Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 C 334/2025-20

Okresní soud v Benešově rozhodl samosoudkyní JUDr. Evou Kůsovou, Ph.D. ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně

zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta

proti

žalovanému: Jméno žalovaného A, narozený Datum narození žalovaného A

trvale bytem Adresa žalovaného B

o zaplacení 11 344,34 Kč s příslušenstvím,

takto:

I. Žaloba, že je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni částku částka, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši částka, zákonný úrok z prodlení z částky částka od datum do datum ve výši 11,75%, zákonný úrok z prodlení z částky částka od datum do datum ve výši 11 %, zákonný úrok z prodlení z částky částka od datum do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žaloba, že je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, , kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši , částka, , zákonný úrok z prodlení z částky , částka, od , datum, do , datum, ve výši 11,75%, zákonný úrok z prodlení z částky , částka, od , datum, do , datum, ve výši 11 %, zákonný úrok z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, se zamítá.II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku částka s příslušenstvím a nahradit jí náklady řízení. Uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně, obchodní společnost právnická osoba, IČ: IČO, uzavřela s žalovaným dne datum smlouvu o půjčce č. hodnota, na jejímž základě poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši částka, které se žalovaný zavázal splatit spolu s poplatkem v týdenních splátkách ve sjednané výši, přičemž poslední splátka byla stanovena na datum. Žalovaný však porušil svou povinnost půjčku splácet, když sjednané splátky nehradil řádně a včas, přičemž nejpozději od datum je s dlužnou částkou v prodlení. Dlužná jistina tak činí částku částka, dále žalobkyně požadovala uhrazení kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši částka, zákonných úroků z prodlení z dlužné částky částka od datum do zaplacení. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, což bylo žalovanému písemně oznámeno. Na dlužnou částku žalovaný přes zaslanou výzvu ničeho neuhradil.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, k ústnímu jednání se bez omluvy nedostavil, proto soud ve věci jednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti.

3. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění. Dne datum právní předchůdkyně žalobkyně, obchodní společnost právnická osoba, IČ: IČO, uzavřela s žalovaným smlouvu o půjčce č. hodnota, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému bezúčelový úvěr ve výši částka oproti podpisu, a to za poplatek ve výši částka. Celkovou dlužnou částku částka se žalovaný zavázal splácet v 53 týdenních splátkách po částka (ze smlouvy o půjčce ze dne datum, včetně smluvních podmínek). Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni ze společnosti Anonymizováno, o čemž byl žalovaný písemně vyrozuměn (ze smlouvy o postoupení pohledávek včetně seznamu postupovaných pohledávek, z oznámení o postoupení pohledávek zde dne, včetně podacího lístku). Žalobkyně vyzývala žalovanou k úhradě dluhu (z předžalobní výzvy, včetně podacího lístku).

4. Při právním posouzení věci soud vycházel ze , (dále jen „o. z.“), resp. ze , (dále jen „obč. zák.“), jelikož podle věta první o. z. není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy.

5. Podle § 657 obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

6. Podle § 658 odst. 1 obč. zák. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.

7. Podle § 39 obč. zák. neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

8. Podle ustanovení § 56 odst. 1 obč. zák. spotřebitelské smlouvy nesmějí obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran.

9. Podle ustanovení § 56 odst. 2 obč. zák. ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na smluvní ujednání, která vymezují předmět plnění smlouvy nebo cenu plnění.

10. Podle § 451 odst. 1 obč. zák. kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Podle odst. 2 téhož ustanovení bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.

11. Podle § 517 odst. 1 věta první obč. zák. dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Podle odst. 2 téhož ustanovení jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis, tím je s ohledem na vznik bezdůvodného obohacení

12. Podle § 524 odst. 1 obč. zák. věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému.

13. Soud na základě provedeného dokazování dospěl k závěru, že nárok žalobkyně není opodstatněný, a to z následujících několika důvodů. V první řadě je nutné uvést, že žalobkyně soudu vůbec nepředložila řetězec postupních smluv, na jejímž základě nabyla pohledávku od původní věřitelky právnická osoba, jelikož obsahem spisu je toliko postupní smlouva mezi žalobkyní a společností Anonymizováno. Už jen z tohoto důvodu nemohla být žalobkyně úspěšná, jelikož řádně neprokázala svoji aktivní legitimaci k uplatněnému nároku. Dále lze uvést, že uzavřená smlouva o půjčce dle obč. zák. (která byla současně spotřebitelským úvěrem dle , o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru) byla absolutně neplatná podle obč. zák. pro rozpor se zákonem a dobrými mravy, a to z důvodu nezkoumání úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením smlouvy. Princip úvěruschopnosti (zkoumání úvěruschopnosti) je požadavkem, který vyplývá z podstaty dotčeného právního vztahu, na němž je nutné trvat, jelikož je bezpodmínečným požadavkem, že podnikatel má poskytovat úvěr pouze spotřebitelům, u nichž úvěruschopnost řádně prověřil. V opačném případě je na něm, aby nesl důsledky svého podnikatelského úsudku a rozhodování v podobě absolutní neplatnosti takové smlouvy, která svými důsledky zatěžuje nejen spotřebitele, nýbrž v širších souvislostech postihuje celou společnost. Soud přitom nemohl rozhodnout o tom, kolik zbývá na jistinu a tuto žalobkyni vydat jako bezdůvodného obohacení, jelikož v žalobě zcela absentovala tvrzení ohledně úhrad žalovaného.

14. A za třetí (pro případ, že by smlouva byla platná a aktivní legitimace žalobkyně prokázána) lze uvést, že „souhrnný poplatek“ v souvislosti s poskytnutím půjčky představoval úplatu za půjčení peněz, což je dle soudní praxe i odborné literatury definice smluvního úroku (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka, či Anonymizováno v komentáři k § Anonymizováno a kolektiv. II, 2. vydání, adresa, s. 1856). O tom, že se jednalo o úplatu za půjčení peněz, svědčí i skutečnost, že poplatek nebyl, a to ani zčásti, složen z žádných dílčích položek, které by vyjadřovaly úplatu za poskytnutí určité zvláštní služby (případně vymezení, že se například jedná za poplatek za zpracování, případně správu půjčky a podobně). Na základě uvedeného je proto nutné konstatovat, že tzv. souhrnný poplatek svou podstatou představoval kapitalizovaný úrok. V této souvislosti lze pak odkázat na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka (dostupný z www.nsoud.cz), dle něhož při sjednávání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. Za shora popsané situace nelze než uzavřít, že sjednaný kapitalizovaný úrok, označovaný jako „souhrnný poplatek“, byl nepřiměřený a svou výší zjevně odporoval dobrým mravům. Soud přitom nemohl rozhodnout o tom, kolik zbývá na jistinu, jelikož v žalobě zcela absentovala tvrzení ohledně úhrad žalovaného (jak již uvedeno shora) a je zjevné, že jakákoliv úhrada by musela být započítána na pouze na jistinu.

15. Ze všech popsaných důvodů soud žalobu v celém rozsahu zamítl. Pokud jde o chybějící tvrzení či důkazy, uvádí soud, že se žalobkyně svou neúčastí na jednání dobrovolně zbavila možnosti obdržet od soudu náležitá poučení a svá tvrzení/důkazy doplnit.

16. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle odst. tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, jelikož procesně úspěšnému žalovanému dle obsahu spisu žádné náklady nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku se lze odvolat ve lhůtě do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Benešově.