Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

34 C 96/2025-79

Okresní soud Praha - západ rozhodl samosoudkyní JUDr. Klárou Hegerovou ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného

o zaplacení 592 878,22 Kč s příslušenstvím,

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení částky částka, úroku ve výši 15,4 % ročně z částky částka od datum do datum, úroku ve výši 12,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, úroku ve výši 12,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, kapitalizovaného úroku ve výši částka, úroku ve výši 12,9 % ročně z částky částka od datum do datum, úroku ve výši 12,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, úroku ve výši 12,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a kapitalizovaného úroku ve výši částka, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši částka, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, do tří dnů od právní moci rozsudku.II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení částky , částka, , úroku ve výši 15,4 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, , úroku ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, úroku ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, kapitalizovaného úroku ve výši , částka, , úroku ve výši 12,9 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, , úroku ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, úroku ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a kapitalizovaného úroku ve výši , částka, , zamítá.III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši , částka, , a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že s žalovaným uzavřela dne datum rámcovou smlouvu č. hodnota (dále jen „Rámcová smlouva“), na základě které byl žalovanému zřízen běžný účet č. č. účtu (dále jen „Účet“). Na základě Dodatku č. hodnota k Rámcové smlouvě ze dne datum byl žalovanému poskytnut úvěr č. IBAN ve výši částka (dále jen „Úvěr 1“), který se žalovaný zavázal hradit v měsíčních splátkách ve výši částka skládající se ze splátky jistiny a úroku ve výši 15,4 % p.a., a to vždy ke 13. dni měsíce. Dodatkem č. hodnota k Rámcové smlouvě dne datum se žalobkyně s žalovaným dohodli na odkladu splátek splatných v červenci a srpnu 2024, přičemž po dobu tohoto odkladu se úvěr nadále úročil a o tyto roky se navýšila celková částka k doplacení v následujících splátkách (jinak se stanou součástí kapitalizovaného úroku). Žalovaný uhradil splátky od srpna 2023 do června 2024, na splátku splatnou v září 2024 žalovaný uhradil částku částka, kterou žalobkyně započetla na úhradu úroku. Nic dalšího žalovaný neuhradil. Dne datum došlo k zesplatnění Úvěru 1, přičemž ke dni zesplatnění se pohledávka skládala z nesplacené jistiny ve výši částka a nesplaceného kapitalizovaného smluvního úroku ve výši částka. O zesplatnění Úvěru 1 žalobkyně žalovaného informovala dopisem – předžalobní výzvou, e-mailem, zprávou v internetovém bankovnictví a SMS zprávou. Poskytla mu dodatečnou lhůtu k doplacení, žalovaný ji však nevyužil. Zákonný úrok z prodlení žalobkyně požaduje až od 10. dne následujícího po zesplatnění. Dále žalobkyně s žalovaným uzavřela dne datum Dodatek č. hodnota k Rámcové smlouvě, na základě kterého byl žalovanému poskytnut úvěr č. IBAN ve výši částka (dále jen „Úvěr 2“), který se žalovaný zavázal hradit v měsíčních splátkách ve výši částka skládající se ze splátky jistiny a úroku ve výši 12,9 % p.a., a to vždy ke 13. dni měsíce. Dodatkem č. hodnota k Rámcové smlouvě dne datum se dohodli na odkladu splátek splatných v březnu a dubnu 2024. Žalovaný uhradil splátky od prosince 2023 do srpna 2024, od září 2024 neuhradil žalovaný nic. Dne datum došlo k zesplatnění Úvěru 2, přičemž ke dni zesplatnění se pohledávka skládala z nesplacené jistiny ve výši částka a nesplaceného kapitalizovaného smluvního úroku ve výši částka. O zesplatnění Úvěru 2 žalobkyně žalovaného informovala dopisem – předžalobní výzvou, e-mailem, zprávou v internetovém bankovnictví a SMS zprávou. Poskytla mu dodatečnou lhůtu k doplacení, žalovaný ji však nevyužil. Zákonný úrok z prodlení žalobkyně požaduje až od 10. dne následujícího po zesplatnění. Dále se žalovaný na Účtu dostal do nepovoleného debetu ve výši částka v rozporu s obchodními podmínkami, ve kterých se zavázal k tomu, že bude disponovat s penězi na účtu jen do výše dostupného zůstatku a že bude udržovat na běžném účtu tolik peněz, aby pokryly předpokládané platby, a pokud se dostane do mínusu, zaplatí příslušnou částku do 5 pracovních dnů od výzvy žalobkyně. Žalovaný na Úvěr 1 celkem uhradil částka a na Úvěr 2 celkem částka.

