Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

28 C 363/2025-22

Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudkyní Mgr. Renátou Pešlovou ve věci

žalobkyně: právnická osoba zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného

pro 68 183,30 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 19 555,94 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

Nesplní-li žalovaný povinnost uloženou mu výrokem I. tohoto rozsudku řádně a včas, je povinen zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení z dlužné částky, jehož výše odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8procentních bodů, a to od prvého dne prodlení do úplného zaplacení dlužné částky.

II. Žaloba se v části, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni částku 48 627,36 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 5 427,45 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 525,04 Kč za dobu od 8. 10. 2020 do 24. 3. 2025, úrok ve výši 14,9 % ročně z částky 66 686,30 Kč za dobu od 16. 5. 2025 do zaplacení ve výši 12 % ročně, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice - Okresnímu soudu v Karviné do 3 dnů od právní moci rozsudku nedoplatek soudního poplatku za řízení před soudem I. stupně ve výši 681 Kč, na bankovní účet č. 3703-220791/0710, variabilní symbol var. symbol.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 19 555,94 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.Nesplní-li žalovaný povinnost uloženou mu výrokem I. tohoto rozsudku řádně a včas, je povinen zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení z dlužné částky, jehož výše odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8procentních bodů, a to od prvého dne prodlení do úplného zaplacení dlužné částky.II. Žaloba se v části, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni částku 48 627,36 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 5 427,45 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 525,04 Kč za dobu od 8. 10. 2020 do 24. 3. 2025, úrok ve výši 14,9 % ročně z částky 66 686,30 Kč za dobu od 16. 5. 2025 do zaplacení ve výši 12 % ročně, zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice - Okresnímu soudu v Karviné do 3 dnů od právní moci rozsudku nedoplatek soudního poplatku za řízení před soudem I. stupně ve výši 681 Kč, na bankovní účet č. 3703-220791/0710, variabilní symbol , var. symbol, .

1. Žalobou, návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, domáhala se žalobkyně, aby bylo žalovanému uloženo zaplatit jí částku 68 183,30 Kč s příslušenstvím, na základě smlouvy, kterou s žalovaným uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba., se sídlem adresa, PSČ anonymizováno, IČ IČO (dále též jen „banka“), a to smlouvy o půjčce č. hodnota ze dne 8. 10. 2020, na jejímž základě poskytla banka žalovanému úvěr ve výši 115 000 Kč, žalovaný se zavázal splácet poskytnutý úvěr v pravidelných měsíčních splátkách spolu s úrokem ve výši 14,90 % ročně. Banka pro prodlení žalovaného se splácením úvěr zesplatnila ke dni 24. 3. 2025. Pohledávku žalobkyně nabyla na základě série smluv o postoupení pohledávek.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Z jednotlivých dále uvedených listinných důkazů soud na základě zjištění z nich učiněných, došel k následujícímu závěru o skutkovém stavu.

4. Z rámcové smlouvy o postupování pohledávek 12/2023 ze dne 13. 12. 2023 ve spojení s se smlouvou o postoupení pohledávek 12/2023/17 ze dne 27. 5. 2025 soud zjistil, že právnická osoba., jako postupitel a společnost právnická osoba., jako postupník se dohodly, že postupitel postupuje postupníkovi pohledávky uvedené v příloze č. 1. V příloze č. 1 je uvedena pohledávka za žalovaným z klientské smlouvy č. hodnota. Postoupení bylo žalovanému písemně oznámeno bankou, což soud zjistil z vyrozumění o postoupení pohledávky ze dne 12. 6. 2025 a přehledu podacích čísel.

5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek č. 2025/05 ze dne 6. 6. 2025 soud zjistil, společnost právnická osoba. jako postupitel a žalobkyně jako postupník se dohodly, že postupitel postupuje postupníkovi pohledávky uvedené v příloze č. 1. V příloze č. 1 je uvedena pohledávka za žalovaným z klientské smlouvy č. hodnota. Postoupení bylo žalovanému písemně oznámeno společností právnická osoba., což soud zjistil z vyrozumění o postoupení pohledávky ze dne 17. 7. 2025 a poštovního podacího archu.

