Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

27 C 42/2025-30

Okresní soud ve Znojmě rozhodl samosoudkyní Mgr. Kristýnou Koubovou ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta

proti

žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované

o 13 506 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 4 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 4 000 Kč od 2. 8. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 10 526,21 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 1 778,96 Kč od 2. 8. 2025 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 1,25 % ročně z částky 5 778,96 Kč od 2. 8. 2025 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 5 778,96 Kč od 21. 2. 2025 do 1. 8. 2025 a s úrokem ve výši 8 % ročně z částky 5 554,33 Kč od 21. 2. 2025 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 4 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 4 000 Kč od 2. 8. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 10 526,21 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 1 778,96 Kč od 2. 8. 2025 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 1,25 % ročně z částky 5 778,96 Kč od 2. 8. 2025 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 5 778,96 Kč od 21. 2. 2025 do 1. 8. 2025 a s úrokem ve výši 8 % ročně z částky 5 554,33 Kč od 21. 2. 2025 do zaplacení.III. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se v předmětném řízení domáhala na žalované úhrady částky 13 506 Kč s příslušenstvím. Tento svůj nárok žalobkyně odůvodnila tím, že mezi společností právnická osoba., IČO IČO, se adresa, (dále jen „předchůdkyní žalobkyně“), a žalovanou byla dne datum uzavřena smlouva o úvěru č. hodnota, kterou se předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 7 000 Kč, a které se žalovaná spolu s úrokem a dalšími sjednanými poplatky v souhrnné kapitalizované výši 6 006 Kč zavázala (mimo jiné) vrátit a uhradit v pravidelných 14 měsíčních splátkách po 929 Kč, a to nejpozději do datum. Schopnost žalované řádně hradit předmětný závazek byla ze strany předchůdkyně žalobkyně zjištěna na základě informací požadovaných a získaných od žalované, které byly písemně zaznamenány a ověřeny na základě poštovních poukázek a výpisů z účtu, jakož i nahlédnutím do veřejných registrů NRKI, BRKI, SOLUS a insolvenčního rejstříku. Žalovaná však předchůdkyni žalobkyně uhradila pouze peněžní prostředky ve výši 3 000 Kč. Ke dni datum byla pohledávka za žalovanou vyplývající z uvedené úvěrové smlouvy postoupena z předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni.

2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.

3. Z provedených důkazů učinil soud následující dílčí skutková zjištění.

4. Z y nadepsané „Výpis z obchodního rejstříku, vedeného Městským soudem v Praze oddíl B, vložka hodnota“ a ze seznamu nebankovních poskytovatelů spotřebitelského úvěru vedeného Českou národní bankou ke dni datum (dostupného na internetu) soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně je akciová společnost, která ke dni datum disponovala oprávněním k činnosti nebankovního poskytovatele spotřebitelského úvěru, které jí udělila Česká národní banka.

5. Z y nadepsané „Smlouva o úvěru“ soud zjistil, že se předchůdkyně žalobkyně a žalovaná dne datum dohodly na dočasném poskytnutí peněžních prostředků (předchůdkyní žalobkyně pro žalovanou) ve výši 7 000 Kč s tím, že (mino jiné) žalovaná tyto peněžní prostředky předchůdkyni žalobkyně vrátí, jakož i předchůdkyni žalobkyně uhradí peněžní prostředky v souhrnné výši 6 006 Kč (představující odměnu předchůdkyně žalobkyně za dočasné poskytnutí peněžních prostředků, jakož i poplatky za další s předmětnou dohodou související sjednané služby), a to formou 14 měsíčních plateb ve výši 929 Kč, nejpozději do datum. Předchůdkyně žalobkyně dne datum poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 7 000 Kč.

