Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

38 C 259/2025-39

Okresní soud v České Lípě rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Fedorko ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta

proti

žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované

o 25 554,33 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žaloba se do částky 14 169,34 Kč s příslušenstvím zamítá.

II. Žalovaná je povinna do tří měsíců od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni částku 11 384,99 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 11 384,99 Kč od 13. 12. 2024 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žaloba se do částky 14 169,34 Kč s příslušenstvím zamítá.II. Žalovaná je povinna do tří měsíců od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni částku 11 384,99 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 11 384,99 Kč od 13. 12. 2024 do zaplacení.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že s žalovanou uzavřela dne 8. 7. 2024 smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. číslo, na jejímž základě poskytla žalované částku až do výše 40 600 Kč s možností postupného čerpání, kterou měla žalovaná splatit v pravidelných denních platbách, se splatností první splátky dne 7. 8. 2024 a koncem kreditového rámce ke dni 29. 12. 2025. Úvěr byl žalované vyplacen převodem na bankovní účet, a to ve dvou platbách v částce 8 000 Kč dne 8. 7. 2024 a 3 400 Kč dne 26. 8. 2024, celkem tedy 11 400 Kč. Žalovaná si dále sjednala volitelnou službu „Presto“ za poplatek 330 Kč. Žalovaná se dostala se splácením do prodlení, žalobkyně proto ke dni 12. 12. 2024 smlouvu vypověděla a žalovanou o tom informovala. Celý dluh se stal splatným ke dni 13. 12. 2024. Žalovaná od uzavření smlouvy uhradila celkem částku 15,01 Kč. Smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru byla uzavřena distančním způsobem prostřednictvím webových stránek žalobkyně, na nichž žalovaná potvrdila přečtení smlouvy i všeobecných obchodních podmínek. Smlouva byla podepsána elektronicky. Žalobkyně se kromě dlužné jistiny ve výši 11 384,96 Kč, poplatků za vyplacení tranší úvěru ve výši 215,73 Kč a za službu „Presto“ ve výši 319,20 Kč, smluvního úroku ve výši 13 353,90 Kč podanou žalobou domáhala také smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně ze zůstatku na úvěru od 13. 9. 2024 do 12. 12. 2024 ve výši 280,54 Kč.

2. Žalovaná, ač řádně obeslána, se k jednání nedostavila, soudu zaslala emailem omluvu s tím, že se nemůže dostavit ze zdravotních důvodů, neboť má covid. Toto své tvrzení však ani na výzvu soudu nedoložila lékařským potvrzením. K odročenému jednání se žalovaná omluvila s tím, že se nemůže dostavit z rodinných důvodů. Soud tedy v souladu s , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “) jednal a rozhodoval v její nepřítomnosti a vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů.