6. Z y „Návrh na uzavření smlouvy o půjče č. hodnota“ ze dne 8. 10. 2020 ve spojení s u „Akceptace návrhu Smlouvy o půjčce“ soud zjistil, že se právnická osoba. zavázala poskytnout žalovanému částku 115 000 Kč, a žalovaný se zavázal poskytnutou částku uhradit spolu s úrokem ve výši 14,90 % ročně v měsíčních splátkách ve výši 2 213 Kč.

7. Na základě smlouvy byla žalovanému poskytnuta částka 115 000 Kč na účet č. č. účtu, což soud zjistil z výpisu z uvedeného účtu. Z výpisu z úvěrového účtu soud zjistil, že žalovaný celkem splatil částku 95 444,06 Kč.

8. Z y Identifikaci žádosti, soud zjistil, že jsou v ní uvedeny údaje, ze kterých banka při posouzení úvěruschopnosti žalovaného vycházela. Je uvedeno splátkové zatížení žalovaného jednak u banky jednak zjištěné z úvěrových registrů, výše příjmu (80 000 Kč), zdroj příjmu (podnikatel), výdaje na bydlení (0 Kč), výdaje na živobytí (2 000 Kč), rodinné náklady a ostatní (1 000 Kč).

9. V ě Protokol o ověření úvěruschopnosti, je popsán konkrétní způsob posouzení úvěruschopnosti žalovaného bankou, a soud považuje za podstatné, že je uvedeno, že výše příjmu žalovaného byla ověřena s využitím komplexního statického nástroje, který určuje reálně dosažitelné příjmy na základě klientových osobních předpokladů. Oproti výši výdajů deklarovaných v žádosti banka navýšila výdaje na bydlení na částku 4 525 Kč, výdaje na živobytí na 3 550 Kč a ostatní výdaje na 1 000 Kč.

10. Z dopisu ze dne 24. 3. 2025 soud zjistil, že banka prohlásila pohledávky ze smlouvy č. hodnota za splatné ke dni a vyzvala žalovaného úhradě dluhu.

11. Žalovaný byl vyzván k zaplacení dluhu před podáním žaloby dopisem ze dne 17. 7. 2025.

12. Z ostatních provedených důkazů soud s ohledem na právní posouzení věci nezjistil žádné skutečnosti relevantní pro rozhodnutí ve věci.

13. Zjištěný skutkový stav soud právně hodnotil následovně.

14. Aktivní věcná legitimace žalobkyně je dána na základě písemně uzavřené smlouvy o postoupení pohledávek ve smyslu ust. a násl. , (dále jen o. z.), když právní předchůdkyně žalobkyně jako věřitel postoupila pohledávku bez souhlasu dlužníka žalobkyni, a postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená..

15. Žalobkyně zakládala nárok uplatněný žalobou na smlouvě, kterou soud právně posoudil jako smlouvu o zápůjčce ve smyslu ust. o. z., přičemž na smlouvu v plném rozsahu dopadá regulace stanovená , o spotřebitelském úvěru (dále jen „ “), neboť žalovaný uzavíral smlouvu v postavení spotřebitele ( o. z.), když jednal mimo rámec své podnikatelské činnosti, a právní předchůdkyně žalobkyně v postavení podnikatele ( o. z.) a smlouva naplňuje znaky spotřebitelského úvěru ve smyslu . Na právní předchůdkyni žalobkyně jako poskytovatele spotřebitelského úvěru se tak vztahovala povinnost podle ust. a 2 věty první , posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů a poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (odst. 2). Při výkonu této činnosti je pak poskytovatel úvěru povinen postupovat s odbornou péčí, jak jí obecně definuje , zákon o ochraně spotřebitele, v písmene p) jako úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnost.