2. Žalobkyně uvedla, že posoudila úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele v souladu s , o spotřebitelském úvěru (dále jen „ “), a to na základě informací uvedených žalovaným v žádosti o úvěr ověřených z klientových dokladů, a z informací z interních a externích databází. Na výzvu soudu následně žalobkyně k posuzování úvěruschopnosti žalovaného doplnila, že k Úvěru 1 žalovaný předložil výpis z účtu prokazujícího výši hlavního příjmu za předcházející období v průměrné výši částka, potvrzení o této výši příjmu i trvání pracovního poměru na dobu neurčitou. K Úvěru 2 žalovaný předložil výpis z účtu prokazujícího výši hlavního příjmu za předcházející období v průměrné výši částka. Žalobkyně dále posuzovala informace z Bankovního registru klientských informací, který zahrnuje i údaje z Nebankovního registru klientských informací a informace z některých společností skupiny PPF na základě souhlasu v Rámcové smlouvě, vychází také z insolvenčního rejstříku. Při posuzování výdajů žalobkyně vycházela z informací poskytnutých žalovaným, přičemž žalovaným uvedená částka byla interně vyhodnocena jako potřebná částka na výdaje žalovaného, která pokryla výdaje na výživu a ostatní základní potřeby jako například dopravu, léky a podobně. adresa zjišťování a dokládání všech ostatních výdajů žalovaného žalobkyně využila expertní analýzu, při které zohledňuje analýzu výdajů zpracovanou na základě informací o spotřebním koši právnická osoba a analýzu výdajů uvedených jinými klienty se stejným rodinným stavem, krajem bydliště, typem bydlení a ve stejné věkové skupině. Žalovaný v žádostech o úvěry uvedl, že nemá žádnou vyživovací povinnost, bydlí v nájmu, výdaje na bydlení činí částka, ostatní výdaje činí částka. V případě Úvěru 1 měl žalovaný hlavní příjem ve výši částka, podle úvěrové zprávy měl další splátku ve výši částka. V případě Úvěru 2 měl žalovaný hlavní příjem ve výši částka, podle úvěrové zprávy měl další splátky ve výši částka. Dle expertní analýzy žalobkyně činily v obou případech výdaje žalovaného částka. Podle žalobkyně nebyly na běžných účtech žalovaného v době sjednávání úvěrů evidovány žádné exekuční příkazy, transakce spojené s hazardem nebo s jinou rizikovou činností, ze kterých by bylo možné dovodit důvodnou pochybnost o schopnosti žalovaného úvěr splácet. Žalobkyně má za to, že splnila svou povinnost postupovat při sjednávání úvěrů a posuzování úvěruschopnosti s odbornou péčí, o čemž svědčí i skutečnost, že další žádosti žalovaného o poskytnutí úvěru zamítla.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

4. Soud ve věci jednal a rozhodl v souladu s , (dále jen „ “), v nepřítomnosti žalovaného, který se k jednání nedostavil, ač byl řádně předvolán, a ani nepožádal z důležitého důvodu o odročení jednání.

5. Z provedeného dokazování soud zjistil následující skutečnosti:

6. Z Rámcové smlouvy soud zjistil, že si žalovaný u žalobkyně zřídil běžný účet č. hodnota, k němu debetní kartu, a dále spořicí účet. Její nedílnou součástí jsou obchodní podmínky, ceník, podmínky pro používání karet a podmínky pro používání úvěru.

