Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

17 C 235/2025-76

Okresní soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudcem JUDr. Jiřím Křivancem v právní věci

žalobkyně:Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně,

se sídlem Adresa žalobkyně,

právně zastoupena advokátem Jméno advokáta,

se sídlem Adresa advokáta,

proti

žalované:Jméno žalované A, narozena Datum narození žalované A,

trvale bytem Adresa žalované A,

o zaplacení částky 35 222 Kč s příslušenstvím,

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 27 499 Kč v pravidelných po sobě jdoucích splátkách ve výši 1 000 Kč měsíčně splatných do každého 25. dne v měsíci s první splátkou splatnou v měsíci, který následuje po měsíci, v němž tento rozsudek nabyde právní moci, až do úplného zaplacení, a to pod ztrátou výhody splátek, kdy nezaplacením byť jediné splátky se stane splatnou celá zbývající dlužná částka.

II. V části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 7 723 Kč s úrokem ve výši 28,17 % ročně z částky 30 000 Kč jdoucím od 28. 2. 2025 do 29. 5. 2025, s úrokem ve výši 12 % ročně z částky 30 000 Kč od 30. 5. 2025 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 30 000 Kč jdoucím od 28. 2. 2025 do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 2 416 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 27 499 Kč v pravidelných po sobě jdoucích splátkách ve výši 1 000 Kč měsíčně splatných do každého 25. dne v měsíci s první splátkou splatnou v měsíci, který následuje po měsíci, v němž tento rozsudek nabyde právní moci, až do úplného zaplacení, a to pod ztrátou výhody splátek, kdy nezaplacením byť jediné splátky se stane splatnou celá zbývající dlužná částka.II. V části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 7 723 Kč s úrokem ve výši 28,17 % ročně z částky 30 000 Kč jdoucím od 28. 2. 2025 do 29. 5. 2025, s úrokem ve výši 12 % ročně z částky 30 000 Kč od 30. 5. 2025 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 30 000 Kč jdoucím od 28. 2. 2025 do zaplacení, se žaloba zamítá.III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 2 416 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou podanou k soudu domáhala proti žalované zaplacení částky celkem ve výši 35 222 Kč s příslušenstvím. K odůvodnění žaloby žalobkyně uvedla, že účastníci uzavřeli na 29. 1. 2024 Smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo hodnota (dále také jen „Smlouva o úvěru“), na základě které byl žalované poskytnut standardní neúčelový úvěr ve výši 30 000 Kč tak, že částku ve výši 27 500 Kč převedla žalobkyně na účet zákazníka a zbytek peněžitých prostředků ve výši 2 500 Kč převedla žalobkyně na účet zprostředkovatele žalovaného jako jeho provizi. Účastníci se dohodli tak, že žalovaná bude jako celkovou cenu úvěru v částce 40 000 Kč splácet v pravidelných 25měsíčních splátkách po 1 600 Kč splatných do každého 20. dne v měsíci s první splátkou splatnou dne 20. 12. 2024. K uzavření Smlouvy o úvěru mezi stranami došlo v elektronické formě prostřednictvím tzv. verifikační platby ve výši 1 Kč, tedy okamžikem, kdy žalovaná Smlouvu podepsala, přičemž za okamžik podpisu Smlouvy o úvěru se považuje okamžik, kdy tzv. verifikační platba, tedy částka 1 Kč, byla připsána na účet žalobkyně. Žalovaná v dohodnutých měsíčních splátkách žalobkyni úvěr nesplácela řádně a včas a došlo proto k zesplatnění úvěru, o čemž bylo žalované zasláno písemné oznámení ze dne 27. 2. 2025. Žalobkyně odeslala žalované upomínky ze dne 25. 12. 2024 a ze dne 26. 1. 2025 a zesplatnění ze dne 27. 2. 2025, kdy za každou upomínku je účtována částka 100 Kč na náhradu účelně vynaložených nákladů. Kromě dlužné jistiny se žalobkyně domáhala zaplacení částky 2 047 Kč na dlužných úrocích, částky 300 Kč za odeslané upomínky, částky 1 497 Kč na smluvní pokutě za tři splátky v prodlení a dále pak částky 1 378 Kč představující smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z neuhrazeného zůstatku úvěru a z neuhrazených splátek za dobu od 28. 2. 2025 do 11. 4. 2025.

2. Ve věci byl vydán platební rozkaz, tento však byl zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit do vlastních rukou žalované.