16. Podle věta poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

17. Posouzení úvěruschopnosti, tj. závěr, že spotřebitel bude schopen splácet poskytnutý úvěr, s odbornou péčí, musí zahrnovat posouzení skutečných příjmů a výdajů, zahrnující výdaje zejména na bydlení a výši splátek případných dalších závazků žadatele o úvěr, a není dostačující se ohledně těchto zásadních údajů spolehnout pouze na prohlášení žadatele o úvěr, poskytovatel úvěru je musí ověřit z jiných zdrojů, k tomu aby došlo k naplnění účelu zákona, jak jej vyložil Nejvyšší správní soud ve svém rozhodnutí ze dne 1. 4. 2015 sp.zn. (dostupné na www.nssoud.cz) a návazně taktéž Ústavní soud v nálezu ze dne 26. 2. 2019 sp. zn. (dostupné na www.usoud.cz), podle nichž se má odbornou péčí na mysli vysoce kvalifikovaná činnost profesionála v příslušném oboru, při níž plní všechny povinnosti stanovené zákonem a současně jedná čestně, spravedlivě, v souladu se zásadami dobré víry a v nejlepším zájmu dlužníka. Za součást odborné péče poskytovatele úvěru je tak možno považovat jen takovou obezřetnost, která nespoléhá pouze na údaje tvrzené žadatelem o úvěr (žalovanou), nýbrž tyto také s odbornou péčí prověřuje. Jedině takovýto skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky majetkových poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem. Poskytovatel úvěru tak musí náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k dlužníkem uváděným informacím o jeho schopnostech úvěr splácet a rovněž i sám aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat.

18. Po vyhodnocení skutečností zjištěných z provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně jakožto profesionál v oblasti poskytování spotřebitelských zápůjček a úvěrů nedostála své povinnosti s odbornou péčí prověřit před uzavřením smlouvy úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele. Právní předchůdkyně se ohledně zdroje a výše příjmu žalovaného, resp. jeho samotné existence, spolehla toliko na prohlášení žalovaného, které nikterak neověřovala. Případné ověření příjmu s využitím komplexního statistického nástroje, který určuje reálně dosažitelné příjmy nelze považovat za dostačující, kdy toto ničeho nevypovídá o skutečně dosahovaných příjmech, a banka neuvedla z jakých údajů o žalovaném při tomto ověření vyšla, nebylo prokázáno, že by banka věděla v jakém oboru žalovaný podniká, jaké konkrétní vzdělání má, délku praxe v oboru a další informace rozhodné pro vyhodnocení jeho schopnosti výdělku. Dále právní předchůdkyně žalobkyně rezignovala na zjišťování a ověřování skutečných výdajů žalovaného, přičemž do výpočtu pro posouzení úvěruschopnosti žalovaného použila částku dle svého uvážení vycházející nejspíše ze statistických dat, přičemž takto nelze nahradit (obcházet) povinnost zjišťovat skutečné, reálné, výdaje žadatele o spotřebitelský úvěr. Soud je toho názoru, že požadavek na prokázání zdroje příjmu a jeho výše (v daném případě daňovým přiznáním, nahlédnutím do živnostenského rejstříku či obchodního rejstříku) a právního titulu bydlení a s ním spojeného objektivního určení skutečných výdajů na bydlení, není požadavkem nepřiměřeným, jdoucím nad rámec řádného výkonu odborné péče, ani požadavkem obtížně splnitelným. Soud tak na základě provedeného dokazování došel k závěru, že skutečné příjmy a výdaje žalovaného nebyly řádně zjištěny a ověřeny a současně bylo jejich zjištění a ověření nezbytné. Z uvedených důvodů soud uzavírá, že právní předchůdkyně žalobkyně neposoudila úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí, tedy poskytla žalovanému jako spotřebiteli úvěr v rozporu s větou druhou, což je dle ust. věty prvé stíháno sankcí neplatnosti smlouvy. Zákonnou konstrukci neplatnosti smlouvy dle (ve znění účinném do 22. 5. 2022) je nutno z hlediska smyslu a účelu zákona vykládat jako neplanost absolutní, neboť porušení povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného splácet úvěr, je jednáním, které odporuje zákonu (neboť povinnost je stanovena a 2 zákona o spotřebitelském úvěru), způsobující tak neplatnost právního jednání dle o. z. a podle o. z. se k neplatnosti tohoto právního jednání přihlíží i bez návrhu..