6. Z listin nadepsaných „Žádost o úvěr“, „Oznámení o přiznání dávky státní sociální podpory“, „Poštovní poukázka B“ a z y na č. l. 15 spisu verte soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně při posuzování schopnosti žalované dočasně jí poskytnuté peněžní prostředky včetně dalších peněžních prostředků za sjednaných podmínek vrátit a uhradit vycházela z žalovanou dne datum poskytnutých informací, že žalovaná byla svobodná, bydlela s rodiči, měla tři vyživovací povinnosti, byla na rodičovské dovolené, měla pravidelný čistý měsíční příjem, a to příjem z rodičovského příspěvku ve výší 19 500 Kč měsíčně (kdy uvedený příjem předchůdkyně žalobkyně ověřila), jakož i že žalovaná neměla bankovní účet, a že výdaje žalované činily částku 3 000 Kč měsíčně na bydlení včetně energií, částku 9 500 Kč měsíčně na dopravu, jídlo a osobní náklady a částku 300 Kč měsíčně na úhradu závazku vyplývajícího z dalších žalované dočasně poskytnutých peněžních prostředků.

7. Z elektronického dokumentu obsahujícího transakční historii soud zjistil, že žalovaná na v předmětném řízení vznesený nárok předchůdkyni žalobkyně uhradila peněžní prostředky v souhrnné výši 3 000 Kč.

8. Z listin nadepsaných „Smlouva o postoupení pohledávek“, „Příloha č. hodnota smlouvy o postoupení pohledávek – Seznam pohledávek“, „Oznámení o postoupení pohledávky ve smyslu ust. “, „Prohlášení o pravosti podpisu“ a „Potvrzení o zaplacení kupní ceny“, „Podací lístek – DopisOnline“ a „Sledování zásilek“ soud zjistil, že se předchůdkyně žalobkyně a žalobkyně před podáním projednávaného návrhu dohodly na převedení práva domáhat se úhrady v předmětném řízení nárokovaných peněžních prostředků z předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni, přičemž uvedenou skutečnost předchůdkyně žalobkyně žalované písemně oznámila a žalobkyně žalovanou (mimo jiné) vyzvala k úhradě žalobou nárokovaných peněžních prostředků nejpozději do datum.

9. Z listin nadepsaných „Výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě“ a „Podací lístek – DopisOnline“ soud zjistil, že žalobkyně před podáním žaloby opakovaně písemně vyzvala žalovanou (mimo jiné) k úhradě v předmětném řízení nárokovaných peněžních prostředků.

10. Co do závěru o skutkovém stavu soud odkazuje na dílčí skutková zjištění, neboť ta jsou ve vzájemném souladu.

11. Podle , , (dále jen „o. z.“), je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

12. Podle § 570 odst. 1 o. z. právní jednání působí vůči nepřítomné osobě od okamžiku, kdy jí projev vůle dojde; zmaří-li vědomě druhá strana dojití, platí, že řádně došlo.

13. Podle § 1879 o. z. platí, že věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

14. Podle § 1958 o. z. je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

15. Podle § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.

16. Podle o. z., ve výši podle , odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

17. Podle § 2395 o. z. platí, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

18. Podle § 2991 o. z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

19. Podle § 2993 o. z. platí, že plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

20. Podle , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od datum, (dále jen „ “), je spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

21. Podle § 9 zákona o spotřebitelském úvěru, platí, že nebankovní poskytovatel spotřebitelského úvěru je právnická osoba, která je oprávněna poskytovat spotřebitelský úvěr na základě oprávnění k činnosti nebankovního poskytovatele spotřebitelského úvěru, které jí udělila Česká národní banka.

22. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru platí, že poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení platí, že poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

23. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru platí, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

24. Podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru platí, že je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

25. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení soud dospěl k závěru, že mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla dne datum uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2395 o. z. a § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru s obsahem specifikovaným v bodě 5. tohoto rozsudku, kde předchůdkyně žalobkyně vystupovala v postavení poskytovatele úvěru (§ 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru) a žalovaná jako spotřebitel (§ 419 o. z.). Předchůdkyni žalobkyně tak vznikla povinnost před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudit úvěruschopnost žalované podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru.