7. Z dodatku č. hodnota k Rámcové smlouvě ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně přidala na základě žádosti žalovaného k jím využívaným službám úvěr č. IBAN ve výši částka, s dobou trvání 121 měsíců, s pravidelnou měsíční splátkou ve výši částka vždy k 13. dni v měsíci automatickým inkasem z běžného účtu žalovaného. Čerpání úvěru bylo sjednáno převodem na běžný účet č. č. účtu. Úroková sazba byla sjednána na 15,40 % ročně. Dále bylo sjednáno měsíční pojistné ve výši částka. Dodatek obsahuje prohlášení žalovaného o tom, že si je vědom své finanční situace a že bude schopen úvěr splácet.

8. Z dodatku č. hodnota k Rámcové smlouvě ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně přidala na základě žádosti žalovaného k jím využívaným službám úvěr č. IBAN ve výši částka, s dobou trvání 121 měsíců, s pravidelnou měsíční splátkou ve výši částka vždy k 13. dni v měsíci automatickým inkasem z běžného účtu žalovaného. Čerpání úvěru bylo sjednáno převodem na běžný účet č. č. účtu. Úroková sazba byla sjednána na 12,90 % ročně. Dále bylo sjednáno měsíční pojistné ve výši částka. Dodatek obsahuje prohlášení žalovaného o tom, že si je vědom své finanční situace a že bude schopen úvěr splácet.

9. Z dokladu o načerpání č. IBAN ze dne datum vyplývá, že byl žalovanému na účet č. č. účtu načerpán úvěr ve výši částka dne datum.

10. Z dokladu o načerpání č. IBAN ze dne datum vyplývá, že byl žalovanému na účet č. č. účtu načerpán úvěr ve výši částka dne datum.

11. Z přehledu plateb k úvěru č. IBAN soud zjistil, že žalovaný na předmětný úvěr uhradil celkem částka.

12. Z přehledu plateb k úvěru č. IBAN soud zjistil, že žalovaný na předmětný úvěr uhradil celkem částka.

13. Z výzvy k zaplacení dluhu – předžalobní výzvy ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně žalovaného vyzvala k předčasnému uhrazení všech dluhů celkem ve výši částka, a to do datum s tím, že v případě neuhrazení podá žalobkyně žalobu k soudu.

14. Z potvrzení o výši příjmu ze dne datum bylo zjištěno, že byl žalovaný zaměstnán u společnosti právnická osoba jako pracovník handlingu na dohodu o provedení práce od datum na dobu určitou do datum, přičemž jeho průměrný čistý měsíční příjem v období od března do května 2023 činil částka.

15. Z úvěrové zprávy ze dne datum soud zjistil, že bylo u žalovaného stanoveno score 359, třída rizika A, smlouvy s nevyhovujícím stavem plnění za posledních 24 měsíců a vysoký počet žádostí, odmítnutých či odvolaných smluv. Podle úvěrové zprávy měl žalovaný tři ukončené, tři odmítnuté a dva existující splátkové kontrakty, a to osobní úvěry, přičemž celkem jeho splátky měsíčně činily částka a celková zbývající částka k doplacení činila částka. Odmítnuty byly žalovanému dvě žádosti o osobní úvěr ve výši částka a částka a žádost o hypoteční úvěr ve výši částka.

16. Z přehledu žádostí žalovaného o úvěr u žalobkyně bylo zjištěno, že kromě schválených úvěrů, které jsou předmětem tohoto řízení, mu bylo zamítnuto celkem šest žádostí o úvěr od roku 2014 do roku 2024. Žalovaný v některých žádostech uváděl jako stupeň vzdělání maturitu a že žije ve vlastním bydlení, v některých uváděl, že je vyučen a žije v nájmu. Výdaje uváděl téměř vždy stejné.

17. Z úvěrové zprávy ze dne datum soud zjistil, že bylo u žalovaného stanoveno score 469, třída rizika C, delikventní chování v posledních 24 měsících a vysoký podíl celkové zbývající částky k celkové financované částce v průběhu 3 měsíců. Podle úvěrové zprávy měl žalovaný tři ukončené, dvě odmítnuté a tři existující splátkové kontrakty, a to osobní úvěry, přičemž celkem jeho splátky měsíčně činily částka a celková zbývající částka k doplacení činila částka. Odmítnuty byly žalovanému dvě žádosti o osobní úvěr ve výši částka a částka.

