Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 C 232/2024-121

Okresní soud ve Svitavách rozhodl soudcem JUDr. Zdeňkem Fricem ve věci

žalobkyně:Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně

sídlem Adresa žalobkyně

zastoupená advokátem Jméno advokáta

sídlem Adresa advokáta

proti

žalované:Jméno žalované, narozená dne Datum narození žalované

trvale bytem Adresa žalované

fakticky bytem Adresa žalované

o zaplacení 84 552,68 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 78 864,40 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení dalších 5 688,28 Kč a dále úroků a úroků z prodlení, zamítá.

III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni k rukám jejího zástupce náklady řízení ve výši 28 196 Kč, a to do tří od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 78 864,40 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení dalších 5 688,28 Kč a dále úroků a úroků z prodlení, zamítá.III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni k rukám jejího zástupce náklady řízení ve výši 28 196 Kč, a to do tří od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Ústí nad Orlicí domáhala po žalované přiznání částky 84 552,68 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně – společnost právnická osoba. (Anonymizováno, IČ IČO, která ke dni 1. 1. 2022 zanikla fúzí sloučením s nástupnickou společnosti právnická osoba.) se sídlem adresa, uzavřela s žalovanou dne 24. 1. 2022 smlouvu o zápůjčce číslo hodnota, na jejímž základě banka poskytla žalované zápůjčku ve výši 100 000 Kč. Smlouva byla uzavřena na základě návrhu na uzavření smlouvy učiněného ze strany žalované, který banka bez výhrad akceptovala. Strany si před uzavřením této smlouvy sjednaly Rámcovou smlouvu o poskytování bankovních služeb, když nedílnou součástí smlouvy jsou rovněž Všeobecné obchodní podmínky, Produktové podmínky a Sazebník poplatků. Žalovaná se zavázala zápůjčku splácet v pravidelných 48měsíčních splátkách po 2 299 Kč. První splátka byla splatná v měsíci následujícím po měsíci, ve kterém banka zápůjčku žalované poskytla, konkrétně pak byla splatná dne 24. 2. 2022. Splátky měly být dle smlouvy hrazeny formou inkasa z účtu, přičemž žalovaná byla povinna zajistit, aby v den splatnosti každé splátky byl na tomto účtu dostatek disponibilních prostředků. Mezi bankou a žalovanou bylo sjednáno úročení poskytnutých peněžních prostředků zápůjčky, když úroková sazba byla stanovena jako neměnná ve výši 4,90 % ročně. Žalovaná se též zavázala hradit případě další platby, zejména poplatky dle smlouvy a Sazebníku poplatků. Dle žaloby žalovaná zápůjčku řádně nesplácela, proto banka s účinností ke dni 20. 11. 2023 zápůjčku dle ustanovení 7. 1 a 2 Produktových podmínek pohledávku za žalovanou zesplatnila. Pohledávka za žalovanou byla na žalobkyni postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 31. 1. 2024, a to s účinností ke dni 5. 2. 2024. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem odeslaným doporučeně. Pohledávka za žalovanou ke dni postoupení činila 87 070,64 Kč bez příslušenství. Za období od postoupení pohledávky nebylo na předmětnou pohledávku ničeho uhrazeno. Žalobkyně požadovala zaplacení jistiny ve výši 84 552,68 Kč, smluvního úroku ve výši 2 324,98 Kč splatného ke dni 20. 11. 2023, úroku z prodlení ve výši 192,98 Kč splatného ke dni 20. 11. 2023, smluvních úroků ve výši 4,90 % ročně z jistiny ve výši 84 552,68 Kč od 21. 11. 2023 do zaplacení, zákonných úroků z prodlení ve výši 15 % ročně z celkové částky ve výši 84 552,68 Kč od 21. 11. 2023 do zaplacení. Žalovaná uvedené částky neuhradila ani přes výzvu žalobkyně ze dne 16. 4. 2024.

2. Usnesením ze dne 28. 11. 2024 pod čj. -34 Okresní soud v Ústí nad Orlicí vyslovil svoji místní nepříslušnost a spis postoupil zdejšímu soudu jako soudu místně příslušenému.

3. Okresní soud ve Svitavách usnesením ze dne 16. 1. 2025 pod čj. -74 vyzval žalobkyni k doplnění tvrzení obsažených v žalobě, a to konkrétně o doložení, že před uzavřením smlouvy o zápůjčce právní předchůdkyně žalobkyně řádně zkoumala úvěruschopnost žalované. Žalobkyně byla zároveň poučena dle ustanovení Soud z důvodu stručnosti na citované usnesení odkazuje.

