Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

9 C 150/2025-34

Okresní soud v Šumperku rozhodl samosoudkyní JUDr. Adélou Sedláčkovou, LL.M., ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného

o 30.186 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 25.000 Kč do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 5.186 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 30.186 Kč od datum do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku náhradu nákladů řízení ve výši 1.028 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 25.000 Kč do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 5.186 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 30.186 Kč od , datum, do zaplacení, zamítá.III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku náhradu nákladů řízení ve výši 1.028 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným u Okresního soudu v adresa dne datum se žalobkyně na žalovaném domáhala zaplacení částky 30.186 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně v odůvodnění návrhu tvrdila, že na základě smlouvy o úvěru č. hodnota uzavřené dne datum mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba, IČO: IČO, byl žalovanému poskytnut bezhotovostním převodem na jeho účet úvěr v částce 25.000 Kč. Úvěr se žalovaný zavázal splatit společně s úrokem ve výši 5.186 Kč do datum. Žalovaný neuhradil ničeho. Předchůdkyně žalobkyně proto úvěr ke dni datum zesplatnila. Pohledávka za žalovaným byla na základě rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum postoupena na žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován přípisem ze dne datum. Žalobkyně před podáním žaloby žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky prostřednictvím svého právního zástupce, avšak bezvýsledně. Žalobkyně doplněním žaloby ze dne datum sdělila soudu, že předchůdkyně žalobkyně zkoumala schopnost žalovaného splatit předmětný úvěr, a to pomocí informací z dlužnických registrů a tvrzení o příjmech a výdajích žalovaného, žalobkyně ovšem nedisponuje důkazy o posuzování schopnosti žalovaného splácet úvěr.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, v řízení byla zcela nečinný.

3. Ve věci bylo postupováno dle , dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Ze smlouvy o úvěru č. hodnota ve znění 2. dodatku soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně podepsala tuto smlouvu s žalovaným dne datum, dodatek byl podepsán dne datum prostřednictvím použití elektronických prostředků. Ve smlouvě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 25.000 Kč a žalovaný se zavázal tento úvěr splatit společně s úrokem ve výši 5.186 Kč, a to do 30 dní.

5. Z potvrzení ze dne datum soud zjistil, že žalovaný zaslal verifikační platbu ve výši 0,01 Kč z účtu č. účtu na účet předchůdkyně žalobkyně.

6. Z výpisu z účtu právní předchůdkyně žalobkyně bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně dne datum zaslala částku ve výši 16.000 Kč, dne datum částku 1.000 Kč a dne datum částku 8.000 Kč na účet číslo č. účtu.

7. Ze sdělení právnická osoba. ze dne datum bylo zjištěno, že účet č. č. účtu je veden na jméno žalovaného.

8. Z předžalobní výzvy k okamžité náhradě dluhu soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně úvěr zesplatnila a vyzvala žalovaného k úhradě částky ve výši 31.111 Kč.

9. Z rámcové smlouvy o postoupení pohledávek a seznamu postoupených pohledávek k této smlouvě, soud zjistil, že žalobkyně jako postupník a právní předchůdkyně žalobkyně, jako postupitel, podepsaly dne datum písemnou smlouvu o postoupení pohledávek. Pohledávka za žalovaným se nachází v seznamu postoupených pohledávek.

10. Z oznámení o postoupení pohledávky a výzvy s podacím archem bylo zjištěno, že žalovaný byl o postoupení pohledávky informovaným přípisem předaným k poštovní přepravě dne datum, zároveň byl vyzván k uhrazení dlužné částky.

11. Z předžalobní upomínky s podacím archem soud zjistil, že před podáním žaloby žalobkyně žalovaného, prostřednictvím svého právního zástupce, vyzvala k úhradě celé dlužné částky, výzva byla předána k poštovní přepravě dne datum.

12. Z dalších listin předložených žalobkyní soud nečinil žádná skutková zjištění, neboť skutkový stav byl dostatečně prokázán důkazy uvedenými výše.

13. Soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu: Právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba, IČO: IČO, a žalovaný dne datum podepsali smlouvu ve znění 2. dodatku ze dne datum, ve které se předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému částku ve výši 25.000 Kč a žalovaný se zavázal uvedenou částku vrátit společně s úrokem ve výši 5.186 Kč do 30 dnů. Právní předchůdkyně žalobkyně zaslala dne datum částku ve výši 16.000 Kč, dne datum částku 1.000 Kč a dne datum částku 8.000 Kč na účet číslo č. účtu. Totožnost žalovaného byla ověřena zaslaným ověřujícím poplatkem. Žalovaný neuhradil na poskytnutý úvěr ničeho, a to i přes upomínky předchůdkyně žalobkyně. Právní předchůdkyně žalobkyně proto úvěr zesplatnila a vyzvala žalovaného k úhradě celé dlužné částky. Právní předchůdkyně žalobkyně následně rámcovou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum postoupila pohledávku za žalovaným žalobkyni, dopisem odeslaným dne datum bylo žalovanému postoupení pohledávky oznámeno a zároveň byl vyzván k úhradě dlužné částky.

