Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
7 C 146/2025-38
Okresní soud v Pardubicích rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Jitkou Novákovou jako samosoudkyní ve věci
žalobce: Jméno žalobce., IČ IČO žalobce
sídlem Adresa žalobce
zastoupený advokátem Jméno advokáta
sídlem Adresa advokáta
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozený dne Datum narození žalovaného
bytem Adresa žalovaného
o zaplacení 22 728 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 7 721,50 Kč s úrokem z prodlení z částky 7 721,50Kč ve výši 12 % p.a. od 19. 1. 2025 do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Návrh žalobce, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci částku 15 006,50 Kč, úrok z prodlení z částky 11 936 Kč od 8. 12. 2024 do 18. 1. 2025, z částky 4 214,50 Kč od 19. 1. 2025 do zaplacení se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
IV. Žalobce je povinen zaplatit doplatek soudního poplatku ve výši 227 Kč na účet Okresního soudu v Pardubicích č. 3703-625561/0710, VS 0711014625, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 7 721,50 Kč s úrokem z prodlení z částky 7 721,50Kč ve výši 12 % p.a. od 19. 1. 2025 do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Návrh žalobce, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci částku 15 006,50 Kč, úrok z prodlení z částky 11 936 Kč od 8. 12. 2024 do 18. 1. 2025, z částky 4 214,50 Kč od 19. 1. 2025 do zaplacení se zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.IV. Žalobce je povinen zaplatit doplatek soudního poplatku ve výši 227 Kč na účet Okresního soudu v Pardubicích č. 3703-625561/0710, VS 0711014625, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobce se proti žalovanému domáhal zaplacení částky 22 728 Kč spolu s úrokem z prodlení z částky 11 936 Kč od 8.12.2024 do zaplacení. Uvedl, že dne 29.2.2024 uzavřel žalovaný s právním předchůdcem žalobce, společností právnická osoba smlouvu o revolvingovém úvěru č. hodnota, na jejímž základě byla žalovanému na jeho běžný účet téhož dne poskytnuta bezhotovostně finanční částka ve výši 12 000 Kč a dne 9.5.2024 částka 1 200 Kč. Žalovaný se zavázal za poskytnutí úvěru uhradit smluvní úrok a poplatky. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou pravidelných měsíčních splátek, které přes upomínání neuhradil, právní předchůdce žalobce proto přistoupil k zesplatnění úvěru dnem 7.12.2024. Původní věřitel poskytuje úvěry prostřednictvím své webové stránky www.kimbi.cz. Žalovaný vybral dle své vlastní volby dostupné parametry – výši požadovaného úvěru a termín splatnosti. Dále žalovaný vyplnil registrační formulář, kde napsal své osobní údaje, a to včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. Poté byl žalovaný obeznámen s obsahem, podmínkami, právy, závazky a sankčními ujednáními, plynoucími z uzavření Smlouvy. Tímto žalovaný učinil návrh na uzavření konkrétní Smlouvy vůči původnímu věřiteli. Následně byl žalovanému právním předchůdcem žalobce odeslán na jeho telefonní číslo verifikační SMS kód nezbytný k podpisu Smlouvy. Zadáním kódu do příslušného pole v zákaznickém účtu vyjádřil žalovaný souhlas s návrhem Smlouvy. Po odsouhlasení návrhu Smlouvy žalovaným ji odsouhlasil právní předchůdce žalobce a zaslal žalovanému na jeho telefonní číslo nebo na e-mailovou adresu zprávu potvrzující podepsání Smlouvy, čímž došlo k jejímu uzavření. Žalobce tak požaduje úhradu částky 22 728 Kč sestávající z neplacené jistiny úvěru ve výši 11 936 Kč a smluvního úroku ve výši 10 792 Kč, splatných nejpozději dne 7.12.2024. Úvěruschopnost žalovaného byla vyhodnocena na základě tvrzení žalovaného o příjmech a výdajích, lustrací CEE, ISIR, SOLUS, NRKI, BRKI a úvěrové historie. Žalobce nedisponuje příslušnou dokumentací ohledně lustrace v uvedených databázích a tvrzených příjmech a výdajích. Pokud by soud neuznal nárok žalobce na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o úvěru, požaduje žalobce, aby soud tento nárok v části jistiny žalované částky posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného, na jehož bankovní účet byla právním předchůdcem předmětná částka převedena. Pohledávka byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12.12.2024 postoupena žalobci. Přes upomínání nebylo na dluh žalovaným ničeho uhrazeno.
