Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 C 271/2025-45

Okresní soud ve Svitavách rozhodl samosoudcem Mgr. Jakubem Žemlou ve věci

žalobkyně:Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně

sídlem Adresa žalobkyně

zastoupená advokátkou Jméno advokátky

sídlem Adresa advokátky

proti

žalované:Jméno žalované, narozená dne Datum narození žalované

bytem Adresa žalované

o zaplacení 17 966 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 12 000 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně po žalované domáhá zaplacení částky 5 966 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 12 000 Kč od 25. 3. 2025 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení k rukám právní zástupkyně žalobkyně částku 788,20 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit doplatek soudního poplatku ve výši 200 Kč na účet České republiky – Okresního soudu ve Svitavách, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 12 000 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně po žalované domáhá zaplacení částky 5 966 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 12 000 Kč od 25. 3. 2025 do zaplacení, zamítá.III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení k rukám právní zástupkyně žalobkyně částku 788,20 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.IV. Žalobkyně je povinna zaplatit doplatek soudního poplatku ve výši 200 Kč na účet České republiky – Okresního soudu ve Svitavách, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 19. 8. 2025 domáhala po žalované zaplacení částky 17 966 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o revolvingovém úvěru č. hodnota uzavřené dne 22. 11. 2024 mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba, IČO IČO, adresa. Na základě této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované převodem na její bankovní účet peněžní prostředky v celkové výši 12 000 Kč, které se žalovaná zavázala vrátit právní předchůdkyni žalobkyně v pravidelných měsíčních splátkách. Ke zkoumání úvěruschopnosti žalobkyně uvedla, že tuto její právní předchůdkyně posoudila se souhlasem žalované nahlédnutím do dlužnických registrů SOLUS, CNCB, CBCB, CEE, ISIR, NRKI a BRKI. Žádnou z těchto listin však žalobkyně nemá k dispozici, nicméně žalovaná prohlásila, že není v prodlení se splácením jakéhokoli dluhu. Upomínkou ze dne 24. 3. 2025 právní předchůdkyně žalobkyně smlouvu o úvěru zesplatnila. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 12. 12. 2024 původní věřitel postoupil předmětnou pohledávku za žalovanou na žalobkyni. Žalovaná částka sestává ze zapůjčených finančních prostředků ve výši 12 000 Kč a dále ze smluvního úroku 5 966 Kč splatného ke dni 24. 3. 2025. Mimo žalované částky se žalobkyně rovněž domáhá i zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 12 000 Kč od 25. 3. 2025 do zaplacení.

2. Usnesením ze dne 2. 9. 2025 č. j. -29 soud vyzval žalobkyni, aby svá tvrzení stran zkoumání úvěruschopnosti žalované její právní předchůdkyní doplnila tím způsobem, aby bylo zřejmé, zda a případně jakým způsobem a na základě jakých podkladů před uzavřením předmětné smlouvy o úvěru tuto posoudila.

3. Žalobkyně na tuto výzvu reagovala podáním ze dne 23. 10. 2025, v němž uvedla ke zkoumání úvěruschopnosti žalované skutečnosti totožné, jako v žalobě a dále doplnila, že její právní předchůdkyně rovněž vycházela z tvrzení žalované sdělených při uzavírání smlouvy.

4. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

5. Soud věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání, neboť k takovému postupu byly splněny podmínky dle Ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů a žalobkyně s tímto postupem výslovně souhlasila a žalovaná se k takto navrhovanému postupu nevyjádřila, čímž soud předpokládal, že proti takovému postupu nemá námitky ( ).

6. Z předložených listin zjistil soud následující skutečnosti.

7. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru kimbi č. hodnota uzavřené dne 22. 11. 2024 mezi společností právnická osoba coby věřitelem a žalovanou coby klientem soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč s tím, že žalovaná tento úvěr bude splácet v pravidelných měsíčních splátkách, jejichž výše je závislá na výši čerpaného úvěru. Úroková sazba byla sjednána ve výši 150 % ročně a byl počítán denně z nesplacené jistiny úvěru.

8. Z výpisu z běžného účtu společnosti právnická osoba soud zjistil, že dne 22. 11. 2024 byla z bankovního účtu této společnosti na bankovní účet žalované zaslána částka 12 000 Kč.

9. Z výpisu z bankovního účtu žalované č. č. účtu za měsíc listopad 2024 soud zjistil, že dne 22. 11. 2024 byla žalované na tento bankovní účet právní předchůdkyní žalobkyně poskytnuta finanční částka ve výši 12 000 Kč.

10. Z upomínek ze dne 24. 1. 2025 a 21. 2. 2025 soud zjistil, že těmito právní předchůdkyně žalobkyně žalovanou vyzývala k úhradě dlužných splátek.