3. Žalobkyně k výzvě soudu, aby doplnila svá skutková tvrzení a doložila, jakým konkrétním způsobem byla prověřována úvěruschopnost žalované, z jakých konkrétních skutečností žalobkyně dospěla k závěru schopnosti žalované úvěr splatit, uvedla, že údaje uvedené žalovanou žalobkyně zkoumala a telefonicky ověřovala, vyžádala si výplatní pásky za dva kalendářní měsíce 09/2024, 10/2024 z pracovního poměru k zaměstnavateli právnická osoba., dále detail úhrady na účet žalované o dobírce jejího příjmu za kalendářní měsíc 07/2024 a 08/2024, dále byla žalovaná prověřena v databázi centrální evidence exekucí, v databázi insolvenčního rejstříku, v databázi katastru nemovitostí, v databázi registru CRIF - registr platebních informací, kdy o posouzení úvěruschopnosti byl učiněn zápis. Průměrná mzda žalované u zaměstnavatele byla zjištěna ve výši 35 213,50 Kč, což koresponduje s doloženými výplatními páskami a detailem z účtu žalované, kdy za kalendářní měsíc 08/2024 činila dobírka na účet žalované částku 39 000,053 Kč, za kalendářní měsíc 07/2024 činila dobírka na účet žalované částku 37 500 Kč, za kalendářní měsíc 09/2024 žalovaná dobírala na účet částku 36 624 Kč a za kalendářní měsíc 10/2024 dobírala žalovaná na účet částku 27 677 Kč. Závěr o schopnosti žalované splácet úvěr učinila žalobkyně z toho, že měla k dispozici výplatní pásky žalované za měsíc 9/2024 a 10/2024, detail úhrady na účet žalované o dobírce jejího příjmu za měsíce 07/2024 a 08/2024, negativní výpis žalované z centrální evidence exekucí, negativní výpis žalované z insolvenčního rejstříku, čestné prohlášení žalované ohledně jejích závazků, čestné prohlášení žalované o výdajích a příjmech, prohlášení samostatného zprostředkovatele, informace o žalované z registru CRIF – registr platebních informací, nájemní smlouvu, informativní výpis z katastru nemovitostí, žalovaná neměla ke dni uzavření smlouvy žádnou vyživovací povinnost. Posouzení nákladů na bydlení žalované žalobkyně dovodila z normativních nákladů na bydlení pro nájemní bydlení a výši existenčního a životního minima pro jednotlivce žalobkyně dovodila ze Žalobkyně dále přihlédla k průměrným výdajům obyvatelstva v roce 2016, a to zejména k statistice rodinných účtů za rok 2016. Žalobkyně poskytnuté údaje telefonicky ověřovala a prověřovala i údaje v databázi centrální evidence exekucí, databázi insolvenčního rejstříku, databázi katastru nemovitostí, databázi registru CRIF – registr platebních informací, kdy o tomto posouzení úvěruschopnosti byl žalobkyní učiněn písemný zápis. Žalobkyně v rámci posouzení úvěruschopnosti žalované dospěla k závěru, že žalovaná je schopna spotřebitelský úvěr v pravidelných splátkách ve výši 1 600 Kč měsíčně žalobci řádně splácet, kdy po odečtení nákladů na bydlení podle nájemní smlouvy ve výši 16 000 Kč, měsíční splátky u žalobkyně ve výši 1 600 Kč, žalované zbyde částka 17 613,50 Kč, kdy tato částka přesahuje výši životního minima ve výši 4 860 Kč, ve které jsou absorbovány běžné ostatní výdaje žalované, kdy po jejím odečtení by žalované zbylo 12 753 Kč, přičemž žalobkyní u žalované nebyly zjištěny žádné platby pojištění, ani nebylo zjištěno, že by žalovaná měla potíže se sázkami či hazardními hrami, kdy žalovaná nemá existující dva záznamy, negativní výstup v rámci databáze registru CRIF.

4. Soud ve věci nařídil jednání na 12. 11. 2025 a dále pak na den 9. 12. 2025, kdy obě jednání proběhla v nepřítomnosti účastníků, když žalobkyně se z účasti u jednání omluvila a žalovaná se bez omluvy k jednání nedostavila. Soud tak vycházel z důkazů předložených žalobkyní.

5. Soud ve věci provedl důkaz listinami, ze kterých zjistil následující skutečnosti.

6. Z výpisu o regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu soud zjistil, že žalobkyně má povolení k poskytování spotřebitelských úvěrů.

7. Z y označené jako Bonita smlouvy (č.l. 19 spisu) soud zjistil, že žalovaná zaslala žalobkyni částku 1 Kč dne 3. 12. 2024.

8. Ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo hodnota (č.l. 20 spisu) soud zjistil, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 27 500 Kč, který se žalovaná zavázala splácet ve 25měsíčních splátkách po 1 600 Kč. adresa 500 Kč činila výše provize zprostředkovatele. Celková cena spotřebitelského úvěru je uvedena částkou 40 000 Kč.

9. V čestném prohlášení (č.l. 25 spisu) žalovaná uvedla, že není v úpadku ani hrozícím úpadku, nemá více věřitelů, nemá peněžité závazky po dobu delší než 30 dnů, je schopna své závazky plnit. V dalším čestném prohlášení k výdajům žalovaná uvedla, že její měsíční výdaje spojené s bydlením činí 18 400 Kč, měsíční příjem činí 33 000 Kč.

10. Z y označené jako Posouzení úvěruschopnosti zákazníka (č.l. 27 spisu) soud zjistil, že v této tabulce je uveden průměr příjmů zákazníka 35 213,50 Kč, výše výdajů na bydlení v podnájmu 18 400 Kč, CEE zákazníka OK, insolvenční rejstřík zákazníka OK, katastr zákazníka – pozemek, celkem měsíční splátky úvěru 0 Kč, celkem úvěry podle REPI 64 960 Kč, ostatní zjištěné běžné výdaje 0 Kč, životní minimum 4 860 Kč, nezabavitelná částka 12 705 Kč. Dále tato obsahuje prohlášení, že veškeré výše uvedené informace odpovídají skutečnosti, a že toto ověřoval u souseda tituly před jménem jméno FO Burgereho.

11. Ze seznamu nemovitostí na LV (č.l. 28 spisu) soud zjistil, že žalovaná má evidován v SJM podíl na pozemku parcelní číslo 395/3 v katastrálním území adresa.

12. Ze smlouvy o nájmu bytu (č.l. 28 spisu) soud zjistil, že výše nájemného a záloh na plnění poskytovaná s užíváním bytu jsou uvedeny celkem částkou 18 400 Kč.

13. Z Formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru (č.l. 32 spisu) soud zjistil, že celková výše spotřebitelského úvěru měla činit 27 500 Kč, žalovaná měla hradit 25 splátek po 1 600 Kč a celkem měla zaplatit 40 000 Kč. Úroková sazba byla sjednána na 28,17 % ročně.

14. Z výplatních pásek (č.l. 36 spisu) soud zjistil, že žalovaná měla za výplatní termín 09/2024 na účet poukázánu částku 31 973 Kč, dobírka, včetně zaměstnaneckých benefitů činila částku 36 624 Kč, za výplatní termín 10/2024 byla žalované zaslána na účet dobírka ve výši 27 677 Kč. Uvedené údaje dále vyplývají z potvrzení o provedení transakce na č.l. 37 a 38 spisu.

15. Z potvrzení o provedení transakce (č.l. 38 a 39 spisu) soud zjistil, že 12. 9. 2024 byla žalované na účet zaúčtována příchozí platba ve výši 39 053 Kč a dne 14. 8. 2024 částka ve výši 37 500 Kč.

16. Z výpisu z registru REPI (č.l. 40 spisu) soud zjistil, že jsou zde evidovány dvě otevřené smlouvy, a to smlouva – revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem 14 960 Kč a smlouva – revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem 50 000 Kč. U smlouvy s úvěrovým rámcem 50 000 Kč byl tento rámec zcela vyčerpán.

17. Z potvrzení o provedení transakce (č.l. 42 spisu) soud zjistil, že dne 3. 12. 2024 žalovaná poukázala na účet číslo č. účtu a částku ve výši 1 Kč.

18. Z potvrzení o provedení transakce (č.l. 44 spisu) soud zjistil, že na účet číslo č. účtu byla dne třetího 12. 2024 poukázána částka ve výši 27 500 Kč. Z potvrzení o provedení transakce (č.l. 45 spisu) soud zjistil, že na účet číslo č. účtu byla dne 3. 12. 2024 poukázána částka 2 500 Kč.

19. Z upomínky ze dne 25. 12. 2024 a ze dne 26. 1. 2025 soud zjistil, že žalovaná byla upomínána o úhradu dlužních splátek.

20. Z předžalobní výzvy ze dne 27. 2. 2025 (č.l. 49) soud zjistil, že žalovaná byla vyrozuměna o zesplatnění úvěrové smlouvy a vyzvána k úhradě dlužné částky.

21. Ze sdělení právnická osoba adresa (č.l. 67 spisu) soud zjistil, že žalované byl zaslán oddací list s poznámkou o rozvodu manželství a o přijetí dřívějšího příjmení Dědičová.