2. Soud ve věci rozhodl dle § 115a o.s.ř bez nařízení ústního jednání. Žalobce výslovně souhlasil s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Žalovaný byl usnesením soudu ze dne 26.8.2025 vyzván ke sdělení, zda souhlasí s procesním postupem podle uvedeného zákonného ustanovení, tedy s rozhodnutím věci bez jeho osobní účasti a bez nařízení ústního jednání. Současně byl poučen podle § 101 odst. 4 o.s.ř. o fikci svého souhlasu s navrhovaným procesním postupem soudu, pokud ve stanovené lhůtě 7 dnů nesdělí soudem požadované stanovisko. Žalovaný soudu ve stanovené lhůtě nezaslal své vyjádření, jeho souhlas s takovým procesním postupem soud podle uvedeného poučení daného účastníkům předpokládal, a proto bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení ústního jednání a bez osobní účasti žalobce a žalovaného.
3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
4. Soud měl prokázáno smlouvou o úvěru č. hodnota, Obchodními podmínkami právního předchůdce žalobce, výpisem z běžného účtu právního předchůdce žalobce, zprávou právnická osoba., že společnost právnická osoba uzavřela dne 29.2.2024 s žalovaným smlouvu, v níž se zavázala poskytnout žalovanému revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem ve výši 12 000 Kč, který bude žalovanému poskytnut na bankovní účet č. č. účtu. Žalovaný se zavázal splatit úvěr v pravidelných třicetidenních splátkách spolu s úrokem ve výši 150 % ročně. Žalovanému byl úvěr právním předchůdcem na účet č. č. účtu vyplacen dne 29.2.2024 ve výši 12 000 Kč a dne 9.5.2024 ve výši 1 200 Kč. Žalovaný úvěr nesplácel, právní předchůdce proto dopisem ze dne 7.12.2024 přistoupil k okamžitému zesplatnění úvěru. Aktivní legitimace žalobkyně byla prokázána smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 12.12.2024. Listino u ze dne 15.1.2025 vyrozuměla společnost právnická osoba žalovaného, že smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 12.12.2024 byla pohledávka ze smlouvy o úvěru, a to včetně příslušenství této pohledávky postoupena žalující společnosti. Dopisem ze dne 15.1.2025 spolu s podacím lístkem bylo prokázáno zaslání předžalobní výzvy žalovanému téhož dne, přičemž žalovanému byla poskytnuta lhůta k zaplacení do tří dnů.
5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen o.z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
6. Podle § 86 odstavec 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odstavce 2 téhož ustanovení zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
7. Podle § 87 odstavec 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
8. Podle § 2991 odst. 1, 2 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
9. Podle § 1879 o.z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
10. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
11. Po provedeném řízení soud dospěl k závěru, že žaloba je co do částky 7 721,50 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % p.a. od 19.1.2025 do zaplacení – důvodná, a to z titulu bezdůvodného obohacení. V řízení bylo prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným došlo k uzavření smlouvy o úvěru (§ 2395 o.z.), na základě, níž žalovaný obdržel úvěr ve výši 12 000 Kč dne 29.2.2024 a ve výši 1 200 Kč dne 9.5.2024, tj. celkem 13 200 Kč, který se zavázal s úroky zaplatit. Uzavřená smlouva byla posouzena jako spotřebitelská (§ 1810 a násl. o.z.), kde právní předchůdce žalobce vystupuje v postavení podnikatele (§ 420 o.z.) a žalovaný v postavení spotřebitele (§ 419 o.z.). Žalovaný své povinnosti vyplývající ze Smlouvy řádně neplnil a úvěr nevrátil. Vzhledem k tomu, že žalobce neposkytl žádné důkazy o tom, že posouzení schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr bylo právním předchůdcem žalobce provedeno v souladu s ustanoveními zákona o spotřebitelském úvěru – je důsledkem sankce v podobě neplatnosti smlouvy o úvěru, což si je žalobce zřejmě vědom, když alternativně uvádí možnost posouzení nároku z titulu bezdůvodného obohacení. Pouze jazykový výklad nové právní úpravy účinné od 1. 