Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
5 C 219/2025-15
Okresní soud v Kolíně rozhodl samosoudkyní JUDr. Editou Černou ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného
o zaplacení 35 284 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 35 284 Kč s úrokem ve výši 28,17 % ročně z částky 30 000 Kč od datum do datum, s úrokem ve výši 12 % ročně z částky 30 000 Kč od datum do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 30 000 Kč od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 4 316 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 35 284 Kč s úrokem ve výši 28,17 % ročně z částky 30 000 Kč od , datum, do , datum, , s úrokem ve výši 12 % ročně z částky 30 000 Kč od , datum, do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 30 000 Kč od , datum, do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 4 316 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se žalobou podanou dne datum domáhala na žalovaném zaplacení částky 35 284 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že uzavřela s žalovaným dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru č. hodnota, na základě které byl žalovanému poskytnut neúčelový úvěr ve výši 30 000 Kč tak, že dle smluvního ujednání částka ve výši 27 500 Kč byla převedena na účet žalovaného, částka 2 500 Kč byla převedena na účet zprostředkovatele úvěru jako jeho provize. Žalovaný se zavázal, že celkovou cenu úvěru ve výši 37 500 Kč (úvěr se sjednanými úroky) uhradí v 25 pravidelných měsíčních splátkách po 1 600 Kč, kdy splatnost prvé splátky byla dohodnuta na datum. Žalovaný úvěr nesplácel řádně, proto žalobkyně ke dni datum úvěr zesplatnila. Žalovaný žalobkyni dluží částku 30 000 Kč na jistině, 2 045 Kč na úrocích, dále částku 300 Kč za zaslané upomínky, smluvní pokutu za opožděné splátky ve výši 1 497 Kč a smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky 32 045 Kč od datum do datum, tedy v částce 1 442 Kč. Žalovanému byla dne datum zaslána předžalobní výzva k plnění, žalovaný však ničeho neuhradil.
2. Žalovaný se k žalobě, ač mu byla řádně doručena, nevyjádřil.
3. Žalobkyně souhlasila s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaný se k navrženému postupu nevyjádřil, proto má soud za to, že nemá námitek (§ 101 odst. 4 zákona č. 99/1963, občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“). Soud dospěl k závěru, že věc lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, proto postupoval podle § 115a o. s. ř. a věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání.
4. Soud provedl důkazy listinami, které předložili účastníci k prokázání svých tvrzení, účastníci provedení dalších důkazů nenavrhovali a potřeba provedení jiných důkazů v řízení nevyšla najevo a po postupu dle § 132 o. s. ř byl v řízení prokázán následující skutkový stav:
5. Účastníci uzavřeli dne datum platně smlouvu o spotřebitelském úvěru č. hodnota, jejíž součástí byly úvěrové podmínky žalobkyně. Podle čl. IV. bodu 2 písm. b) smlouvy se žalovaný zavázal žalobkyni v případě, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení žalované splatným dle čl. IV. bod 1 zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z neuhrazeného zůstatku úvěru, a to za každý den prodlení. Podle čl. IV. bodu 2 písm. c) smlouvy se žalovaný zavázal žalobkyni v případě, kdy se dostane do prodlení se zaplacením dohodnuté měsíční splátky (prokázáno smlouvou o úvěru č. hodnota a úvěrovými podmínkami). Před uzavřením smlouvy o úvěru žalobkyně řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného (prokázáno čestnými prohlášeními žalovaného o jeho závazcích, výdajích a příjmech, potvrzením úvěruschopnosti, výplatními páskami a potvrzením o vedení účtu). Ač žalovaný úvěr čerpal, neplnil podmínky smlouvy a nehradil předepsané splátky. Z těchto důvodů v souladu s obchodními podmínkami byl úvěr zesplatněn a žalobkyně požadovala úhradu veškerých dluhů vyplývajících z úvěru (prokázáno oznámením o zesplatnění ze dne datum včetně podacího lístku). Žalobkyně opakovaně žalovaného upomínala o zaplacení (prokázáno upomínkami ze dne datum a ze dne datum). Před podáním žaloby byl žalovaný k úhradě dlužné částky vyzván právním zástupcem žalobkyně (prokázáno upomínkou ze dne datum).
6. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:
7. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
8. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.
9. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
10. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.
11. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.
12. Podle § 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
13. Podle § 122 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu. Podle odst. 3 tohoto ustanovené souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla hodnota a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200 000 Kč.
14. Vztah mezi žalobkyní a žalovaným byl založen smlouvou o úvěru uzavřenou dle § 2395 a násl. o. z., na základě které se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout peněžní prostředky ve sjednané výši a žalovaný se zavázal žalobkyni poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Smlouva o úvěru byla uzavřena distančním způsobem podle § 561 odst. 1, § 562 odst. 1 a § 1824 a násl. o. z., kdy podpis žalovaného byl nahrazen elektronickými prostředky, kdy bylo zajištěno určení a ověření osoby, která úkon učinila, a obsah projevu vůle byl elektronickými prostředky zachycen. Žalobkyně před uzavřením smlouvy prověřila úvěruschopnost žalovaného. Žalovanému byl na základě platné smlouvy o úvěru poskytnut úvěr, který byl povinen vrátit ve sjednané době. Žalovaný nehradil řádně a dluží na jistině částku 30 000 Kč, na poplatcích částku 1 460 Kč a na úroku částku 2 045 Kč. Žalobkyni rovněž vzniklo dle § 2048 o.z. právo na sjednanou smluvní pokutu. Jelikož žalovaný nehradil včas, dostal se dle § 1968 o. z. do prodlení a žalobkyni vznikl dle § 1970 o. z. nárok na úrok z prodlení, jehož výše byla dána § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto shledal nárok uplatněný žalobou opodstatněným po skutkové i právní stránce a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.
15. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, a proto jí přísluší vůči žalovanému náhrada účelně vynaložených nákladů. Žalobkyni, která byla v řízení zastoupena advokátem, přiznal soud náhradu nákladů řízení v celkové výši 4 316 Kč sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 412 Kč a z odměny advokáta žalobkyně dle § 8 odst. 1 a § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), v platném znění (dále jen „a. t.“), vypočítané z tarifní hodnoty ve výši 35 284 Kč dle § 14b odst. 1 a. t. za tři úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, žaloba, výzva k plnění) ve výši 700 Kč/úkon, paušální náhrady hotových výdajů za tři úkony právní služby ve výši 100 Kč/úkon dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrady za daň z přidané hodnoty (21 %), jíž je advokát plátcem podle zvláštního právního předpisu, ve výši 504 Kč dle § 137 odst. 3 o. s. ř. Vzhledem k tomu, že žalobkyně byla ve sporu zastoupena advokátem, uložil soud žalovanému povinnost zaplatit náhradu nákladů řízení přímo k rukám tohoto advokáta dle § 149 odst. 1 o. s. ř.
16. Lhůty k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 o. s. ř., když z obsahu spisu nevyplývá důvod pro jejich prodloužení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Kolíně. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na soudní výkon rozhodnutí dle části šesté o. s. ř. či návrhem na zahájení exekuce dle zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.