4. Žalobkyně žalobu doplnila podáním ze dne 4. 2. 2025. Uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně splnila svou zákonnou povinnost ve smyslu zákona číslo , když s odbornou péčí posoudila schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr (zápůjčku), a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované před uzavřením předmětné smlouvy a nahlédnutím do veřejných registrů, jak vyplývá z interních systémových záznamů a současně z Protokolu o ověření úvěruschopnosti klienta, který žalobkyně současně doložila. Dle citovaného protokolu byl deklarovaný příjem žalované 27 000 Kč s tím, že z důvodu obezřetnosti právní předchůdkyně deklarované výdaje oproti výdajům uvedeným v žádosti navýšila. Při poskytnutí zápůjčky zohlednila výdaje ve výši 7 965 Kč, z toho výdaje na splátky půjček 507 Kč, výdaje na bydlení, včetně hypotéky a úvěru ve výši 2 908 Kč, výdaje na živobytí ve výši 3 550 Kč a ostatní výdaje ve výši 1 000 Kč. Podle vyhodnocení klientovi na splátku nové půjčky a nepředvídané výdaje zbývalo 19 035 Kč a byla tedy schopna zápůjčku splácet. Na dotaz soudu žalobkyně sdělila, že žalovaná uhradila na předmětnou pohledávku celkem částku 21 135 žalobkyně na podané žalobě trvala. Z dalších žalobkyní doložených listin soud zjistil, že žalovaná před poskytnutím zápůjčky uvedla, že je vdaná, vlastní byt/dům, má středoškolské vzdělání, je podnikatelkou, uváděla příjem 17 000 Kč a další příjem (bez bližší specifikace) 10 000 Kč, celkový příjem 27 000 Kč.

5. K soudem nařízenému jednání se žalovaná bez omluvy nedostavila. Žalobkyně na podané žalobě trvala, uvedla, že žalovaná po podání žaloby na předmětnou pohledávku nic neuhradila. Uvedla, že pokud se soud dožaduje tvrzení případně důkazů k otázce příjmů a výdajů žalované v době před uzavřením smlouvy o půjčce, tak žalobkyně tvrdila a doložila to, co měla k dispozici. Dle názoru žalobkyně právním předchůdcem žalobkyně provedené šetření úvěruschopnosti žaloba bylo dostatečné. Žalobkyně nepřišla s dalšími tvrzeními, neoznačila ani žádné další důkazy. Navrhla vyhovění žalobě v plném rozsahu.

6. Z Rámcové smlouvy o poskytování bankovních, platebních a investičních služeb uzavřené dne 23. 1. 2022 mezi společností právnická osoba. a žalovanou soud zjistil, že žalovaná se s bankou na základě uvedené Rámcové smlouvy dohodla na možnosti poskytovat žalované bankovní služby dle aktuální nabídky. Z návrhu na uzavření Smlouvy o půjčce číslo hodnota ze dne 23. 1. 2022 a Akceptace návrhu na uzavřen Smlouvy o půjčce číslo hodnota ze dne 24. 1. 2022 soud zjistil, že žalované byl poskytnut spotřebitelský neúčelový a nezajištěný úvěr ve výši 100 000 Kč na dobu 48 měsíců, který se žalovaná zavázala splácet v pravidelných měsíčních splátkách po 2 299 Kč. Zápůjční úroková sazba byla sjednána ve výši 4,90 % p. a., roční procentní sazba nákladů byla sjednána ve výši 5,01 %. Celkem se žalovaná zavázala zaplatit 110 320,38 Kč. Datum první splátky byl sjednán na den 24. 2. 2022, účet pro splácení prostředků byl č. účtu. Součástí smlouvy byly Produktové obchodní podmínky Anonymizováno pro půjčky, Sazebník pro občany platný od 1. 1. 2021 a Všeobecné obchodní podmínky Anonymizováno.

7. Z Akceptace dodatku ke Smlouvě o půjčce číslo hodnota ze dne 26. 1. 2022 bylo zjištěno, že uvedeným dodatkem uzavřeným dva dny po uzavření smlouvy o zápůjčce došlo ke změně výše splátky půjčky, která byla sjednána ve výši 2 299 Kč, po změně byla sjednána ve výši 1 409 Kč. Zároveň byl navýšen počet splátek z 48 na 84 a celková částka splatná žalovanou byla navýšena na 118 325,68 Kč.