11. Z y označené jako poslední výzva k úhradě ze dne 24. 3. 2025 soud zjistil, že touto výzvou společnost právnická osoba zesplatnila poskytnutý úvěr a žalovanou vyzvala k zaplacení částky 18 173 Kč.

12. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12. 12. 2024 a jejího dodatku č. hodnota z téhož dne soud zjistil, že touto smlouvou společnost právnická osoba postoupila na žalobkyni pohledávky za svými dlužníky, kdy z přiložené tabulky této smlouvy je patrné, že mezi postupovanými pohledávkami je i pohledávka za žalovanou.

13. Z y označené jako Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 16. 4. 2025 soud zjistil, že žalovaná byla vyrozuměna o postoupení jejího dluhu na žalobkyni.

14. Z předžalobní výzvy ze dne 16. 4. 2025 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovanou ve smyslu prostřednictvím svého právního zástupce k zaplacení dluhu ve výši 18 173 Kč.

15. Po skutkové stránce soud hodnotil věc tak, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla dne 22. 11. 2024 uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě byly žalované zapůjčeny finanční prostředky ve výši 12 000 Kč. Ve smlouvě se žalovaná zavázala, že zapůjčené prostředky právní předchůdkyni žalobkyně vrátí v pravidelných měsíčních splátkách vypočtených dle aktuální výše dlužné jistiny. Dne 24. 3. 2025 byla tato smlouva právní předchůdkyní žalobkyně zesplatněna. Dne 24. 3. 2025 společnost právnická osoba smlouvu o úvěru zesplatnila a dne 12. 12. 2024 postoupila pohledávku za žalovanou na žalobkyni, o čemž byla žalovaná vyrozuměna.

16. Po právní stránce soud hodnotil věc jako spor ze smlouvy o úvěru uzavřené podle a násl. , , ve znění pozdějších přepisů (dále jen o. z.), která zároveň vykazuje znaky spotřebitelského úvěru ve smyslu příslušných ustanovení , o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZSÚ).

17. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

18. Podle § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

19. Podle § 2 odst. 1 ZSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

20. Podle § 86 odst. 1 ZSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

21. Podle § 86 odst. 2 ZSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

22. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

23. Obecně platí, že povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním a sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Proto zákon o spotřebitelském úvěru stanoví, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí (blíže viz rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. ze dne 25. 7. 2018). Údaje pro posouzení úvěruschopnosti spotřebitele musí být aktuální, přičemž zdrojem informací může být i samotný spotřebitel, což však nezbavuje věřitele povinnosti zjišťovat úvěruschopnost z jiných zdrojů. Jinými slovy věřitel se nemůže s informacemi získanými od spotřebitele bez dalšího spokojit a brát je jako fakt, ale je povinen tyto informace vyhodnotit a důkladně je prověřit. Pokud má věřitel pochybnosti o jejich správnosti, je povinen požadovat po spotřebiteli objasnění takových údajů, případně je v rámci svých možností jiným způsobem ověřit. Cílem posouzení je zjištění, zda spotřebiteli v závislosti na frekvenci splácení zbude v jeho dostatek finančních prostředků na to, aby mohl bez jakýchkoliv problémů a omezení zaplatit splátku v dohodnuté výši. K tomu je nutné podrobně analyzovat osobní, respektive domácí rozpočet žadatele o spotřebitelský úvěr, a to obě jeho strany, tedy jak příjmy, tak výdaje. Analýza pouze jedné ze stran rozpočtu sama o sobě k posouzení schopnosti splácet spotřebitelský úvěr nepostačuje, neboť ze samotné informace o čistých měsíčních příjmech spotřebitele není možné bez dalšího dovodit, že bude schopen splácet smluvně stanovené splátky, pakliže nejsou současně známy všechny jeho ostatní výdaje.

