Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

13 C 274/2025-33

Okresní soud v Rokycanech rozhodl samosoudcem Mgr. Markem Votavou ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta

proti

žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované

o zaplacení 22 000 Kč s přísl.

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to ve splátkách po částka měsíčně splatných do každého 20. dne v měsíci počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku až do úplného zaplacení dluhu, a to pod ztrátou výhody splátek v případě nezaplacení byť jediné z nich.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně vůči žalované domáhala zaplacení částky částka, zákonného úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši částka, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to ve splátkách po , částka, měsíčně splatných do každého 20. dne v měsíci počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku až do úplného zaplacení dluhu, a to pod ztrátou výhody splátek v případě nezaplacení byť jediné z nich.II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně vůči žalované domáhala zaplacení částky , částka, , zákonného úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši , částka, , zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalované uložena povinnost zaplatit jí částku částka s příslušenstvím a náklady spojenými s uplatněním pohledávky. V žalobě uvedla, že dne datum uzavřela se žalovanou smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru, na jejímž základě poskytla žalované peněžní prostředky ve výši částka za úrok ve výši 15 % měsíčně. Úvěr byl sjednán na dobu 12 měsíců a žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr hradit žalobkyni spolu s úroky v měsíčních splátkách po částka splatných vždy k 15. dni každého příslušného kalendářního měsíce. Žalovaná však nedodržela splátkový kalendář a dostala se do prodlení se splátkou, jež byla splatná dne datum. Žalovaná dlužnou splátku neuhradila ani poté, co ji žalobkyně o zaplacení opakovaně upomínala. V důsledku trvajícího prodlení žalované přistoupila žalobkyně k zesplatnění dluhu a vyzvala žalovanou k úhradě neuhrazené jistiny, kapitalizovaného smluvního úroku, nákladů na upomínkování a nákladů právního zastoupení. Dále žalobkyně uplatnila náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši částka. Žalobkyně žalovanou písemně vyzvala k plnění ve lhůtě do datum. Žalobkyně rovněž uvedla, že před uzavřením smlouvy řádně posoudila úvěruschopnost žalované, a to na základě dokumentace předané žalovanou, jakož i na základě jejího prohlášení a na základě informací získaných z externích zdrojů (Anonymizováno, Anonymizováno a Anonymizováno). Na základě posouzení úvěruschopnosti žalované dospěla žalobkyně k závěru, že po započtení všech závazků a rezerv je finanční měsíční zůstatek žalované částka, což představuje dostatečný zůstatek na splácení měsíční splátky úvěru ve výši částka.

2. Žalovaná uvedla, že považuje uzavřenou úvěrovou smlouvu za absolutně neplatnou, a to s ohledem na roční procentní sazbu nákladů ve výši 436 %. Obvyklá (průměrná) výše roční procentní sazby nákladů spotřebitelských úvěrů pro domácnost činila v době uzavření smlouvy 9,13 %, z čehož je zřejmé, že RPSN úvěru poskytnutého žalované je přibližně 48 násobkem obvyklé (průměrné) výše RPSN požadované poskytovateli úvěrů v době uzavření smlouvy. Judikatorní strop se přitom ustálil na maximálně čtyřnásobku navýšení obvyklé výše RPSN, aby šlo o dohodu v souladu s dobrými mravy. Žalobkyně navíc neposkytuje úvěry jen za extrémně vysokou cenu, ale jejich plnění si dále zajišťuje sankcemi, mezi jinými například i úhradou účelně vynaložených nákladů, ohledně jejichž výše je spotřebitel odkázán až na Sazebník a jejichž účelnost a výši si tak určuje žalobkyně sama zcela dle své libovůle. Předmětná smlouva je navíc smlouvou formulářovou, na jejíchž ustanoveních neměla žalovaná možnost ničeho změnit. Žalovaná dále namítla, že žalobkyně rovněž porušila podstatně , o spotřebitelském úvěru, který v ukládá věřiteli povinnost s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Žalovaná uvedla, že si nevybavuje, že by žalobkyně zkoumala a ověřovala její skutečné výdaje, přičemž zdůraznila, že úvěr čerpala ve složité finanční a osobní situaci, ve které se nachází již delší dobu. Navrhla, aby soud posoudil právní vztah žalobkyně a žalované na základě principu bezdůvodného obohacení, tj. aby uložil žalované povinnost uhradit žalobkyni částku ve výši částka (odpovídající zbývající doposud neuhrazené jistině dluhu) formou měsíčních splátek po částka, neboť není s ohledem na svoji finanční situaci schopna uhradit žalobkyni celou dlužnou částku najednou.