8. Z výpisu právnická osoba. účtu číslo č. účtu soud zjistil, že majitelem účtu je žalovaná a na účet byla dne 24. 1. 2022 přispána částka 100 000 Kč s označením čerpání půjčky pod variabilním symbolem var. symbol.

9. Z předložených výpisů právnická osoba. – výpis z úvěrového účtu číslo hodnota za období po poskytnutí zápůjčky soud zjistil, že žalovaná zápůjčku řádně nesplácela, respektive že na účtu nebylo dostatek disponibilního zůstatku pro splácení zápůjčky.

10. Z Prohlášení o okamžité splatnosti závazku a výzvy k uhrazení dluhu ze dne 20. 11. 2023 soud zjistil, že právnická osoba. žalovanou vyrozuměla o tom, že z důvodu opakovaného porušování smlouvy ze strany žalované banka přistoupila k zesplatnění úvěru ke dni 20. 11. 2023. Zároveň banka žalovanou vyzvala k okamžité úhradě dlužné částky 87 070,64 Kč.

11. Smlouvou o postoupení pohledávky číslo 12/2022/13 uzavřené mezi společností právnická osoba. a žalobkyní ze dne 31. 1. 2024, přílohou číslo hodnota ke Smlouvě o postoupení pohledávek a vyrozuměním o postoupení pohledávky ze dne 16. 2. 2024 bylo prokázáno postoupení předmětné pohledávky na současnou žalobkyni a to, že o postoupení pohledávky byla žalovaná informována.

12. Z předžalobní výzvy ze dne 16. 4. 2024 soud zjistil, že žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě dlužné částky ve výši 93 987,99 Kč, a to nejpozději do 1. 5. 2024 s poučením, že v případě neuhrazení dlužné částky bude tato vymáhána soudní cestou. Dle předloženého podacího lístku byla předžalobní výzva žalované odeslána dne 16. 4. 2024.

13. Podle zákona číslo , , smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

14. Podle ,2 zákona číslo , o spotřebitelském úvěru (dále ZSÚ) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle ustanovení téhož zákona platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebitel spotřebitelský úvěr v rozporu s větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

15. Nejvyšší soud ve svém rozsudku sp. zn. dovodil, že povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním a sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Tento přesah do právního postavení širokého okruhu osob potažmo společnosti jako celku způsobuje, že chování věřitele, který řádně neprověří úvěruschopnost spotřebitele a úvěr poskytne, je zjevným narušením veřejného pořádku. Tyto závěry aproboval i Ústavní soud ve svém nálezu sp. zn. , v němž poukázal i na další veřejnoprávní souvislosti, povinnosti prověřit úvěruschopnost spotřebitele.

16. Dle ustanovení plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

17. Je věcí žalobkyně, jakým způsobem ke zkoumání úvěruschopnosti přistoupí, pokud však je konkrétní věc předložena soudu, je to soud, který přezkoumává, zda žalobkyně dostála své povinnosti řádně zkoumat úvěruschopnost či nikoli. K takovému přezkumu žalobkyně musí nabídnout nejen tvrzení ale i důkazy o řádném splnění této své povinnosti (břemeno tvrzení a břemeno důkazní stíhá žalobkyni). Je pak na soudu, aby po provedeném dokazování vyhodnotil, zda žalobkyně splnila shora uvedenou povinnost plynoucí z citovaných zákonných ustanovení. Aby povinnost žalobkyní mohla být splněna, je třeba vycházet zejména z porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění jeho dosavadních dluhů. Soud nepovažuje za dostatečné vycházet z tvrzení žalobkyně, že před uzavřením úvěru byly zjištěny nějaké konkrétní údaje o příjmových a výdajových poměrech spotřebitele, aniž by soudu byly předloženyy, ze kterých k takovým závěrům došli. Proto se soud dožadoval shora citovaným usnesením doplnění tvrzení a důkazů po žalobkyni. Soudem požadované doklady mohly dát jednoznačnou odpověď na poměry žalované. Za zcela nedostatečné soud považuje tvrzení o příjmech žalované, které v protokolu o zkoumání úvěruschopnosti byly uvedeny ve výši 27 000 Kč s tím, že žalovaná je podnikatelkou a z příjmů uvedla částku 17 000 Kč a z ostatních příjmů uvedla částku 10 000 Kč, aniž by právní předchůdkyně zkoumala, co je ostatním příjem žalované. Nelze si nepovšimnout, že na poskytnutou zápůjčku ve výši 100 000 Kč, kterou žalovaná měla splácet vedle jiné splátky půjčky ve výši 507 Kč a vedle hypotéky a úvěru ve výši 2 908 Kč, měla být měsíční splátka žalované ve výši 2 299 Kč, která však za dva dny po poskytnutí půjčky byla dodatkem ke smlouvě o půjčce snížena na částku 1 409 Kč. O tom, že zkoumání úvěruschopnosti žalované bylo pouze formální svědčí i fakt, že žalovaná uvedenou zápůjčku řádně nesplácela a muselo dojít k jejímu zesplatnění.

