Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
No categories available
18 C 93/2024-75
Městský soud v Brně rozhodl samosoudkyní Mgr. Gabrielou Hanákovou ve věci
žalobce:Jméno žalobce., IČO: IČO žalobce
sídlem Adresa žalobce
zastoupený advokátem Jméno advokáta
sídlem Adresa advokáta
proti
žalovanému:Jméno žalovaného, narozený dne Datum narození žalovaného, IČO: IČO žalovaného
sídlem Adresa žalovaného
o zaplacení 52 700 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 52 700 Kč s 0,05% úrokem z prodlení denně z částky 49 467 Kč od 21. 9. 2023 do 3. 11. 2023 do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 23 162 Kč do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokátky žalobce.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 52 700 Kč s 0,05% úrokem z prodlení denně z částky 49 467 Kč od 21. 9. 2023 do 3. 11. 2023 do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 23 162 Kč do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokátky žalobce.
1. Žalobce se svoji žalobou soudu podanou dne 4. 11. 2023, domáhá po žalovaném zaplacení částky 52 700 Kč z důvodu, že účastníci uzavřeli dne 21. 8. 2023 smlouvu o podnikatelském úvěru č. L Anonymizováno, kdy úvěr byl žalovanému poskytnut jako podnikateli, kdy žalovaný zaslal žalobci z účtu č. č. účtu, na který byl úvěr poukázán, ověřovací poplatek. Na základě této smlouvy o úvěru žalobce poskytl žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč dne 21. 8. 2023, kdy žalovaný se úvěr zavázal splatit jednorázově do 20.9.2023 společně s poplatkem za sjednání a čerpání úvěru po uplatnění slevy a úrokem. Žalovaný porušil svůj závazek zaplatit žalobci poskytnutý úvěr společně s poplatkem za sjednání a čerpání úvěru po uplatnění slevy úrokem v termínu splatnosti, dostal se do prodlení. V důsledku prodlení má žalobce nárok na poplatek za sjednání a čerpání úvěru, smluvní úrok z prodlení ve výši 0,5 % denně ze součtu dlužné jistiny a poplatku za sjednání a čerpání úvěru po dobu prvních 90 dnů od data prodlení se splatností úvěru nebo jeho části, smluvní úrok z prodlení ve výši 0,1 % denně ze součtu dlužné jistiny a poplatku za sjednání a čerpání úvěru od 91. dne prodlení do zaplacení úvěru nebo jeho části, paušální poplatky ve výši 500 Kč za každou písemnou upomínku zaslanou k 5., 10., 15. a 20. dni trvání prodlení žalovaného, tedy celkem 2 000 Kč. Žalobce po datu splatnosti zaslal žalovanému celkem čtyři písemné upomínky. Žalovaný neuhradil žalobci ničeho. Žalobce požaduje po žalovanému zaplacení jistiny úvěru ve výši 30 000 Kč, poplatku za sjednání a čerpání úvěru ve výši 19 467 Kč, úroku ve výši 1 233 Kč, paušálních poplatků za písemné upomínky v celkové výši 2 000 Kč, smluvního úroku z prodlení ve výši 0,50 % denně z částky 49 467 Kč od 21. 9. 2023 do zaplacení.
2. Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě uvedl, že nárok žalobce zcela neuznává, kdy neuzavřel se žalobcem smlouvu o úvěru jako podnikatel, nýbrž jako fyzická osoba, tudíž se na něho vztahuje zákon o spotřebitelském úvěru. Po zjištění zásadních skutečností, že žalobce při uzavírání smlouvy uvedl žalovaného v omyl a zároveň, že žalobce nedisponuje příslušnými oprávněními pro poskytování spotřebitelských úvěrů, žalovaný dne 10. 10. 2023 řádně od smlouvy o úvěru odstoupil, na to žalobce nijak nereagoval, vyjma výhrůžných telefonátů od zástupců žalobce. Dále žalovaný doplnil, že žádné sjednávání o smlouvě mezi účastníky neproběhlo, žalovaný na internetových stránkách vypsal své údaje do systému nějakého zprostředkovatele úvěru a následně jej asi z 30 společností kontaktovali k doplnění žádosti. Žalobce ho telefonicky kontaktoval, žalovanému sdělil, že mu půjčí 30 000 Kč, vyžádali si potvrzení údajů, dále si vyžádali potvrzení o účtu provedením platby ve výši 1 Kč a následně zaslali peníze, že to proběhlo při řízení vozidla za 5 minut. Žalovaný tyto prostředky použil na úhradu nájemného, kdy mu v tomto období odběratelé nezaplatili faktury ve značné částce, žádnou podnikatelskou činnost z prostředků nehradil. Tuto částku žalobci žalovaný neuhradil, nebylo mu to umožněno, stále má tuto částku vyhrazenou. Žalovaný uzavřel půjčku po telefonu, nikdy netvrdil, že žádal úvěr podnikatelské činnosti.