14. Podle , o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

15. Podle poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

16. Podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

17. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

18. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

19. Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí ze dne datum, sp. zn. spisová značka mimo jiné uvedl, že „…již z textu (tj. gramatického výkladu) samotného ustanovení § 87 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru vyplývá, že toto ustanovení upravuje dobu (okamžik) vrácení poskytnuté a dosud nesplacené jistiny spotřebitelského úvěru, tj. splatnost plnění vyplývajícího z neplatné úvěrové smlouvy, resp. ze smlouvy neplatné právě podle § 87 odst. 1 věty první. Vzhledem k tomu, že plnění z neplatné smlouvy bývá obecně vypořádáváno podle obecných zásad bezdůvodného obohacení (v uvedeném případě by se při absenci § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru nabízelo ustanovení § 2993 věta první ve spojení s § 2991 odst. 2 o. z.), představuje toto ustanovení speciální úpravu vypořádání plnění z neplatné smlouvy (systematický výklad)… Důvodová zpráva k ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru uvádí, že s ohledem na fakt, že z neplatnosti smlouvy vyplývá povinnost stran vzájemně si bez zbytečného odkladu vrátit poskytnutá plnění na základě ustanovení o bezdůvodném obohacení, z čehož pro spotřebitele mohou vyplývat problémy související s nutností urychleně si opatřit již utracené peníze ze spotřebitelského úvěru, stanoví se na jeho ochranu, že poskytnutou jistinu není povinen vrátit ihned, avšak v době odpovídající jeho možnostem. Spotřebitel je povinen vrátit celou poskytnutou jistinu, avšak v takových splátkách, v jakých je schopen splácet. Text „v době přiměřené jeho možnostem“ míří na rozložení vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru v čase. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany (teleologický výklad). V obecné rovině z uvedeného vyplývá, že dokud se spotřebitel nedostane do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nemůže poskytovateli úvěru vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. (logický výklad)…“.

20. Soud na zjištěný skutkový stav aplikoval výše citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze z části. Soud byl v prvé řadě povinen zjišťovat, zda právní předchůdkyně žalobkyně dostála své povinnosti zkoumat s odbornou péčí schopnost žalovaného splatit předmětný úvěr v souladu s a 2 . Žalobkyně v řízení nepředložila důkazy o posuzování schopnosti žalovaného splácet úvěr a soudu sdělila, že nedisponuje listinnými doklady k prokázání úvěruschopnosti žalovaného. Pouze sdělila, že žalovaného lustrovala v interních i externích databázích. Soud tedy nemohl přezkoumat, jak právní předchůdkyně žalobkyně posuzovala výdajovou a příjmovou stránku žalovaného. Žalobkyně tak nemohla dostát své povinnosti prokázat, že povinnosti zkoumat s odbornou péčí schopnost žalovaného splatit předmětný úvěr její právní předchůdkyně dostála, když nesplnění této povinnosti má za následek absolutní neplatnost celé smlouvy o úvěru, k níž soud musí přihlédnout i bez návrhu. Soud proto posoudil žalovaný nárok jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle ustanovení o. z., neboť předchůdkyně žalobkyně žalovanému plnila bez právního důvodu. Podle ustanovení o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Podle , věty třetí , v případě, že poskytovatel úvěru neposoudí řádně úvěruschopnost, je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu, a to v době přiměřené jeho možnostem. V řízení bylo prokázáno, že předchůdkyně žalobkyně žalovanému zaslala na jeho bankovní účet dne datum částku ve výši 16.000 Kč, dne datum částku 1.000 Kč a dne datum částku 8.000 Kč, celkem 25.000 Kč, přičemž žalovaný neuhradil na svůj dluh ničeho. Žalovaný v řízení nenamítal, jakou částku uhradil na svůj dluh, přičemž břemeno tvrzení a důkazní ohledně výše uhrazené částky jde právě za žalovaným. Stejně tak žalovaný neuváděl žádné skutečnosti ohledně jeho možnosti uvedenou částku splatit. Žalobkyni, na kterou byla pohledávka ze smlouvy (a všechna práva s ní spojená) postoupena, tedy vzniklo právo na vrácení dosud nesplacené jistiny ve výši 25.000 Kč. Soud proto zavázal žalovaného, aby žalobkyni zaplatil částku 25.000 Kč. Požadavek na zaplacení zákonného úroku z prodlení je dle soudu předčasný, neboť s ohledem na neplatnost uvedené smlouvy, nastává splatnost až 3 dny po právní moci tohoto rozsudku. Ve zbývajícím rozsahu proto soud žalobu výrokem II. zamítl.

21. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn , když žalobkyně měla ve sporu částečný úspěch v rozsahu 67 %. Po odečtení jejího neúspěchu (33 %) od úspěchu, tak žalobkyni náleží náhrada nákladů řízení v rozsahu 34 %. Tyto náklady sestávají ze soudního poplatku v částce 1.208 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle , advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 30.186 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1.500 Kč ve výši 315 Kč. Celkem tak náklady žalobkyně činí 3.023 Kč, z čehož 34 % je 1.028 Kč.

22. Ve smyslu ustanovení soud s přihlédnutím k celkové výši plnění stanovil lhůty k plnění do 3 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě - pobočka v Olomouci, prostřednictvím Okresního soudu v Šumperku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.