Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
8 C 323/2025-16
Okresní soud v Benešově rozhodl samosoudkyní Mgr. Hedvikou Lávičkovou ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně
sídlem Adresa žalobkyně
zastoupená advokátem Jméno advokáta
sídlem Adresa advokáta
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného
bytem Adresa žalovaného
o zaplacení 15 000 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba o zaplacení pohledávky ve výši částka s kapitalizovaným úrokem ve výši částka a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a pohledávky ve výši částka, se zamítá.
II. Žalovanému se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.
Odůvodnění:
I. Žaloba o zaplacení pohledávky ve výši , částka, s kapitalizovaným úrokem ve výši , částka, a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a pohledávky ve výši , částka, , se zamítá.II. Žalovanému se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.
Žalobkyně se domáhala, aby žalovaný byl uznán povinným zaplatit jí částku částka (z toho tvořila jistina částka a kapitalizovaná smluvní pokuta částka) s příslušenstvím (kapitalizovaným smluvním úrokem v částce částka a zákonným úrokem z prodlení z částky částka za období od datum do zaplacení) a nahradit jí náklady řízení. Mezi žalobkyní a žalovaným byla dne datum uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. hodnota. Společně s jistinou úvěru se žalovaný zavázal žalobkyni zaplatit i smluvní úrok z jistiny při úrokové sazbě ve výši 40 % měsíčně, přičemž jistinu mohl žalovaný splatit kdykoli. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou úvěru, a proto žalobkyně využila svého práva a úvěr zesplatnila, žalovaný byl o tom informován dopisem ze dne datum. Ohledně úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně uvedla, že ji zkoumala prostřednictvím výpisů z bankovního účtu, případně výplatními listy žalovaného a jeho lustrací v příslušných registrech. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní upomínku, na kterou nijak nereagoval. Žalobkyně se z jednání soudu omluvila.
Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil a k jednání soudu se bez omluvy nedostavil.
Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že žalovaný a žalobkyně dne datum podepsali prostřednictvím elektronických prostředků listinu s nadpisem „Anonymizováno“, na základě které mohl žalovaný od žalobkyně po dobu neurčitou opakovaně obdržet peněžní prostředky až do výše částka. U označení žalovaného bylo uvedeno mimo jiné číslo bankovního účtu, a to č. účtu. Obdržené prostředky pak měl žalovaný vrátit spolu s úrokem při úrokové sazbě 40 % p.m., konkrétně tak, že obdržené prostředky mohl žalovaný vrátit kdykoli, ale úrok přirostlý za uplynulé období byl žalovaný povinen uhradit každý měsíc nejpozději k 27. dni měsíce. Z kopie OP soud zjistil, že jde o kopii dokladu totožnosti žalovaného, platnost dokladu byla vyznačena na období od datum do datum. Z výpisu z účtu (odchozí platba) soud zjistil, že dne datum byla z bankovního účtu žalobkyně provedena bezhotovostní platba částka na bankovní účet č. č. účtu s uvedením poznámky „Jméno žalovaného“. Ze zesplatnění úvěru soud zjistil, že dopisem ze dne datum byl žalovaný žalobkyní vyzván k úhradě dlužné částky částka, neboť měl opakovaně porušovat podmínky splácení. Z předžalobní výzvy včetně podacího lístku soud zjistil, že k úhradě dlužné částky částka byl žalovaný písemně vyzván zástupcem žalobkyně, a to dopisem ze dne datum zaslaným prostřednictvím osoby právnická osoba.
Z výpisu z účtu soud zjistil, že se jedná o výpis z bankovního účtu žalovaného č. č. účtu za období od datum do datum s tím, že na konci tohoto období byl zůstatek na bankovním účtu částka.
Při právním posouzení věci soud vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a ze zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), u obou z jejich účinného znění ke dni uzavření smlouvy.
Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 tohoto ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
Soud věc po právní stránce posoudil tak, že žalobkyně jako úvěrující a žalovaný jako úvěrovaný uzavřeli dne datum smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 o. z. Tato smlouva je však absolutně neplatná podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, neboť před jejím uzavřením nebyla v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru řádně zkoumána otázka schopnosti žalovaného daný úvěr splatit. Žalobkyně v průběhu řízení neprokázala, že by úvěruschopnost žalovaného řádně zkoumala, jelikož pro prokázání jejího zkoumání předložila soudu pouze jediný výpis z bankovního účtu žalovaného, a přestože se jednalo o výpis zachycující krátké období 8 dnů předcházejících poskytnutí úvěru, byl na tomto účtu konečný zůstatek ani ne částka. Nadto je vhodné zmínit, že ani z výplatních pásek a údajů z lustrací žalovaného v příslušných rejstřících (na základě kterých měla být podle tvrzení žalobkyně úvěruschopnost rovněž zkoumána) by žalobkyně nemohla ověřit výdaje žalovaného.
Vzhledem k tomu, že soud shledal smlouvu o úvěru absolutně neplatnou, rozhodoval podle § 87 odst. 1 věty poslední zákona o spotřebitelském úvěru o vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru žalobkyni. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému jako jistinu částka, nicméně již nebylo prokázáno (ani tvrzeno), zda a případně jakou částku žalovaný v souvislosti s poskytnutím zmíněných prostředků žalobkyni již uhradil, soud tak nemohl rozhodnout kolik má žalovaný na jistině žalobkyni vrátit a žalobu jako nedůvodnou zamítl. Z opatrnosti soud upozorňuje, že žalobkyni neposkytl příslušné poučení podle § 118a o. s. ř., neboť se z jednání soudu omluvila.
O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a contrario tak, že žalovanému se právo na jejich náhradu nepřiznává, neboť přestože byl plně procesně úspěšný, žádné náklady řízení mu podle obsahu spisu nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Benešově.