Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

9 C 16/2025-52

Okresní soud v Kutné Hoře rozhodl samosoudkyní Mgr. Markétou Esslerovou ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem JUDr. Petrem Maškem sídlem Boušova 792, 190 14 Praha 9 - Klánovice

proti

žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované

o 118 003,71 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 114 232,47 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 114 232,47 Kč od datum do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, co do částky 3 771,24 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 11 554,72 Kč od datum do datum, s úrokem ve výši 16,11 % ročně z částky 118 003,71 Kč od datum do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 3 771,24 Kč od datum do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 27 159,43 Kč k rukám zástupce žalobkyně advokáta JUDr. Petra Maška, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalobkyně je povinna doplatit na soudním poplatku částku ve výši 1 180 Kč České republice – Okresnímu soudu v Kutné Hoře, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 114 232,47 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 114 232,47 Kč od , datum, do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba, co do částky 3 771,24 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 11 554,72 Kč od , datum, do , datum, , s úrokem ve výši 16,11 % ročně z částky 118 003,71 Kč od , datum, do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 3 771,24 Kč od , datum, do zaplacení, se zamítá.III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 27 159,43 Kč k rukám zástupce žalobkyně advokáta JUDr. Petra Maška, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.IV. Žalobkyně je povinna doplatit na soudním poplatku částku ve výši 1 180 Kč České republice – Okresnímu soudu v Kutné Hoře, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky 118 003,71 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne datum uzavřela s žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru č. číslo smlouvy, na jejímž základě byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 117 000 Kč, a to bezhotovostně na bankovní účet žalované. Žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky splácet v pravidelných měsíčních splátkách spolu se sjednanou úrokovou sazbou ve výši 16,11 % ročně. Vzhledem ke skutečnosti, že se žalovaná dostala do prodlení s úhradou splátek, přistoupila žalobkyně k prohlášení celé dlužné částky za splatnou, o čemž žalovanou informovala doporučeným dopisem. Žalobkyně žalované opakovaně zaslala výzvu k zaplacení dluhu a upomínku, čímž vznikla žalované povinnost uhradit žalobkyni poplatky spojené s vymáháním v částce 1 800 Kč. Žalobkyně se v tomto řízení domáhala po žalované úhrady jistiny ve výši 116 203,71 Kč, poplatků ve výši 1 800 Kč, smluvního kapitalizovaného úroku ve výši 11 554,72 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 3 943,60 Kč, smluvního úroku ve výši 16,11 % ročně z částky 118 003,71 Kč od datum do zaplacení a zákonného úroku z prodlení z částky 118 003,71 Kč od datum do zaplacení. Ke dni podání žaloby uhradila žalovaná na svůj dluh částku 2 767,53 Kč.

2. Žalovaná se i přes výzvu soudu k žalobou uplatněnému nároku nijak nevyjádřila.

3. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním:

4. Z dokumentu předsmluvní informace, z dokumentu s názvem smlouva o úvěru č. číslo smlouvy, vč. obchodních podmínek a sazebníku, ze záznamů o podpisu klienta, bylo zjištěno že byla uzavřena smlouva o úvěru č. číslo smlouvy. Ve smlouvě se žalobkyně zavázala poskytnout žalované bezhotovostně částku ve výši 117 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala žalobkyni vrátit spolu s úrokem ve výši 16,11 % ročně v 120měsíčních splátkách po 1 963 Kč splatných ke každému 14. dni v měsíci. Splatnost první splátky byla stanovena na datum a splatnost poslední splátky na datum.

5. Z dokumentu s názvem žádost o úvěr, z informací z Credit Bureau a z informací z registrů žalobkyně má soud za prokázané, že žalobkyně se pokusila zkoumat úvěruschopnost žalované a posoudit její schopnost splácet. Žalovaná ve své žádosti o úvěr uvedla, že má čistý měsíční příjem ve výši 34 700 Kč a pravidelné měsíční výdaje ve výši 6 000 Kč a 2 200 Kč měsíční splátky.

6. Z výpisu z účtu žalované má soud za prokázané, že žalobkyně poskytla žalované dne datum částku 117 000 Kč.

7. Z předžalobní výzvy ze dne datum vč. dokladu o odeslání, z oznámení o zesplatnění vč. dokladu o odeslání, z dokumentů výzva, poslední výzva a upomínka, vše vč. dokladů o odeslání má soud za prokázané, že před podáním žaloby byl žalovaná žalobkyní písemně vyzvána k úhradě celkové dlužné částky.

8. Ze sdělení žalobkyně a přehledu splácení má soud za prokázané, že žalovaná žalobkyni před podáním žaloby uhradila částku 2 767 Kč.

9. Soud dále z hlediska skutkového stavu nemohl učinit skutkový závěr takový, že právní předchůdce žalobkyně řádně provedl posouzení úvěruschopnosti (schopnosti splácet spotřebitelský úvěr) žalované s odbornou péčí.

10. Po právní stránce soud hodnotil věc dle ustanovení , (dále jen „o. z.“) a , o spotřebitelském úvěru (dále jen „ “), vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.