3. Žalobce ještě ke svým tvrzením doplnil, že nedisponuje příslušnou licencí na poskytování spotřebitelských úvěrů, kdy poskytuje výhradně podnikatelské úvěry, skutečnost, že žalovaný uzavřel smlouvu se žalobcem jako podnikatel, vyplývá z jeho označení ve smlouvě, a to uvedení obchodní firmy, IČO, sídlo, rovněž žalovaný je držitelem živnostenského oprávnění. Pokud jde o odstoupení od smlouvy, pak žalovaný zde nevystupuje jako spotřebitel, nemá tak právo odstoupit od smlouvy dle § 1846 o.z., i pokud by mu toto právo svědčilo, neodstoupil v zákonné čtrnáctidenní lhůtě. Odstoupení ve smlouvě upravuje pouze odstoupení ze strany žalobce, dále pak žalobce mohl odstoupit dle § 2001 a násl. o.z., zde však nebyly pro odstoupení naplněny zákonné důvody, proto je jeho odstoupení neúčinné.
4. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázáno, že účastníci uzavřeli dne 21. 8. 2023 smlouvu o podnikatelském úvěru č. Anonymizováno (dále jen „předmětná smlouva o úvěru“), a to elektronicky, kdy předmětem smlouvy bylo poskytnutí úvěru (peněžních prostředků žalobcem žalovanému) jako bezúčelový úvěr ve výši 30 000 Kč, kdy se zde rovněž uvádělo, že úvěr je: „poskytnutý podnikateli v rámci jeho podnikatelské činnosti.“ Tím se rozumí zejména investice do dlouhodobého majetku klienta a taktéž financování běžné provozní činnosti klienta a nákladů, které obvykle souvisí s podnikáním; dále si zde strany sjednaly poplatek za sjednání a čerpání úvěru ve výši 19 467 Kč, poplatek za sjednání a čerpání úvěru po uplatnění slevy 7 767 Kč, datum splatnosti úvěru 20. 9. 2023, úrokovou sazbu 50%, celkovou výši úroku 1 233 Kč, celkovou dlužnou částku splatnou 50 699 Kč, částku po slevě 38 999 Kč. Byl popsán postup i smlouvy prostřednictvím internetových stran na specifikované adrese, dále zde bylo také popsáno, že k doložení vlastnického práva k bankovnímu účtu dojde zasláním ověřovací platby jako nevratné; dále zde byl popsán postup při prodlení, kdy po dobu prvních 90 dnů prodlení se splatností úvěru nebo jeho části, bude klient povinen zaplatit úrok z prodlení z dlužné částky ve vyšší 0,5 % denně ze součtu dlužné jistiny a poplatku za sjednání a čerpání úvěru, dále od 91 dne prodlení pak 0,1 % denně ze součtu dlužné částky jistiny a poplatku za sjednání a čerpání úvěru, a to do jejich úplného uhrazení, kdy od 91. dne prodlení má žalobce nárok na úrok z úvěru se zápůjční úrokovou sazbou ve výši reposazby stanovené ČNB pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů; dále v případě prodlení je žalobce oprávněn nárokovat paušální poplatky ve výši 500 Kč za každou písemnou upomínku zaslanou k 5., 10., 15. a 20. dnů trvání prodlení, kdy upomínky mu mohou být zaslány na adresu podnikání, korespondenční, trvalá, popř. další. V prohlášení úvěrovaného o schopnosti splácet úvěr ze dne 20. 8. 2023 žalovaný čestně prohlásil, že má po celé období trvání úvěru dostatečné příjmy, ze kterých bude schopen hradit splátku, kdy příjmy na nejbližší období má zajištěny díky podnikatelské činnosti; dále zde prohlásil, že v průběhu čerpání podnikatelského úvěru nepodá návrh na insolvenci, poněvadž k tomu nemá důvod. Z předmětné smlouvy o úvěru vyplývá číslo bankovního účtu žalovaného č. č. účtu. K tomu byl doložen výpis z účtu žalobce u právnická osoba., ze kterého soud zjistil, že dne 21. 8. 2023 žalobce obdržel z účtu žalovaného platbu ve výši 1 Kč, šlo tedy o tzv. ověřovací platbu. Z potvrzení téže banky vytvořené dne 10. 10. 2023 o provedení tuzemské odchozí úhrady pak soud zjistil, že dne 21. 8. 2023 z účtu žalobce na účet žalovaného odešla částka ve výši 30 000 Kč. Žalobce soudu dále doložil výzvy k okamžitému zaplacení dluhu ze dne 25. 9. 2023, 30. 9., 5. 10. a 10. 10. 