Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

6 C 285/2025-58

Okresní soud v Kroměříži rozhodl samosoudkyní JUDr. Lenkou Pekařovou ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného

o zaplacení 53 160 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částka do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části požadující částka s úrokem z prodlení 14,75 % z částky částka od datum do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobkyně je povinna doplatit České republice – Okresnímu soudu v Kroměříži soudní poplatek za žalobu ve výši částka do tří dnů od právní moci rozsudku na účet č. 37031827691/0710, variabilní symbol var. symbol.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni , částka, do tří dnů od právní moci rozsudku.II. Žaloba se zamítá v části požadující , částka, s úrokem z prodlení 14,75 % z částky , částka, od , datum, do zaplacení.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.IV. Žalobkyně je povinna doplatit České republice – Okresnímu soudu v Kroměříži soudní poplatek za žalobu ve výši , částka, do tří dnů od právní moci rozsudku na účet č. 37031827691/0710, variabilní symbol , var. symbol, .

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení částka s příslušenstvím z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota, uzavřené dne datum, ve znění dodatku ze dne datum, na základě které poskytla na bankovní účet žalovaného č. č. účtu postupnými platbami v období datum až datum úvěr částka, za který se žalovaný zavázal zaplatit úrok 40 % měsíčně. Úvěr byl pro prodlení žalovaného se splácením zesplatněn k datum. Žalobkyně žalovaného opakovaně vyzývala k úhradě dluhu, naposledy předžalobní upomínkou z datum. Součástí žaloby je i smluvní pokuta 0,1 % za každý den prodlení z dlužné jistiny, kterou žalobkyně vyčíslila od prvního dne prodlení datum ke dni zaslání předžalobní výzvy na částka.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Nemá datovou schránku, ani si nezvolil doručovací adresu, soud proto postupoval v souladu s , (dále jen „ “), a výzvu k vyjádření doručoval na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel. Není přitom rozhodné, zda se tam žalovaný zdržuje, či nikoli, neboť s ohledem na potřebu státu zajistit vymahatelnost práva je odpovědností jednotlivce, aby byl pro orgány veřejné moci dosažitelný, a nepřebírá-li poštu na své evidenční adrese, musí být připraven nést následky s tím spojené – například že se o probíhajícím soudním řízení fakticky nedozví, protože je mu doručováno tzv. fikcí (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. ). Podle zákona již doručená zásilka mu byla vhozena do domovní schránky dne datum. Na zahájené řízení byl nadto žalovaný v projednávané věci soudem upozorněn prostřednictvím žalobkyní sdělené e-mailové adresy. Telefonicky se s ním spojit nepodařilo.

3. Ve věci jsou splněny podmínky pro rozhodnutí bez jednání na základě účastníky (žalobkyní) předložených listinných důkazů podle Žalobkyně vyslovila s takovým postupem souhlas již v návrhu. Žalovaný byl vyzván k vyjádření, zda s tímto postupem souhlasí, na výzvu však nereagoval. Soud proto v souladu s jeho souhlas předpokládal a rozhodl bez nařízení jednání.

4. Z předložených důkazů zjistil soud následující skutkový stav: Žalobkyně s žalovaným si prostředky dálkové komunikace potvrdili dne datum Smlouvu o spotřebitelském úvěru č. hodnota (čl. 9-10, fotokopie OP a RP čl. 11-12, všeobecné obchodní podmínky č.l. 40-55), ve znění dodatku ze dne datum (č.l. 37), na základě které odeslala v období datum až datum na bankovní účet žalovaného č. č. účtu postupnými platbami celkem částka (čl. 15-17), za což sjednali jako odměnu úrok 40 % měsíčně (RPSN 5 535,71 %); úvěr byl sjednán jako revolvingový s možností opakovaného čerpání. Před poskytnutím úvěru měla žalobkyně ověřený měsíční příjem žalovaného ze zaměstnání v deklarované výši kolem částka (č.l. 13-14); dále žalovaný uvedl, že vlastní dům s hypotékou, žije v čtyřčlenné domácnosti s dvěma vyživovanými dětmi a jeho měsíční náklady činí částka, jiné závazky neuvedl (č.l. 36). Podle tvrzení žalobkyně, které nezpochybnil, dosud získanou částku nevrátil. Dopisem ze dne datum žalobkyně žalovanému oznámila zesplatnění úvěru k datum (čl. 18). Dne datum zaslala žalobkyně žalovanému předžalobní upomínku (č.l. 24-25). Z ostatních předložených listinných důkazů soud nic podstatného nezjistil.

5. Zjištěný skutkový stav soud právně hodnotil takto: Vůlí stran bylo uzavřít smlouvu o spotřebitelském úvěru ve smyslu , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do datum (dále jen „ “), a podpůrně , , ve znění účinném do datum (dále jen „o. z.“).

