky 20 000 Kč a souhrnného poplatku 16 360 Kč), podle které měla žalovaná splácet týdně 606 Kč, a to tak, že první splátka měla být uhrazena do sedmi dnů od podpisu smlouvy a každá další splátka vždy do sedmého dne od předchozí splátky. Žalovaná uhradila toliko 1 200 Kč. Žalobkyně dále požaduje zákonný úrok z prodlení od 27. 6. 2024.

2. Žalovaná se k podané žalobě žádným způsobem nevyjádřila. Žalovaná tedy ve smyslu , (dále jen ) netvrdila a ve smyslu neprokázala, že by dlužná částka byla žalobkyni uhrazena, resp. že by existovala jiná skutečnost, která by vyvracela žalobkyní uplatněný nárok.

3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení zákona , dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé. Smlouvou o spotřebitelském úvěru ze dne datum bylo prokázáno, že se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 20 000 Kč, a to v hotovosti při podpisu smlouvy. Doba trvání úvěru byla stanovena na 60 týdnů, úrok byl sjednán ve výši 3 960 Kč, poplatek za zpracování úvěru 6 000 Kč, poplatek za hotovostní inkaso 6 000 Kč, celková výše úvěru tedy činila 36 360 Kč s tím, že úroková sazba činila 70,89 % p. a., RPSN 212,77 %, splátky úvěru činily 606 Kč týdně. Čerpání úvěru bylo prokázáno výslovným potvrzením žalované ve smlouvě, že převzala částku ve výši 20 000 Kč. Z negativního tvrzení žalobkyně vyplynulo, že žalobkyně úvěr nesplácela, resp. uhradila toliko částku 1 200 Kč, jak vyplývá rovněž z předloženého přehledu. Žalobkyně žalovanou o zaplacení upomínala, a to prokazatelně výzvou právního zástupce odeslanou dle 9. 12. 2024 k úhradě do 7 dnů od doručení výzvy.

5. Podle ustanovení , (dále jen „ “) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Podle ustanovení neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

7. Podle ustanovení soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

8. Podle ustanovení kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

9. Podle ustanovení po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

10. Podle , kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

11. Shora zjištěný skutkový stav soud po právní stránce posoudil následovně. Soud shledal, že předmětná úvěrová smlouva je absolutně neplatná, neboť se zjevně příčí dobrým mravům. V předmětné smlouvě si smluvní strany sjednaly vedle úroku ve výši 70,89 % rovněž další poplatky za zpracování úvěru, přičemž konečná výše RPSN tak činila 212,77 %. Dle názoru soudu se však nejedná o poplatek odpovídající reálně poskytnutým službám, nýbrž jde o odměnu za poskytnutí peněžních prostředků. Tento poplatek lze tedy ve své podstatě považovat za cenu poskytnutých peněz, a tedy za úrok. Dle názoru soudu se jedná o výši nepřiměřenou a tedy odporující dobrým mravům, přičemž se jedná o takovou výši úroku, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou (9,48 % dle ČNB k 5/2023). Soud proto došel k závěru, že uzavřená úvěrová smlouva je pro rozpor s dobrými mravy dle a 588 zákona absolutně neplatná. Pro úplnost lze dodat, že ke stejnému závěru došel i Krajský soud v Plzni v rozhodnutí ze dne 4. 11. 2020, č.j. -47, jež se týká poskytování úvěru za zcela obdobných podmínek. Soud tedy dospěl k závěru, že vztah účastníků je nutno posoudit dle ustanovení a následujících o bezdůvodném obohacení. Žalovaná obdržela od žalobkyně částku 20 000 Kč a zaplatila dosud částku 1 200 Kč. Její povinností je tedy vrátit žalobkyni bezdůvodné obohacení ve výši uvedené ve výroku I. Žalobkyni vzniklo rovněž právo na úrok z prodlení podle , neboť se žalovaná dostala do prodlení s úhradou peněžitého dluhu. Soud proto žalobě vyhověl i co do úroku z prodlení, který žalobkyni přiznal ve výši vyplývající z právního předpisu, tedy dle , za dobu od 20. 12. 2024 do zaplacení. Žalobkyně totiž prokázala, že zaslala žalované dne 9. 12. 2024 výzvu k plnění, přičemž tato písemnost byla žalované doručena v souladu s 12. 7. 2024. Stanovená lhůta k plnění 7 dnů přitom uplynula dne 19. 12. 2024. Lhůta k plnění byla v souladu s stanovena v délce tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

12. Výrokem pod bodem II. pak soud zamítl žalobu ve zbylém rozsahu, neboť uplatněné nároky vyplývají ze smlouvy, která je absolutně neplatná.

13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Soud při výpočtu vycházel ze skutečnosti, že při rozhodování o náhradě nákladů řízení podle ustanovení je nutné považovat za předmět řízení nejen žalovanou jistinu, ale též její příslušenství (VS v Olomouci sp. zn. ). S jeho zohledněním ke dni vyhlášení rozsudku byl potom úspěch či neúspěch účastníků až na nepatrnou část stejný, soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nemá.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Sokolově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.