Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 C 191/2025-53

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní Mgr. Ing. Eliškou Bognárovou ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta

proti

žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované

o 31 420,96 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 20 235 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Zamítá se žaloba v části, v níž se žalobkyně domáhá zaplacení částky 11 185,96 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 22 835 Kč od 2. 3. 2023 do zaplacení a úroku ve výši 7,76 % ročně z částky 20 235 Kč od 2. 3. 2023 do zaplacení.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 0 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně tituly před jménem Karla Goláně, tituly za jménem

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 20 235 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Zamítá se žaloba v části, v níž se žalobkyně domáhá zaplacení částky 11 185,96 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 22 835 Kč od 2. 3. 2023 do zaplacení a úroku ve výši 7,76 % ročně z částky 20 235 Kč od 2. 3. 2023 do zaplacení.III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 0 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně , tituly před jménem, Karla Goláně, , tituly za jménem

1. Žalobkyně se žalobou doručenou Okresnímu soudu v Olomouci dne 25. 6. 2025 domáhala po žalované zaplacení celkové částky 31 420,96 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že dne 22. 12. 2020 uzavřela její právní předchůdkyně, společnost Anonymizováno s.r.o., IČ: IČO, se sídlem adresa, PSČ adresa se žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru Anonymizováno č. hodnota (dále též jen "Smlouva"), na základě které poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 45 495 Kč, a to bezhotovostním převodem ve prospěch účtu obchodníka na koupi ve Smlouvě sjednaného zboží. Před uzavřením Smlouvy posuzovala právní předchůdkyně žalobkyně schopnost žalované úvěr získat a splácet. Žalovaná jí za tímto účelem sdělila informace o svých osobních poměrech (zejm. způsob bydlení a rodinný stav) a dále o svých příjmech a výdajích, které jsou zaznamenány také na přední straně Smlouvy, a předložila k ověření těchto informací své osobní doklady a doklady ověřující příjmy a výdaje, zejména výpisy z bankovního účtu. Právní předchůdkyně žalobkyně si dále také vyžádala informace z veřejných registrů, zejména SOLUS, NRKI, ISIR, CEE. Interní analýzou, zaznamenanou ve zprávě o posouzení úvěruschopnosti, pak právní předchůdkyně žalobkyně dospěla k závěru, že žalovaná má dostatečné disponibilní příjmy ke splácení požadovaného úvěru. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaná ve Smlouvě zavázala zaplatit právní předchůdkyni úroky s dohodnutou pevnou zápůjční úrokovou sazbou 7,76 % ročně. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnutých peněžních prostředků, úroků a dalších sjednaných poplatků (se žalovaná zavázala uhradit v 36 měsíčních splátkách po 1 264 Kč počínaje měsícem následujícím po vyplacení úvěru. Vzhledem k tomu, že se žalovaná dostala do prodlení s úhradou více jak dvou splátek, resp. s jednou splátkou po dobu více jak tři měsíce, došlo v souladu se smluvním ujednáním k zesplatnění úvěru ke dni 1. 3. 2023. Ke dni zesplatnění činila dlužná částka celkem 22 835 Kč. V důsledku porušení povinnosti řádně splácet úvěr byla žalovaná povinna v souladu se Smlouvou a Sazebníkem platit také smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Pohledávka vyplývající z výše uvedené Smlouvy byla ze strany právnická osoba. (dříve s.r.o.) na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 7. 11. 2023 postoupena včetně příslušenství a se všemi právy s ní spojenými včetně práva na smluvní pokutu žalobkyni jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni 7. 11. 2023. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovanou k úhradě předžalobní výzvou.

2. Žalovaná v podání doručeném soudu dne 14. 7. 2025 uvedla, že je ve výkonu trestu a není schopna splácet své závazky. V podání doručeném soudu dne 10. 11. 2025 uvedla, že se nebude účastnit jednání, žádala, aby soud rozhodl v její nepřítomnosti.

Soud provedl předložené listinné důkazy a učinil z nich následující skutková zjištění:

3. Z výpisu z obchodního rejstříku žalobkyně bylo zjištěno, že žalobkyně je akciovou s datem vzniku a zápisu 16. 5. 2005.

