Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

25 C 210/2025-64

Okresní soud Plzeň-sever rozhodl samosoudcem JUDr. Janou Srpovou ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného

o zaplacení 161 759,35 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % z částky částka od datum do zaplacení, a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do částky částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % z částky částka od datum do datum a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % z částky částka od datum do zaplacení, částky částka, úroku ve výši 78,08 % ročně z částky částka od datum do datum ve výši částka a úroku ve výši 14,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od datum dosáhne částky částka.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se zamítá co do částky , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % z částky , částka, od , datum, do , datum, a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % z částky , částka, od , datum, do zaplacení, částky , částka, , úroku ve výši 78,08 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, ve výši , částka, a úroku ve výši 14,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od , datum, dosáhne částky , částka, .III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou ze dne datum se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky částka s příslušenstvím. Tato částka sestává z dlužné jistiny ve výši částka, smluvní pokuty za prodlení s úhradou splátek ve výši částka, náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením s úhradou splátek ve výši částka, smluvní pokuty za prodlení s úhradou zesplatněné jistiny ve výši částka a úroku za poskytnutí úvěru ve výši 78,08 % ročně z částky částka ode dne datum do datum ve výši částka, úroku ve výši 14,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od datum dosáhne částky částka. Žalobu odůvodnila tím, že dne datum uzavřela žalobkyně s žalovaným smlouvu o úvěru č. hodnota, kterou se zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši částka. Žalobkyně vyplatila žalovanému úvěr dne datum. Žalovaný se smlouvou zavázal žalobkyni úvěr včetně úroku za poskytnutí úvěru ve výši 78,08 % ročně splatit ve 48 měsíčních splátkách po částka, splatných vždy k 13. dni v měsíci. Žalovaný se dále zavázal v čl. 6.1 smlouvy k úhradě smluvní pokuty ve výši částka za každou splátku, u které se ocitne v prodlení o délce 30 dnů s její úhradou. Žalovaný se dostal do prodlení o délce 30 dnů s úhradou splátky č. hodnota a 3, proto žalobkyně požaduje smluvní pokutu podle čl. 6.1 smlouvy ve výši částka. Dále se žalovaný v čl. 6.2 smlouvy zavázal k úhradě náhrady nákladů ve výši částka za každou splátku, s jejíž úhradou se ocitne v prodlení o délce 15 dní. Žalovaný se dostal do prodlení o délce 15 dnů s úhradou splátky č. hodnota a 3, proto žalobkyně požaduje náhradu nákladů podle čl. 6.2 smlouvy v celkové částce částka. Vzhledem k tomu, že žalovaný neplnil řádně podmínky smlouvy a ocitl se v prodlení s úhradou splátek, zesplatnila žalobkyně podle čl. 6.3 smlouvy dne datum celý úvěr. Podle čl. 6.5 smlouvy, neuhradí-li žalovaný po zesplatnění úvěru novou jistinu v den zesplatnění úvěru, vzniká mu povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou. Žalovaný do data zesplatnění úvěru uhradil žalobkyni pouze částka dne datum, poté již na svůj dluh neuhradil ničeho, a to ani po zaslání předžalobní upomínky ze dne datum.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Ve věci bylo na den datum nařízeno jednání, ke kterému se dostavila zástupkyně žalobkyně, žalovaný se bez omluvy nedostavil.