11. Žalobkyně smlouvu uzavírala v postavení podnikatele (§ 420 o.z.) a žalovaná v postavení spotřebitele (§ 419 o. z.), jedná se tedy o spotřebitelskou smlouvu ve smyslu ustanovení § 1810 a násl. o. z. Tím se tak na smlouvu neaplikuje pouze obecná právní úprava obsažená v o. z., ale i úprava obsažená v zákoně o spotřebitelském úvěru, kdy peněžitá zápůjčka je ve smyslu § 2 odst. 1 citovaného zákona spotřebitelským úvěrem.

12. Podle § 84 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel před poskytnutím rady podle § 85 odst. 1 nebo posouzením úvěruschopnosti spotřebitele podle § 86 zveřejní nebo spotřebiteli sdělí, jaké informace a doklady pro jejich ověření musí spotřebitel poskytovateli nebo zprostředkovateli poskytnout za účelem posouzení jeho úvěruschopnosti a poskytnutí rady ohledně výběru pro spotřebitele vhodného produktu spotřebitelského úvěru a dobu pro jejich poskytnutí. Tyto informace musí být přiměřené a nezbytné. Žádá-li poskytovatel o tyto informace prostřednictvím zprostředkovatele, zprostředkovatel vyžádané informace předá poskytovateli.

13. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věta první uvedeného zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

14. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

15. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.

16. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.

17. Podle § 78 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru povinen uchovávat dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly.

18. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

19. Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

20. Podle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

21. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

22. Podle § 1968 věta prvá o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.

23. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

24. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je z části důvodná.

25. Soud se především zabýval otázkou, zda ze strany žalobce, coby poskytovatele spotřebitelského úvěru, byla před vlastním uzavřením smlouvy splněna zákonná povinnost zkoumat s odbornou péčí úvěruschopnost spotřebitele, tedy žalované.

26. Žalobkyně skutečnost o zkoumání úvěruschopnosti sice tvrdila, avšak dostatečně neprokazovala, neboť přes výzvu soudu předložila pouze vlastní smlouvu o úvěru, žádost žalované o poskytnutí úvěru, protokol o schvalování a výpisy z registrů. Soud konstatuje, že žalobkyně náležitě neprokázala, že by ověřovala tvrzení žalované uvedené v žádosti o úvěr, tedy že by dostatečně ověřovala výši příjmů, a zejména výdajů žalované. V žádosti o úvěr (smlouvě) je pouze žalovanou toliko konstatována výše jejích příjmů a výdajů, tvrzení žalobkyně však není doloženo žádným relevantním důkazem, např. předložením kopií výplatních pásek či nájemní smlouvy. Takový postup žalobkyně soud nemohl hodnotit jako souladný se zákonem o spotřebitelském úvěru za situace, kdy o správnosti uvedených údajů lze mít důvodné pochyby.

27. Soud nepostupoval dle a ve věci nařídil jednání mj. za tím účelem, aby mohl žalobkyni ve smyslu poskytnout poučení, že dosud nebyla prokázána tvrzení o tom, že žalobkyně skutečně zkoumala úvěruschopnost žalované, a to včetně následků spojených s nesplněním výzvy k jejich dotvrzení a označení. Žalobkyně k poučení soudu nepředložila ničeho, tj. žalobkyně tedy ani přes výzvu soudu nepředložila relevantní doklady stran výdajů a příjmů žalované, kterými by podložila svá tvrzení uvedená v listinách.

28. S ohledem na výše uvedené a na absenci předložení dalších podkladů ze strany žalobkyně soudu proto nezbývalo než uzavřít, že žalobkyně svou povinnost řádně zkoumat úvěruschopnost žalované v okamžiku uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru nesplnila. Nutno připomenout, že ve smyslu § 78 zákona o spotřebitelském úvěru je zákonnou povinností poskytovatele úvěru dokumenty a záznamy týkající se posuzování schopnosti spotřebitele splácet úvěr uchovávat, a to nejméně po dobu pěti let. Takový postup žalobkyně soud nemohl hodnotit jako souladný se zákonem o spotřebitelském úvěru.

29. Povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je dle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, uložená poskytovateli - žalobkyni, přičemž pokud tuto svoji povinnost nesplní, je smlouva dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru neplatná a to absolutně, tedy soud k ní dle § 588 o. z. přihlédne i bez návrhu (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, č. j. -77 či nález Ústavního soudu sp. zn. ). Soud je proto povinen zabývat se uvedenou otázkou i bez návrhu žalovaného spotřebitele (v podrobnostech srov. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 31. 5. 2019, č. j. – 71, ve kterém dospěl k závěru, „že v stanovenou neplatnost smlouvy jakožto důsledek porušení povinnosti poskytovatele (řádně a s odbornou péčí) posoudit úvěruschopnost spotřebitele je nutno vykládat za použití o. z. jako neplatnost absolutní, když dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a současně (zejména pro uvedené širší možné dopady porušení této povinnosti) zjevně narušuje veřejný pořádek. Soud je proto povinen zabývat se uvedenou otázkou i bez návrhu žalovaného spotřebitele.“). Ačkoliv znění zákona o spotřebitelském úvěru podmiňuje neplatnost smlouvy námitkou učiněnou spotřebitelem v promlčecí lhůtě, takové ustanovení je v rozporu s články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS, které mají být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti zkoumat úvěruschopnost spotřebitele, přičemž stejná ustanovení směrnice zároveň brání tomu, aby sankce (neplatnost smlouvy) spojená s porušením této povinnosti byla podmíněna uplatněním námitky spotřebitele v promlčecí lhůtě (srov. rozsudek Soudního dvora ze dne 5. 3. 2020 ve věci C-679/18, OPR-Finance s.r.o. proti GK). Soud tedy k nesplnění povinnosti věřitele zkoumat schopnost žalovaného splácet úvěr přihlédl z úřední povinnosti (srov. o. z.).

30. Na podkladě shora uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že žalobkyně nemá za žalovanou pohledávku, která by měla svůj právní základ ve smlouvě o úvěru č. číslo smlouvy uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou, neboť má tuto smlouvu za neplatnou, a to s účinky ex tunc.

31. Za situace, kdy je smlouva o spotřebitelském úvěru neplatná, může se žalobkyně po žalované domáhat úhrady finanční částky, kterou jí prokazatelně na základě neplatné smlouvy poskytla, a to z titulu bezdůvodného obohacení, které na straně žalované vzniklo ve smyslu ustanovení § 2991 o. z.

32. Soud má za prokázané, že žalobkyně poskytla žalované dne datum bezhotovostně částku 117 000 Kč a žalovaná žalobkyni před podáním žaloby uhradila 2 767, 53 Kč, její bezdůvodné obohacení tak činí částku 114 232,47 Kč. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaná dlužnou částku přes výzvu žalobkyně neuhradila, ocitla se v prodlení s úhradou dluhu, a žalobkyni tak vznikl nárok na úhradu zákonného úroku z prodlení od datum do zaplacení ve výši stanovené dle (výrok I.).

33. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle , , (dále jen „ ”), tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení převážně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 27 159,43 Kč, přičemž tato částka představuje 47,57 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 73,79 % a úspěchu žalované v rozsahu 26,22 %), za současného přihlédnutí k uplatněnému příslušenství pohledávky v souladu s nálezem Ústavního soudu ze dne 30. 8. 2010, sp. zn. . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5 901 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle a , advokátního tarifu, (dále jen „ ”), z tarifní hodnoty ve výši 118 003,71 Kč sestávající z částky 5 860 Kč za každý z šesti úkonů právní služby uvedených v , d) g) advokátní tarifu (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, písemný návrh ve věci samé, účast na jednání soudu dne datum, vyjádření z datum a účast na jednání soudu dne datum) včetně šesti paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle advokátního tarifu, náhrada za promeškaný čas ve výši 1 200 Kč za 8 započatých půlhodin po 150 Kč (cesta adresa a zpět) dle advokátní tarifu, náhrada cestovného ve výši 1 624 Kč za použití osobního automobilu tov. zn. VOLVO AS9850 dle Sb, za cestu na jednání soudu dne datum na trase adresa a zpět (2 x 85 km) při spotřebě 10,5 l/100 km, ceně benzinu 35,80 Kč/l a základní sazbě náhrady 5,80 Kč za 1 km jízdy, a dne datum totéž a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 42 308 Kč ve výši 8 884,68 Kč, neboť zástupce žalobkyně je plátcem DPH.

34. Písařská chyba ve výroku I. oproti protokolu o vyhlášení rozsudku, spočívající v uvedení chybného roku, od kterého je žalovaná povinna hradit žalobci zákonný úrok z prodlení namísto od roku 2024 až od roku 2025, byla opravena opravným usnesením ve smyslu , jehož písemné vyhotovení bylo zapracováno do písemného vyhotovení tohoto rozsudku uvedením správného údaje.

35. Povinnost k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů ( věta prvá před středníkem ). O splatnosti náhrady nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně soud rozhodl podle

36. Soud dále rozhodl o povinnosti žalobkyně uhradit soudní poplatek v částce 1 180 Kč, neboť dle položky 1 bod 1) písm. b) , Sazebníku soudních poplatků, soudní poplatek za návrh, jehož předmětem je peněžité plnění v částce vyšší než 20 000 Kč do 40 000 000 Kč, činí 5 % z této částky, a žalobkyně současně s podáním návrhu uhradila pouze částku 4 721 Kč odpovídající soudnímu poplatku za návrh na vydání elektronického platebního rozkazu dle položky 2 bod 1) písm. c) Sazebníku soudních poplatků. Vzhledem ke skutečnosti, že ve věci nebylo možno vydat elektronický platební rozkaz, rozhodl soud výrokem IV. tohoto rozsudku o povinnosti žalobkyně doplatit zbývající část soudního poplatku.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Kutné Hoře. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.