4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru Anonymizováno č. hodnota bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost Anonymizováno s.r.o. (dále též jen „věřitel“) uzavřela prostřednictvím obchodníka – zprostředkovatele úvěru Anonymizováno. s. se žalovanou jako zákazníkem dne 18. 11. 2020 smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které se zavázala poskytnout žalované jednorázový účelový spotřebitelský úvěr ve výši 45 495 Kč na nákup vysavače Vorwerk, a to převodem ve prospěch účtu obchodníka. Žalovaná se zavázala úvěr splatit formou 36 měsíčních splátek ve výši 1 264 Kč, bankovním inkasem. Splatnost 1. splátky byla 18. 1. 2021. Další splátky byly splatné vždy ve stejný den každého následujícího měsíce. Výše splátky činila 851 Kč a poslední splátka činila 776 Kč. Roční úroková sazby činila 0 %. V případě prodlení žalované s úhradou více jak 2 splátek nebo 1 splátky po dobu delší než 3 měsíce byl věřitel oprávněn od smlouvy odstoupit a úvěr zesplatnit. Žalovaná ve smlouvě uvedla své osobní údaje a číslo bankovního účtu. Dále uvedla, že je svobodná, nemá žádnou vyživovací povinnost, je zaměstnaná v pracovním poměru na dobu neurčitou jako ekonom školy u zaměstnavatele Anonymizováno a Anonymizováno adresa, s čistým příjmem 25 500 Kč měsíčně, jiný pravidelný příjem nemá. Splátky úvěrů a leasingů uvedla 0 Kč, nájem: 0 Kč, splátky hypotéky: 0 Kč, srážky ze mzdy a exekuce: 0 Kč.

5. Ze Sazebníku bylo zjištěno, že náhrada účelně vynaložených nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením činí 500 Kč za 1. písemnou upomínku při prodlení – zasílá se v měsíci následujícím po měsíci, v němž se spotřebitel dostal poprvé do prodlení, pokud prodlení trvá; 600 Kč za 2. upomínku při prodlení – zasílá se v měsíci následujícím po 1. upomínce, pokud prodlení trvá; 1 500 Kč v případě ukončení smlouvy o úvěru ze strany věřitele z důvodu prodlení spotřebitele trvajícího alespoň 3 měsíce. Smluvní pokuta za porušení povinnosti řádně splácet úvěr činí 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení.

6. Z první upomínky při prodlení ze dne 11. 11. 2022 bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně touto žalovanou vyzývala k zaplacení splátky úvěru, současně žalované sdělila, že z důvodu prodlení ji byla na základě této upomínky podle příslušné položky sazebníku naúčtována náhrada nákladů spojená s vymáháním dluhu ve výši 500 Kč.

7. Z druhé upomínky při prodlení ze dne 14. 12. 2022 bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně touto žalovanou vyzývala k zaplacení částky 4 889 Kč, s tím, že uvedená dlužná částka zahrnuje již dvě splátky v prodlení, navýšené o náhradu nákladů v souvislosti s prodlením, jakož i další očekávanou splátku. Současně žalované sdělila, že z důvodu prodlení ji byla na základě této upomínky podle příslušné položky sazebníku naúčtována náhrada nákladů spojená s vymáháním dluhu ve výši 600 Kč.

8. Z odstoupení od smlouvy o úvěru a výzvy k okamžité úhradě dluhu ze dne 1. 3. 2023 bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně oznamovala žalované, že vzhledem k jejímu prodlení se splácením splátek odstupuje od smlouvy č. hodnota a že důsledkem odstoupení je okamžitá splatnost úvěru. Žalovanou současně vyzvala k okamžitému zaplacení dlužné částky ve výši 22 835 Kč.

9. Z přehledu transakcí bylo zjištěno, že žalovaná úvěr čerpala dne 22. 12. 2020, kdy byly věřitelem převedeny peněžní prostředky na účet obchodníka. Žalovaná na úvěr uhradila celkem částku 25 260 Kč.

10. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 7. 11. 2023 včetně přílohy č. 1 – seznamu pohledávek, z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 4. 12. 2023 vč. informace o zpracování osobních údajů a z podacího lístku ze dne 4. 12. 2023 bylo zjištěno, že Smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou dne 7. 11. 2023 mezi společností právnická osoba., jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem přešla žalovaná pohledávka na žalobkyni, což právní předchůdkyně žalobkyně žalované oznámila dopisem ze dne 4. 12. 2023. Současně byly žalované žalobkyní zaslány také informace o zpracování osobních údajů, které oznámení o postoupení pohledávky také obsahovalo.

11. Z předžalobní výzvy ze dne 31. 7. 2024 včetně podacího lístku ze dne 31. 7. 2024 bylo zjištěno, že žalobkyně prostřednictvím právního zástupce žalovanou dopisem ze dne 31. 7. 2024, odeslaným téhož dne, vyzvala k úhradě dlužné částky ve výši 38 608,93 Kč do 15. 8. 2024.

Na základě provedených listinných důkazů dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu:

12. Právní předchůdkyně žalobkyně společnost Anonymizováno s.r.o. (dále jen „věřitel“) uzavřela se žalovanou dne 18. 11. 2020 smlouvu spotřebitelském úvěru, na základě které poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 45 495 Kč, a to dne 22. 12. 2020 bezhotovostním převodem ve prospěch účtu obchodníka na koupi ve smlouvě sjednaného zboží. Poskytnuté peněžní prostředky se žalovaná zavázala uhradit v 36 měsíčních splátkách po 1 264 Kč, počínaje měsícem následujícím po vyplacení úvěru. Splatnost první splátky byla sjednána ke dni 18. 1. 2021. Žalovaná sjednané splátky nehradila řádně a včas. Právní předchůdkyně žalobkyně proto v souladu se smluvním ujednáním dopisem ze dne 1. 3. 2023 odstoupila od Smlouvy a vyzvala žalovanou k okamžité úhradě částky 22 835 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně prověřovala úvěruschopnost žalované na základě údajů uvedených žalovanou ve smlouvě. Žalovaná ve smlouvě uvedla, že je svobodná, nemá žádnou vyživovací povinnost, je zaměstnaná v pracovním poměru na dobu neurčitou jako ekonom školy u zaměstnavatele Anonymizováno a Anonymizováno adresa, s čistým příjmem 25 500 Kč měsíčně, jiný pravidelný příjem nemá. Splátky úvěrů a leasingů uvedla 0 Kč, nájem: 0 Kč, splátky hypotéky: 0 Kč, srážky ze mzdy a exekuce: 0 Kč. Smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou dne 7. 11. 2023 mezi společností právnická osoba. jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem přešla žalovaná pohledávka na žalobkyni, což právní předchůdkyně žalobkyně žalované oznámila dopisem ze dne 4. 12. 2023. Žalovaná na úvěr uhradila celkem částku 25 260 Kč. Před podáním žaloby žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky.

13. Podle , (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

14. Podle § 2398 odst. 1 o. z. úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu.

15. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl požádán.

16. Podle , o spotřebitelském úvěru (dále jen „“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

17. Podle , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném v době poskytnutí úvěru, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

18. Podle , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném v době poskytnutí úvěru (dále jen „“), (1) Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

19. Podle , ve znění účinném do 28. 5. 2022, (1) Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. (2) Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. (3) Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.

20. Podle § 580 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

21. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

22. Podle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

23. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

24. Podle. § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

25. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

26. Po provedeném dokazování dospěl soud v rámci právního hodnocení k závěru, že žaloba žalobkyně je důvodná pouze částečně.

27. Žalobkyně v řízení prokázala, že je ve věci aktivně legitimována, neboť prokázala, že na ni prostřednictvím smlouvy o postoupení pohledávky přešla žalovaná pohledávka. Dále bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovanou smlouvu o úvěru, která je ve smyslu ust. § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru smlouvou o spotřebitelském úvěru. Žalovaná vystupovala v rámci smluvního vztahu jako slabší strana – spotřebitel, neboť ze smlouvy nevyplynulo, že by se jednalo o podnikatele a žádný z účastníků to ani netvrdil. Povinností žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně před poskytnutím úvěru tedy bylo zkoumat schopnost žalované splácet úvěr.