3. Na základě projednání věci před soudem a provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, z nichž dovodil níže uvedené právní závěry. Ze smlouvy o úvěru a dokumentu o podpisu na dálku bylo zjištěno, že dne datum uzavřela žalobkyně s žalovaným smlouvu o úvěru č. hodnota, kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému částku ve výši částka. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr vrátit společně s navýšením o smluvený úrok ve výši 78,07 % ročně ve 48 měsíčních splátkách po částka, splatných vždy k 13. dni v měsíci, počínaje květnem 2024 v souladu s přiloženým splátkovým kalendářem. O parametrech smlouvy byl žalovaný informován předsmluvním formulářem. Před schválením a uzavřením smlouvy si žalobkyně ověřovala schopnost žalovaného splatit úvěr, a to prověřením žalovaného v nebankovních databázích SOLUS a NRKI (viz. výpis z registru SOLUS a NRKI) a dále z hodnocení klienta a jeho prohlášení a výpisů z účtu žalovaného. Součástí smlouvy byl v čl. 6.1 smlouvy závazek žalovaného pro případ prodlení zaplatit smluvní pokutu ve výši částka za každou splátku, u které dojde k prodlení o 30 dnů, dále podle čl. 6.2 náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného ve výši částka za každou splátku, u které dojde k prodlení o 15 dnů a podle čl. 6.5 smlouvy rovněž i smluvní pokutu v případě zesplatnění úvěru ve výši 0,1 % denně ze zesplatněné jistiny, a to za každý den prodlení až do zaplacení. Z dokladu o vyplacení úvěru bylo zjištěno, že dne datum byla bezhotovostním převodem z bankovního účtu žalobkyně převedena na bankovní účet žalovaného č. Anonymizováno částka částka. Bankovní účet č. Anonymizováno, na který byla částka vyplacena, se shoduje s bankovním účtem uvedeným žalovaným ve smlouvě o úvěru. Z důvodu, že žalovaný nehradil splátky řádně a včas, zesplatnila žalobkyně úvěr dne datum, o čemž žalovaného informovala dopisem z téhož dne. Žalovaný podle přehledu zaplacených a dlužných částek (karta klienta) uhradil do zesplatnění úvěru celkem částka. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení zbývající části dlužné částky předžalobní výzvou ze dne datum, žalovaný však již neuhradil ničeho.

4. Podle (dále jen „o. z.“) výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy, nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění. Dle nálezu Ústavního soudu výkonu práva, který je jeho zneužitím, soudy nemohou poskytnout ochranu, neboť by to bylo v rozporu nejen s ustanoveními , ale především s článkem 36 y. Dle rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. , dále sp. zn. vyplývá, že „Při sjednání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejbližším úrokovým sazbám uplatňovanými bankami při poskytování úvěrů nebo půjček, i když lze připustit, že půjčky na základě smluv uzavíraných fyzickými osobami, zejména v případě, kdy je dlužníkem osoba nacházející se v obtížné situaci, mají pro věřitele na rozdíl od půjček či úvěrů poskytnutých peněžními y výrazně vyšší míru rizikovosti, a proto v závislosti na okolnostech konkrétního případu nemusí být nepřiměřený ani úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem míry úrokové sazby peněžních ústavů. Nelze však tolerovat extrémní případy, kdy úrok přesahuje obvyklou míru zcela neadekvátním způsobem.“.

5. Podle ustanovení § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

6. Podle ustanovení § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

7. V této souvislosti je proto třeba zohlednit rovněž závěry obsažené v nálezech Ústavního soudu ČR ze dne 11. 12. 2014 sp. zn. a ze dne 26. 1. 2012 sp. zn. , dle nichž se nemá dostávat soudní ochrany subjektům, které evidentně poškozují práva svých klientů, v případě ustanovení smluv, která jsou předtištěná a neumožňují slabší straně jejich modifikace a skrývají-li v sobě možnost vyvolání nepříznivých následků na straně spotřebitele, kdy zasáhnou výrazně do sféry právní i osobní.