3. Soud z dokumentu Informace pro spotřebitele (č.l. 14-15) zjistil kontaktní údaje o žalobkyni a obecné informace o procesu poskytování spotřebitelského úvěru včetně informací vyžadovaných od klientů za účelem posouzení úvěruschopnosti. Soud ze smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru ze dne 8. 7. 2024 (č.l. 16-18) zjistil, že žalobkyně jako věřitel se zavázala žalované jako dlužníkovi poskytnout spotřebitelský bezúčelový úvěr až do výše 40 600 Kč, který lze čerpat postupně i opakovaně, aktuální výše maximální částky k čerpání je uvedena na internetových stránkách žalobkyně, s denními splátkami s první splátkou dne 7. 8. 2024 a koncem kreditního rámce a splatností celého úvěru dne 30. 12. 2025, denní úrok ve výši 1,016 %, RPSN při čerpání celého rámce 1 793,67 %, výše poplatku je 1,99 % z čerpané částky. Žalovaná se zavázala splatit vyčerpanou část úvěru spolu s poplatkem za sjednání úvěru a za vybrané služby (Presto). V článku VIII. jsou uvedeny sankce spojené s prodlením dlužníka. V části podpisy je u jména žalované uvedeno „tímto podepisuji dne 2024-07-08 - klient“. Z obecných principů posuzování a filozofie Společnost (č. l. 19-21) soud zjistil metodiku posuzování úvěruschopnosti klientů žalobkyní. Z výpisu o posouzení úvěruschopnosti u společnosti Jméno žalobkyně. (č.l. 22) soud zjistil, že žalované bylo přiděleno identifikační číslo IČO, identifikační číslo posouzení úvěruschopnosti bylo číslo, přičemž bylo uvedeno, že celkový počet členů domácnosti je 1, počet členů domácnosti s příjmem je 1, výše pravidelných měsíčních výdajů na půjčky je 5 000 Kč, výše pravidelných měsíčních výdajů na bydlení je 8 000 Kč, další nezbytné výdaje 0 Kč, další zbytné výdaje 4 000 Kč, výše ověřeného čistého měsíčního příjmu je 26 021 Kč, výše čistého měsíčního příjmu uvedeného spotřebitelem je 26 000 Kč, regionální koeficient je 1, rezerva pro výdaje: 500, vypočítané minimální výdaje: 11 600, disponibilní příjem: 12 610 (není uvedeno, zda se jedná o částky v Kč či jinou hodnotu), počet doporučených prodloužení 0, posouzení úvěruschopnosti: úspěšné. Z přehledu bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli (č.l. 23) soud zjistil, že na účet č. č. účtu byla dne 8. 7. 2024 vyplacena částka 8 000 Kč, dne 26. 8. 2024 částka 3 400 Kč. Žalobkyně doložila též fotokopii občanského průkazu žalované (č.l. 24-25). Z výzvy ze dne 12. 12. 2024 (č.l. 26) soud zjistil, že žalovaná byla informována o výpovědi smlouvy z důvodu neuhrazení závazků po splatnosti (91 dnů) a byla vyzvána k úhradě dlužné částky ve výši 25 589,33 Kč. Z předžalobní výzvy ze dne 21. 5. 2025 spolu s podacím lístkem (č.l. 27, 28), bylo zjištěno, že žalovaná byla vyzvána k úhradě dluhu ve výši 25 589,33 Kč a nákladů právního zastoupení ve výši 8 857,20 Kč. Z dokumentu autorizace ověření totožnosti (č.l. 29) soud zjistil, že ověření totožnosti spotřebitele bylo autorizováno prostřednictvím přímého náhledu na bankovní účet.

4. Podle ustanovení , (dále jen „o. z.“), se úvěrující smlouvou o úvěru se zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

5. Podle , o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

6. Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

7. Soudní dvůr EU v rozsudku ze dne 5. 3. 2020 ve věci SPZ – právnická osoba v odpovědi na předběžné otázky, které položil Okresní soud v Ostravě, potvrdil, že harmonizovaná unijní úprava v oblasti spotřebitelských úvěrů ukládá vnitrostátním soudům povinnost zkoumat z moci úřední, zda věřitel před uzavřením smlouvy řádně posoudil schopnost spotřebitele splácet poskytovaný úvěr. Zjistí-li porušení, jsou vnitrostátní soudy povinny vyvodit z toho zákonem předvídané důsledky bez dalšího. Taková vnitrostátní úprava, podle níž se sankce uplatní pouze k námitce spotřebitele, je v rozporu s unijním právem.

8. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. spisová značka, věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle , o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.

9. Soud má za zjištěné, že žalobkyně v souladu se smlouvou poskytla žalované úvěr s kreditním rámcem až do výše 40 600 Kč s tím, že žalovaná čerpala celkem částku 11 400 Kč, a to prostřednictvím dvou transakcí ve výši 8 000 Kč a 3 400 Kč. Žalovaná byla povinna čerpaný úvěr hradit prostřednictvím denních splátek s první splátkou splatnou ke dni 7. 8. 2024, přičemž celý úvěr byl splatný ke dni 30. 12. 2025, spolu s poplatkem za jednotlivé tranše ve výši 1,99 % z čerpané částky a poplatky za volitelné služby – službu „Presto“. Žalovaná svou povinnost řádně neplnila, s úhradou jednotlivých splátek se dostal do prodlení, proto žalobkyně smlouvu ke dni 12. 12. 2024 vypověděla a celý úvěr zesplatnila. Žalovaný na splátkách uhradil celkem 15,01 Kč.

