Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
13 C 324/2025-15
Okresní soud v Rokycanech rozhodl soudcem Mgr. Markem Votavou ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného
o zaplacení 17 576 Kč s přísl.
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně proti žalovanému domáhá zaplacení částky částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky částka od datum do datum, zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně proti žalovanému domáhá zaplacení částky , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, , zamítá.III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně.
1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku částka s příslušenstvím uvedeným ve výroku tohoto rozsudku s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba, IČ IČO, se adresa (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela s žalovaným dne datum smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě mu byl poskytnut úvěr v celkové výši částka. Žalovaný se zavázal uvedenou částku splatit spolu se smluvním úrokem ve výši 80 % ročně, který byl kapitalizován na částku částka. Jelikož žalovaný nesplácel úvěr řádně a včas, přistoupila právní předchůdkyně žalobkyně po upomínání žalovaného v souladu se smluvními ujednáními k zesplatnění celého úvěru. Pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným byla následně spolu s veškerým příslušenstvím postoupena žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum. Přestože žalobkyně žalovaného ohledně zaplacení dlužné částky upomínala, žalovaný ke dni podání žaloby na svůj dluh neuhradil ničeho.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o. s. ř. o. s. ř. , dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
4. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav věci: Ze smlouvy o revolvingovém úvěru č. hodnota ze dne datum se podává, že na jejím základě poskytnula právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému revolvingový úvěr ve výši částka na dobu neurčitou. Zápůjční úroková sazba dosahovala 80 % ročně a RPSN činila 117,10 %. Počáteční výše splátky činila částka s tím, že se bude měnit každý měsíc dle smluvních pravidel tak, že právní předchůdkyně žalobkyně uvědomí žalovaného o konkrétní výši jednotlivé splátky prostřednictvím SMS vždy nejméně Anonymizováno Anonymizováno před datem splatnosti dané splátky. Dodatkem č. hodnota ze dne datum k uvedené smlouvě byl revolvingový úvěr navýšen na částku částka se stejnou výší zápůjční úrokové sazby i RPSN. Dodatkem č. hodnota ze dne datum ke smlouvě o revolvingovém úvěru č. hodnota byl úvěrový rámec navýšen na částku částka. Dopisem ze dne datum přistoupila právní předchůdkyně žalobkyně k zesplatnění úvěru k témuž dni, jelikož žalovaný prosušil svou povinnost splácet úvěr řádně a včas. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum byla pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným postoupena žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován dopisem ze dne datum zaslaným mu doporučeně, kterým byl zároveň žalobkyní vyzván k úhradě dlužné částky.
5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen o. z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
6. Podle § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.
7. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
8. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
9. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
10. Na základě výše uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 o. z. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky v celkové výši částka s tím, že zápůjční úroková sazba byla sjednána ve výši 80 % ročně a RPSN úvěru činila 117,80 %. Taková smluvní ujednání má soud v souladu s rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka za odporující dobrým mravům. Předmětná smlouva byla uzavřena s úrokem dosahujícím 80 % ročně, který žalobkyně kapitalizovala na částku částka. Podmínky smlouvy byly dle názoru soudu nastaveny extrémním způsobem v neprospěch žalovaného jako spotřebitele, jelikož byla sjednáním nepřiměřeně vysoké úplaty za poskytnutí úvěru (RPSN daného úvěru činila takřka 120 %, ačkoli obvyklá RPSN, za které banky v daném období poskytovaly úvěry na spotřebu, činila cca 9 %) založena nerovnováha v neprospěch spotřebitele. Z tohoto důvodu je nutné ujednání smlouvy hodnotit jako obecně nespravedlivé a rozporné s dobrými mravy. Právní předchůdkyně žalobkyně je profesionálem na trhu v poskytování úvěru a její konání, kdy požaduje úplatu za poskytnutí úvěru významně vyšší, než je obvyklé, spoléhaje přitom na tíseň, nezodpovědnost, či malou finanční gramotnost dlužníků je nutno posuzovat jako společensky nežádoucí a nebezpečné, protože jde ve své podstatě o obchod s chudobou. Právní předchůdkyně žalobkyně při sjednávání těchto smluv zcela vědomě kalkuluje s tím, že ve společnosti existuje určitý, nikoli malý, počet osob, které nejsou schopny pochopit a vyhodnotit ujednání ve smlouvě. Takové jednání však nemůže požívat právní ochrany.
11. S ohledem na shora uvedené závěry má tak žalobkyně právo na vrácení jistiny poskytnuté svou právní předchůdkyní žalovanému s přihlédnutím k již uhrazeným platbám. Z hlediska právního posouzení se jedná o bezdůvodné obohacení ve smyslu ustanovení § 2291 odst. 2 o. z., když podle ustanovení § 2991 odst. 1. o. z. se žalovaný přijetím peněžité hotovosti obohatil o částku částka. Z předložených listin a tvrzení žalobkyně, kterému žalovaný nijak neodporoval, vyplynulo, že žalovaný na svůj dluh ničeho neuhradil. Proto soud uložil žalovanému, aby takto získané bezdůvodné obohacení ve výši částka žalobkyni, která nabyla pohledávku za žalovaným na základě řádně uzavřené smlouvy o postoupení pohledávek, uhradil. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení, soud mu taktéž uložil povinnost vrátit jistinu dluhu spolu se zákonným úrokem z prodlení ve smyslu ustanovení § 1970 o. z. s tím, že počátek prodlení žalovaného s vrácením bezdůvodného obohacení soud váže k oznámení o zesplatnění dluhu a výzvě k úhradě ze dne datum, v rámci které žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky do tří dnů. Z předloženého podacího lístku bylo zjištěno, že tato listin listina byla podána k poštovní přepravě dne datum, přičemž podle ustanovení § 573 o. z. se oznámení dostalo do sféry žalovaného dne datum. Protože žalovaný žalobkyni předmětnou částku v poskytnuté lhůtě tří pracovních dnů nevrátil, dostal se ode dne datum do prodlení a od tohoto data byl žalobkyni soudem přiznán zákonný úrok z prodlení. Lhůta k plnění v tomto případě byla určena třídenní obecná podle ustanovení § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. o. s. ř.
12. Ve zbývající části nezbylo soudu s ohledem na shora uvedené závěry než žalobu zamítnout, neboť byla nedůvodná (výrok II. tohoto rozsudku).
13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení převážně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka, přičemž tato částka představuje 60 % jejich celkové výše (rozdíl poměru úspěchu žalobkyně v řízení v rozsahu 80 % od jejího neúspěchu, resp. úspěchu žalovaného, v rozsahu 20 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po částka dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. Lhůta k zaplacení nákladů řízení byla určena třídenní (§ 160 odst. l o. s. ř. o. s. ř. ) s povinností plnit k rukám advokáta (§ 149 odst. l o. s. ř. o. s. ř. ).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Rokycanech. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu (§ 251 o. s. ř. o. s. ř. ) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem (zákon č. 120/2001 Sb. ) u soudního exekutora.