28. Podle aktuální judikatury Ústavního soudu by měly obecné soudy poskytovatele úvěrů vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit, když jde o obecný princip, který by soudy měly vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoli. Úvěrovou smlouvu uzavřenou bez takového řádného zkoumání úvěruschopnosti dlužníka je tedy dle Ústavního soudu třeba posoudit jako rozpornou s dobrými mravy (srov. nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. , dostupný z www.nalus.usoud.cz). Z výše uvedených závěrů Ústavního soudu ČR tak vyplývá, že pokud řádné nezkoumání úvěruschopnosti dlužníka při uzavření úvěrové smlouvy může vést k posouzení uzavřené smlouvy jako rozporné s dobrými mravy dle ustanovení § 580 odst. 1 o. z., je soud povinen se otázkou řádného zkoumání úvěruschopnosti zabývat i bez námitky žalované strany, neboť zjevný rozpor s dobrými mravy zakládá dle ustanovení § 588 o. z. absolutní neplatnost takového právního jednání, ke které je soud povinen přihlédnout i bez návrhu. Navíc k závěru, že vnitrostátní soud je zásadně povinen zkoumat z úřední povinnosti dodržování povinností věřitele vyplývajících z vnitrostátních právních předpisů provádějících článek 8 a čl. 10 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS (dále jen „směrnice o spotřebitelském úvěru“), když článek 8 ve spojení s článkem 23 směrnice o spotřebitelském úvěru brání vnitrostátní právní úpravě sankce za porušení povinnosti posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, která požaduje, aby se spotřebitel aktivně dovolával příslušného porušení povinnosti (spotřebitel je povinen neplatnost úvěrové smlouvy namítnout, a to ve tříleté promlčecí době), dospěl i Soudní dvůr Evropské unie ve svém rozsudku ze dne 5. 3. 2020 ve věci C-679/18 (rozsudek dostupný na www.curia.europa.eu). Pokud pak jde o samotné posouzení úvěruschopnosti, tak jak uzavřel Nejvyšší soud, věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru (zde je sice míněn , tyto závěry však jsou aplikovatelné i na ), tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech, na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. , dostupný z www.nsoud.cz). Ke stejným závěrům pak dospěl i soudní dvůr 5 Evropské Unie ze dne 18. 12. 2014 ve věci C-449/13 (rozhodnutí dostupné z www.curia.europa.eu), který uzavřel, že článek 8 odst. 1 směrnice o spotřebitelském úvěru musí být vykládán tak, že nebrání tomu, aby bylo posouzení úvěruschopnosti spotřebitele provedeno jen na základě informací uvedených spotřebitelem, avšak za podmínky, že tyto informace budou dostatečné a že jeho pouhá prohlášení budou podepřena doklady, a dále tak, že neukládá poskytovateli úvěru povinnost provádět systematicky kontrolu informací poskytnutých spotřebitelem. S ohledem na výše uvedené závěry judikatury tedy je pro řádné prověření úvěruschopnosti nezbytné, aby prohlášení dlužníka bylo podepřeno i doklady, není však nezbytné kompletní podložení jednotlivých položek.

29. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně při posuzování schopnosti žalované úvěr splatit pracovala s údaji sdělenými žalovanou. Soudu předložila smlouvu obsahující údaje o osobních a majetkových poměrech žalované. Podle citovaných judikatorních závěrů však není takový postup pro splnění povinnosti stanovené v dostačující. Při poskytnutí úvěru vycházela z příjmu ve výši 25 500 Kč, když však tato částka nebyla prokázána, jelikož žalobkyně soudu k důkazu nepředložila doklady ověřující příjmy. Právní předchůdkyně žalobkyně si pak zejména nijak neověřila výdaje žalované, nevyžádala si v tomto směru výpisy z účtu, ačkoliv žalovaná uvedla, že disponuje bankovním účtem. Žalobkyně tvrdila, že právní předchůdkyně žalobkyně si dále také vyžádala informace z veřejných registrů, zejména SOLUS, NRKI, ISIR, CEE. K prokázání těchto tvrzení však soudu nepředložila žádné důkazy. K výzvě soudu stran zkoumání úvěruschopnosti žalobkyně sdělila, že k prověření úvěruschopnosti žalované nebude doplňovat žádných tvrzení ani navrhovat provedení nových důkazů