12. 2016 a obsažené v § 86 a § 87 zákona č. 257/2016 Sb. by (zejména vzhledem k druhé větě § 87 odst. 1 ) mohl nasvědčovat, že touto změnou došlo ke změně zákonného důsledku porušení kontinuálně stanovené povinnosti poskytovatele úvěru v tom směru, že nově jím bude nikoli absolutní, ale pouhá relativní neplatnost dotčené smlouvy, kterou, jako takovou, by měl soud zkoumat pouze k námitce spotřebitele. Tento závěr je však vyvrácen rozsudkem Evropského soudního dvora z 5. 3. 2020 ve věci vedené pod sp. zn. C679/18 , jejímž předmětem byla žádost o rozhodnutí o předběžné otázce na základě článku 267 SFEU, podaná rozhodnutím Okresního soudu v Ostravě (Česká republika) ze dne 25. října 2018, došlým Soudnímu dvoru dne 5. listopadu 2018, který jednoznačně uzavřel, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. Vzhledem k tomu, že na základě neplatného právního úkonu bylo poskytnuto plnění ze strany právního předchůdce žalobce žalovanému ve výši 12 000 Kč a 1 200 Kč, přichází pouze nárok žalobce (resp. jeho právního předchůdce) na vydání bezdůvodné obohacení ve výši 7 721,50 Kč, jako rozdílu právním předchůdcem žalobce vyplacené částky 13 200 Kč a žalovaným na úroky zaplacených 4 214,50 Kč (úrok 150 % ročně z částky 12 000 Kč za dobu od 29.2.2024 do 7.12.2024, tj. za 283 dní, činí 13 956,10 Kč, úrok 150 % ročně z částky 1 200 Kč za dobu od 9.5.2024 do 7.12.2024, tj. za 213 dní, činí 1 050,40 Kč mínus žalobcem tvrzený zůstatek úroku 10 792 Kč), a na jistinu zaplacených 1 264 Kč (jistina 13 200 Kč mínus žalobcem tvrzený zůstatek jistiny 11 936 Kč). Žalovaný neprokázal, že by bezdůvodné obohacení vydal, v řízení zůstal pasivní a netvrdil ani neprokázal, že by žalobcem tvrzený dluh nevznikl, byl v jiné výši, nebo již zanikl, soud proto musel žalobě co do částky uvedené ve výroku ad. I. vyhovět. Vzhledem k tomu, že žalobce žalovaného dopisem ze dne 15.1.2025 vyzval k zaplacení dluhu do tří dnů, tento se dostal do prodlení nejdříve dnem 19.1.2025, nikoliv dřívějším dnem tvrzeným žalobcem, je proto v souladu s ust. § 1970 o.z. a nař. vlády č. 351/2018 Sb. povinen hradit úrok z prodlení ve výši 12 % p.a. od 19.1.2025 do zaplacení a nikoliv dříve. Soud proto žalobcům nárok na zaplacení částky 15 006,50 Kč a příslušenství před datem 19.1.2025 jako nedůvodný zamítl.
12. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o.s.ř. , kdy však neúspěch žalobce nepřevýšil jeho úspěch, soud proto vyslovil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
13. Vzhledem k tomu, že žalobce podal návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, který nebylo možné vydat, soud doměřil žalobci doplatek soudního poplatku dle pol. 2 bod 2 ve spojení s pol. 1 bod 1 písm. b) Sazebníku poplatků jako Přílohy k zákonu č. 549/1991 Sb. , ve výši 227 Kč, když poplatková povinnost žalobce činí 1 137 Kč a žalobce dosud na soudním poplatku uhradil 910 Kč.
14. Lhůty k plnění byly stanoveny třídenní dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku, lze podat odvolání do patnácti dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Hradci Králové – pobočce v Pardubicích písemně, ve dvou vyhotoveních, prostřednictvím podepsaného soudu.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.