18. Z výpisu z běžného účtu žalovaného za období od datum do datum soud zjistil, že za toto období bylo žalovanému připsáno na účet částka a odepsáno z účtu částka. V dubnu měl příjem ze zaměstnání ve výši částka a příjem z brigády ve výši částka. V květnu obdržel částku ve výši částka od právnická osoba. Dvakrát hradil nájemné vždy ve výši částka.

19. Z výpisu z běžného účtu žalovaného za období od datum do datum soud zjistil, že za toto období bylo žalovanému připsáno na účet částka a odepsáno z účtu částka. V srpnu měl příjem ze zaměstnání ve výši částka a příjem z brigády ve výši částka, uhradil nájemné ve výši částka. V září měl příjem ze zaměstnání ve výši částka a příjem z brigády ve výši částka uhradil nájemné ve výši částka. V říjnu měl příjem ze zaměstnání ve výši částka a příjem z brigády ve výši částka, uhradil nájemné ve výši částka. Kromě toho bylo zjištěno, že žalovaný hradil nájemné za garáž ve výši částka měsíčně, životní pojistku ve výši částka. Kromě toho z výpisu z účtu vyplývá, že žalovaný prováděl opakované a velmi frekventované platby provozovatelům internetových stránek s erotickým a obdobným obsahem, a to i několikrát denně, například „MILFBOOK.COM“, „HIT PERFORMANCE“, „asianflirts.com“ nebo „extremechat.com“, „maturespace.com“.

20. Z obchodních podmínek soud zjistil, že lze disponovat s penězi na účtu jen do výše dostupného zůstatku na účtu, majitel účtu má povinnost udržovat na účtu dostatek peněz k pokrytí předpokládaných plateb a v případě přečerpání (debetního zůstatku) je nutné rozdíl uhradit do 5 pracovních dnů od informování o debetním zůstatku.

21. Z mimořádného výpisu z účtu soud zjistil, že se žalovaný na běžném účtu nachází v debetním zůstatku ve výši částka.

22. Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil žádné pro posuzovanou věc relevantní skutečnosti, a proto je již dále na tomto místě nerekapituloval.

23. Na základě takto zjištěných skutečností soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně s žalovaným uzavřeli Rámcovou smlouvu, na jejímž základě žalobkyně zřídila žalovanému běžný účet. Na základě dodatku č. hodnota poskytla žalobkyně žalovanému Úvěr 1 ve výši částka a na základě dodatku č. hodnota poskytla žalobkyně žalovanému Úvěr 2 ve výši částka. Žalovaný se zavázal úvěry splácet ve sjednaných měsíčních splátkách. Žalovaný nesplácel řádně a včas, na úhradu Úvěru 1 tak zaplatil pouze částka a na úhradu Úvěru 2 zaplatil pouze částka. Dne datum došlo k zesplatnění obou úvěrů. Žalovaný se dále dostal do nepovoleného debetu na běžném účtu ve výši částka. Žalobkyně měla před uzavřením smluv k dispozici informace o majetkové situaci, které uvedl žalovaný, výpisy z účtu za předcházející tři měsíce a potvrzení zaměstnavatele o vedlejší pracovní činnosti žalovaného. Dále měla k dispozici úvěrové zprávy vycházející z Bankovního registru klientských informací, který zahrnuje také údaje z Nebankovního registru klientských informací. Pokud jde o výdaje žalovaného, žalobkyně vycházela z údajů poskytnutých žalovaným v žádosti o úvěr, které ověřila interní expertní analýzou. V řízení nebylo prokázáno, že by majetkovou situaci žalovaného dále ověřovala na základě jiných listin. Žalobkyně žalovaného vyzvala k zaplacení dluhu do datum.

24. Zjištěný skutkový děj soud posoudil s ohledem na datum uzavření dohody podle , (dále jen „o. z.“), a zejména zákona o spotřebitelském úvěru, neboť tuto dohodu uzavírala žalobkyně jako podnikatel a žalovaný jako spotřebitel.

25. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

26. Podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do datum, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (odst. 2).

27. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od datum, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

28. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

29. Soud se ve světle výše uvedené právní úpravy nejdříve zabýval otázkou, zda žalobkyně jako poskytovatel úvěru splnila před uzavřením smluv svou zákonnou povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí. Dospěl k závěru, že tomu tak v posuzovaném případě nebylo. Žalobkyně od počátku řízení tvrdila, že schopnost žalovaného úvěry splácet řádně posoudila. Soud žalobkyni poučil, aby konkretizovala, z jakých informací při posuzování úvěruschopnosti žalovaného vycházela, a aby navrhla důkazy na podporu svých tvrzení. Zároveň byla poučena o následcích neunesení tohoto důkazního břemene. Žalobkyni se nicméně ani po poučení soudu nepodařilo řádné zkoumání úvěruschopnosti prokázat. Z provedeného dokazování naopak vyplynulo, že se žalobkyně úvěruschopností žalovaného dostatečně nezabývala.

30. Žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti žalovaného vycházela zejména z informací poskytnutých samotným žalovaným, které však byly v rozporu s údaji v listinách, které měla k dispozici, zejména ve výpisech z bankovního účtu žalovaného. Pokud jde o příjem žalovaného, žalobkyně uvedla, že v případě Úvěru 1 měla k dispozici potvrzení zaměstnavatele o výši příjmu prokazující průměrnou mzdu žalovaného ve výši částka měsíčně a trvání pracovního poměru na dobu neurčitou, soudu nicméně předložila pouze potvrzení týkající se vedlejší pracovní činnosti žalovaného vykonávané na základě dohody o provedení práce s průměrnými příjmy částka měsíčně na dobu určitou do prosince 2023. Mzda v průměrné výši částka přitom nevyplývala ani z výpisu z účtu, který měla žalobkyně před poskytnutím Úvěru 1 k dispozici, a podle kterého žalovaný obdržel mzdu ve výši částka, z vedlejší pracovní činnosti pak částka. Při poskytnutí Úvěru 2 posléze žalobkyně vycházela z informace o průměrné mzdě ve výši částka měsíčně, což sice s výpisem z účtu korespondovalo, avšak nelze přehlédnout, že žalobkyně schválila žalovanému Úvěr 2 s dvojnásobnou výší jistiny oproti Úvěru 1, a to navzdory tomu, že byl jeho příjem o částka nižší a k tomu splácel Úvěr 1.

31. Ani výdaje žalovaného žalobkyně dle provedeného dokazování nijak blíže nezkoumala, přitom například konkrétní výdaje vynakládané na bydlení lze doložit poměrně snadno, v tomto případě navíc vyplývají i z předložených výpisů z účtu. Pokud žalobkyně při stanovení výdajů žalovaného na bydlení vycházela z částky částka, nelze to považovat za řádné prověřování úvěruschopnosti, když tato částka ani přibližně neodpovídá platbám nájemného prováděných z bankovního účtu žalovaného. Podle předložených výpisů z účtu je totiž zřejmé, že nájemné žalovaný hradil ve výši částka měsíčně. Žalobkyně nezkoumala ani další běžné měsíční výdaje žalovaného, například výdaje na dopravu, mobilního operátora, koníčky, ošacení, léky, stravu a podobně. Většina z nich se přitom také dala alespoň přibližně zjistit z výpisu z účtu žalovaného, ve kterém se objevují platby mobilnímu operátorovi, platby životního pojištění, nákupy potravin, nákupy oblečení, nákupy brýlí či nákupy v lékárně. Žalobkyně nicméně na základě své interní expertní analýzy stanovila výdaje žalovaného ve výši částka, což svědčí o tom, že se obsahem výpisů z účtu žalovaného fakticky nezabývala.