22. Z kopie občanského průkazu žalované soud zjistil, že žalovaná poskytla žalobkyni kopii svého občanského průkazu.

23. Soud zamítl návrh na provedení důkazu výslechem svědka tituly před jménem jméno FO, neboť žalobkyně soudu nesdělila žádné bližší údaje potřebné k jeho obeslání.

24. Žalovaná soudu nenabídla žádná skutková tvrzení ani důkazní návrhy, ze kterých by vyplývalo, že by na vymáhanou pohledávku bylo, byť jen částečně cokoliv zaplaceno.

25. Ze zjištěných skutečností učinil soud tento závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně uzavřela se žalovanou pomocí prostředků komunikace na dálku úvěrovou smlouvu, na základě které se zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 27 500 Kč. Žalobkyně poslala žalované částku 27 500 Kč převodem na její účet, další částku 2 500 Kč žalobkyně zaslala jako provizi na účet zprostředkovatele. Žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti žalované měla k dispozici dvě výplatní pásky žalované, ze kterých vyplýval příjem žalované 36 624 Kč a 27 677 Kč, dvě potvrzení o příchozí platbě na účet žalované ve výši 39 053 Kč a 37 500 Kč, smlouvu o nájmu bytu, informaci o výši spoluvlastnického podílu na pozemku v katastrálním území adresa, výsledek dotazů na Centrální evidenci exekucí a na insolvenční rejstřík, výsledek dotazu na registr REPI, přezkoumání výdajů žalované žalobkyně vycházela z čestného prohlášení žalované.

26. Podle článku 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES členské státy zajistí, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledání v příslušné databázi.

27. Podle , o spotřebitelském úvěru ve znění pozdějších předpisů, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

28. Podle § 87 odst. 1 citovaného zákona, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

29. Z rozsudku Soudního dvora ze dne 5. 3. 2020 ve věci C 679/18, konkrétně pak z právní věty, vyplývá, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 o smlouvu o spotřebitelském úvěru a o zrušení Směrnice rady 87/102/EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 Směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatnit pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. Poukázat nutno též na rozsudek Soudního dvora ze dne 11. 1. 2024 ve věci C-755/22, z něhož vyplývá, že články 8 a 23 cit. Směrnice musí být vykládány v tom smyslu, že nebrání tomu, aby byl věřitel v případě, že nesplnil povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele, sankcionován v souladu s vnitrostátním právem neplatností smlouvy o spotřebitelském úvěru a zánikem jeho nároku na zaplacení sjednaných úroků, i když smlouva byla stranami v plném rozsahu splněna a spotřebitel v důsledku nesplnění výše uvedené povinnosti neutrpěl škodlivé následky.

30. K problematice povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele se vyjádřil rovněž Nejvyšší soud ČR v rozsudku vydaném pod sp. zn. spisová značka, kdy ze zveřejněné právní věty vyplývá, že věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Nic na tom nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladujícími úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle , o životním a existenčním minimu, o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze právnická osoba), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích. Nejvyšší soud v citovaném rozhodnutí mj. uvedl, že důsledky neschopnosti splácet úvěr se netýkají jen dlužníka (spotřebitele), ale dotýkají se společnosti jako takové, neboť na to mají vliv důsledky dlužníkova předlužení a případné insolvence. Do veřejné sociální sítě pak spadne často nejen dlužník, ale většinou i osoby na něm závislé, dojde k porušení rodinných a sociálních vztahů. Je proto na věřiteli, aby dlužníka – spotřebitele náležitě před poskytnutím úvěru prověřil. Úvěr pak smí spotřebiteli poskytnout jen tehdy, když s odbornou péčí schopnost dlužníka posoudil a z jeho zjištění je zřejmé, že dlužník bude schopen úvěr splácet. Neprověří-li věřitel dlužníka dostatečně, nebo poskytne-li dlužníkovi úvěr i přes svá negativní zjištění, je úvěrová smlouva podle Nejvyššího soudu neplatná.

31. Problematikou úvěrových smluv ve spotřebitelských vztazích, schopností dlužníka úvěr splácet a povinností věřitele řádně zkoumat úvěruschopnost dlužníka, se zabýval též Ústavní soud v nálezu vydaném . V něm Ústavní soud učinil závěr, že poskytovatel úvěru, když dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu úvěruschopnost plánovaný úvěr splatit. Uložením a řádným splněním této povinnosti přitom není chráněn jen samotný dlužník (spotřebitel) a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale v širším pojetí sama společnost jako taková.

32. Z výše citovaných rozhodnutí vyplývá, že povinností vnitrostátních soudů je z úřední povinnosti zkoumat, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost dlužníka. Posouzení, zda ze strany věřitele došlo k porušení předsmluvní povinnosti zkoumat úvěruschopnost dlužníka, tak není závislé na námitce dlužníka a soud tedy porušení této povinnosti zkoumá z úřední povinnosti.