8. Soud posoudil smlouvu o úvěru uzavřenou mezi žalobkyní jako úvěrující a žalovaným jako úvěrovaným za absolutně neplatnou podle a (dále jen „o. z.“), neboť se zjevně příčí dobrým mravům. Smluvená úroková sazba ve výši 78,08 % téměř trojnásobně přesahuje maximální přípustný trojnásobek běžné úrokové sazby poskytované pro úvěry domácnostem na spotřebu v březnu 2024 podle úrokové statistiky měnových finančních institucí zveřejňovaných Českou národní bankou (databáze časových řad ARAD) ve výši 9,3 %, když trojnásobek činí 27,9 %. Vedle takto sjednaného úroku soud zohlednil i okolnosti, za kterých byla smlouva uzavřena, a její další obsah a to, že smlouva byla uzavřena mezi profesionálem a spotřebitelem adhezním způsobem, žalovaný na formuláři vypracovaném žalobkyní nemohl nic ovlivnit. Ve smlouvě bylo rovněž sjednáno v .3 pro případ prodlení žalovaného se zaplacením splátky alespoň 65 dnů automatické zesplatnění úvěru, tj. celé jistiny a úroků přirostlých ke dni zesplatnění. V článku 6.4 smlouvy bylo pro tento případ sjednáno, že dosud neuhrazená jistina, dosud neuhrazený úrok přirostlý ke dni zesplatnění se stávají součástí tzv. „nové jistiny“. Podle článku 2.2 bylo sjednáno, že „úrok za poskytnutí úvěru běží od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny úvěru. Tento úrok běží i po zesplatnění úvěru, když poté i nadále přirůstá pouze k původní nesplacené jistině úvěru, zahrnuté do nové jistiny úvěru, a to až do doby její úplné úhrady“. Ujednání o právu požadovat úrok z úroku je sice v souladu s o. z., na druhé straně ve smlouvách, jejichž účastníkem je spotřebitel, nesmí vytvářet nepřiměřenou nerovnováhu smluvních stran v jeho neprospěch. Navíc posledně uvedené ujednání je těžko srozumitelné, a je dalším faktickým navýšením už samo o sobě značně vysokého úroku. Nelze očekávat, že spotřebitel jakožto „svéprávná osoba s rozumem průměrného člověka“ podle o. z. bude rozumět formulaci o způsobu přirůstání úroku k jistině běžícího až do její úplné úhrady, přičemž vedle zcela nepřiměřeně sjednaného úroku byla pro případ prodlení se zaplacením nové jistiny sjednána smluvní pokuta, která byla stanovena na samé horní hranici zákonné přípustnosti podle zák. číslo , o spotřebitelském úvěru (0,1% denně z dlužné nové jistiny), přičemž pro prodlení se zaplacením splátky byla sjednána smluvní pokuta (ve výši částka), a vedle toho náklady (ve výši částka), což v podstatě je také smluvní pokuta. V souhrnu tato ujednání vytváří významnou nerovnováhu práv a povinností smluvních stran v neprospěch spotřebitele. Soud proto posoudil smlouvu o úvěru jako právní jednání, které se příčí zjevně dobrým mravům a je proto absolutně neplatné.

9. Soud proto přiznal žalobkyni pouze právo na vrácení rozdílu mezi žalobkyní vyplacenou částkou ve výši částka a částkou zaplacenou žalovaným ve výši částka v rámci vypořádání z titulu bezdůvodného obohacení podle o. z. ve výši částka. Žalobkyně po poučení podle neprokázala doručení oznámení o zesplatnění ze dne datum žalovanému. Jako výzvu k zaplacení bezdůvodného obohacení proto soud posoudil předžalobní výzvu ze dne datum, která podle podacího archu byla téhož dne odeslána žalovanému na adresu evidovaného pobytu. Podle o. z. má soud za to, že zásilka se dostala do dispozice žalovaného 3. pracovní den od odeslání, tj. dne datum a ode dne datum je žalovaný v prodlení. Soud proto přiznal žalobkyni právo na zákonný úrok z prodlení podle a nařízení vlády ode dne datum. Ve zbytku soud žalobu zamítl.

10. O nákladech řízení soud rozhodoval podle , a to měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popř. vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně byla ve věci úspěšná přibližně jen z poloviny, proto o nákladech řízení soud rozhodl tak, jak je výše uvedeno. Při vyčíslení míry úspěchu a neúspěchu soud přihlížel v souladu s nálezem Ústavního soudu , kdy je nutno při rozhodování o náhradě nákladů dle míry úspěchu ve věci zvážit míru úspěchu v celém sporu, tj. nejen ohledně pohledávky, ale též stran jejího příslušenství.“.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-sever. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.