32. Z výpisů z účtu přitom bylo možné zjistit i další relevantní skutečnosti. Kromě výše uvedených rozporů ve výši příjmů a výdajů žalobkyně například vůbec nezohlednila, že v květnu 2023 (tedy měsíc před poskytnutím Úvěru 1) obdržel žalovaný částka od společnosti právnická osoba, tedy poskytovatele nebankovních úvěrů, ani to, že podle výpisu z účtu předloženého před poskytnutím Úvěru 2 prováděl velké množství online plateb provozovatelům internetových stránek s erotickým obsahem, které v souhrnu přesahovaly jeho příjmy. Například ve dnech 18. a datum uskutečnil 17 plateb celkem ve výši částka na webu „MILFBOOK.COM“, ve dnech datum až datum provedl 32 plateb za „HIT PERFORMANCE“ celkem ve výši částka, na stejné stránce pak ve dnech datum až datum provedl dalších 124 plateb celkem ve výši částka, na stránkách „extremechat.com“, „maturespace.com“, „HIT PERFORMANCE“ a „asianflirts.com“ a „Festivus Media“, v období od datum do datum celkem hodnota plateb ve výši cca částka. Tyto výdaje navíc téměř nelze ve výpisu z účtu přehlédnout. Pokud žalobkyně uvedla, že na běžných účtech žalovaného neshledala žádné transakce spojené s hazardem nebo s jinou rizikovou činností, vypovídá to pouze o tom, že žalobkyně postupovala při posuzování úvěruschopnosti žalovaného pouze formálně tak, aby vše nasvědčovalo tomu, že úvěruschopnost zkoumala. Nicméně je zřejmé, že byla výdajová stránka podhodnocena a že se nejednalo o skutečné výdaje vypočtené na základě skutečných podkladů.

33. Posledním podkladem, ze kterého měla žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti žalovaného vycházet, byly úvěrové zprávy. Žalobkyně nicméně nevysvětlila, jakým způsobem informace v úvěrových zprávách při posuzování úvěruschopnosti vyhodnotila, neboť z ní žalovaný vyšel jako poměrně rizikový klient s nepříznivým kreditním skórem a s existujícími závazky. Z úvěrových zpráv nebylo možné dojít k závěru, že je žalovaný schopný úvěry splácet a nevyplývá z nich, že by žalobkyně úvěruschopnost žalovaného pečlivě posuzovala. Ani argument žalobkyně, že mu jiné žádosti o úvěr neschválila, neobstojí, neboť to není nikterak pro tento spor, ve kterém soud posuzuje pouze Úvěr 1 a Úvěr 2, relevantní. Žalobkyně měla všechny výše uvedené skutečnosti vyhodnotit jako významný signál o možném riziku neschopnosti žalovaného řádně splácet úvěr, a to zejména s ohledem na výši požadované částky a absenci ověření pravidelného příjmu. Přesto se omezila na formální posouzení údajů uvedených žalovaným v žádosti nebo zakládajících se na interní expertní analýze, která ale nikterak nezohlednila konkrétní majetkovou situaci žalovaného.

34. Součástí odborné péče, kterou zákon vyžaduje po poskytovateli úvěru, je obezřetnost spočívající mimo jiné v tom, že se poskytovatel nesmí spoléhat pouze na údaje, které mu sdělí žadatel o úvěr, ale je povinen tato tvrzení také ověřit (srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka). Poskytovatel úvěru je povinen zvážit, zda získané informace skutečně postačují k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Dostatečnost těchto informací se může lišit v závislosti na okolnostech, za nichž k uzavření úvěrové smlouvy dochází, i s ohledem na osobní situaci konkrétního spotřebitele. Nelze vyloučit ani možnost, že poskytovatel úvěru přihlédne ke znalostem, které o finanční situaci žadatele získal již dříve. Nicméně samotná prohlášení spotřebitele, která nejsou nijak doložena, nemohou být bez dalšího považována za dostatečná – nejsou-li podložena relevantními doklady, nelze z nich při posuzování úvěruschopnosti vycházet. V uvedeném případě sice žalobkyně některé relevantní doklady měla, je ale zřejmé, že se jimi věcně dostatečně nezabývala natolik, aby zjistila skutečnou majetkovou situaci žalovaného.

35. Kromě ochrany samotného spotřebitele je také důležité, aby věřitelé neposkytovali úvěry nezodpovědně, sekundární je tedy také ochrana věřitelů před vznikem případných nedobytných pohledávek, a také věřitelů, kteří poskytli spotřebiteli finanční prostředky dříve. Chráněna je také celá společnost před různými sociopatologickými jevy, které mohou být s neschopností spotřebitele splácet dluhy spojeny, které jsou zmíněny například v rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne datum, č. j. spisová značka. V právní úpravě se proto projevuje zájem na zachování veřejného pořádku, neboť uvedená pravidla a hodnoty mají celospolečenský význam a jejich porušení nelze akceptovat. Právní jednání zjevně narušující veřejný pořádek má za následek jeho absolutní neplatnost, ke které soud přihlíží i bez námitky (§ 588 o.z.). Dle nálezu Ústavního soudu sp. zn. musí obecné soudy zkoumat, zda úvěrující prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, v opačném případě by došlo k zásahu do základního práva spotřebitele na soudní ochranu.