33. Soud je toho názoru, že žalobkyně nedostatečným způsobem splnila svoji povinnost zkoumat úvěruschopnost žalované jakožto osoby žádající o spotřebitelský úvěr. Povinností věřitele je nejenom se podívat do veřejně dostupných registrů a dotázat se spotřebitele na údaje důležité pro posouzení jeho úvěruschopnosti, tedy na údaje, z nichž je možné zjistit informace o výši měsíčních příjmů a výdajů spotřebitele, povinností věřitele je také tyto informace ověřit a správně vyhodnotit. Žalobkyně uzavřela se žalovanou Smlouvu distančním způsobem. Zřejmě z tohoto důvodu ze strany žalobkyně nedošlo k dostatečnému prověření zejména finanční situace na straně žalované. Žalobkyně řádným způsobem nezkoumala výdaje žalované, když kromě výdajů na bydlení další výdaje nezkoumala a spolehla se na čestné prohlášení žalované. Žalovaná zcela evidentně měla finanční potíže, když neuhradila žádnou splátku. Soud proto hodnotil uzavřenou Smlouvu jako neplatnou.

34. Vzhledem k tomu, že ust. § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je úpravou speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení, má poskytovatel úvěru nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvních úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti, která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možnosti dlužníka – spotřebitele (k tomu viz Nejvyšší soud ČR, sp. zn. spisová značka).

35. Z tvrzení uvedených v žalobě a z provedeného dokazování vyplývá, že žalovaná uhradila žalobkyni částku celkem 1 Kč. Byla-li ze strany žalobkyně poskytnuta žalované částka 27 500 Kč, pak podle názoru soudu na vrácení této částky žalovaná dluží částku 27 499 Kč. V této části soud žalobu považuje za důvodnou a žalobě vyhověl.

36. Nedůvodná pak je žaloba v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky převyšující částku 27 499 Kč, proto v této části soud žalobu zamítl včetně požadovaného příslušenství v podobě úroku a úroku z prodlení. Pro úplnost soud dodává, že částku 2 500 Kč, která měla představovat provizi zprostředkovatele za uzavření úvěrové Smlouvy, nelze podle názoru soudu výše poskytnuté částky z neplatné úvěrové Smlouvy zahrnout.

37. Ze strany žalované soud neobdržel žádná skutková tvrzení ani důkazní návrhy ke zjištění možnosti spotřebitele poskytnutou jistinu vrátit. Soud proto uvážil, že je v možnostech žalované nesplacenou částku vrátit v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1 000 Kč, když vychází z toho, že je-li spotřebitel chráněn před důsledky neplatně sjednaného úvěrového závazku (vzniklého porušením povinností věřitele), jenž nebyl sjednán v souladu s právní ochranou přijatou právě k ochraně spotřebitele, měl by být chráněn i před neúměrným zatížením vrátit nesplacenou jistinu najednou ve smyslu ust. .

38. Soud navázal úhradu dluhu na ztrátu výhody splátek pro případ, že by ze strany žalované nebyla některá ze splátek uhrazena včas nebo v plné výši. Pokud by k takovéto situaci došlo, stává se nesplacená část dluhu splatnou okamžitě bez dalšího najednou. Splátek může využívat pouze ten dlužník, který splátky řádně a včas hradí.

39. Výrok o nákladech řízení vyplývá z ustanovení a odpovídá úspěchu účastníků ve věci. Ve věci byla žalobkyně úspěšná co do částky 27 499 Kč, což v procentuálním vyjádření představuje 78 %, neúspěšná byla co do částky 7 723 Kč, což procentuálním vyjádřením sestavuje 22 %. Čistý procesní úspěch žalobkyně činí 56 % a tímto koeficientem byly vynásobeny náklady řízení ve výši 4 314 Kč, které představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 1 410 Kč, odměna advokáta ve výši 2 100 Kč podle vyhlášky číslo , advokátní tarif, za tři úkony právní služby po 700 Kč (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby), tři paušální náhrady hotových výdajů po 100 Kč. Podle advokátního tarifu, dále pak navýšení odměny a paušálních náhrad 21 % DPH. Na náklady řízení tak byla žalobkyni přiznána částka 2 416 Kč.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení stejnopisu jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích prostřednictvím soudu podepsaného.

Nebudou-li povinnosti tímto rozsudkem uložené řádně, včas a dobrovolně splněny, může se oprávněný domáhat výkonu rozhodnutí.