10. Dále soud hodnotil, zda žalobkyně zjišťovala úvěruschopnost žalované s odbornou péčí. Obecná povinnost věřitele posuzovat schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr byla stanovena s účinností od 1. 1. 2011 § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Podle aktuální judikatury zaměřené na posuzování úvěruschopnosti dlužníka (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. spisová značka, a navazující nález Ústavního soudu ze dne 8. 2. 2019, sp. zn. ) mají věřitelé povinnost postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, zejména ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka údaje, které dlužník věřiteli uvedl. Věřitelé mají dále povinnost využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle , o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích. Výše citovaná judikatura přejímá interpretaci zaujatou Soudním dvorem Evropské unie v rozsudku ze dne 18. 12. 2014 ve věci spisová značka (právnická osoba v. jméno FO a další) a neměla by být i s ohledem na značnou medializaci shora uvedeného nálezu Ústavního soudu pro žalobkyni jako podnikatelku v oblasti spotřebitelských úvěrů žádným překvapením. Rovněž v souladu s nálezem Ústavního soudu ze dne 26. 1. 2012, sp. zn. spisová značka, by státní moc neměla poskytovat ochranu právům v podobě vykonávacího řízení subjektu, který nejenže neprověřil finanční možnosti toho, komu půjčil své peníze, ale také právům toho, kdo úvěr neposkytl s odůvodněnou důvěrou v to, že bude řádně splacen, nýbrž spíše s cílem dosažení (většího) zisku realizací mnohdy násobného zajištění původního dluhu, k němuž žadatel úvěrů - dlužník, ať už z nevědomosti, z bezvýchodnosti aktuální životní situace nebo i z vlastní nezodpovědnosti a lhostejnosti přistoupil.

11. V projednávané věci žalobkyně sice předložila výpis o posouzení úvěruschopnosti žalované, avšak z předložených informací nevyplývá, jakým konkrétním způsobem byla tvrzení žalované o příjmech a výdajích ověřována. Pokud se žalobkyně spolehla pouze na tvrzení žalované, nemohla řádně posoudit úvěruschopnost žalované. Soud proto dospěl k závěru, že žalobkyně nepostupovala při zjišťování úvěruschopnosti dlužníka (žalované) s odbornou péčí a v souladu s § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je tak smlouva uzavřená mezi účastníky jako celek neplatná. S ohledem na neplatnost smlouvy soud nemohl žalobkyni přiznat požadované poplatky (za jednotlivé tranše, za službu „Presto“) ani smluvní pokutu.

12. V návaznosti na výše uvedené soud dále rozhodoval o plnění ve výši 11 400 Kč poskytnutém žalobkyní na základě neplatné smlouvy o úvěru žalované jako úvěr. Podle § 2991 odst. 1 a 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Jedná se tedy o plnění bez právního důvodu, neboť důvod, který zakládal plnění, byla neplatná smlouva, tedy jednání, které nemohlo mít zamýšlené účinky. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. Žalovaná uhradila celkem částku 15,01 Kč, nesplacená část tak činí částku 11 384,99 Kč. Žalovaná se dostala se splácením úvěru do prodlení, a soud proto rozhodl tak, že žalobkyni přiznal částku 11 384,99 Kč a žalobu ve zbývajícím rozsahu pro částku 14 169,34 Kč zamítl.

13. Vzhledem k tomu, že žalovaná nevydala bezdůvodné obohacení do rozhodnutí soudu, ocitla se s vydáním bezdůvodného obohacení v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal per analogiam i úroky z prodlení dle o. z. ve výši stanovené

14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť úspěch žalobkyně ve věci byl pouze částečný a žalovaná se neúčastnila jednání před soudem ani se nijak nevyjadřovala k návrhu, a tedy jí žádné náklady nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci prostřednictvím Okresního soudu v České Lípě. V odvolání musí být uvedeno, kdo je podává, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se napadá, v čem je spatřována nesprávnost tohoto rozhodnutí nebo postupu soudu a čeho se odvolatel domáhá. Odvolání musí být podepsáno a datováno.

Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost stanovenou vykonatelným rozsudkem, lze navrhnout soudní výkon rozhodnutí.