24. Soud předně konstatuje, že žalobkyně je ve věci aktivně legitimována k podání žaloby, neboť smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 12. 12. 2024 na ni byla předmětná pohledávka za žalovanou řádně postoupena. Dále soud dospěl k závěru, že v nyní projednávané věci bylo prokázáno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla dne 22. 11. 2024 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, která se řídí režimem daným , o spotřebitelském úvěru. Z toho vyplývá i povinnost poskytovatele úvěru před uzavřením smlouvy podle ZSÚ posoudit úvěruschopnost žalované, tj. její schopnost řádně a včas splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru. Právní předchůdkyně žalobkyně přitom, jak ostatně vyplývá z poslední věty odkazovaného ustanovení, byla oprávněna poskytnout žalované spotřebitelský úvěr pouze tehdy, pokud z výsledku posouzení její úvěruschopnosti nevyplynou žádné důvodné pochybnosti o její schopnosti úvěr splácet. Této povinnosti však právní předchůdkyně žalobkyně nedostála, když při posouzení úvěruschopnosti žalované vycházela toliko z lustrací ve veřejně dostupných databázích. Takový postup se jeví být nedostatečný, neboť právní předchůdkyně žalobkyně si neobstarala dostatečné podklady k tomu, aby mohla skutečně relevantně posoudit schopnost žalované úvěr splácet. Soud přitom vyzval žalobkyni k předložení listin prokazující řádné posouzení úvěruschopnosti žalované, žalobkyně na tuto výzvu však reagovala zopakováním skutečností uvedených v žalobě, přičemž již v žalobě samotné uvedla, že žádnými listinami prokazujícími zkoumání úvěruschopnosti v nyní projednávané věci nedisponuje. Tvrdila-li žalobkyně, že její právní předchůdkyně dále vycházela při poskytnutí úvěru z tvrzení žalované, tak ani tato tvrzení nebyla soudu předložena. Žalobkyně tudíž soudu nepředložila jedinou u, dle které by bylo možno zjistit majetkové poměry žalované a posoudit její schopnost poskytnutý úvěr splatit. Jelikož žádné konkrétní doklady o zkoumání úvěruschopnosti žalované nebyly soudu nepředloženy, soud dospěl závěru, že úvěruschopnost žalované nebyla řádně zkoumána.

25. S odkazem na vše výše uvedené tak soud konstatuje, že předmětná úvěrová smlouva ze dne 22. 11. 2024 je dle ust. § 87 odst. 1 ZSÚ absolutně neplatná. Žalobkyně má proto vůči žalované právo pouze na vrácení jistiny spotřebitelského úvěru bez nároku na zaplacení úroků či dalších poplatků a smluvních pokut a bez nároku na zákonné úroky z prodlení, tj. na částku 12 000 Kč. Pokud žalovaná svůj dluh žalobkyni zcela nebo částečně splatila, bylo na ní, aby takovou skutečnost v řízení nejen tvrdila, ale rovněž prokázala. Žalovaná však zůstala v řízení zcela pasivní.

26. Z uvedeného důvodu soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

27. Ve zbývající části, tj. co do částky 5 966 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 12 000 Kč od 25. 3. 2025 do zaplacení, soud žalobu výrokem II. zamítl.

28. Žalobkyně byla v řízení (při započtení k žalované částce i uplatněný nárok na příslušenství ve výši ke dni vydání tohoto rozhodnutí) úspěšná z 64 %, žalovaná byla úspěšná z 36 %. Z toho vyplývá, že žalobkyni náleží náhrada nákladů řízení v poměrné výši odpovídající 28 % ( ). Žalobkyni vznikly v řízení náklady ve výši 2 815 Kč, které představují odměnu advokátky za 3 úkony právní služby podle 8 odst. 1 a , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen advokátní tarif) spočívající v převzetí věci ( advokátního tarifu), v zaslání předžalobní výzvy ( advokátního tarifu) a podání žaloby ( advokátního tarifu) á 400 Kč. Ke každému z takto přiznaných úkonů žalobkyni náleží i náhrada hotových výdajů dle á 100 Kč. Celkově tedy byla žalobkyni přiznána odměna za právní zastoupení ve výši 1 500 Kč, to vše navýšeno o 21 % DPH ve výši 315 Kč. Dále žalobkyni přísluší i náklady spojené se zaplacením soudního poplatku ve výši 800 Kč a jeho doplatku ve výši 200 Kč. To vše při úspěchu žalobkyně ve sporu v poměrné výši 28 % činí celkovou částku 788,20 Kč (výrok III.).

29. Jelikož ve věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz, doměřil soud žalobkyni soudní poplatek dle Položky 2 odst. 2 a 3 Sazebníku poplatků , o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. Soudní poplatek byl zaplacen ve výši 800 Kč, soud však platební rozkaz nevydal, a proto uložil žalobkyni zaplatit doplatek soudního poplatku ve výši 200 Kč (výrok IV.).

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání do 15 dnů od jeho doručení, a to prostřednictvím Okresního soudu ve Svitavách ke Krajskému soudu v Hradci Králové – pobočka Pardubice.

Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné soudní rozhodnutí, může se oprávněná domáhat soudního výkonu rozhodnutí či exekuce.

Nedoplatek soudního poplatku je třeba zaplatit na účet Okresního osudu ve Svitavách č. 3703-424591/0710 pod variabilním symbolem: 1111027125.

V případě, že doplatek soudního poplatku či náklady řízení uložené k zaplacení na účet Okresního osudu ve Svitavách nebudou ve stanovené lhůtě zaplaceny, bude přistoupeno k vymáhání prostřednictvím příslušného celního úřadu.