19. Je – li smlouva uzavřená mezi žalobkyní a žalovaným absolutně neplatná ve smyslu ust. , pro porušení povinnosti poskytovatele spotřebitelského úvěru řádně před uzavřením spotřebitelské smlouvy posoudit úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele, avšak současně bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému 115 000 Kč, vznikla žalovanému povinnost vrátit žalobkyni jistinu dle věty třetí , jiné povinnosti mu z neplatné smlouvy nevznikly. Soud tak došel k závěru, že žaloba je důvodná co do částky 19 555,94 Kč jako neuhrazeného zůstatku na jistině, a proto žalovaného zavázal k úhradě této částky. Ustanovení věty třetí představuje speciální úpravu povinností spotřebitele z neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru k úpravě nároků z bezdůvodného obohacení dle o. z., a soud v souladu s výkladem podaným Nejvyšším soudem ČR v rozsudku ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. , s ohledem na to, že mezi žalovaným a žalobkyní nedošlo k dohodě o době k uhrazení jistiny, musel určit lhůtu pro vrácení jistiny. K tomu soud uvádí, že v řízení nevyšly najevo skutečnosti ani nebylo žalovaným tvrzeno, že by nebylo v jeho možnostech vrátit jistinu úvěru v obecné zákonné lhůtě pro splnění povinnosti, přičemž soud přihlédl též k tomu, že žalovaný byl opakovaně vyzván k uhrazení dluhu, naposledy předžalobní upomínkou, a došel proto k závěru, že po žalovaném lze spravedlivě požadovat, aby dluh splnil ve lhůtě analogicky odvozené od lhůty dle , a uložil proto žalovanému splnění povinnosti vrátit zůstatek poskytnuté jistiny ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku. Z uvedeného pak plyne, že žalovaný se dosud nedostal do prodlení se splněním povinnosti vrátit poskytnutou jistinu, a tedy žalobkyni nevznikl nárok na úroky z prodlení. Soud proto žalobu zamítl též do co požadovaného úroku z prodlení, rovněž jako i co do nároků vyplývajících z neplatné smlouvy (úroky), resp. co do částky převyšující částku, k jejímuž uhrazení je žalovaný povinen dle . Současně však soud reflektoval též to, že v případě, že žalovaný neuhradí povinnost mu uloženou tímto rozsudkem řádně a včas, dostane se ve smyslu o. z. do prodlení, s čímž je spojeno právo žalobkyně jako věřitele na zaplacení úroku z prodlení, proto současně s uložením povinnosti k zaplacení zůstatku na jistině rozhodl o povinnosti žalovaného v případě, že se dostane do prodlení se splněním uložené povinnosti, tedy dluh řádně a včas nesplní, zaplatit žalobkyni úrok z prodlení dle o. z. a to ve výši stanovené

20. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky bylo rozhodnuto podle ustanovení , , dále jen „ “, podle poměru úspěchu ve věci, tak že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobkyně nebyla úspěšná co do více než poloviny uplatněného nároku a procesně úspěšnějšímu žalovanému žádné náklady řízení nevznikly.

21. Výrokem IV. rozsudku soud uložil žalobkyni zaplatit na nedoplatku soudního poplatku za zahájené řízení částku 681 Kč. Žalobkyně uhradila za zahájené řízení soudní poplatek ve výši 2 728 Kč určené dle položky 2 bodu 1. Sazebníku, přílohy , o soudních poplatcích, za návrh na vydání elektronického platebního rozkazu. V dané věci však elektronický platební rozkaz nebyl vydán, a proto dle položky 2 bodu 2 Sazebníku je žalobkyně povinna uhradit soudní poplatek ve výši 3 409 Kč dle položky 1 Sazebníku, a soud tak v souladu s zákona o soudních poplatcích doměřil nedoplatek soudního poplatku a zavázal žalobkyni k jeho úhradě.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení prostřednictvím Okresního soudu v Karviné ke Krajskému soudu v Ostravě.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu nebo nařízení exekuce.