Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

6 C 318/2025-58

Okresní soud v Kroměříži rozhodl samosoudkyní JUDr. Lenkou Pekařovou ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta

proti

žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované

o zaplacení 32 532,37 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částka do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části požadující zaplacení částka s kapitalizovaným úrokem částka, úrokem 12,75 % z částky částka od datum do zaplacení, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení částka a úrokem z prodlení 12,75 % z částky částka od datum do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni , částka, do tří dnů od právní moci rozsudku.II. Žaloba se zamítá v části požadující zaplacení , částka, s kapitalizovaným úrokem , částka, , úrokem 12,75 % z částky , částka, od , datum, do zaplacení, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení , částka, a úrokem z prodlení 12,75 % z částky , částka, od , datum, do zaplacení.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se proti žalované domáhala zaplacení částka s příslušenstvím z titulu Smlouvy o úvěru – Anonymizováno Anonymizováno – k úvěrovému účtu č. č. účtu, uzavřené dne datum mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba., IČO IČO (dále jen „původní věřitelka“). Touto smlouvou získala žalovaná od původní věřitelky úvěr částka, jehož splácení v měsíčních splátkách po částka ovšem neplnila řádně a včas. Dostala se do prodlení, pro které původní věřitelka úvěr zesplatnila k datum; žalovaná částka představuje nezaplacenou jistinu částka spolu s neuhrazenými poplatky a kapitalizovaným i běžícím úrokem a úrokem z prodlení. Smlouvou účinnou dne datum postoupila původní věřitelka uvedenou pohledávku žalobkyni, což bylo žalované oznámeno; žalovaná byla také vyzvána k úhradě dluhu před podáním žaloby.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Nemá datovou schránku, ani si nezvolila doručovací adresu, soud proto postupoval v souladu s , (dále jen „ “), a první písemnost doručoval na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel, kde si žalovaná písemnost nepřevzala. Je věcí adresáta, aby se pojistil proti doručování na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel (resp. adresu místa pobytu cizince) tím, že uvede soudu adresu pro doručování, o níž ví, že mu na ni bude zásilka bezpečně doručena (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne datum sp. zn. ). Jelikož adresa trvalého pobytu žalované je sídlem ohlašovny označené v informačním systému evidence obyvatel jako adresa úřadu, další písemnosti již soud žalované doručoval postupem podle , tj. byly uloženy u soudu a na úřední desce soudu byla vyvěšena výzva k jejich vyzvednutí.

3. Soud projednal věc v nepřítomnosti žalované, která se, ač řádně předvolána, k jednání nedostavila.

4. Z provedených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav:

5. Původní věřitelka s žalovanou podepsaly dne datum Smlouvu o úvěru – Anonymizováno Anonymizováno – k úvěrovému účtu č. č. účtu (výpis úvěrového účtu č.l. 28), na základě které získala žalovaná částka a zavázala se je se sjednaným příslušenstvím vrátit v 72měsíčních splátkách po částka (formulář pro standardní informace o spotř. úv. č.l. 49v-50, smlouva o úvěru č.l. 18-20, všeobecné obchodní podmínky č.l. 21, sazebník poplatků č.l. 22). Učinily tak na základě písemné žádosti žalované z téhož dne, v níž ke svým poměrům uvedla měsíční příjem ze zaměstnání částka (ověřeno údajně náhledem do běžného účtu), žije sama a nikoho neživí; údaje o výdajích vyplněny nebyly (žádost o úvěr čl. 45); při vyhodnocování její úvěruschopnosti vycházela původní věřitelka ze své vnitřní metodiky (vyjádření k procesu posouzení úvěruschopnosti č.l. 46-48, vysvětlení některých pojmů č.l. 49). Žalovaná uhradila původní věřitelce v souvislosti s uvedenou smlouvou částka (platební historie č.l. 51-52). Jelikož žalovaná neplnila sjednaný závazek řádně a včas, využila původní věřitelka smluvního práva a úvěr k datum zesplatnila, což žalované oznámila (oznámení o prohlášení úvěru za splatný č.l. 23). Smlouvou ze dne datum, účinnou datum (smlouva o postoupení pohledávek čl. 24-25, 27), postoupila původní věřitelka pohledávku za žalovanou žalobkyni (seznam postoupených pohledávek čl. 26), což žalované oznámila dopisem ze dne datum (oznámení o postoupení pohledávky čl. 29-30). Dne datum odeslala žalobkyně žalované předžalobní upomínku (předžalobní upomínka s podacím lístkem čl. 31-33).

6. Zjištěný skutkový stav soud právně hodnotil takto: Vůlí stran bylo uzavřít smlouvu o spotřebitelském úvěru ve smyslu , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do datum (dále jen „ “), a podpůrně , , ve znění účinném do datum (dále jen „o. z.“).

7. Podle soudu však původní věřitelka nesplnila svou povinnost vyplývající z a , podle kterého je poskytovatel úvěru (či zápůjčky) povinen pod sankcí neplatnosti smlouvy posoudit schopnost spotřebitele úvěr splácet, a to na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele nebo i z jiných zdrojů, a spotřebitelský úvěr poskytne jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o jeho schopnosti spotřebitelský úvěr splácet. Uvedená úprava vychází z unijního práva, ke kterému Soudní dvůr Evropské unie (dále jen „SDEU“) již v rozsudku ze dne datum ve věci C-449/13 zaujal při výkladu a bod 26 preambule směrnice 2008/48/ES o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS (dále jen „směrnice“) takový postoj, že poskytovatel úvěru má povinnost (nese v tomto ohledu důkazní břemeno) posoudit úvěruschopnost dlužníka (spotřebitele) na základě dostatečných informací (na informace podané jen spotřebitelem může spoléhat jen tehdy, jsou-li dostatečné a podložené doklady); tím má být podle SDEU zabráněno, aby věřitelé poskytovali úvěry nezodpovědně.