6. Uvedená úprava vychází z unijního práva, ke kterému Soudní dvůr Evropské unie (dále jen „SDEU“) již v rozsudku ze dne datum ve věci C-Anonymizováno/Anonymizováno zaujal při výkladu čl. 8 a bod 26 preambule směrnice 2008/48/ES o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS (dále jen „směrnice“) takový postoj, že poskytovatel úvěru má povinnost (nese v tomto ohledu důkazní břemeno) posoudit úvěruschopnost dlužníka (spotřebitele) na základě dostatečných informací (na informace podané jen spotřebitelem může spoléhat jen tehdy, jsou-li dostatečné a podložené doklady); tím má být podle SDEU zabráněno, aby věřitelé poskytovali úvěry nezodpovědně.

7. V projednávané věci vyšla žalobkyně z prohlášení žalovaného, které zkoumala pouze po příjmové stránce, neměla však žádné zjištění o jeho výdajích. Tvrdila lustraci v databázích ISIR, CEE, SOLUS, NRKI a BRKI, aniž by zároveň tvrdila (a jakkoli doložila), jaké konkrétní výsledky ve vztahu k žalovanému zjistila. Vyjít pouze z prohlášení spotřebitele již žalobkyni aplikovaná úprava neumožňovala; přesto se spokojila s jeho tvrzením, že čtyřčlenná rodina s dvěma vyživovanými dětmi ve vlastním domě s hypotékou má měsíční výdaje částka. Poskytla-li žalobkyně spotřebitelský úvěr přesto, že objektivně neměla dostatek (ověřených) informací (zejména na výdajové stránce) k vyloučení pochybností o schopnosti žalovaného úvěr splácet, porušila

8. Uzavřenou smlouvu proto soud shledal absolutně neplatnou s odkazem na zmíněná ustanovení ve spojení s o. z. a věty první o. z., podle kterých soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Je-li cílem nové úpravy „posílení principu zodpovědného úvěrování“, musí být věřitel stanovením účinných sankcí dostatečně efektivně motivován k řádnému plnění svých povinností. Uvedený výklad je podpořen i nálezem Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. , podle kterého „to, zda je reálné splacení dluhu, je výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoli.“ Smlouva zahrnující astronomickou RPSN přes 5 000 % by navíc byla bez dalšího absolutně neplatná i pro nemravnost sjednaného příslušenství za situace, kdy se běžná RPSN (byť u bankovních) úvěrů pohybuje dlouhodobě okolo 10 %.

9. Žalovaný nárok je tedy nutno posoudit jako bezdůvodné obohacení žalovaného na úkor žalobkyně ve smyslu § 2991 odst. 1 o. z. Je prokázáno, že žalovaný získal od žalobkyně částka; podle tvrzení žalobkyně, z něhož soud pro nečinnost žalovaného vychází, jí nevrátil ničeho. Získanou částku, kterou se žalovaný na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil, je tak povinen vrátit. V této části soud žalobě vyhověl.

10. Vzhledem k absolutní neplatnosti stranami sjednané smlouvy o úvěru nebylo platně sjednáno žádné příslušenství ani smluvní pokuta, ve zbytku proto soud žalobu zamítl, a to i pro požadovaný úrok z prodlení, neboť podle poslední věty spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem, k čemuž Nejvyšší soud v rozsudku ze dne datum, sp. zn. spisová značka, vyložil (a zdejší soud se s ním ztotožňuje), že „spotřebitel je povinen vrátit celou poskytnutou jistinu, avšak v takových splátkách, v jakých je schopen splácet. Text 'v době přiměřené jeho možnostem' míří na rozložení vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru v čase. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany (teleologický výklad). V obecné rovině z uvedeného vyplývá, že dokud se spotřebitel nedostane do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nemůže poskytovateli úvěru vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle o. z. (logický výklad).“ Ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru lze vnímat jako další soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů (vedle sankce absolutní neplatnosti) spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění ( o. z.), nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonný úrok z prodlení podle o. z. vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle zákona o spotřebitelském úvěru, které je speciálním ustanovením k obecnému pravidlu podle o. z. Soud tedy dospěl k závěru, že nárok žalobkyně na úrok z prodlení dosud nevznikl, neboť do prodlení se žalovaný dostane až tehdy, neuhradí-li dlužnou jistinu úvěru ve lhůtě stanovené tímto rozhodnutím (podpůrně podle ), kterou soud považuje za přiměřenou ve smyslu zákona o spotřebitelském úvěru vzhledem k tomu, že o skutečných současných poměrech žalovaného není soudu nic známo.

11. O nákladech řízení rozhodl soud podle , neboť (ne)úspěch účastníků v řízení byl podobný.

12. Elektronický platební rozkaz nebyl vydán, soud proto doměřil žalobkyni soudní poplatek podle položky 1 bodu 1 písm. b) Sazebníku poplatků, který je přílohou , o soudních poplatcích.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Kroměříži.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu nebo exekuce.