2023 spolu s potvrzením z datových schránek o jejich odeslání žalovanému, kdy z těchto vyplývá, že žalovaný ve lhůtě splatnosti půjčku žalobci neuhradil, proto byl opakovaně žalobcem vyzýván k úhradě této částky, takto tedy byl upomínán. Žalobce rovněž také ještě doložil k identifikaci žalovaného fotokopií jeho občanského průkazu spolu s fotografií jeho samotného občanským průkazem. Dále byla doložena také předžalobní upomínka ze 16. 10. 2023. Žalovaný žalobci neuhradí dlužnou částku ani ve lhůtě splatnosti, ani později, a to v žádné částce. Žalovaný zaslal žalobci přípis ze dne 10.10.2023, který v tomto sděluje, že od předmětné smlouvy o úvěru odstupuje pro její neplatnost, pro rozpory se zákonem, kdy mu byly poskytnuty nepravdivé informace, neměl zájem o podnikatelský úvěr, kdy finanční prostředky použil k soukromým účelům, k platbě nájemného a výživného, kdy v kontraktačním procesu žalobce zneužil jeho slabého postavení v tísni, kdy vzhledem k odcizení většího množství finanční hotovosti neměl prostředky k základnímu fungování, navíc se žalobce vydával za poskytovatele úvěru a tímto jednáním ho uvedl v omyl, když potřebnou licencí nedisponuje, žalobce neposoudil řádně jeho úvěruschopnost, dále přislíbil, že částku 30 000 Kč uhradí do 30 dnů od tohoto odstoupení na účet žalobce. Žalovaný však žádnou částku žalobci neuhradil.
5. Podle ust. § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník v platném znění (dále jen „o.z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
6. Podle ust. § 1810 o. z. (z.č. 89/2012 Sb.), občanský zákoník se ustanovení tohoto dílu použijí na smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel (dále jen „spotřebitelské smlouvy“) a závazky z nich vzniklé.
7. Podle § 2002 odst. 1 o.z. poruší-li strana smlouvu podstatným způsobem, může druhá strana bez zbytečného odkladu od smlouvy odstoupit. Podstatné je takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala; v ostatních případech se má za to, že porušení podstatné není.
8. Při právním posouzení věci soud na základě skutkových závěrů dohodil, že účastníci uzavřeli smlouvu o úvěru dle § 2395 o.z., a to jako smlouvu o úvěru podnikatelském, když tento závěr jednoznačně vyplývá z předmětné smlouvy o úvěru, dokonce se slovo podnikatelské vyskytuje již v názvu, a to vytučněnými velkými písmeny, dále v identifikaci žalovaného se nachází rovněž sousloví obchodní firma, také identifikační číslo osoby obchodní firmy, kromě dalších identifikačních údajů; dále se odkaz na skutečnost, že jde o smlouvu o podnikatelském úvěru, zmiňuje vícekrát v samotném textu předmětné smlouvy o úvěru. Rovněž skutečnost, že se jedná o smlouvu o podnikatelském úvěru vyplývá z prohlášení úvěrovaného o schopnosti splácet úvěr, zde je to opět zmíněno opakovaně, je zde také přímo odkaz na podnikatelskou činnost s tím, že zde žalovaný čestně prohlásil, že v průběhu čerpání podnikatelského úvěru nepodá návrh na insolvenci. Soud tedy uzavřel, že šlo o úvěr poskytnutý žalovanému jako podnikateli. Pokud žalovaný přípisem ze dne 10. 10. 2023 odstupuje od smlouvy o předmětném úvěru, pak toto odstoupení nevyvolalo zamýšlené účinky, když dle § 2002 odst. 1 o.z. žalovaný neprokázal, že by žalobce danou smlouvu porušil podstatným způsobem. Pokud zde žalovaný poukazoval na skutečnost, že mu byly poskytnuty nepravdivé informace při uzavírání smlouvy, kdy nemělo jít o podnikatelský úvěr, pak k tomu soud uvádí, že smlouvu o úvěru žalovaný podepsal, bylo pouze na něm, aby si její text řádně přečetl, když skutečnost, že jde o podnikatelský úvěr, je tam opakovaně zmiňována a nelze ji přehlédnout. Poukaz na skutečnost použití finančních prostředků je pak naprosto nerelevantní, když bylo pouze na žalovaném, k jakým účelům poskytnuté finanční prostředky