8. Právě naznačený výklad soudu podporuje i Nejvyšší soud, podle kterého povinnost řádně posoudit úvěruschopnost spotřebitele a úvěr poskytnout jen v případě, že „nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet“, chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. A v neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka).

9. V projednávané věci vyšla původní věřitelka pouze z prohlášení žalované a ověřené výše jejího příjmu, vůbec se však nezabývala výdajovou stránkou jejího hospodaření. Žalovanou deklarovaný (a údajně ověřený) nízký příjem přitom při současné deklaraci, že žije sama a hradí tak ze svého jediného příjmu v plné výši např. náklady bydlení (neznámé výše), měl původní věřitelku minimálně přimět k bližšímu zkoumání poměrů žalované, neměl-li ji vést rovnou k závěru o tom, že žalovaná není vhodnou klientkou k poskytnutí jakéhokoli úvěru (byť výše sjednané splátky částka nebyla obecně nijak vysoká, pro žalovanou představovala desetinu jejího příjmu, který nedosahoval ani výše minimální mzdy; jiné zjištěné příjmy tvrzeny ani prokazovány nebyly). Poskytla-li tedy původní věřitelka spotřebitelský úvěr přesto, že objektivně neměla vyloučeny pochybnosti o reálných možnostech žalované úvěr splácet, porušila

10. Uzavřenou smlouvu proto soud shledal absolutně neplatnou, a to s odkazem na zmíněná ustanovení ve spojení s o. z. a věty první o. z., podle kterých soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek (podobně jako i za dřívější úpravy , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do datum – srov. znovu rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka). Nová úprava spotřebitelského úvěru podle , ve znění účinném od datum do datum, mohla sice navozovat dojem, že porušení povinnosti věřitele důsledně zkoumat úvěruschopnost žalovaného je sankcionováno pouhou relativní neplatností (srov. doslovné znění citovaného zákona), při výkladu a aplikaci právních předpisů však nelze pomíjet jejich účel a smysl, nelze vycházet pouze z doslovného znění zákona (srov. nález Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. ) a i s odkazem na naznačené stanovisko SDEU z roku 2014 je nepochybné, že novou úpravou sledoval zákonodárce posílení ochrany spotřebitele jako slabší smluvní strany, nikoliv její oslabení (viz dále důvodová zpráva i samotný rozsah nové úpravy). SDEU ostatně přímo ve vztahu k aplikované úpravě rozhodl ve věci C-679/18 (dne datum) k předběžné otázce tuzemského soudu tak, že ukládala-li spotřebiteli povinnost uplatnit námitku neplatnosti smlouvy ve stanovené lhůtě, pak nebyla souladná se směrnicí (proto také viz dnešní znění , účinného podle od datum, podle kterého přihlédne soud k neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru v důsledku nedostatečného zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele i bez návrhu).

11. Žalovaný nárok je tedy nutno posoudit jako bezdůvodné obohacení žalované na úkor žalobkyně ve smyslu § 2991 odst. 1 o. z. Je prokázáno, že žalovaná získala od původní věřitelky částka a vrátila dosud pouze částka. Nadále se tedy na úkor původní věřitelky, dnes žalobkyně (na základě prokázaného a platného postoupení pohledávky ve smyslu § 1879 a násl. o. z.), bezdůvodně obohacuje částkou částka, kterou je povinna žalobkyni vrátit. V této části soud žalobě vyhověl.

12. Vzhledem k absolutní neplatnosti stranami sjednané smlouvy o úvěru nebylo platně sjednáno žádné příslušenství, ve zbytku proto soud žalobu zamítl, a to i pro požadovaný úrok z prodlení, neboť podle poslední věty spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem, k čemuž Nejvyšší soud v rozsudku ze dne datum, sp. zn. spisová značka, vyložil (a zdejší soud se s ním ztotožňuje), že „spotřebitel je povinen vrátit celou poskytnutou jistinu, avšak v takových splátkách, v jakých je schopen splácet. Text 'v době přiměřené jeho možnostem' míří na rozložení vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru v čase. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany (teleologický výklad). V obecné rovině z uvedeného vyplývá, že dokud se spotřebitel nedostane do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nemůže poskytovateli úvěru vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle o. z. (logický výklad).“ Poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru v nové době splatnosti (mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění ( o. z.), nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonný úrok z prodlení podle o. z. vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle zákona o spotřebitelském úvěru, které je speciálním ustanovením k obecnému pravidlu podle o. z. Soud tedy dospěl k závěru, že nárok žalobkyně na úrok z prodlení dosud nevznikl, neboť do prodlení se žalovaná dostane až tehdy, neuhradí-li dlužnou jistinu úvěru ve lhůtě stanovené tímto rozhodnutím (podpůrně podle ), kterou soud považuje za přiměřenou ve smyslu zákona o spotřebitelském úvěru vzhledem k tomu, že o skutečných současných poměrech žalované není soudu nic známo.

13. O nákladech řízení rozhodl soud podle ; ve věci úspěšnější žalované pro její nečinnost žádné náklady nevznikly.

Poučení:

Proti rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Kroměříži.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu nebo exekuce.