30. Za této situace tedy dospěl podepsaný soud k závěru, že v daném případě žalobkyně řádně neprověřila úvěruschopnost žalované při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, neboť z tvrzení a předložených důkazů jasně vyplývá, že neměla dostatečné informace o pravidelných příjmech a výdajích žalované, a tyto věrohodným způsobem neověřila (předložení dokladů o výdajích žalované žalobkyně ani netvrdila). Smlouva o spotřebitelském úvěru je tedy v návaznosti na , 2 podle o. z. neplatná, a to pro rozpor se zákonem, a tento rozpor je tak zjevný, že k této neplatnosti je soud podle o. z. povinen přihlédnout z úřední povinnosti.

31. Nároky z neplatné smlouvy je pak třeba vypořádat podle § 2993 o. z. z titulu bezdůvodného obohacení jako plnění poskytnutá na základě neplatné smlouvy. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž by tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila, plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. Žalobkyně tedy má nárok na uhrazení zůstatku původní jistiny, nikoliv však dalších poplatků, smluvní pokuty či příslušenství, jak žalobkyně také požaduje, když tento požadavek je s ohledem na výše uvedené nedůvodným.

32. Soud s ohledem na skutečnosti uvedené výše, zavázal žalovanou výrokem I. tohoto rozsudku k úhradě dlužné jistiny úvěru, tj. částky 20 235 Kč, když sama žalobkyně tvrdila, že žalovaná uhradila na shora označený spotřebitelský úvěr celkem 25 260 Kč (naproti tomu právní předchůdkyně žalobkyně jí poskytla částku 45 495 Kč). S ohledem na neplatnost celé smlouvy o spotřebitelském úvěru pak žalobkyně nemá nárok na další částky ve výši 11 185,96 Kč s příslušenstvím a v tomto rozsahu byla žaloba výrokem II. tohoto rozsudku zamítnuta.

33. Pokud jde o požadavek žalobkyně na zaplacení zákonného úroku z prodlení, pak zde bylo soudem rozhodnuto tak, že nárok na úhradu zákonného úroku z prodlení nebyl žalobkyni přiznán (výrok I. rozsudku) a v této části byla žaloba zamítnuta (výrok II. tohoto rozsudku). Zde soud odkazuje na závěry uvedené v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. , podle kterého je speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení. Toto ustanovení, podle kterého je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu úvěru v době přiměřené jeho možnostem, tak představuje určitý typ soukromoprávní sankce určené poskytovatelům „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok pouze na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, a to v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která se neodvíjí od výzvy věřitele k plnění. Nárok na zákonný úrok z prodlení podle o. z. tak v době rozhodování soudu dán nebyl. Jelikož žalovaná netvrdila v průběhu řízení žádné skutečnosti, které by soud vedly k tomu, aby se odchýlil od obecné lhůty k plnění podle , rozhodl soud tak, že žalovaná je povinna dlužnou jistinu vrátit ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, když neshledal důvody pro stanovení lhůty delší.

34. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle , přičemž soud posuzoval míru procesního úspěchu a neúspěchu stran v daném sporu. Žalobkyně se v řízení domáhala zaplacení celkové částky 45 107,23 Kč (včetně úroku a zákonného úroku z prodlení, kapitalizovaného ke dni vyhlášení rozhodnutí), v rozsahu 20 235 Kč bylo žalobě vyhověno, co do zbývající částky byla žaloba zamítnuta. V řízení byla tedy úspěšnější žalovaná, proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III. rozsudku.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu Ostrava, pobočka v Olomouci, prostřednictvím Okresního soudu v Olomouci. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.