3. Ze smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. hodnota ze dne datum a shodného tvrzení účastnic řízení bylo zjištěno, že účastnice tohoto řízení uzavřeli tuto smlouvu, na jejímž základě byla žalované poskytnuta částka částka, kterou se zavázala vrátit žalobkyni spolu s úroky ve výši 15 % měsíčně, a to prostřednictvím 12 měsíčních splátek. Celkem se tedy žalovaná zavázala vrátit žalobkyni částku částka. Roční procentní sazba nákladů předmětného spotřebitelského úvěru činí 436 %. Výpisem z bankovního účtu ze dne datum a shodným tvrzením účastnic řízení bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalované částku ve výši částka, a to převodem na bankovní účet žalované. Z přehledu plateb předmětného úvěru soud zjistil, že žalovaná uhradila žalobkyni dílčími platbami částku v celkové výši částka. Z Přílohy č. hodnota – Posouzení úvěruschopnosti Spotřebitele bylo zjištěno, že žalobkyně před poskytnutím úvěru zkoumala úvěruschopnost žalované s kladným výsledkem. Z upomínek žalobkyně, včetně předžalobní upomínky ze dne datum, bylo zjištěno, že žalobkyně žalovanou před podáním žaloby vyzývala k úhradě dlužných částek.

4. Podle ustanovení , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „obč. zák.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle obč. zák. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Dle ustanovení věta první obč. zák. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Dle ustanovení obč. zák. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas. Podle ustanovení obč. zák., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

5. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně, a to pokud jde o částku částka, neboť shledal shora uvedenou smlouvu za neplatnou. Závěr o neplatnosti smlouvy soud dovozuje nikoli z nedostatečného posouzení úvěruschopnosti žalované, ale z ujednání o výši úroků, které byly sjednány ve výši 15 % měsíčně, což činí 180 % ročně, přičemž se s úvěrem dále pojily další náklady, takže roční procentní sazba nákladů předmětného úvěru dosahovala 436 %. Ujednání o sjednané výši úroku i roční procentní sazby nákladů spotřebitelského úvěru má soud za zjevně rozporné s dobrými mravy. Soud zjistil, že průměrná RPSN u úvěrů poskytnutých domácnostem na spotřebu se v roce Anonymizováno pohybovala okolo 9 %. V předmětné smlouvě sjednaná RPSN je tedy mnohonásobně (více než 48 násobně) vyšší oproti obvyklé praxi peněžních ústavů poskytujících úvěry. Sjednaná výše úroků v podobě 180 % ročně je rovněž nepřiměřená, když v roce Anonymizováno se dle zjištění soudu průměrná výše úrokových sazeb poskytovaných peněžními y pohybovala rovněž okolo 9 %. V této souvislosti soud odkazuje na judikaturu Nejvyššího soudu, a to na rozhodnutí sp. zn. spisová značka, kdy s poukazem na citované rozhodnutí lze dovodit, že za přiměřený úrok by bylo možno ještě považovat úrok v sazbě, která by nepřevyšovala trojnásobek obvyklého úroku poskytovaného bankami. Ve věci sp. zn. spisová značka Nejvyšší soud judikoval, že co se týče občanskoprávní judikatury, tato považuje za nepřiměřenou úrokovou míru ve výši 60 %, jež podstatně (téměř čtyřnásobně) přesahuje horní hranici obvyklé úrokové míry. Výše uvedená úplata za poskytnutí úvěru a úroková sazba jsou zjevně v rozporu s dobrými mravy a posuzovaná úvěrová smlouva je tudíž absolutně neplatná podle obč. zák. K takové neplatnosti musí soud přihlédnout z úřední povinnosti a aplikace ustanovení obč. zák. je vyloučena. Na tomto závěru nic nemění zjištění, že výše úroku byla ve smlouvě sjednána transparentně a že žalobkyně vůči žalované splnila i informační povinnosti, které jí plynou ze zákona o spotřebitelském úvěru. Ujednání o úrocích a nákladech úvěru pak nelze oddělit od ostatního obsahu smlouvy, neboť žalobkyně by zcela jistě úvěr bez ujednání o úrocích neposkytla, kdy navíc se jednalo o adhezní smlouvu (formulářovou), která neumožňovala výši sjednaného úroku jakýmkoli způsobem měnit oproti již předvyplněnému formuláři. Vzhledem k výše uvedenému, kdy nemravná je převážná část ujednání smlouvy, je nutno jako na nemravnou nahlížet na smlouvu jako celek. Ostatně ke stejnému závěru dospěl opakovaně i Krajský soud v Plzni (viz například rozsudek jmenovaného soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka). Co se týká posouzení úvěruschopnosti žalované, zde soud přihlédl k výši poskytované jistiny, zjišťovaným skutečnostem ohledně finanční situace žalované včetně lustrace ve vícero rejstřících, užití ekonomického modelu, jakož i prohlášení žalované, že je schopna úvěr splácet, což korespondovalo s tím, že žalovaná, byť nepravidelně, poměrně dlouhou dobu svůj dluh dokázala splácet. Za těchto okolností dospěl soud k závěru, že není namístě posoudit smlouvu jako absolutně neplatnou i z důvodu nedostatečného posouzení úvěruschopnosti žalované žalobkyní podle , o spotřebitelském úvěru.