použije. Nad to je třeba poukázat na to, že žalovaný nejprve uváděl, že úvěr použil k úhradě nájemného dlužného z podnikání, i když zde poukazuje na nájemné zřejmě z bytu a dlužné výživné. Pokud jde o poukaz žalovaného na jeho tíseň, pak skutečnost, že nemá dostatek finanční hotovosti a prostředků na základní fungování, jistě je jeho osobní momentální tísní, nicméně nejde o tíseň předpokládanou v občanském zákoníku, neboť v takové tísni se nachází každý, kdo smlouvy o zápůjčkách či smlouvy o úvěrech uzavírá, neboť pokud by měl dostatek finančních prostředků, pak by jistě takové smlouvy neuzavíral. Rovněž odkaz na uvedení v omyl je nepřípadné, když ze smlouvy vyplývá, že jde o podnikatelský úvěr, bylo pouze na žalovaném, aby si smlouvu přečetl a nemůže tedy poukazovat na nějaký omyl, ve kterém se nacházel, kdy by se žalobce měl vydávat za poskytovatele úvěru pro spotřebitele. Soud tedy uzavřel, že odstoupení žalovaného od smlouvy o úvěru je neplatné a neúčinné. Rovněž nedovodil, že by tato smlouva byla v rozporu se zákonem, či se příčila dobrým mravům, tedy, že by byla absolutně neplatná dle § 588 o.z. Soud tedy uzavřel, účastníci uzavřeli řádně smlouvu o úvěru, kdy žalovaný uzavíral jako podnikatel, tudíž mu zákonem není poskytnutá ochrana jako spotřebiteli. Soud ještě nemůže pominout příslib žalovaného v přípise ze dne 10. 10. 2023 o tom, že částku jistiny úvěru 30 000 Kč prakticky ihned po sepisu této listiny uhradí žalobci, dosud se však tak nestalo. Žalovaný zřejmě s oblibou proklamuje určité skutečnosti a přísliby, které pak nedodrží.
9. Pokud žalovaný namítal, že úvěr uzavřel během řízení vozidla, tak takováto nedbalost a lehkomyslnost je pouze věcí žalovaného, když občanský zákoník předpokládá, že každá svéprávná osoba má rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností, a že to každý od ní může v právním styku důvodně očekávat (§ 4 odst. 1 o.z.), proto tuto námitku soud hodnotí pouze jako účelovou výmluvu, která rozhodně nemůže zdůvodnit jiné hodnocení výše uvedené smlouvy soudem. Bylo na žalobci, aby ke sjednávání takové smlouvy přistoupil s opatrností, s dostatečným časovým prostorem, v klidu tak, aby si smlouvu řádně přečetl a zjistil, co podepisuje. Pokud tak neučinil, následky pak stíhají pouze žalovaného.
10. Ze všech výše uvedených důvodů soud uzavřel, že žaloba žalobce je důvodná, když žalovaný žalobci dluží částku 30 000 Kč na jistině úvěru, dále dohodnutý poplatek za sjednání a čerpání úvěru ve výši 19 467 Kč, úrok ve výši 1 233 Kč, paušální poplatky za upomínky 2 000 Kč a smluvní úrok z prodlení ve výši 0,5 % denně z částky 49 467 Kč od 21. 9. 2023 do zaplacení. Proto žalobě jako důvod vyhověl.
11. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy úspěšný žalobce má nárok na náhradu nákladů řízení, které u něj spočívají v zaplaceném soudním poplatku ve výši 2 108 Kč a v nákladech za právní zastoupení, které sestávají z 5 úkonů právní služby po 3 180 Kč (počítáno z celkové částky 51 467 Kč - bez příslušenství), když tyto úkony sestávají z převzetí zastoupení, předžalobní výzvy, sepisu žaloby, vyjádření soudu ze dne 28. 2. 2024 a repliky ze dne 2. 10. 2024, 5x paušál režijních výloh po 300 Kč dle vyhl. č. 177/96 Sb., 21% DPH dle § 137 odst. 3 o.s.ř., celkem náklady řízení žalobce tak představují částku 23 162 Kč. Dle § 149 odst. 1 o. s. ř. uložil soud žalovanému povinnost zaplatit náklady řízení žalobce k rukám jeho advokátky.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do l5 dnů od jeho doručení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Městského soudu v Brně.
Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost uloženou mu vykonatelným rozhodnutím, může se oprávněný domáhat soudního výkonu rozhodnutí nebo exekuce.