Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
No categories available
23 C 287/2025-46
Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudkyní Mgr. Ing. Marií Miczkovou ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného
o 35 967,03 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba se v části, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci částku 29 956,92 Kč, úrok ve výši 3 714,90 Kč a dále ve výši 24,36 % ročně z částky 30 000 Kč za dobu od 30. 7. 2024 do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 2 316,86 Kč a dále ve výši 14,75 % ročně z částky 30 900 Kč za dobu od 30. 7. 2024 do zaplacení, zamítá.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 6 010,11 Kč do tří dnů od právní moci rozhodnutí k rukám žalobce.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žaloba se v části, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci částku 29 956,92 Kč, úrok ve výši 3 714,90 Kč a dále ve výši 24,36 % ročně z částky 30 000 Kč za dobu od 30. 7. 2024 do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 2 316,86 Kč a dále ve výši 14,75 % ročně z částky 30 900 Kč za dobu od 30. 7. 2024 do zaplacení, zamítá.II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 6 010,11 Kč do tří dnů od právní moci rozhodnutí k rukám žalobce.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobce se svou žalobou domáhal, aby žalovaný byl zavázán zaplatit mu částku 35 967,03 Kč spolu s úrokem ve výši 3 714,90 Kč a dále ve výši 24,36 % ročně z částky 30 000 Kč za dobu od 30. 7. 2024 do zaplacení a spolu s úrokem z prodlení ve výši 2 316,86 Kč a dále v zákonné výši ročně z částky 30 900 Kč za dobu od 30. 7. 2024 do zaplacení s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobce obch. spol. právnická osoba, se sídlem adresa, IČO IČO (dále jen původní věřitel) a žalovaným byla dne 22. 2. 2022 uzavřena smlouva o úvěru č. hodnota (dále též jako smlouva), na základě které původní věřitel poskytl žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč formou průběžného čerpání, který se žalovaný zavázal splácet spolu se sjednaným úrokem ve výši 54,00 % ročně a poplatkem v pravidelných měsíčních splátkách dle rozpisu plateb ve vyúčtování splatných tak, že první splátka byla splatná do měsíce od data uzavření smlouvy a každá následující splátka je splatná do měsíce po datu splatnosti předcházející splátky. Rozpis plateb byl žalovanému dostupný online na účtu Anonymizováno na webové stránce www.Anonymizováno.cz. Nedílnou součástí smlouvy byly Smluvní podmínky ke smlouvě o spotřebitelském úvěru a standardní informace o spotřebitelském úvěru. Žalovaný však v rozporu se smlouvou nehradil splátky řádně a včas, čímž se dostal do prodlení s úhradou dluhu. V důsledku prodlení žalovaného s úhradami splátek žalobce dopisem ze dne 13. 1. 2024 zesplatnil nesplacenou část jistiny úvěru ke dni 13. 1. 2024 a vyzval jej k úhradě dluhu. Žalovaný formou průběžného čerpání vyčerpal částku v souhrnné výši 44 215,14 Kč a na dluh uhradil částku 38 205,03 Kč, poté již neuhradil ničeho. Pohledávka za žalovaným byla původním věřitelem postoupena Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29. 7. 2024 na žalobce, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 29. 7. 2024. Žalobce vyčíslil dlužnou pohledávku ke dni podání žaloby, přičemž tato činí na jistině úvěru částku 30 000 Kč, na úroku částku 3 714,90 Kč, na úroku z prodlení částku 2 316,86 Kč, na dlužných poplatcích částku 900 Kč. Po částečném zpětvzetí žaloby se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 35 967,03 Kč spolu s úrokem ve výši 2 978,13 Kč a dále ve výši 14,75 % ročně z částky 30 000 Kč za dobu od 30. 7. 2024 do zaplacení a spolu s úrokem z prodlení ve výši 2 316,86 Kč a dále v zákonné výši ročně z částky 30 000 Kč za dobu od 30. 7. 2024 do zaplacení.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k jednání soudu se bez omluvy nedostavil. Soud proto jednal a rozhodl dle ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti žalovaného, vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o. s. ř.).
3. Ze žalobcem předložených listinných důkazů, a to ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota ze dne 22. 2. 2022, smluvních podmínek ke smlouvě o spotřebitelském úvěru, transakční historie úvěrového účtu, potvrzení o provedení transakce ze dne 22. 2. 2022, 14. 4. 2022, 13. 7. 2022, 18. 8. 2022, 17. 10. 2022, 10. 11. 2022, 3. 2. 2023, 11. 5. 2023, 23. 6. 2023, 6. 7. 2023, 24. 10. 2023, informace právnická osoba. o platbě na účet ze dne 17. 12. 2021, 19. 1. 2022, 17. 2. 2022 – poukázání mzdy na bankovní účet žalovaného, kopie občanského průkazu žalovaného, výzvy k úhradě dluhu ze dne 13. 1. 2024, Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 7. 2024 včetně přílohy – seznamu postoupených pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky ze dne 29. 7. 2024 včetně potvrzení o odeslání hybridní poštou dne 29. 7. 2024, informace o zpracování osobních údajů ze dne 29. 7. 2024, výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne 31. 10. 2024 včetně podacího lístku ze dne 1. 11. 2024, soud zjistil následující skutkový stav věci:
Právní předchůdce žalobce jako původní věřitel a úvěrující uzavřel s žalovaným jako dlužníkem a úvěrovaným dne 22. 2. 2022 Smlouvu o úvěru č. hodnota, jejímž předmětem byl závazek původního věřitele poskytnout žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč formou průběžného čerpání. Žalovaný čerpal úvěr v postupných platbách v souhrnné výši 44 215,14 Kč. Žalovaný se zavázal splatit úvěr včetně sjednaného úroku ve výši 54,00 % ročně a poplatků v pravidelných měsíčních splátkách dle rozpisu plateb ve vyúčtování splatných tak, že první splátka byla splatná do měsíce od data uzavření smlouvy a každá následující splátka je splatná do měsíce po datu splatnosti předcházející splátky. Žalovaný uhradil na splátkách úvěru v postupných platbách částku v souhrnné výši 38 205,03 Kč, další splátky neuhradil, čímž se dostal do prodlení s úhradou dluhu. Žalobce zesplatnil nesplacenou část jistiny úvěru ke dni 13. 1. 2024. Pohledávka za žalovaným byla původním věřitelem postoupena Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29. 7. 2024 na žalobce, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 29. 7. 2024. Žalobce prostřednictvím právního zástupce vyzval žalovaného dopisem (předžalobní výzvou) ze dne 31. 10. 2024 k úhradě dluhu.
4. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
5. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
6. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
7. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
8. Podle ust. § 86 odst. 1 a 2 věty první zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru), poskytovatel při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (odst. 2).
9. Podle ust. § 87 odst. 1 věty prvé zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.
10. Podle ust. § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
11. S ohledem na shora uvedená skutková zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba je částečně důvodná. Závazkový vztah právního předchůdce žalobce a žalovaného, vzniklý na základě smlouvy o úvěru, soud posoudil po právní stránce podle ust. § 2395 o. z., a shledal, že smlouva o úvěru uzavřená mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným je neplatná pro rozpor se zákonem dle ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve spojení s ust. § 580, 588 o. z.
12. Žalobce ke splnění povinnosti zkoumat úvěryschopnost žalovaného uvedl v podání (doplnění žaloby) ze dne 4. 11. 2025, že původní věřitel prověřoval schopnost žalovaného splácet úvěr vyhledáváním žalovaného v databázi dlužníků, v bankovním a nebankovním registru klientských informací, ověřil bonitu a udržitelnost příjmů žalovaného z výpisu z bankovního účtu žalovaného za delší časové období před poskytnutím úvěru; žalobce však tato skutková tvrzení nedoložil žádnými důkazy, doložil pouze potvrzení o poukázání mzdy na bankovní účet žalovaného ze dne 17. 12. 2021, 19. 1. 2022 a ze dne 17. 2. 2022, další důkazy nedoložil, nedoložil pracovní smlouvu nebo zprávu zaměstnavatele, z níž by bylo zřejmé, o jaký typ pracovního poměru se jedná, výplatní pásky nebo potvrzení zaměstnavatele o výši příjmu, nedoložil žádné výpisy z databáze dlužníků př. SOLUS, BRKI, NRKI, nedoložil žádné listiny dokládající výdaje žalovaného. Žalobce i přes poučení podle ust. § 118a odst. 1, 3 o. s. ř., aby doplnil skutková tvrzení a označil důkazy k prokázání svých tvrzení o schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, žádná skutková tvrzení a důkazy nedoplnil. Žalobce neunesl břemeno tvrzení a břemeno důkazní ve vztahu ke splnění povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného splácet úvěr. Soud proto dospěl k závěru, že porušení povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného splácet úvěr, je možno považovat za jednání, které odporuje zákonu (neboť povinnost je stanovena § § 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru). Podle § 588 o. z. soud k neplatnosti tohoto právního jednání přihlíží i bez návrhu, neboť je v rozporu se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak, než stanovením absolutní neplatnosti právního jednání. Jinak by byl popřen samotný smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací a ekonomické síly, tak v úrovni informovanosti, pozitivním zásahem ze strany soudu, čemuž odpovídá i ustálená judikatura Soudního dvora Evropské unie, kterou je nezbytné zohlednit také v rámci konformního výkladu § 87 odst. 1 zák. o spotřebitelském úvěru (viz rozsudek Soudního dvora Evropské unie (druhého senátu) ze dne 5. března 2020, OPR-právnická osoba. v. GK., ve věci C-679/18).
13. V důsledku neplatnosti smlouvy o úvěru jsou pak neplatná i vedlejší ujednání smlouvy. Soud proto zamítl žalobu ve vztahu k požadavku na zaplacení smluvních úroků a dlužných poplatků.
14. Plnil-li právní předchůdce žalobce žalovanému z neplatné smlouvy o úvěru částku 44 215,14 Kč a žalovaný tyto peněžní prostředky převzal a disponoval s nimi, přičemž, jak sám žalobce v řízení tvrdil a doložil, žalovaný na dluh uhradil pouze částku 38 205,03 Kč, pak žalobci vznikl nárok na vrácení dosud nesplacené jistiny z neplatné smlouvy o úvěru. Proto soud podle ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru zavázal žalovaného uhradit žalobci, na něhož byla pohledávka platně postoupena, ze smlouvy o úvěru částku 6 010,11 Kč představující dosud nesplacenou jistinu úvěru. Ve zbytku nároku a nárokovaného příslušenství soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.
15. Splatnost nesplacené jistiny spotřebitelského úvěru soud určil do tří dnů od právní moci rozhodnutí, jelikož nedošlo k dohodě mezi účastníky; žalovaná se tak v době vydání rozhodnutí nemohla dostat ve smyslu ust. § 1970 o. z. do prodlení s úhradou dluhu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 20. 4. 2022 sp. zn. spisová značka).
16. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud neshledal podmínky pro její prodloužení či plnění ve splátkách.
17. Žalovaný byl, měřeno poměrem úspěchu, ve věci úspěšnější než žalobce. Podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. by měl žalobce povinnost nahradit žalovanému náklady řízení; žalovanému však podle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly, soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do patnácti dnů následujících po dni jeho doručení ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím Okresního soudu v Karviné, písemně, ve dvou vyhotoveních.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat soudního výkonu rozhodnutí (exekuce).