18. Z tvrzení žalobkyně a z předložených důkazů dospěl soud k závěru, že předložená smlouva o zápůjčce je podle svého obsahu úvěrovou smlouvou a je absolutně neplatná, neboť věřitel s odbornou péčí neposoudil a neověřil nedostatečného posouzení úvěruschopnosti žalované soud dospěl k závěru, že smlouva je absolutně neplatnou, dle které nelze žalobkyni požadované právo přiznat, lze jí přiznat pouze právo na zaplacení bezdůvodného obohacení podle . V řízení bylo prokázáno, že peněžní prostředky ve výši 100 000 Kč byly žalované poskytnuty a že žalovaná na tuto částku uhradila 21 135,60 Kč. Rovněž bylo prokázáno postoupení pohledávky za žalovanou na současnou žalobkyni i to, že žalovaná byla o postoupení pohledávky vyrozuměna. Žalovaná byla v řízení nečinná, na výzvy soudu nereagovala a je tak dle povinna vrátit žalobkyni to, co podle neplatné smlouvy obdržela. Žalobkyně nemá právo ani na požadované úroky z prodlení podle , protože ve smyslu , věta druhá zákona o spotřebitelském úvěru, žalovaná dosud v prodlení není, neboť splatnost dlužné částky se stanovuje až nyní soudním rozhodnutím (srovnej například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022 sp. zn. ). Soud výrokem I. s ohledem na shora uvedené uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 78 864,40 Kč a výrokem II. soud žalobu v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení dalších 5 688,28 Kč a dále úroků a úroků z prodlení, zamítl, a to s ohledem na shora uvedené.

19. O nákladech řízení soud rozhodl dle , tedy podle poměru úspěchu a neúspěchu účastníků ve věci. Žalobkyně se žalobou domáhala přiznání částky 84 552,68 Kč, žalobě bylo vyhověno pro částku 78 864,40 Kč a žaloba byla pro částku 5 688,28 Kč zamítnuta. Poměr úspěchu a neúspěchu ve věci činí ve prospěch žalobkyně 93 % ku 7 % žalované. Rozdíl úspěchu a neúspěchu účastníků ve věci tak činí 86 % ve prospěch žalobkyně. Náklady řízení žalobkyně jsou tvořeny soudním poplatkem ve výši 3 383 Kč a náklady právního zastoupení dle a 11 ve výši 22 500 Kč za pět úkonů právní služby po 4 500 Kč (konkrétně za převzetí zastoupení, výzvu k plnění, sepis žaloby, doplnění žaloby a účast u soudního jednání), pět paušálních náhrad, z toho tři paušální úkony po 300 Kč učiněné do 31. 12. 2024 a dvě paušální náhrady po 450 Kč učiněné po 1. 1. 2025 dle ustanovení a 4 advokátního tarifu a 21 % DPH. Celkem náklady řízení činí 32 786 Kč, z těchto nákladů má žalobkyně právo na zaplacení 86 %, tedy na zaplacení částky 28 196 Kč. Tyto náklady je žalovaná povinna nahradit žalobkyni k rukám jejího zástupce ( ).

20. Lhůta k plnění byla stanovena na tři dny dle ustanovení

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne jeho doručení, a to prostřednictvím zdejšího soudu ke Krajskému soudu v Hradci Králové, pobočce Pardubice.

Nesplní-li povinný dobrovolně to, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat svého nároku návrhem výkonu soudního rozhodnutí nebo exekucí.

V případě, že doplatek soudního poplatku nebude ve stanovené lhůtě zaplacen, bude předán k vymáhání orgánu celní správy.