36. Při výkladu zákona o spotřebitelském úvěru je třeba přihlížet k tomu, že je spotřebitel slabší stranou a je při uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru znevýhodněn, navíc z podstaty věci si peněžní prostředky ze spotřebitelského úvěru nejčastěji obstarávají osoby, které jich nemají mnoho nazbyt, nebo je zcela postrádají, a jejich cílem je někdy získat úvěr za každou cenu. Z toho důvodu je zákonná povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele uložena nikoliv spotřebiteli, ale poskytovateli úvěru jako profesionálovi v oboru, který má postupovat s náležitou odbornou péčí a objektivitou. Proto je na místě posuzovat neplatnost takových smluv ex offo jako neplatnost absolutní, aby bylo dosaženo skutečné ochrany spotřebitele.

37. Soud tedy na základě výše uvedeného uzavřel, že smlouvy, na jejichž základě byly poskytnuty úvěry, jsou absolutně neplatné ve smyslu zákona o spotřebitelském úvěru a , a to všechna jejich ustanovení. Soud tedy žalobu v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky nad rámec skutečně poskytnutých finančních prostředků žalovanému, zamítl.

38. V řízení bylo nicméně prokázáno, že žalobkyně žalovanému poskytla jako jistinu Úvěru 1 a Úvěru 2 částku celkem ve výši částka a že se žalovaný do mínusového zůstatku ve výši částka na svém běžném účtu, přičemž dle obchodních podmínek je povinen tuto částku uhradit žalobkyni. Celkem tedy žalobkyně poskytla žalovanému částku ve výši částka, u které není dán žádný právní důvod, pro který by si ji mohl žalovaný ponechat. Žalovaný z ní vrátil pouze částka. Soud proto žalobkyni přiznal nárok na úhradu rozdílu mezi těmito částkami jako bezdůvodného obohacení.

39. Soud žalobkyni nepřiznal nárok na smluvní úroky ani zákonný úrok z prodlení v souladu s § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelského úvěru, podle kterého je žalovaný jako spotřebitel povinen vrátit pouze poskytnutou jistinu, nikoliv hradit úroky, poplatky a příslušenství, které by jinak k úvěru náleželo. Jelikož zákon výslovně omezuje povinnost spotřebitele na vrácení poskytnuté jistiny, nelze na tuto jistinu vztahovat ani sankční úrok z prodlení, neboť by to bylo v rozporu s účelem uvedeného ustanovení. Z těchto důvodů soud žalobkyni nic nad rámec částky odpovídající výši poskytnuté jistině nepřiznal.

40. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení za použití , podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně měla úspěch ve věci v 73 %, žalovaný pak v 27 %, žalobkyni proto jako z větší části úspěšnému účastníků náleží právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 46 %. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši částka a paušální náhrady nezastoupeného účastníka podle , o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle a podle exekučního řádu, po částka za 5 úkonů (výzva k plnění, návrh ve věci samé, vyjádření, příprava účasti na jednání, účast na jednání před soudem). Soud žalobkyni nepřiznal požadované cestovné, neboť má zapsané sídlo v Praze. Skutečnost, že na jednání vysílá své zaměstnance, kteří pracují v kancelářích v Brně, je jejím rozhodnutím, ale nejedná se o účelně vynaložené náklady, když mohla k zastoupení využít jiného zaměstnance, který sídlí v pražské centrále. Celkem tedy žalobkyni vznikly náklady ve výši částka. Vzhledem k částečnému úspěchu ve věci má žalovaný povinnost nahradit žalobkyni náklady v rozsahu 46 %, tedy částka.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu Praha - západ. Nesplní-li povinný, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na výkon rozhodnutí či exekuční návrh.