26. Před uzavřením předmětné smlouvy o spotřebitelském úvěru předchůdkyně žalobkyně ověřila, že žalovaná měla ke dni datum příjem z rodičovského příspěvku ve výši 19 500 Kč měsíčně.

27. Ohledně dalších skutečností souvisejících s posouzením úvěruschopnosti žalované, zejména ohledně jejích osobních poměrů a výdajů, vycházela předchůdkyně žalobkyně pouze z informací poskytnutých samotnou žalovanou.

28. Vzdor tvrzení žalobkyně, že v souvislosti s posouzením úvěruschopnosti žalované předchůdkyně žalobkyně rovněž provedla lustraci žalobkyní tvrzených rejstříků či databází, jakož i ověřila žalovanou tvrzené výdaje prostřednictvím výpisů z jejího bankovního účtu, žalobkyně neoznačila ani soudu nepředložila žádný důkaz. To vše navíc za situace, kdy žalovaná deklarovala (přičemž žalobkyně sama akcentuje pravdivost tvrzení žalované), že žádným bankovním účtem ke dni datum nedisponovala.

29. V souvislosti se všemi výše uvedenými informacemi tak soud připomíná relevantní judikaturu, podle které věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, „vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků“ (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. ).

30. V předmětné věci tak navzdory zákonné důkazní povinnosti žalobkyně nelze dospět k závěru, že by žalobkyně úvěruschopnost žalované prověřila způsobem dostatečně vyhovujícím výše specifikovaným zákonným požadavkům (jakož i že byla žalovaná v době poskytnutí úvěru schopna smluvní povinnosti související s předmětnou úvěrovou smlouvou splácet), přičemž žalobkyni nebylo možno poučit ve smyslu ustanovení , 3 , , (dále jen „ “), neboť se k jednání soudu, k němuž byla řádně a včas předvolána, nedostavila.

31. V souladu se shora popsanými závěry soudu, jakož i se skutečností, že podle § 2991 o. z. je předchůdkyně žalobkyně, resp. s ohledem na postoupení projednávaného nároku z předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni (§ 1879 o. z.), žalobkyně a oprávněna nárokovat na žalované plnění, které jí bez právního důvodu, popř. z právního důvodu, který odpadl, poskytla, vzniklo žalobkyni právo na vrácení předchůdkyní žalobkyně žalované poskytnutých a dosud nevrácených peněžních prostředků ve výši 4 000 Kč.

32. Ve vztahu k prodlení žalované s vrácením těchto peněžních prostředků soud uvádí, že v řízení bylo prokázáno, že žalovaná k plnění zahrnujícímu rovněž úhradu dotčených 4 000 Kč byla prostřednictvím písemné výzvy vyzvána ke dni 1. 8. 2025 (§ 1958 o. z.).

33. Ve vztahu k určení splatnosti bezdůvodného obohacení vycházelAnonymizovánosoud ze skutečnosti, že v řízení bylo prokázáno, že žalovaná byla k plnění zahrnujícímu rovněž úhradu dotčených 4 000 Kč vyzvána ke dni 1. 8. 2025 (§ 570 odst. 1 o. z. a § 1958 o. z.), kdy žalovaná nereagovala tak, že by poskytnutá lhůta nebyla přiměřená jejím možnostem (§ 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru). Soud tak vyšel ze závěru, že mezi účastníky žádný spor o době přiměřené možnostem žalované ve smyslu § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru nevznikl, přičemž za dobu přiměřenou možnostem žalované k vrácení předmětného bezdůvodného obohacení považoval dobu určenou v souladu s výzvou žalobkyně.

34. V kontextu všech shora uvedených skutečností tak soud uložil žalované povinnost uhradit žalobkyni částku 4 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 4 000 Kč od 2. 8. 2025 do zaplacení (§ 1968 o. z. a § 1970 o. z.). Ve zbývajícím rozsahu soud vznesený nárok žalobkyně zamítl.

35. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle tak, že žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení, neboť nebylo zjištěno, že by v řízení převážně procesně úspěšné žalované vznikly jakékoliv náklady.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu ve Znojmě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.