6. S ohledem na shora uvedené závěry má tak žalobkyně právo na vrácení půjčené jistiny s přihlédnutím k již uhrazeným platbám. Na straně žalované došlo k bezdůvodnému obohacení ve smyslu ustanovení § 2991 odst. 2 o. z., když dle § 2991 odst. 1 o. z. platí, že kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Žalovaná se tak přijetím finančního plnění na úkor žalobkyně obohatila o částku částka, přičemž na tuto pohledávku již žalobkyni zaplatila částku částka. Ze shora uvedených důvodů soud uložil žalované, aby žalobkyni uhradila zbytek bezdůvodného obohacení ve výši částka. Jelikož se žalovaná dostala do prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení, soud jí taktéž uložil povinnost vrátit zbývající dlužnou částku spolu se zákonným úrokem z prodlení ve smyslu ustanovení s tím, že počátek prodlení žalované s vrácením bezdůvodného obohacení soud váže k oznámení o zesplatnění dluhu a výzvě k úhradě ze dne datum, v rámci které žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky do datum. Jelikož žalovaná žalobkyni předmětnou částku v uvedené lhůtě nevrátila, dostala se ode dne datum do prodlení a od tohoto data byl žalobkyni soudem přiznán zákonný úrok z prodlení. Soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni dlužnou částku v souladu s ve splátkách, jejichž výši a podmínky splatnosti určil, přičemž přihlédl k výši dlužné částky a jejího příslušenství a rovněž zohlednil sociální situaci žalované. Soud takto uložil žalované povinnost splácet žalobkyni dlužnou částku spolu s příslušenstvím pod ztrátou výhody splátek, což znamená, že řádným neuhrazením, byť jediné splátky, se stává splatnou celá dlužná částka, která může být následně exekučně vymáhána, o čemž byla žalovaná soudem výslovně poučena.

7. S ohledem na absolutní neplatnost úvěrové smlouvy soud žalobu ve zbývajícím rozsahu zamítl.

8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení ve spojení s ustanovením tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť žalovaná byla ve věci úspěšnějším účastníkem řízení, avšak v průběhu řízení k dotazu soudu výslovně sdělila, že náhradu nákladů řízení vůči žalobkyni nepožaduje.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Rokycanech. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Právo podat odvolání proti tomuto rozsudku nemá ten účastník řízení, který se tohoto svého práva po vyhlášení rozsudku výslovně vzdal.

Nesplní-li povinný účastník řízení povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se oprávněný účastník řízení domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu ( ) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem ( ) u soudního exekutora.